Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘rodiče’

Annie Baby Monitor Stáhněte na App Store / Download on the App Store Malinko to připomíná narození dítěte… 😉 Náš tým ve společnosti Master Internet dokončil první verzi nové aplikace – chůvičky na hlídání dětí.

Annie Baby Monitor je zatím k dispozici pro zařízení se systémem iOS (iPhone a iPad). Verze pro Android bude následovat brzy.

Naše skutečná Annie (ve skutečnosti se jmenuje Eva 😉 ) vysvětluje funkci chůvičky na videu. Sorry, English only for now…

Pokud si plánujete koupit chytré hodinky Apple Watch, máme na skladu také něco pro vás…

Webová stránka aplikace.

A mimochodem, sháníme programátory pro další projekty.

Read Full Post »

 

Andrea Bocelli:

Při této příležitosti bych vám chtěl vyprávět malý příběh.

Odehrálo se to takto:

Jednu mladou těhotnou paní vzali do nemocnice,

kvůli obyčejnému zánětu slepého střeva.

Doktoři jí museli chladit břicho ledem.

A když její léčba skončila,

doktoři navrhli, že by měla jít na potrat.

Řekli jí, že to je nejlepší řešení,

protože jinak se dítě může narodit s nějakým postižením.

Ale ta mladá odvážná paní

se rozhodla odmítnout potrat a dítě se narodilo.

Ta žena byla moje matka a já jsem byl to dítě.

Možná jsem předpojatý,

ale můžu říct, že to byla správná volba.

A doufám, že by tohle mohlo povzbudit

mnoho matek, které se někdy ocitnou

v obtížných situacích,

v těch chvílích, kdy je život složitý,

ale chtějí zachránit život svého dítěte.

…Na rozloučenou zahraji starou píseň, kterou milují mé děti

a doufám, že se bude líbit také vám.

Protože ji měly rády, nahrál jsem ji na svoje poslední album.

Je to krásná píseň, protože

je to radostná píseň, která vyjadřuje štěstí.

TEXT PÍSNĚ:

Chci žít, jak žiji, se sluncem na tváři
a zpívám šťastně a krásně.
Chci žít, jak žiji, v ovzduší hor,
protože toto kouzlo nic nestojí.

Read Full Post »

Každý den přijde v naší zemi vinou umělého potratu o život 70 dětí. Prosíme, pomozte nám prolamovat lhostejnost a dát najevo, že jsou tu lidé přesvědčení o možnosti lepší cesty.

Odvahu k životu

V Brně 30. listopadu 2011 17.00–18.30

Roh ulice Bašty a Masarykovy – Masarykova – Panská – Dominikánské náměstí – Veselá – Středova – Česká – Joštova – Běhounská – Kobližná – Malinovského náměstí

Kontakt:

Miroslav Kratochvíl, tel.: 608 475 073

Pozvánka v PDF

V Praze každou první středu v měsíci 17.00 – 18.30

Mariánské náměstí – Staroměstské nám. – Celetná – Na Příkopě – Můstek

Kontakt:

Hnutí Pro život ČR

Marie Cigánková, tel.: 732 846 273

Pozvánka v PDF

Read Full Post »

Hnutí pro život dnes na YouTube publikovalo videopozvánku na sobotní Pochod pro život.

Read Full Post »

Leták Pochod pro život - Praha 26. 3. 2011

Doporučuji vám zaregistrovat se tady – získáte tak místo na dopoledním programu a guláš!!! 🙂

V sobotu 26. března 2011 dopoledne před Pochodem pro život máte možnost seznámit se s činností občanských sdružení, které se věnují obnově kultury života, podpoře předmanželské a manželské čistoty a podpoře rodiny. Setkání proběhne v pražském dominikánském klášteře (Husova 8, Praha 1).

Program:

9:00 – 9:45 Úvodní souhrnné představení jednotlivých organizací
9:45 – 11:30 Paralelní prezentace organizací v barokním refektáři, hovornách a ambitech kláštera s možností ukázek materiálů, představení činnosti, navázání spolupráce, …
11:30 – 12:30 Pauza na oběd (pro registrované účastníky bude k dispozici guláš, káva, čaj)

12:30 – 13:00 Adorace a růženec v kostele sv. Jiljí
13:00 – 14:00 Mše svatá v kostele sv. Jiljí

14:00 – 16:00 Pochod pro život (trasa: Husova, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí)

V případě jakýchkoli dotazů nebo problémů kontaktujte Hnutí pro život na adrese info@prolife.cz, popř. na telefonu 603 976 231.

Další informace.

Videopozvánka na Pochod pro život 2009 (pozor, ne tento!):

Read Full Post »

logo VORP

Ad:

KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet

KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové


Vážená redakce,

Ve výše uvedených článcích se objevily poznámky o Výboru na obranu rodičovských práv – Brzkova a Mellanova koncepce křesťanské výchovy z první poloviny 90. let, údajně blízká křesťanskému pojetí, prý byla smetena paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo “pravověrné”. A druhý text dokonce dodává, že jeho odmítnutí mělo za následek, že pro statisíce dětí u nás se rozhodujícím zdrojem pro jejich uvádění do sexuálního života stali jejich kamarádi a všelijaké pochybné mediální zdroje. Je prý dobré vědět, komu také za to vděčíme. A konečně je údajně nutné hledat optimální řešení, přičemž to, které prosazuje VORP, jím určitě není.

Jsou to tvrzení naprosto absurdní. Výbor na ochranu rodičovských práv (VORP) není organizací katolickou ani křesťanskou. Je sdružením rodičů, kteří hájí své právo a povinnost dohlížet na obsah a metody výuky svých dětí ve školách. Děti jsou dnes podrobovány stále častější a systematičtější indoktrinaci vysoce kontroverzními ideologiemi, s nimiž mnoho rodičů zásadně nesouhlasí. Tyto ideologie se velmi často bezprostředně týkají oblasti lidské sexuality. Děti jsou s jejich pomocí vedeny k fatálně chybné antropologii, připravovány o nenahraditelnou citlivost svědomí vůči hříchu a obírány o základní ctnosti, jako jsou například čistota, cudnost, střídmost nebo spravedlnost – a to vše ve velice mladém věku. Dochází tak k hlubokému narušení zdravého vývoje dětské osobnosti. Protože různé rodiny zastávají různé světonázorové postoje, požaduje VORP, aby byly podobné výukové programy realizovány výhradně na vyžádání rodičů.

Brzkova koncepce z roku 1994 byla jednoznačně součástí problému, nikoliv řešení. Její údajná blízkost křesťanskému pojetí výchovy či sexuality je pouhým názorem několika publicistů a v koncepci samé nelze pro podobné tvrzení najít žádné podklady. V analýze vypracované prof. PhDr. Liborem Míčkem, CSc., se dočteme např. že „celkově je tato koncepce charakteristická mravním relativismem“, nebo že „koncepce zahlcuje vědomí mládeže sexuálními obsahy, osnovy se na některých místech podobají přímo návodům k sexuálnímu styku“. Porovnejme to se slovy Jaroslava Maxmiliána Kašparů, pronesenými na ČRo 2 Praha o příručce Sexuální výuka – vybraná témata z letošního roku: „sice se tomu říkalo sexuální výchova, ale podle mě to byl sexuální trénink.“ Obě koncepce počítaly s povinnou výukou od 1. třídy a byly zaváděny stejně arogantně. Opět si srovnejme tato dvě prohlášení: „Před povinným učivem nebude úniku. Ať se to rodičům líbí nebo ne.“ (Dr. Jitka Brunclíková, 1995) A co mělo hrozit rodičům, kteří odmítnou účast dětí ve výuce sexuální výchovy v roce 2010? „právní postih za přestupek, ale v krajním případě až trestní stíhání pro zanedbávání povinné školní docházky.“ (Jindřich Kitzberger, poradce ministra školství, 2010)

Cíle VORP mají oporu v občanském právu. Listina základních práv a svobod říká: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. (čl. 15.1) a Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů (čl. 32.4). Ačkoliv VORP není katolickou organizací, patří mezi jeho členy řada katolíků a je tedy, zejména na stránkách katolického tisku, namístě argumentovat také naukou katolické církve. Podívejme se do Katechismu: Rodiče jsou prvními a hlavními vychovateli svých dětí (1653). Podobně Kodex kanonického práva: Rodiče a ti, kdo jsou na jejich místě, jsou povinni a mají právo vychovávat děti (Kán. 793). V neděli 25. 6. 1995 bylo na všech katolických bohoslužbách čteno Sdělení biskupů, které reagovalo právě na tehdy probíhající veřejnou diskusi o sexuální výchově, iniciovanou VORP. Čteme zde: Uvědomte si s křesťanskou zodpovědností svoji povinnost výchovy dětí a také své výsadní právo na ni. A dále: Využijte svého práva a dosažitelnými zákonnými prostředky – např. prostřednictvím Rady školy – usilujte ovlivnit i formu sexuální výchovy na škole, kterou vaše dítě navštěvuje. V prosinci téhož roku pak vyšel dokument Papežské rady pro rodinu Lidská sexualita: pravda a význam – zásady pro výchovu v rodině. Citujme např. z bodu 139: K jinému zneužívání dochází, když je prováděna sexuální výchova dětí formou poučování i za pomoci grafického zobrazení všech podrobností intimního pohlavního styku. Děje se tak často s odůvodněním, že se tím poskytuje výchova k „bezpečnému sexu“, především vzhledem k šíření AIDS. Ano, je dobré vědět, komu také vděčíme za tehdejší úspěch snah rodičů.

Žel, tento úspěch byl jen částečný. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu má akreditaci ministerstva školství pro několik vzdělávacích programů Sexuální výchovy a osvěty. Těmito programy již prošla řada učitelů. Na mnoha školách jsou prováděny nejrůznější velice diskutabilní kursy a používány diskutabilní knihy a pomůcky. Tak např. učebnice Konečně to chápu (Jörg Müller a Dagmar Geisler, nakl. Mutabene) z roku 1999, recenzovaná mj. MUDr. Antonínem Brzkem, obsahuje ono „grafické zobrazení intimního styku“ v hojnosti. Je stále k dostání a běžně se používá. VORP nicméně nijak nebrání tomu, aby někteří rodiče přihlásili své děti do nepovinného předmětu, využívajícího tuto publikaci, pokud s ní budou předem seznámeni a budou s takovou výukou svých dětí výslovně souhlasit. Skutečným problémem však je, že je sexuální výchova součástí Rámcového vzdělávacího plánu a je de facto povinná a rozprostřená do řady předmětů. Najdete ji na docela nečekaných místech. V učebnici Občanské výchovy pro 8. ročník základních škol nakladatelství Fraus objevíte nejen pozoruhodné ilustrace, ale také se tam dočtete např. o „prevenci akutního onemocnění láskou“, čímž je míněno těhotenství. A rovněž „slavná“ letošní brožurka Sexuální výchova – vybraná témata, navrhující zvrácené hry, byla sice stažena z webu ministerstva a přišla o jeho doporučení, ale již předtím byly její výtisky rozeslány do škol a stále jsou na mnoha z nich k dispozici.

Je nesmysl tvrdit, že kvůli VORP, který hájí legitimní práva rodičů, bylo některým dětem v uplynulých letech ublíženo. Předložené koncepce sexuální výchovy, které zcela pomíjely Stvořitelem chtěný účel a řád sexuality, nebyly žádným „menším zlem“ ve srovnání s úplnou absencí sexuální výchovy. Jejich negativní účinek mohl být dokonce i vyšší, než při získávání informací z Brava nebo od spolužáků z problémových rodin. Tyto pro děti krajně emotivní poznatky by jim měly být sdělovány již od první třídy a z úst nezpochybnitelné autority – učitele. Zcela vytrženy z kontextu zdravého místa pohlavního života v manželství by naprosto nemohly mít na život těchto dětí jiný než negativní dopad. Mimochodem, v roce 2008 u nás žilo 99 331 dívek ve věku 13-14 let. 70 z nich otěhotnělo (0,07 %), přičemž 14 těhotenství skončilo porodem, 56 potratem. Předpoklad, že by se tato čísla významně snížila, kdyby byly všechny děti dříve a lépe uvedeny do sexuálních technik, je zcela hypotetický a nejeví se jako pravděpodobný.

27. 9. 2010 odeslalo občanské sdružení homosexuálů Charlie protest proti příručce etické výchovy autorů Ladislava Lencze a Evy Ivanové, se zdůvodněním Obsah příručky Etická výchova je sepsán v souladu s konzervativními náboženskými hodnotami, se kterými se však nemusí většina české populace ztotožňovat. Za pouhé čtyři dny, 1. 10. 2010, byla příručka odstraněna ze seznamu materiálů doporučených ministerstvem. Mluvčí Koukolíček to komentoval: Ministerstvo školství z doporučené literatury nechá odstranit veškeré metodické materiály, které z filozofie výchovy L. Lencze vycházejí. Tento případ dobře ilustruje, jak rozdílné jsou hodnoty různých skupin, a dokládá, že nelze spoléhat na moudrý přístup státu – naopak je třeba se státního metodického vedení obávat. Zároveň ukazuje zásadní odlišnost postoje VORP a lidí podporujících jednotný ideologický přístup k sexuální výchově – my požadujeme právo vychovávat naše vlastní děti po svém a nikomu totéž právo nebereme. Oni se snaží diktovat, co se musí a co nesmí učit cizí děti – všechny, bez rozdílu.

Práce VORP ani zdaleka nekončí. Našeho cíle – lepší kontroly rodičů nad obsahem a metodami výuky svých dětí v tématech ovlivněných světonázorovou orientací – ještě zdaleka není dosaženo. Prosíme všechny lidi dobré vůle, kteří s námi tento cíl sdílejí, o spolupráci.

S pozdravem,

 

Výbor na obranu rodičovských práv, 3. října 2010

Zdroj: www.nesexuveskole.cz

Read Full Post »

Na Radiu Vatikán jsem dnes vyprávěl tento malý pravdivý příběh. Nebo vlastně dva příběhy.

Bylo jí necelých třináct let, když jí – vyhlášené krásce ze středně významné římské rodiny – nabídl sňatek syn prefekta. „Ať mne dostane ten, který si mne vyvolil jako první, Pán Ježíš!“ odpovídá dívka. Otec nápadníka ji obviní z modlářství a později ještě z čarodějnictví. Je odvedena do veřejného domu a svlečena, vlasy však milosrdně zahalí její tělo. Nikdo se jí ani nedotkne. Poté se ji neúspěšně pokusí upálit a nakonec jí setnou hlavu. Píše se rok 304, císařem je Dioklecián a příklad svaté Anežky Římské spustí vlnu obrácení mezi římskou patricijskou mládeží.

Je jí patnáct let a právě nastoupila na střední školu. Třída absolvuje adaptační kurs pro studenty prvního ročníku, který pořádá externí agentura. Je páteční večer, šero, svítí svíčky. Instruktor hovoří tlumeným hlasem: „Kdo souhlasí se sebevraždou, postaví se doprava. Kdo nesouhlasí, postaví se doleva. Jeden student z každé skupinky svůj názor vysvětlí.“ Třída se rozdělí na dvě stejně velké poloviny, naše nadšená začínající studentka je na straně odpůrců sebevraždy. „Trest smrti. Souhlasící doprava, nesouhlasící doleva.“ Ve velikosti obou skupin je již patrný rozdíl. „Potrat!“ Na straně nesouhlasících stojí jen pár dětí. A hra pokračuje: Antikoncepce! Manželská nevěra! Jediná studentka stojí proti celé třídě včetně učitelky. Porno! Homosexuální styk! Skupinový sex! Naše málo adaptovaná studentka je téměř celý zbytek hry osamocena, a dokud je schopná mluvit, vysvětluje. Potom již jen mlčky stojí.

Píše se rok 2010 a v České republice vládne demokracie. Nikomu nehrozí upalování ani usekávání hlav a většině lidí ani nucená prostituce. Hrozí nám jen osvědčené psychologické hry, které „nenásilně“ vedou děti k tomu, aby přijaly konformní názory mýlící se většiny. Pořádá je ministerstvem školství akreditovaná agentura Signum.

Za Adélou Semínovou přijde později několik spolužaček a poděkuje jí za její statečnost a příklad. Nikdo se jí nesměje.

David Petrla

16. září vyšel na blogu Michala Semína a v tištěných Lidových novinách tento článek o stejné události:

Milé děti, máte snad něco proti orgiím?

Read Full Post »

Z tohoto hlediska není nabízená publikace „Sexuální výchova – vybraná témata“ křesťanskému pojetí tak blízká jako první pokus vytvořený Antonínem Brzkem a Jiřím Mellanem počátkem 90. let (smetený paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo „pravověrné“).

Jiří Zajíc, Katolický týdeník 36/2010

Již v devadesátých letech byla zpracována rozumná koncepce sexuální výchovy na školách od předních českých sexuologů (Brzek, Hubálek, Mellan a jiní), která je blízká křesťanské (nemyslím tím katechismové) etice. Nechápu, proč tyto starší projekty zapadly…

Martin Šístek, Christnet, 9. 9. 2010

Onanie by neměla převážit nad ostatními zájmy jako je sport, vzdělávání a koníčky, které jsou pro rozvoj osobnosti důležitější.

Brzkova a Mellanova koncepce sexuální výchovy z r. 1994, osnovy pro druhý stupeň ZŠ

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994 (po rozkliknutí se obrázek zvětší na čitelnou velikost):

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Read Full Post »

Svoboda názorů a volitelnost
tisková zpráva VORP, 8. září 2010

Koncem srpna se v Brně sešel Výbor na obranu rodičovských práv (VORP), jehož prohlášení na webu nesexuveskole.cz podepsalo již téměř 8000 lidí. Výbor přijal nové členy, zvolil si sedmičlenné předsednictvo a potvrdil Annu Brychtovou ve funkci mluvčí. Členové rozhodli, že poté, co bylo dosaženo jejich prvního cíle: stažení nevhodné metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata ze základních škol, se soustředí na obecnější bod svého programu, jímž je obrana proti všem ideologickým vlivům pronikajícím do škol bez vědomí rodičů. Prvním krokem je dnešní zahájení distribuce papírové formy petice, o kterou veřejnost projevila zájem. Text petice vychází z původního prohlášení VORP zformulovaného do tří bodů:

„Zásadně protestujeme proti Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy na základních školách.

Nesouhlasíme, aby naše děti byly ve veřejných školách povinně vystaveny předmětům a tématům, jejichž obsah se může příčit zásadám rodičů. Tím by bylo porušeno přirozené právo rodičů na výchovu dětí.

Požadujeme, aby se ve veřejných školách učily povinně a jednotně jen předměty a témata, kde je všeobecná společenská shoda názorů. Vše ostatní ať je vyučováno pouze volitelně na základě souhlasu rodičů, kteří musí být předem seznámení s obsahem a metodami výuky.“

Chceme předejít častým nedorozuměním v médiích, proto znovu zdůrazňujeme, že v žádném případě nechceme dětem zatajovat informace o sexuálním životě. Pouze žádáme, aby tato sdělení byla individuálně přiměřená, intimní a nebyla protichůdná morálnímu kodexu, ke kterému se hlásí příslušná rodina.

Předsednictvo VORP, 8. září 2010

Kontakty

Anna Brychtová, mluvčí: kancelar@vorp.cz
David Loula, člen předsednictva: 777 702 991

Petiční formulář ke stažení: nesexuveskole.cz/petice.pdf

Read Full Post »

V roce 1995 se Výboru na ochranu rodičovských práv (V.O.R.P.) podařilo zastavit zavedení povinné sexuální výuky na základních školách.  Nyní se snahy o zavedení sexuální výchovy, jejíž dopad na děti je všude jednoznačně a hluboce negativní, objevily opět. A V.O.R.P. obnovil svoji činnost.

Podepsal jsem jeho petici, jakmile to bylo možné – byla by ostuda mít příliš vysoké pořadové číslo!

www.nesexuveskole.cz

Několik ukázek z příručky Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách a metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata:

„V úvodu hodiny vytvoříme pozitivní atmosféru, když si s žáky zahrajeme motivační hru. …Vymění si místa všichni, kteří se už někdy zamilovali, …líbali, …měly menstruaci, …onanovali, …viděli porno, …kteří si myslí, že poprvé určitě použijí kondom, …kteří se opili, …kterým roste ochlupení.“

Učitel: Je všechno, co jste viděli v pornografickém klipu nebo filmu či časopise, pravda? Žák: Asi ne. Všichni chlapi přece nemají jenom velké penisy a nevydrží souložit tak dlouho. Spousta lidí nechce souložit do konečníku, ale v pornografii je to běžné.“

„Sexuální slovník: Žáci…mají napsat fixem na fólii co největší počet jakýchkoliv výrazů pro mužský…a pro ženský genitál. …s vyučujícím všechny napsané výrazy přečtou a rozdělí na vulgarismy, lidové výrazy… Variantou může být … co nejvíce synonym pro pohlavní styk.“

„Žáci velmi často chybně nahrazují slovo soulož slovem sex a neuvědomují si plně, že se pod tímto termínem skrývá velmi široká škála nakoitálních (líbání, mazlení, netting, pettink, orální sex) a koitálních (pohlavní styk, anální sex) sexuálních aktivit. Proto by měl učitel všechny pojmy žákům blíže objasnit…“

„Vyučující může žáky… přivítat podáním ruky v kondomu. Výklad tématu podle předem připraveného pracovního listu, ve kterém jsou uvedeny základní druhy antikoncepce, může vyučující doplnit ukázkami konkrétních antikoncepčních prostředků.“

„Cvičení Kdo má pravdu? … Právo na sexuální informace má i dítě, jehož rodič si to nepřeje. – Odpoveď je ANO.“

Zdroj

Read Full Post »

Oslík: Lukáš Novák zveřejnil na svém blogu tuto reakci na hromadný dopis Michaely Šojdrové, který jsem jako signatář její petice dostal i já. Ačkoliv nebudu reagovat na stejný dopis, rád bych též za sebe napsal text velmi podobný tomu Lukášovu, jen obsáhlejší a s více argumenty. Vzhledem k pracovnímu vytížení to již pravděpodobně do voleb nestihnu (je třeba hledat události, citace…) a proto se souhlasem autora přebírám alespoň tento článek. Připojuji se k jeho názoru, že čtyři roky mimo parlament by KDU-ČSL prospěly. Navíc osobně považuji za omyl celou křesťansko-demokratickou ideu jako takovou a evropský křesťansko-demokratický projekt podle mého soudu z větší části selhal. To vše lze myslím přesvědčivě doložit

Lukáš Novák

Lukáš Novák

Lukáš Novák: Poslední týden před volbami jako by se pytel roztrhl s hromadnými „osobními“ apely lidoveckých politiků, které mi docházejí e-mailem nebo o nichž se dozvídám od přátel. Zde je dopis paní poslankyně Šojdrové a moje odpověď na něj (zatím se ji nepodařilo doručit, paní poslankyně má plnou schránku):

Vážení,

oslovuji tímto dopisem Vás, kteří jste poslali hlas v anketě proti adopcím dětí registrovanými partnery.

Mám pro Vás dobrou zprávu. Pan předseda vlády Jan Fischer mne 30.dubna 2010 dopisem informoval tom, že vláda pod jeho vedením návrh zákona, který by adopce registrovaným partnerům měl umožnit, nepředloží. Pan předseda si je vědom složitosti tohoto tématu. Přivítal naši petici, díky níž se vedla společenská diskuse.

Touto zprávou historie snahy o adopce dětí registrovanými partnery zřejmě bohužel neskončí. Přesto zde již jasně zazněl hlas odpůrců, hlas početný, cca 15 tisíc občanů, hlas slušný a zodpovědný. Bez homofobních argumentů stavíme dobro adoptovaných dětí na první místo.

Věřte, že všechny Vaše hlasy mají cenu, všechny Vaše dopisy byly přečteny mnou nebo mým asistentem. Na většinu z nich i reagujeme, protože si Vašich odpovědí vážíme. Pokud nestihneme odpovědět, pak jen proto, že Vás bylo opravdu tolik. Chci Vám všem poděkovat za Váš postoj a podporu anketě, která přinesla úspěch, i kdyby byl jen na čas.

Chci Vás v této chvíli poprosit o Váš hlas ve volbách pro křesťanské demokraty. KDU-ČSL je jediná politická strana, která má odvahu se postavit za ochranu života, za ochranu rodin, za děti, které jsou naší budoucností. Nechci zneužívat Vaší důvěry spojené s anketou Dobro dětí především. Přesto si i já sama kladu otázku, jak je možné, že žádný jiný politik z jiné politické strany se jednoznačně za adoptované děti nepostavil? Tématem číslo jedna ve volebních diskusích je zadlužení a politici se předhánějí v tom, kde budou škrtat. Nikdo z nich neodpověděl, pro koho budou šetřit, když víme, že český národ vymírá. Proto KDU-ČSL vidí prioritu v podpoře rodin s dětmi. Také chceme šetřit, ale s ohledem na rodiny s dětmi. Jinak to nemá smysl. Naše budoucnost je v dětech.

Dovolte mi na závěr ještě jednou Vám všem poděkovat a vyslovit naději, že naše spolupráce nekončí, že budeme mít nová společná témata.

S úctou a nadějí

Vaše Michaela Šojdrová v.r.

Vážená paní Šojdrová,

Děkuji Vám za dobré zprávy. Rád bych se nicméně vyjádřil k Vašemu apelu ohledně mého hlasu pro Vaši stranu.

Píšete, že si kladete otázku, jak je možné, že žádný jiný politik z jiné politické strany se jednoznačně za adoptované děti nepostavil.

Já si zase kladu otázku, jak to, že z celé KDU-ČSL jste to prakticky pouze Vy, kdo je ochoten alespoň částečně nosit kůži na trh v bioetických tématech.

Nezlobte se na mě, ale já nebudu volit stranu, jejíž pražská jednička paní Hybášková, známá svými liberálními stanovisky pokud jde např o tzv. „reprodukční zdraví“ slibuje, že „nebude hlasovat proti KDU“ v bioetických tématech.

Já nebudu volit nikoho, kdo „nebude proti“. Já budu volit toho, kdo bude aktivně pro, ne jenom občas, ne jenom před volbami, ne jenom tehdy, když to nijak neohrozí jeho pozici. Nebudu volit stranu, jejíž předseda se trapně soudí s charitou o dědictví. Nebudu volit stranu, která zneužívá církevní prostor k předvolební propagandě a navádí k tomu i kněze. Nebudu volit stranu, která nyní vykresluje svého bývalého dlouholetého předsedu jako ztělesnění všeho zla. Nebudu volit stranu, která morálně vydírá křesťany, jako by bylo jejich morální povinností ji volit. Až to KDU-ČSL pochopí, stane se pro mě opět volitelnou. Mám za to, že pobyt mimo parlament tomuto pochopení jen prospěje. Současná forma existence KDU-ČSL v parlamentu je spíše pohoršením a diskreditací křesťansko-konzervativních hodnot.

Nemylte se: současný propad preferencí KDU-ČSL není způsoben její malou „rozkročeností“, ale naopak naprostou ztrátou důvěryhodnosti, ztrátou přesvědčení voličů, že jste schopni a ochotni hájit ty hodnoty, jimiž se zaklínáte a kvůli nimž Vás konzervativně smýšlející lidé ještě stále přes všechny blamáže volili. Cestou k nápravě není snažit se uvařit stokrát dobrý dort, který bude chutnat každému: Nebude chutnat nikomu – konzervativec Vás nebude volit kvůli Hybáškové, liberál Vás nebude volit kvůli Šojdrové. Cestou k nápravě je vrátit se ke konsistentní a vyhraněné konzervativní politice. Neříkejte, že jste slabí, abyste něco prosadili. Doposud jste slabí nebyli, v současném rozložení sil jste měli de facto právo veta. Nikdy jste je nevyužili.

S pozdravem,

Lukáš Novák

*****

Související články:

Proč jeden katolický kněz nebude volit KDU-ČSL

Jsou lidovci pro politiku jednoho, nejvýše dvou dětí?

Proč jsem do Evropského parlamentu nakonec nerad volil ODS

Read Full Post »

Zde je jedna otevřená reakce na hromadný email rozeslaný některým kněžím, který uvádí několik důvodů, proč volit KDU-ČSL. Mail obsahuje malý obrázek v příloze porovnávající některé body programu KDU-ČSL se stranami TOP09 a Věci Veřejné plus odkaz na video na této internetové adrese, v němž se kandidát za TOP09 MUDr. Roman Šmucler nepokrytě vyjadřuje pro zachování stávající praxe legálních umělých potratů. Pisatel mailu dopředu vyjadřuje vděčnost za případné sdělení těchto důvodů věřícím. Uveden byl i tento citát z knihy P. Špidlíka „Po Tvých stezkách“: „Katolík je povinen se voleb zúčastnit a dát hlas jen těm stranám a osobám, od kterých může očekávat, že se zastanou práv církve, víry i mravnosti. Jiné ohledy, politické, hospodářské, národnostní se musejí podřídit vyšším zájmům, věčné spáse duší.“

Vážený pane tajemníku,

nevím, kde jste obdržel emailové adresy kněží, ale když už jsme v kontaktu, budu s dovolením reagovat.

S citátem P. Špidlíka (jehož autenticitu jsem neověřoval, předpokládám Vaši důvěryhodnost) souhlasím v tomto smyslu: Pokud existuje strana, od které lze očekávat, že se zastane práv církve, víry i mravnosti a která zároveň nemá program, který se zdá být pro zemi škodlivý v důležitých sekulárních oblastech, měl by katolík k volbám jít a tuto stranu aktivně podpořit.

Přesto reaguji na Váš email kriticky. Proč? Hlavní myšlenka či shrnutí celého mého textu by se dala formulovat takto: „Hájit křesťanské hodnoty“ není úplně to samé, jako je „občas symbolicky připomenout, a to hlavně před volbami“.

Já a řada jiných věřících máme pocit, že až na světlé výjimky, jako je paní Šojdrová apod., platí pro KDU bohužel hlavně to druhé. Nelze – zdá se – očekávat, že by se KDU byla ochotná kvůli nějakým křesťanským hodnotám prát natolik, že by kvůli nim byla připravená vzdát se účasti na vládě a pohrozila odchodem do opozice, případně ho i uskutečnila. Po pár eventuelních připomínkách „pro forma“, ve kterých se navíc často téma přirozeně-právní chybně prezentuje jako téma náboženské, KDU zpravidla stejně nakonec ustoupí („prostě to nejde, no, musíme být realisté“).

Je to zajisté dobrá strana s dobrou základnou a ještě lepším základem. Jenomže jde o to, co se na tom základu staví na státní úrovni. Je-li tomu tak, jak jsem psal, nabízí se i poctivému věřícímu otázka, jestli se nedívat nakonec jen na to, která strana má program dobrý ne hodnotově, ale PRAKTICKY – a tady už se rýsuje možností více. Přinejmenším čistě teoreticky. Tolik na vysvětlenou, kde se v katolících bere „překvapivá“ otázka „Proč zrovna KDU?“.

Pocházím z lidovecké rodiny a kdybych se tady v cizině včas přihlásil k registraci, možná bych KDU i volil. Přece jen si ještě pořád v koutku srdce myslím, že je to (dodávám: naneštěstí!) to nejlepší, co je u nás k mání. Nebo jinými slovy a možná přesněji: Že by bylo přece jenom dobré, aby KDU v parlamentu byla (pozor, neříkám ve vládě, i když je to v praxi bohužel takřka automaticky spojeno).

Ale mám-li být úplně upřímný, jsem rád, že jsem o nutnosti relativně brzy se registrovat nevěděl a že tak nemusím řešit těžké dilema, zda k volbám jít nebo ne, a pokud ano, tak koho volit. Protože když čtu, že KDU podle pana Svobody sdílí s ČSSD „větší příchylnost k Evropské unii“ (jejíž nepříchylnost ke křesťanství je všeobecně známa), že vylučuje jen koalici s komunisty a že se tudíž – rozuměj – bude bez uzardění ochotná podílet na hrozící vládě pana Paroubka, bylo by to rozhodování opravdu ukrutný vnitřní boj a námaha. A jsem rád, že mohu ušetřenou energii věnovat jiným věcem.

A ještě jedna věc: Kdo je nyní volebním lídrem kandidátky KDU-ČSL v Praze? Paní Jana Hybášková, předsedkyně jakési Evropské demokratické strany, která podle informací na internetu nechce používat termín „rodinná politika“, protože si za tím lidé většinou představují prý jen rodinu s třemi a více dětmi (vskutku, hrůza hrůzoucí! Větší strašení než Kalouskova složenka! Viz tato Zpráva ze setkání s Janou Hybáškovou, pokud obsah nebyl dodatečně změněn). Odkud sama tato domněnka pramení, je mi záhadou. Nabízí se nepříliš povzbudivé hypotézy. Tak trochu potvrzené skutečností, že si paní Hybášková zřejmě neuvědomuje, že jí proklamovaná „pro-populační“ politika je pro-populační pouze tehdy, když podporuje právě vznik rodin s třemi a více dětmi, protože jedno nebo dvě děti připadající na rodinu populační stabilitu, jak známo, nezaručí.

Ale hlavně: Poslal jste mi (nám) odkaz na video, na němž si kandidát za TOP09 pochvaluje liberální postoj této strany k umělým potratům. Máme volit KDU mj. proto, že ona je jasně proti legální možnosti umělého potratu. Jenže paní Hybášková hlasovala v Evropském parlamentu pro zprávu, jejímž autorem je italský komunista Giusto Catania a která pojednává o případech porušování základních práv v EU. Tato zpráva ovšem zároveň propaguje potraty a registrované partnerství osob stejného pohlaví v celé EU, vyzývá členské státy, aby zajistily, že ženy budou moci plně požívat svých práv, a aby zavedly přiměřenou sexuální výchovu, „důvěrné“ informační a poradenské služby a usnadnily přístup k antikoncepčním metodám  (Rezoluce EU proti životu a rodině). Rozhovor paní Hybáškové pro Český rozhlas, kde se zvídavý katolík dozví mnohé, je na této adrese. A co se píše na webu GayNet.cz? „Evropské rozvody, státní podpora feministickým organizacím, kvóty pro ženy, mezinárodně uznané právo na potrat, registrované partnerství a sexuální výchova – toť vskutku pozoruhodný program lídra KDU-ČSL v hradeckém kraji (teď už v Praze, pozn. autor) Jany Hybáškové.“

Jistě, paní Hybášková i pan Svoboda ujišťují, že v případě ožehavých témat nebudou kandidáti za EDS – dle podepsané písemné dohody – „hlasovat proti KDU-ČSL“, pokud bude jejich názor na věc jiný. Jenže to je pro mě jako katolíka málo! Když už bych hlasoval pro KDU, chtěl bych, aby kandidát zvolený díky tomuto hlasu hlasoval a aktivně vystupoval (!) z vlastního upřímného přesvědčení pro život, a nikoliv jen aby nehlasoval proti KDU-ČSL! Rozhodně nemám v úmyslu prodávat svůj hlas tak levně a doufám, že situace v příštích volbách bude v tomto ohledu lepší. Zcela chápu snahu KDU dostat se do parlamentu i s pomocí hlasů nekřesťanů, nalákaných na nekřesťanské politiky. Ale podobné nápady jí nepřinesou nic jiného než jen pokles podpory ze strany křesťanů. Nekřesťané mající názory blízké názorům paní Hybáškové budou tyto názory pochopitelně volit spíš tam, kde nejsou „brzděny“ křesťanstvím a kde budou mít jejich nositelé plně dovoleno je projevit při hlasování. A co když nebudou poslanci KDU jednotní a nebude žádné „oficiální stanovisko“ prezentováno? Pak mají zřejmě poslanci za jiné strany zelenou. Což je ovšem z hlediska voliče-katolíka nežádoucí, protože jejich názory na určité důležité věci nevolil a v parlamentu nechtěl.

KDU-ČSL se vyprofilovala (nebo spíš zneprofilovala) jako strana, která není „ani taková, ani maková“. Pak se ovšem nelze divit, že jí moc nefandí voliči ani takoví, ani makoví.

Tolik malá reakce.

Jeden další text, o který jsem se opíral, je zde:

Svoboda: TOP 09 je extrém. A ČSSD taky

S pozdravem

L. Nosek

*****

Související články:

Jsou lidovci pro politiku jednoho, nejvýše dvou dětí?

Proč jsem do Evropského parlamentu nakonec nerad volil ODS

Read Full Post »

Older Posts »