Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘výchova’

Annie Baby Monitor Stáhněte na App Store / Download on the App Store Malinko to připomíná narození dítěte… 😉 Náš tým ve společnosti Master Internet dokončil první verzi nové aplikace – chůvičky na hlídání dětí.

Annie Baby Monitor je zatím k dispozici pro zařízení se systémem iOS (iPhone a iPad). Verze pro Android bude následovat brzy.

Naše skutečná Annie (ve skutečnosti se jmenuje Eva 😉 ) vysvětluje funkci chůvičky na videu. Sorry, English only for now…

Pokud si plánujete koupit chytré hodinky Apple Watch, máme na skladu také něco pro vás…

Webová stránka aplikace.

A mimochodem, sháníme programátory pro další projekty.

Read Full Post »

Lukáš Novák včera zveřejnil na svém blogu tento pozoruhodný postřeh:

Na okraj pražského setkání Taizé.

Ve skautingu (a nejen tam) dnes frčí tzv. „zážitková pedagogika“. Pořád jsem přemýšlel, v čem je problém, proč se mi z toho ježí chlupy, když přece skauting odjakživa stavěl na tom, vychovávat lidi tím, že něco zažijou.

A pak jsem na to přišel: to slovo „zážitek“, „zažít“, má dva významy: pasivní a aktivní. V aktivním smyslu něco „zažít“ znamená uskutečnit nějaké jednání v nějaké situaci, něco si aktivně zkusit (např. odvážit se v noci sám do lesa). V pasivním smyslu to znamená něco zakusit: něco vidět, slyšet, cítit nějakou emoci apod. (např. leknout se, když na mě bafne vedoucí na stezce odvahy). Neznamená to nutně, že je při tom člověk pasivní: může třeba provádět adrenalinový horolezecký výstup; důležité je, že zážitkem se zde míní to, co se ve mě děje, co prožívám – nikoliv to, co konám.

Výchova zážitkem v aktivním smyslu není vlastně nic jiného než klasické budování ctností příslušnou činností. Takhle druhdy fungoval skauting. „Zážitková pedagogika“ ale často spočívá v navozování pasivních zážitků, maximálně s nějakou následnou reflexí (teoreticky tomu možná tak není, ale mluvím o praxi).

Mám pocit, že něco podobného se týká „prožívání víry“. Původně to znamenalo víru „žít“, tj. aktivně jednat jako věříci: nikoliv nutně navenek (charita apod.), ale především na rovině rozumových a volních aktů. Dnes to ovšem znamená sbírat „duchovní zážitky“. Mše byla „dobrá“, když takový zážitek poskytla. „Aktivní účast“ znamená, že mám příslušné zážitky, že sdílím emoční prožívání ostatních. Atd.

Problém pasivního prožívání je v tom, že pokud to je motivací nějakého jednání, jde o tzv. motivaci cílem, kde jednání pro dosažení cíle má hodnotu pouze instrumentální, takže pokud člověk ještě cíle nedosáhl, je nespokojený. A když cíle dosáhne, dostaví se brzy tzv. hédonická adaptace, a příště potřebuje ke stejné spokojenosti zážitek silnější. (Přesně takhle to dnes namnoze funguje ve skautingu, a proto klasické skautské programy selhávají).

Proti tomu stojí motivace cestou, kdy samotné jednání vedoucí k nějakému cíli je vnímáno jako hodnotné. Bez ohledu na to, jestli se cíle podaří nebo nepodaří dosáhnout, je člověk spokojený, protože „je na správné cestě“. Mechanismus hédonické adaptace tu nefunguje, protože „cesta“ je dynamická záležitost spočívající v neustálé realizaci něčeho nového. Tím se samozřejmě nijak nezpochybňuje důležitost cílů – vždyť cesta je vnitřně hodnotná právě proto, že směřuje k hodnotnému cíli.

Řekl bych, že důvod, proč tolik mladých lidí opouští víru je i to, že u nich došlo k hédonické adaptaci na zážitky, které poskytují spolča, Taizé atd. a vydávají se hledat nějaké silnější kafe.

Záběry ze setkání Taizé v Praze 2014/15:

Read Full Post »

Aktualizováno: Připomínkové řízení bylo prodlouženo o týden, do středy 22. 5. 2013! Podle neoficiálních zdrojů je důvodem prodloužení malý počet dosud zaslaných připomínek.

Ve středu 15. května 2013 končí veřejné připomínkové řízení k novým standardům základního vzdělávání, podle nichž budou české školy povinny učit od září 2013!

Ještě máme tři dny na posílání připomínek a v tomto článku najdete návod, jak postupovat.

Obsah výuky škol v České republice je řízen tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Tím jsou fakticky nahrazeny dřívější osnovy. Na základě RVP si každá škola stanovuje svůj Školní vzdělávací program (ŠVP), který musí zahrnout RVP, ale může k němu něco přidat (například ve škole, do které chodí náš mladší syn, je větší prostor pro výuku angličtiny).

K 1. 9. 2012 byly do RVP doplněny tzv. Standardy pro základní vzdělávání. Ty definují znalosti, které mají žáci umět na konci 1. a 2. stupně, tedy 5. a 9. třídy ZŠ. Tyto standardy budou k 1. 9. 2013 aktualizovány a do středy má veřejnost poslední příležitost vyjádřit se k navrhovaným změnám.

Standardy jsou definovány pro tzv. základní úroveň. Jedná se o znalosti, které musí žák prokázat, aby dostal alespoň dostatečnou, tedy za čtyři!

Návrh předložený k veřejnému připomínkovému řízení je publikován na této adrese:

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17383/STANDARDY-VZDELAVACICH-OBORU-ZAKLADNIHO-VZDELAVANI—VEREJNE-PRIPOMINKOVE-RIZENI.html/

Vlastní texty rozdělené podle předmětů najdete dole na stránce v několika souborech PDF – viz snímek stránky:

Tématické okruhy (předměty), pro které jsou definovány standardy

Tématické okruhy (předměty), pro které jsou definovány standardy

Z etického hlediska jsou nejzajímavější témata Člověk a jeho svět (dříve Občanská výchova) a Výchova ke zdraví.

Tematický okruh se dělí na tzv. Výstupy. Jeden Výstup vypadá například takto:

Výstup VZ-9-1-11 (Výchova ke zdraví, 9. ročník, tedy 2. stupeň, 1. okruh, 11. výstup)

Výstup VZ-9-1-11 (Výchova ke zdraví, 9. ročník, tedy 2. stupeň, 1. okruh, 11. výstup)

Důležité: Šedě vybarvený rámeček Očekávaný výstup RVP ZV je již definitivně schválený a není předmětem připomínkového řízení. Nic, co napíšete k textu v tomto rámečku, tedy nebude vzato v potaz, alespoň ne ve standardním úředním procesu.

Připomínky se týkají již pouze indikátorů a ilustrativních úloh. Zejména indikátory jsou ovšem klíčové – to je vlastní seznam oněch požadovaných znalostí (pro získání čtyřky).

Kód výstupu má tento formát:

Kód jednoho výstupu

Kód jednoho výstupu

Nad seznamem témat je formulář pro připomínky. Dříve se v připomínkových řízeních používal formát blízký běžné internetové diskusi, ale patrně pro příliš velké a zatěžující množství připomínek byl nahražen formálnějším formulářem. Tento formulář snad zabrání nepromyšleným výkřikům, ale má nejméně dvě nevýhody:

  • Musíte uvést správný kód výstupu, aby byla připomínka vzata v potaz.
  • Zaslané připomínky nejsou nikde online k dispozici.

Zde je ukázka vyplněného formuláře (vaše poznámky budou pravděpodobně jiné):

Připomínkový formulář. Červený text je pouze ukázkové vyplnění formuláře.

Připomínkový formulář. Červený text je pouze ukázkové vyplnění formuláře.

Před odesláním formuláře si svoje připomínky nezapomeňte uložit někam k sobě, jinak je nebudete mít k dispozici, ačkoliv ministerstvo by teoreticky mělo reagovat pozitivně na žádost o zaslání nebo zveřejnění všech připomínek.

Mimochodem, mnoho připomínek v odborných, neideologických předmětech, jako je matematika, se může týkat právě přehnané náročnosti těchto indikátorů, které jsou povinné pro „čtyřkaře“. Ministerstvo má plán později vytvořit také Výstupy pro úroveň „střední“ a „vysokou“. Soudě podle tohoto „základu“ se můžeme těšit na opravdu razantní zvýšení úrovně našeho základního školství.

Na tomto blogu se soustředím zejména na etické otázky a tak mě zaujal třeba výstup ČJS-5-5-8:

Výstup ČJS-5-5-08 (Člověk a jeho svět, 5. ročník, tedy 5. stupeň, 5. okruh, 8. výstup)

Výstup ČJS-5-5-08 (Člověk a jeho svět, 5. ročník, tedy 5. stupeň, 5. okruh, 8. výstup)

Požadovaná znalost „Žák uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku“ je pro pátou třídu šílená, ale tahle hrůza už není předmětem připomínek. Na druhé straně obsah indikátorů a ilustrativních úloh je podle mého názoru v tomto výstupu výborný a myslím, že sám pošlu připomínku, ve které za ně ministerstvo pochválím.

Vynikne to například ve srovnání s tímto pracovním listem k sexuální výchově pro věkovou skupinu 6 – 16 let, zahrnující děti se středně těžkým mentálním postižením. Tento dokument není předmětem připomínkového řízení a uvádím ho zde jen pro srovnání:

sexualni vychova pracovni list 01

sexualni vychova pracovni list 02

sexualni vychova pracovni list 03

Osobně nestojím o to, aby děti v hodinách kreslily vajíčka a spermie. Nevidím k tomu důvod v šesti letech ani v žádném jiném věku, u dětí zcela zdravých ani středně mentálně postižených, pokud nebudou studovat biologii nebo medicínu. Vaše názory mohou být jiné, ale jsem přesvědčen, že stojí za to věnovat těmto dokumentům a připomínkám do středy chvíli času, jde o výchovu našich dětí.

Read Full Post »

logo VORP

Ad:

KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet

KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové


Vážená redakce,

Ve výše uvedených článcích se objevily poznámky o Výboru na obranu rodičovských práv – Brzkova a Mellanova koncepce křesťanské výchovy z první poloviny 90. let, údajně blízká křesťanskému pojetí, prý byla smetena paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo “pravověrné”. A druhý text dokonce dodává, že jeho odmítnutí mělo za následek, že pro statisíce dětí u nás se rozhodujícím zdrojem pro jejich uvádění do sexuálního života stali jejich kamarádi a všelijaké pochybné mediální zdroje. Je prý dobré vědět, komu také za to vděčíme. A konečně je údajně nutné hledat optimální řešení, přičemž to, které prosazuje VORP, jím určitě není.

Jsou to tvrzení naprosto absurdní. Výbor na ochranu rodičovských práv (VORP) není organizací katolickou ani křesťanskou. Je sdružením rodičů, kteří hájí své právo a povinnost dohlížet na obsah a metody výuky svých dětí ve školách. Děti jsou dnes podrobovány stále častější a systematičtější indoktrinaci vysoce kontroverzními ideologiemi, s nimiž mnoho rodičů zásadně nesouhlasí. Tyto ideologie se velmi často bezprostředně týkají oblasti lidské sexuality. Děti jsou s jejich pomocí vedeny k fatálně chybné antropologii, připravovány o nenahraditelnou citlivost svědomí vůči hříchu a obírány o základní ctnosti, jako jsou například čistota, cudnost, střídmost nebo spravedlnost – a to vše ve velice mladém věku. Dochází tak k hlubokému narušení zdravého vývoje dětské osobnosti. Protože různé rodiny zastávají různé světonázorové postoje, požaduje VORP, aby byly podobné výukové programy realizovány výhradně na vyžádání rodičů.

Brzkova koncepce z roku 1994 byla jednoznačně součástí problému, nikoliv řešení. Její údajná blízkost křesťanskému pojetí výchovy či sexuality je pouhým názorem několika publicistů a v koncepci samé nelze pro podobné tvrzení najít žádné podklady. V analýze vypracované prof. PhDr. Liborem Míčkem, CSc., se dočteme např. že „celkově je tato koncepce charakteristická mravním relativismem“, nebo že „koncepce zahlcuje vědomí mládeže sexuálními obsahy, osnovy se na některých místech podobají přímo návodům k sexuálnímu styku“. Porovnejme to se slovy Jaroslava Maxmiliána Kašparů, pronesenými na ČRo 2 Praha o příručce Sexuální výuka – vybraná témata z letošního roku: „sice se tomu říkalo sexuální výchova, ale podle mě to byl sexuální trénink.“ Obě koncepce počítaly s povinnou výukou od 1. třídy a byly zaváděny stejně arogantně. Opět si srovnejme tato dvě prohlášení: „Před povinným učivem nebude úniku. Ať se to rodičům líbí nebo ne.“ (Dr. Jitka Brunclíková, 1995) A co mělo hrozit rodičům, kteří odmítnou účast dětí ve výuce sexuální výchovy v roce 2010? „právní postih za přestupek, ale v krajním případě až trestní stíhání pro zanedbávání povinné školní docházky.“ (Jindřich Kitzberger, poradce ministra školství, 2010)

Cíle VORP mají oporu v občanském právu. Listina základních práv a svobod říká: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. (čl. 15.1) a Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů (čl. 32.4). Ačkoliv VORP není katolickou organizací, patří mezi jeho členy řada katolíků a je tedy, zejména na stránkách katolického tisku, namístě argumentovat také naukou katolické církve. Podívejme se do Katechismu: Rodiče jsou prvními a hlavními vychovateli svých dětí (1653). Podobně Kodex kanonického práva: Rodiče a ti, kdo jsou na jejich místě, jsou povinni a mají právo vychovávat děti (Kán. 793). V neděli 25. 6. 1995 bylo na všech katolických bohoslužbách čteno Sdělení biskupů, které reagovalo právě na tehdy probíhající veřejnou diskusi o sexuální výchově, iniciovanou VORP. Čteme zde: Uvědomte si s křesťanskou zodpovědností svoji povinnost výchovy dětí a také své výsadní právo na ni. A dále: Využijte svého práva a dosažitelnými zákonnými prostředky – např. prostřednictvím Rady školy – usilujte ovlivnit i formu sexuální výchovy na škole, kterou vaše dítě navštěvuje. V prosinci téhož roku pak vyšel dokument Papežské rady pro rodinu Lidská sexualita: pravda a význam – zásady pro výchovu v rodině. Citujme např. z bodu 139: K jinému zneužívání dochází, když je prováděna sexuální výchova dětí formou poučování i za pomoci grafického zobrazení všech podrobností intimního pohlavního styku. Děje se tak často s odůvodněním, že se tím poskytuje výchova k „bezpečnému sexu“, především vzhledem k šíření AIDS. Ano, je dobré vědět, komu také vděčíme za tehdejší úspěch snah rodičů.

Žel, tento úspěch byl jen částečný. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu má akreditaci ministerstva školství pro několik vzdělávacích programů Sexuální výchovy a osvěty. Těmito programy již prošla řada učitelů. Na mnoha školách jsou prováděny nejrůznější velice diskutabilní kursy a používány diskutabilní knihy a pomůcky. Tak např. učebnice Konečně to chápu (Jörg Müller a Dagmar Geisler, nakl. Mutabene) z roku 1999, recenzovaná mj. MUDr. Antonínem Brzkem, obsahuje ono „grafické zobrazení intimního styku“ v hojnosti. Je stále k dostání a běžně se používá. VORP nicméně nijak nebrání tomu, aby někteří rodiče přihlásili své děti do nepovinného předmětu, využívajícího tuto publikaci, pokud s ní budou předem seznámeni a budou s takovou výukou svých dětí výslovně souhlasit. Skutečným problémem však je, že je sexuální výchova součástí Rámcového vzdělávacího plánu a je de facto povinná a rozprostřená do řady předmětů. Najdete ji na docela nečekaných místech. V učebnici Občanské výchovy pro 8. ročník základních škol nakladatelství Fraus objevíte nejen pozoruhodné ilustrace, ale také se tam dočtete např. o „prevenci akutního onemocnění láskou“, čímž je míněno těhotenství. A rovněž „slavná“ letošní brožurka Sexuální výchova – vybraná témata, navrhující zvrácené hry, byla sice stažena z webu ministerstva a přišla o jeho doporučení, ale již předtím byly její výtisky rozeslány do škol a stále jsou na mnoha z nich k dispozici.

Je nesmysl tvrdit, že kvůli VORP, který hájí legitimní práva rodičů, bylo některým dětem v uplynulých letech ublíženo. Předložené koncepce sexuální výchovy, které zcela pomíjely Stvořitelem chtěný účel a řád sexuality, nebyly žádným „menším zlem“ ve srovnání s úplnou absencí sexuální výchovy. Jejich negativní účinek mohl být dokonce i vyšší, než při získávání informací z Brava nebo od spolužáků z problémových rodin. Tyto pro děti krajně emotivní poznatky by jim měly být sdělovány již od první třídy a z úst nezpochybnitelné autority – učitele. Zcela vytrženy z kontextu zdravého místa pohlavního života v manželství by naprosto nemohly mít na život těchto dětí jiný než negativní dopad. Mimochodem, v roce 2008 u nás žilo 99 331 dívek ve věku 13-14 let. 70 z nich otěhotnělo (0,07 %), přičemž 14 těhotenství skončilo porodem, 56 potratem. Předpoklad, že by se tato čísla významně snížila, kdyby byly všechny děti dříve a lépe uvedeny do sexuálních technik, je zcela hypotetický a nejeví se jako pravděpodobný.

27. 9. 2010 odeslalo občanské sdružení homosexuálů Charlie protest proti příručce etické výchovy autorů Ladislava Lencze a Evy Ivanové, se zdůvodněním Obsah příručky Etická výchova je sepsán v souladu s konzervativními náboženskými hodnotami, se kterými se však nemusí většina české populace ztotožňovat. Za pouhé čtyři dny, 1. 10. 2010, byla příručka odstraněna ze seznamu materiálů doporučených ministerstvem. Mluvčí Koukolíček to komentoval: Ministerstvo školství z doporučené literatury nechá odstranit veškeré metodické materiály, které z filozofie výchovy L. Lencze vycházejí. Tento případ dobře ilustruje, jak rozdílné jsou hodnoty různých skupin, a dokládá, že nelze spoléhat na moudrý přístup státu – naopak je třeba se státního metodického vedení obávat. Zároveň ukazuje zásadní odlišnost postoje VORP a lidí podporujících jednotný ideologický přístup k sexuální výchově – my požadujeme právo vychovávat naše vlastní děti po svém a nikomu totéž právo nebereme. Oni se snaží diktovat, co se musí a co nesmí učit cizí děti – všechny, bez rozdílu.

Práce VORP ani zdaleka nekončí. Našeho cíle – lepší kontroly rodičů nad obsahem a metodami výuky svých dětí v tématech ovlivněných světonázorovou orientací – ještě zdaleka není dosaženo. Prosíme všechny lidi dobré vůle, kteří s námi tento cíl sdílejí, o spolupráci.

S pozdravem,

 

Výbor na obranu rodičovských práv, 3. října 2010

Zdroj: www.nesexuveskole.cz

Read Full Post »

Z tohoto hlediska není nabízená publikace „Sexuální výchova – vybraná témata“ křesťanskému pojetí tak blízká jako první pokus vytvořený Antonínem Brzkem a Jiřím Mellanem počátkem 90. let (smetený paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo „pravověrné“).

Jiří Zajíc, Katolický týdeník 36/2010

Již v devadesátých letech byla zpracována rozumná koncepce sexuální výchovy na školách od předních českých sexuologů (Brzek, Hubálek, Mellan a jiní), která je blízká křesťanské (nemyslím tím katechismové) etice. Nechápu, proč tyto starší projekty zapadly…

Martin Šístek, Christnet, 9. 9. 2010

Onanie by neměla převážit nad ostatními zájmy jako je sport, vzdělávání a koníčky, které jsou pro rozvoj osobnosti důležitější.

Brzkova a Mellanova koncepce sexuální výchovy z r. 1994, osnovy pro druhý stupeň ZŠ

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994 (po rozkliknutí se obrázek zvětší na čitelnou velikost):

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Read Full Post »

Svoboda názorů a volitelnost
tisková zpráva VORP, 8. září 2010

Koncem srpna se v Brně sešel Výbor na obranu rodičovských práv (VORP), jehož prohlášení na webu nesexuveskole.cz podepsalo již téměř 8000 lidí. Výbor přijal nové členy, zvolil si sedmičlenné předsednictvo a potvrdil Annu Brychtovou ve funkci mluvčí. Členové rozhodli, že poté, co bylo dosaženo jejich prvního cíle: stažení nevhodné metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata ze základních škol, se soustředí na obecnější bod svého programu, jímž je obrana proti všem ideologickým vlivům pronikajícím do škol bez vědomí rodičů. Prvním krokem je dnešní zahájení distribuce papírové formy petice, o kterou veřejnost projevila zájem. Text petice vychází z původního prohlášení VORP zformulovaného do tří bodů:

„Zásadně protestujeme proti Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy na základních školách.

Nesouhlasíme, aby naše děti byly ve veřejných školách povinně vystaveny předmětům a tématům, jejichž obsah se může příčit zásadám rodičů. Tím by bylo porušeno přirozené právo rodičů na výchovu dětí.

Požadujeme, aby se ve veřejných školách učily povinně a jednotně jen předměty a témata, kde je všeobecná společenská shoda názorů. Vše ostatní ať je vyučováno pouze volitelně na základě souhlasu rodičů, kteří musí být předem seznámení s obsahem a metodami výuky.“

Chceme předejít častým nedorozuměním v médiích, proto znovu zdůrazňujeme, že v žádném případě nechceme dětem zatajovat informace o sexuálním životě. Pouze žádáme, aby tato sdělení byla individuálně přiměřená, intimní a nebyla protichůdná morálnímu kodexu, ke kterému se hlásí příslušná rodina.

Předsednictvo VORP, 8. září 2010

Kontakty

Anna Brychtová, mluvčí: kancelar@vorp.cz
David Loula, člen předsednictva: 777 702 991

Petiční formulář ke stažení: nesexuveskole.cz/petice.pdf

Read Full Post »

V roce 1995 se Výboru na ochranu rodičovských práv (V.O.R.P.) podařilo zastavit zavedení povinné sexuální výuky na základních školách.  Nyní se snahy o zavedení sexuální výchovy, jejíž dopad na děti je všude jednoznačně a hluboce negativní, objevily opět. A V.O.R.P. obnovil svoji činnost.

Podepsal jsem jeho petici, jakmile to bylo možné – byla by ostuda mít příliš vysoké pořadové číslo!

www.nesexuveskole.cz

Několik ukázek z příručky Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách a metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata:

„V úvodu hodiny vytvoříme pozitivní atmosféru, když si s žáky zahrajeme motivační hru. …Vymění si místa všichni, kteří se už někdy zamilovali, …líbali, …měly menstruaci, …onanovali, …viděli porno, …kteří si myslí, že poprvé určitě použijí kondom, …kteří se opili, …kterým roste ochlupení.“

Učitel: Je všechno, co jste viděli v pornografickém klipu nebo filmu či časopise, pravda? Žák: Asi ne. Všichni chlapi přece nemají jenom velké penisy a nevydrží souložit tak dlouho. Spousta lidí nechce souložit do konečníku, ale v pornografii je to běžné.“

„Sexuální slovník: Žáci…mají napsat fixem na fólii co největší počet jakýchkoliv výrazů pro mužský…a pro ženský genitál. …s vyučujícím všechny napsané výrazy přečtou a rozdělí na vulgarismy, lidové výrazy… Variantou může být … co nejvíce synonym pro pohlavní styk.“

„Žáci velmi často chybně nahrazují slovo soulož slovem sex a neuvědomují si plně, že se pod tímto termínem skrývá velmi široká škála nakoitálních (líbání, mazlení, netting, pettink, orální sex) a koitálních (pohlavní styk, anální sex) sexuálních aktivit. Proto by měl učitel všechny pojmy žákům blíže objasnit…“

„Vyučující může žáky… přivítat podáním ruky v kondomu. Výklad tématu podle předem připraveného pracovního listu, ve kterém jsou uvedeny základní druhy antikoncepce, může vyučující doplnit ukázkami konkrétních antikoncepčních prostředků.“

„Cvičení Kdo má pravdu? … Právo na sexuální informace má i dítě, jehož rodič si to nepřeje. – Odpoveď je ANO.“

Zdroj

Read Full Post »