Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for Leden, 2009

Aktualizováno podle schválené podoby balíčku. Postmoderní člověk zná jenom jednu cestu, jak se dostat z finančních problémů – zase si půjčit.

Dobře, trochu přeháním. Ale patrně to platí o ikoně postmoderního člověka, novém americkém prezidentu. Přichází s homeopatickým receptem, který léčí stejné stejným: Krizi vzniklou nekontrolovaným zadlužováním chce napravit gigantickou půjčkou. Na problémy virtuálních cenných papírů chce odpovědět virtuálními penězi.

Konečně bylo zveřejněno, na 647 stranách, co je obsahem jeho 825 miliardového záchranného plánu. Již to také bleskově prošlo sněmovnou reprezentantů v maličko snížené výši 819 mil., poměrem 244:188.

Tyto peníze – ano, téměř bilión dolarů – mají být utraceny během prvních dvou let Obamova prezidentství. Obama i demokratičtí poslanci velmi zdůrazňují, že se jedná o prostředky naprosto jednorázové, které se po dvou letech začnou nekompromisně splácet.

Poznámka: Nejsou zde uvedeny všechny položky a některé nemusí být přesné! V pramenech jsem našel mírné rozpory, které nemám čas řešit. Toto je blog, nikoliv ekonomická studie. Hospodářství je navíc pro mne jen okrajové téma. Proto prosím, nepoužívejte konkrétní čísla uvedená v tomto textu jako zdroj pro své články.

Snížení daní (275 miliard):

99 miliard na snížení daně ze mzdy
25 miliard na snížení daně z příjmu (jiný druh slevy, než v prvním řádku, ale též pro fyzické osoby)
90 miliard na snížení daní podnikům
20 miliard na snížení daní z obnovitelných zdrojů energie
10 miliard na snížení daně ze školného

Navýšení výdajů (523 miliard):

Ve většině případů se nejedná o nové položky, nýbrž o navýšení již nyní existujících federálních dotací.

87 miliard na podporu zdravotní péče pro lidi s nižšími příjmy, tzv. Medicaid
79 miliard na granty jednotlivých států
40 miliard na zdravotní pojištění nezaměstnaných
30 miliard na dálnice
29 miliard na vzdělávací programy (výslovnou podmínkou všech položek souvisejících se školstvím je, že žádné prostředky nesmí jít do soukromých základních a středních škol)
20 miliard na renovaci školních budov
18 miliard na granty pro chudé vysokoškolské studenty
20 miliard na stravenky
17 miliard na informační technologie ve zdravotnictví
16 miliard na dopravní projekty
11 miliard na podporu bydlení
11 miliard na zlepšení elektrické sítě
8,4 miliardy na vodní projekty jako jsou čističky
8 miliard na obnovitelné zdroje energie
7 miliard pro armádu a veterány
5,6 miliard na vysokorychlostní internet
5 miliard na rozvoj místních komunit
4 miliardy na rozvoj venkova
2,4 miliardy na výzkumné projekty ukládání uhlíku
400 miliónů na výzkum globálního oteplování
2 miliardy pro dotace péče o děti
1 miliarda pro Amtrak, federální železnice (40 let nebyly ziskové)
650 miliónů na kupóny usnadňující přechod na digitální televizi
600 milionů na nová auta pro federální úřady (navíc ke třem miliardám již vydávaným ročně – asi tak chtějí zachránit Detroit)
50 miliónů pro dotace umělcům

Nejsem ekonom, ale tohle přece většinou nejsou žádné typické multiplikační investice. Velké procento z toho jsou obyčejné sociální výdaje a klasické výběrové dotace. Co je do prkýnka, třeba ta dotace na slevové kupóny na digitální set top boxy? Pomůže to ekonomice americké nebo japonské a čínské? V podstatě nejde o nic jiného, než že Obama dostal na začátek svého prezidenství gigantický bianco šek na uplácení voličů.

Tedy šek… dluhopisy!

Jen je to trošku naruby: Obvykle se v první polovině volebního období šetří a ve druhé rozhazuje. Obama bude v první rozhazovat – víc, než si kdy kdo dokázal představit (Bush taky rozhazoval, ale to byly vojenské výdaje související s válkou s terorismem, které navíc do značné míry dědí i Obama.) Po dvou letech by měl výdaje drasticky seškrtat nebo – mnohem pravděpodobněji –  významně navýšit daně. Ale bude k tomu ochoten? Bude čelit velkému pokušení období výdajové expanze protáhnout na celé čtyři roky, aby si zajistil znovuzvolení. Může k tomu ale dojít celkem přirozeně i tím, že se nepodaří všechny prostředky vyčerpat tak rychle – třeba na ty stavby dálnic.

Stojí za to zmínit ještě jednu pozoruhodnou položku. Původně tam bylo také 200 miliónů dolarů pro Planned Parenthood (Plánované rodičovství), největší americkou organizaci provádějící potraty a distribující antikoncepci. Předsedkyně Kongresu, demokratka Nancy Pelosi, to obhajovala argumentací, podle níž děti škodí ekonomice, protože stát musí dotovat jejich vzdělání, podporu v nezaměstnanosti atd… chápete to? Američané ještě nemají evropské zkušenosti se stárnutím obyvatelstva a evidentně je co nejrychleji chtějí získat. Vyvolalo to takovou smršť kritiky, že Bílý dům nejprve oznámil, že to nebyl Obamův nápad, a nakonec prezident teatrálně požádal demokratické poslance, aby tuto položku z návrhu odstranili.

(Mimochodem, Planned Parenthood podporoval kampaň Obamy i Pelosiové a Obama otevřel v pátek 23. 1. zrušením tzv. Mexico City Policy cestu k tomu, aby jejich mezinárodní dceřinná společnost dostávala dotace v rozsahu cca 10 – 30 milionů dolarů ročně, jako za časů Billa Clintona.)

Jen zdánlivě se nás to netýká. Už dnes dluží USA 700 miliard dolarů Číně a třeba 20 miliard… Turecku. Kdyby se americké státní dluhopisy staly podobně nekrytými, jako dříve hypotéční deriváty, byla by to ještě mnohem větší světová finanční katastrofa, než ta první. Že je to nemožné? Ale jděte… Ano, může být ještě hůř, mnohem hůř. Bankrot USA by byl bankrotem celého světa.

Nehrozí to akutně, i navýšený dluh nebude vzhledem k ročnímu HDP Ameriky nijak extrémní. Existují země zadlužené více a plně solventní. Ale bude to přece jen situace, na kterou za oceánem nejsou zvyklí. Obamova touha udělat z USA sociálně demokratický stát evropského typu s masívním přerozdělováním je možná v této chvíli jen krůček od realizace.

Balíček nyní čeká Senát, horní komora Kongresu.

Oslíku, budíček!

Tohle byla jen taková malá noční můra. Klid, tohle chce klid! To přejde. To bude dobré.

Zhluboka se nadechni a opakuj:

OBAMA! OBAMA! OBAMA! OBAMA!

Celine Dion, My Heart Will Go On (Titanic):

Vodpod videos no longer available.
Reklamy

Read Full Post »

Hurááá, jsem zachráněn!

Pití tří až pěti šálků kávy denně prý snižuje riziko vzniku demence o 65 %. 🙂

Včetně Alzheimera. Přišli na to dánští vědci, tak to muší bejt pravda. Taky to prý omezuje výskyt diabetes a Parkinsonovy choroby.

The New York Times: Coffee Linked to Lower Dementia Risk

Škoda, že obykle mívám k podobným studiím zásadně rezervovaný postoj. Na základě zkušeností – a porovnávání více studií s protikladnými výsledky v několika podobných případech – je mívám sklon považovat za blbosti či reklamu. Snad bych mohl svoji skepsi trošku potlačit. Pro tentokrát… 😉

Ale stejně. Jak se znám… já budu tak jako tak v těch pětatřiceti procentech.

Read Full Post »

Z článku ve Wall Street Journalu:

S použitím soudních dokladů, výpovědí očitých svědků a pátrání v archívech se Otec Desbois ujal úkolu zdokumentovat vraždy Židů poté, co nacisté zaútočili na bývalý Sovětský svaz. Na Ukrajině, kde začal svoji práci, nebyli Židé zabíjeni v relativně dobře zdokumentované mašinérii koncentračních táborů. Byli oběťmi mobilních zabijáckých jednotek, které střílely zajatce a záměrně po sobě zanechávaly málo stop svých zločinů. V každé lokalitě byly podle Otce Desboise místní Ukrajinci, včetně stovek dětí, nuceni namířenými zbraněmi, aby pomáhali s logistikou vražd. Například v srpnu 1941 zabíjely tato komanda smrti odhadem 82 Židů každou hodinu.

Ale tento projekt, který se stal jeho životním dílem, říká, je inspirován dvěma zdroji mnohem většími, než jsou dějiny nebo okolnosti. Jeden je „min hashamayim,“ říká Otec Desbois v hebrejštině – z nebe, které nás inspiruje, abychom budovali vztahy se svými bližními lidskými bytostmi. Druhá inspirace, vysvětluje, přichází z pozemského světa, jak je to napsáno v Genesis o krvi Ábela, zavražděného Kainem: „Hlas krve tvého bratra ke mně volá ze země.“

Když jsou neoznačené masové hroby pomalu lokalizovány, jeden po druhém, a posvěceny recitací Kaddish, židovské modlitby truchlení nad mrtvými, hlasy mohou být konečně utišeny. Jsme strážci svých bratří? Pro Otce Desboise je odpovědí rozhodné „Ano.“

Přesto se jej ptám: Jak můžete unést naslouchání ženě, která hovoří o tom, jak byla ve svých 14 letech nucena chodit po tělech, mezi střelbou, aby je odnesla do masového hrobu? „Držím se své víry v Boha,“ odpovídá Otec Desbois, „ne v lidstvo.“

 

P. Patrick Desbois pøijimá Øád rytiøe èestné legie 12. 6. 2008. (foto Reuters)

P. Patrick Desbois přijímá Řád rytíře čestné legie, 12. 6. 2008. (foto Reuters)

P. Desbois dosud identifikoval 800 z odhadovaných 2000 masových židovských hrobů na Ukrajině.

Webová stránka Yahad in Unum, francouzské katolicko-židovské organizace, kterou v roce 2004 založili P. Patrick Desbois, kardinál Jean-Marie Lustiger a rabi Israel Singer.

Přečtěte si též článek o P. Desboisovi z 6. října 2007 v New York Times.

Read Full Post »

Jak jsem psal včera, dnes byly zrušeny exkomunikace latae sententiae čtyř biskupů nedovoleně vysvěcených Mons. Marcelem Lefébvrem 30. 6. 1988. Radio Vatikán přineslo český překlad příslušného dekretu:

Mons. Bernard Fellay, jménem svým i jménem ostatních třech biskupů vysvěcených 30. června 1988, zaslal dne 15. prosince 2008 dopis předsedovi Papežské komise Ecclesia Dei kardinálovi Dario Castrillon Hoyosovi a opětovně žádal o zproštění exkomunikace latae sententiae, která byla formálně prohlášena dekretem této Kongregace pro biskupy ze dne 1. července 1988. Mons Fellay ve zmíněném listu mimo jiné tvrdí: „Vždycky jsme měli pevnou vůli zůstat katolíky a všechny své síly dávat do služeb církve našeho Pána Ježíše Krista, kterou je Církev římsko-katolická. Její nauku přijímáme v synovském duchu. Pevně věříme v Petrův primát a jeho výsady a proto nám aktuální situace působí velké soužení.“

Jeho Svatost Benedikt XVI. s otcovskou péčí vnímá duchovní strádání, vyjádřené těmi, kteří upadli do trestu exkomunikace, a v důvěře v závazek, který v citovaném dopise vyslovují, že totiž nebudou šetřit silami při prohloubení nezbytných rozhovorů s autoritami Svatého stolce o dosud otevřených otázkách, aby se tak mohlo dojít rychle k úplnému a uspokojivému řešení počátečního problému, rozhodl se přehodnotit kanonickou situaci biskupů Bernarda Fellaye, Bernarda Tissiera de Mallerais, Richarda Williamsona a Alfonso de Galarrety, jež vznikla jejich biskupským svěcením.

Smyslem toho aktu je upevnit vzájemnou důvěru, zintensivnit a stabilizovat vztahy Bratrstva sv. Pia X. s Apoštolským stolcem. Tento dar pokoje, přicházející po Vánočních svátcích, má rovněž za cíl prosazovat jednotu v lásce universální církve a odstranit tak pohoršení rozdělení.

Je žádoucí, aby po tomto kroku následovala pečlivá realizace plného společenství Bratrstva sv. Pia X. s celou Církví a důkaz viditelné jednoty, který dosvědčí opravdovou věrnost a plné uznání učitelského úřadu a autority Papeže. Na základě fakult, které mi výslovně udělil Svatý otec Benedikt XVI., tedy tímto dekretem snímám trest exkomunikace latae sententiae, prohlášený touto Kongregací 1.července 1988 z biskupů Bernarda Fellaye, Bernarda Tissiera de Mallerais, Richarda Williamsona a Alfonsa de Galaretta a zároveň, počínaje dneškem, prohlašuji dřívější dekret za neúčinný.

V Římě, v sídle Kongregace pro biskupy, 21. ledna 2009

kard. Giovanni Battista Re
prefekt Kongregace pro biskupy

Deo Gratias!

Read Full Post »

Opraveno. Přístup amerických a západoevropských médií k Baracku Obamovi charakterizuje heslo „He can do no wrong“ (Nemůže udělat nic špatného.) Bylo až surrealistickým zážitkem sledovat stále se opakující vzorec chování médií:

  1. Médium kritizuje nějakou ideu nebo záměr George Bushe.
  2. K ideji nebo záměru se přihlásí Barack Obama.
  3. Totéž médium začne tutéž ideu nebo záměr chválit.

Stalo se to například s iráckou strategií nebo s hospodářskou stimulací pomocí mimořádného odpouštění daní.

Napsal jsem:

George Bush nemohl udělat nic dobře. Jeho druhá inaugurace stála 43 milionů dolarů a byla médii široce kritizována jako martnotratná. (Napsal to třeba Associated Press.) Inaugurace Baracka Obamy stála přes 150 milionů –  za nesrovnatelně horší ekonomické i rozpočtové situace – a je téměř univerzálně chválena jako inspirativní apod. (Zmiňme, pro změnu, třeba Associated Press.)

Oprava:
Srovnával jsem jablka s hruškami, tj. přímé výdaje organizačního výboru Bushovy inaugurace s celkovými náklady na Obamovu inauguraci, navíc s předběžným a orientačním odhadem. Organizátoři Bushovy inaugurace vydali 42.3 mil. USD, organizátoři té Obamovy hovořili o budgetu „mírně přes 45 mil. USD,“ což by bylo prakticky inflační navýšení. Další související náklady byly v obou případech několikanásobně vyšší a za ten letošní asi nejsou ještě sečteny. Zdá se, že avizovaných 150 mil. USD mohlo být i výrazně překročeno. Více později.

Ne že by bylo něco špatného na troše oslav v čase krize… slavení je dobré analgetikum. Ale snad se dal najít prostor pro maličké gesto solidarity, troška ochoty jít příkladem v úsporách.

Stejně jako Františka Schildbergera mě potěšil mnohem více rezervovaný přístup českých médií a osobností k americkému prezidentovi, jehož první zahraniční telefonát směřoval k Mahmudu Abbasovi.

Amy Althouse srovnává „kulty osobnosti“ vytvořené kolem odcházejícího a nastupujícího amerického vůdce:

Jsou zde nesmírně důležité rozdíly. Bush si cestu do úřadu vybojoval jako normální politik, slušný hoch, ne nějaký druh hrdiny nebo boha. A potom, byl tím mužem, který byl prezidentem, když nastaly dramatické události a lidé od něj očekávali, že udělá, co je potřeba. Jakákoliv jeho glorifikace byla důsledkem těchto událostí a ne vědomé kampaně vytvářející kult osobnosti. …

V kontrastu k tomu, celý plán jak přivést do úřadu Obamu závisel na glorifikaci tohoto člověka, jehož skutečné zkušenosti byly tak bizardně omezené, že vyžadovalo trochu drzosti prohlásit, že je připravený. Magie byla nezbytná. Kult nevznikl, zatímco držel moc a musel odpovědět na krizi. Kultem byla kampaň, která jej měla přivést k moci. …

Hledal jsem stopy opatrných a skeptických komentářů k Obamově inauguraci v anglofonním světě dlouho. Našel jsem jich více, ale v záplavě pseudoreligiózních extatických výkřiků chvály a obdivu se beznadějně ztrácejí.

Některé se nicméně mohou ukázat prorockými. Zde předkládá malý ohař Oslík trpělivému čtenáři asi nejlepší úlovek (jen krátké úryvky z něj, celý ho překládat nemohu). Autor je britský konzervativní komentátor deníku Telegraph – dobře, dobře, Američan to není, ale nevadí. Přečtěte si to celé v originále a užijte si jeho mrazivou ostrovní přísnost. 😉

Gerald Warner: Inaugurace Baracka Obamy: Tento císař je nahý, tohle skončí slzami

Tohle skončí slzami. Dívat se na Obama hysterii není pouze trapné, sama o sobě přispívá k rozsahu nadcházející katastrofy. Čeho jsme svědky ve dnech prohlubující se světové deprese, je zoufalé odložení nedůvěry intelektuály – la trahison des clerc – v patetické snaze zhypnotizovat sebe sama v iluzi, že v noci bude všechno v pořádku. Nebude všechno v pořádku.

Tohle jsme už zažili. Na jaře 1997, abychom byli přesní, když charismatický, mladý premiér vstoupil do Downing Street, oslavován dětmi s vlaječkami, které tam byly k té příležitosti přivezeny. …

Popálené dítě se, narozdíl od známého rčení, nebojí ohně. Po zkušenosti s Blairem nemá nikdo v Británii omluvu pro zamilovanost do Obamy. …

Je klíčové si připomenout realitu, která je v pozadí za rétorikou. Odsuzovat „ty, kdo chtějí své cíle prosazovat vyvoláváním teororu a vražděním nevinných“ zní špatně z úst člověka, jehož hlavní legislativa, Freedom of Choice Act, vnutí potraty, včetně potratů částečným porodem, každému státu Unie. Zdá se, že éra Naděje musí být zahájena vražděním neviňátek.

Obamův American Recovery and Reinvestment Plan (plán na záchranu americké ekonomiky) je jako jeden z těch jedovatých balíčků obchodovaných bankéři: kamufluje mnoho dárečků klientskému státu, které si nemůže dovolit. S federálním deficitem 1,2 biliónu chce Obama rozházet dalších 825 miliard (což se nepochybně rozšíří na více než 1 bilión), aby vytvořil nejméně 600 000 pracovních míst a dalších 456 000 v „zelené energii“ (zbytečné větrné turbíny a další Heath-Robinsonovské výmysly oblíbené Beltway environmentalisty).

Je mrazivé uvažovat, že existuje reálná možnost, že se světová ekonomika může kompletně zhroutit a hladomor zabít milióny. Ale přesto jsou západní – a britští – komentátoři zakukleni v teplém pohodlíčku. …

Tohle není příležitost, ale katastrofa. …

Proč ta skepse, pane Warnere?

Jak v prosinci napsala s lehkou ironií sobě vlastní Peggy Noonan:

Je to příliš moc? Kde jsme přišli k tomu bilionovému deficitu? To číslo je tak astronomické, tak nepředstavitelné, že vypadá spíš jako výzva, než jako překážka. Říkáte jeden? Já říkám dva! Jdeme na to!

Proč ta skromnost, američtí oslíci? (Osel je tradičním maskotem Demokratické strany.) Já dám deset!

Deset biliónů dolarů! To by byl plán hodný pravého mesiáše! Netroškařte, pane prezidente, nalejte do ekonomiky deset biliónů dolarů a bude vymalováno! A klidně z toho můžou jít dva bilióny na větrníky v Keni.

Read Full Post »

Včera Barack Obama podepsal příkaz, kterým přesměruje možná až stovky miliónů dolarů (nikoliv ročně, ale během několika let) americké rozvojové pomoci z různých způsobů účinné podpory strádajících dětí, žen a rodin v chudých zemích na… potraty.

To je jen první krok, další budou následovat.

Kdyby to alespoň nebylo tak chladnokrevně naplánované. Kdyby byl raději… lunatik. Pak by se jeho nepochopitelné jednání alespoň dalo pochopit. Bylo by stále hrozné, ale lidsky hrozné…

Málokdy se podaří napsat píseň, která skutečně zlidoví. Španělskému skladateli José María Cano se to podařilo. Hijo de la Luna (Syn Luny) je balada o ženě, která slíbí bohyni Luně, že jí obětuje prvorozené dítě, když jí najde muže. Brzy se objeví krásný cikán. Z jejich spojení se však narodí albín a milenec neuvěří, že je dítě jeho. Milenku zabije a dítě odloží. Matka Luna si je vezme k sobě na oblohu…

Originální provedení skupiny Mecano – zpívá Ana Torroja, hrají bratři Canovi:

Vodpod videos no longer available.

Read Full Post »

Kanál Svatého Stolce na YouTube byl oficiálně otevřen dnes, přestože je zaregistrován již od roku 2005:

http://www.youtube.com/vatican

Žel, videa z kanálu na žádost Vatikánu nelze vkládat na vlastní webové stránky. Přestože si jsem vědom rizik spojených se sdílením videí, nejsem si jist, zda to je správné řešení. Ta videa by byla jistě velice populární, sám bych je do svého blogu vkládal velmi často.

Je ovšem pravda, že pak hrozí jejich zobrazení v nechutném a blasfemickém kontextu. A možná by to nebylo vzácné. Asi je zvolené řešení vhodnější alespoň pro začátek, ale přimlouval bych se za to, aby bylo po jisté době vyhodnoceno, znovu zváženo a sdílení případně na zkoušku na čas povoleno.

Read Full Post »

Older Posts »