Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for Listopad, 2008

Snad se z mého blogu nestane pouhá česká verze blogu First things, už dlouho jsem od nich nic nepřevzal, ale dnes mě inspirovali k článku o písni Dégénérations skupiny Mes Aïeux (můj text se ovšem s jejich nedá srovnávat 🙂 ), pak k tomuto příspěvku a ještě asi brzy převezmu jedno téma, které ale i First things převzalo z jednoho též mnou oblíbeného blogu… Nevadí, to se stává…

(On je ten svět dnes vůbec jaksi docela malý… 🙂 Jen tak mimochodem, jste-li věřící, můžete se pomodlit za jednoho mého přítele z Jižních Čech, který bude 1. 12. obhajovat disertaci z filosofie na jedné americké univerzitě. No jo, ten náš kapesní svět…)

Všude na světě vidíme vzedmutí vlny patriotismu, někdy až nacionalismu. Myslím, že to je jedno z hlavních témat dnešní doby a má výrazné pozitivní i negativní aspekty. O této renesanci patriotismu a nacionalismu bude dobré ještě napsat, teď bych chtěl zmínit jeden její pro Evropana až překvapivý výhonek.

V Jihoafrické republice se probouzí Afrikánci, dříve nazývaní Búrové. Potomci bývalých holandských protestantských osadníků, kteří začátkem minulého století svedli dvě krvavé války proti Britskému impériu. Někteří soudí, že se současná vláda snaží vymazat jejich identitu.

Jedním z jejich nových symbolů se stala píseň De la Rey rockového zpěváka Bok van Blerka. Koos de la Rey byl oblíbeným a úspěšným generálem Druhé búrské války. Píseň vyšla v roce 2005 a již si získala jak hudební ocenění, tak odsouzení ministerstva kultury. Bok van Blerk pro ni čelí obviněním z rasismu a netolerance a dokonce z podněcování k terorismu, avšak proti tomu lze namítat například to, že nazpíval také píseň o barevném hráči ragby, nebo že je oblíbeným zpěvákem Nelsona Mandely.

Bok van Blerk, De la Rey, s anglickými titulky:

POZOR, VIDEO JE DRSNÉ!

Read Full Post »

Quebecká skupina Mes Aïeux zpívá píseň, jejíž text vyjadřuje protest proti degeneraci jejich země – Québec patří k oblastem, jejichž původně katolická identita se nejrychleji rozpadá a je nahrazována postmodernou.

Skupina i skladba patří k nejoblíbenějším v Kanadě.

Mes Aïeux, Dégénérations:

Totéž video na Dailymotion.

Text skladby stojí za to přeložit. Nejprve francouzský originál:

Ton arrière-arrière-grand-père, il a défriché la terre
Ton arrière-grand-père, il a labouré la terre
Et pis ton grand-père a rentabilisé la terre
Pis ton père, il l’a vendue pour devenir fonctionnaire

Et pis toi, mon p’tit gars, tu l’sais pus c’que tu vas faire
Dans ton p’tit trois et demi bien trop cher, frette en hiver
Il te vient des envies de devenir propriétaire
Et tu rêves la nuit d’avoir ton petit lopin de terre

Ton arrière-arrière-grand-mère, elle a eu quatorze enfants
Ton arrière-grand-mère en a eu quasiment autant
Et pis ta grand-mère en a eu trois c’tait suffisant
Pis ta mère en voulait pas ; toi t’étais un accident

Et pis toi, ma p’tite fille, tu changes de partenaire tout l’temps
Quand tu fais des conneries, tu t’en sauves en avortant
Mais y’a des matins, tu te réveilles en pleurant
Quand tu rêves la nuit d’une grande table entourée d’enfants

Ton arrière-arrière-grand-père a vécu la grosse misère
Ton arrière-grand-père, il ramassait les cennes noires
Et pis ton grand-père – miracle ! – est devenu millionnaire
Ton père en a hérité, il l’a tout mis dans ses RÉERs

Et pis toi, p’tite jeunesse, tu dois ton cul au ministère
Pas moyen d’avoir un prêt dans une institution bancaire
Pour calmer tes envies de hold-uper la caissière
Tu lis des livres qui parlent de simplicité volontaire

Tes arrière-arrière-grands-parents, ils savaient comment fêter
Tes arrière-grands-parents, ça swignait fort dans les veillées
Pis tes grands-parents ont connu l’époque yé-yé
Tes parents, c’tait les discos ; c’est là qu’ils se sont rencontrés

Et pis toi, mon ami, qu’est-ce que tu fais de ta soirée ?
Éteins donc ta tivi ; faut pas rester encabané
Heureusement que dans‘ vie certaines choses refusent de changer
Enfile tes plus beaux habits car nous allons ce soir danser…

Neumím francouzsky a tak nabízím překlad z anglického překladu. Překlad doslovný, protože mi jde o význam, ne o rým. Pokud umíte francouzsky, můžete v diskusi pod článkem navrhnout lepší překlad některé části.

Tvůj prapraděda vyčistil zemi
Tvůj praděda obdělal zemi
A pak tvůj děda na té zemi vydělal peníze
A pak ji tvůj otec prodal, aby se stal státním úředníkem

A teď ty, chlapečku, nevíš, co budeš dělat
Ve tvém malém bytě, předraženém a v zimě chladném
Máš touhu vlastnit dům
A v noci sníš o tom, že bys měl svůj vlastní kousek země…

Tvá praprababička porodila 14 dětí
Tvá prababička jich měla také skoro tolik
A pak tvá babička měla jen tři, stačilo to
A pak tvá matka nechtěla žádné, ty jsi byla nehoda…

A teď ty, holčičko, střídáš partnery každou chvíli
Když uděláš hloupou chybu, jdeš na potrat
Ale některá rána se budíš pláčem
A v noci sníš o… velkém stole obklopeném dětmi

Tvůj prapraděda žil v krajní chudobě
Tvůj praděda šetřil každou penny
A pak se tvůj děda – zázrak – stal milionářem
Tvůj otec to zdědil a vložil do penzijního pojištění

A teď ty, mládenče, dlužíš svůj zadek vládě
Nemáš šanci na půjčku od banky
Abys zchladil své sny o vlastnění bankomatu
Čteš knihy o dobrovolné prostotě

Tví prapraprarodiče věděli, jak slavit
Tví praprarodiče po večerech swingovali jako šílení
A pak tví prarodiče viděli zrod rock and rollu
A pak se tví rodiče seznámili na discu

A teď ty, můj příteli, co děláš dnes večer?
Vypni televizi, neměl bys zůstat za zamčenými dveřmi
Naštěstí se některé věci v životě nikdy nemění
Obleč si nejlepší šaty, protože jdeme tancovat

Mes Aieux na koncertě (zdroj www.dinoutoo.com)

Mes Aieux na koncertě (zdroj http://www.dinoutoo.com)

Vystupuje píseň proti potratům? Nikoliv. Aspoň ne úmyslně.

O písni napsal server LifeSiteNews jako o protestu proti potratům. Skupina však nesouhlasila a vydala prohlášení, že takto text vykládat nelze a že všichni členové skupiny jsou pro legální potraty.

Přiznám se, že z toho jsem trochu rozčarovaný. Pokud jsou anglické titulky ve videu a další anglické překlady na internetu, které jsem našel, správné, nejde myslím text poctivě vykládat jinak, než jako nesouhlas s potraty, alespoň implicitní. Nejspíše je ale tato část textu jaksi kouzlem nechtěného podstatně radikálnější, než názory skupiny, které patrně nechtějí jít nad rámec pouhé laciné sentimentality. Anebo text nereflektuje vůbec nic a je obyčejným kabaretem.

(Mimochodem, našel jsem rozporuplné informace o tom, kdo je autorem textu. Pokud je text alespoň zčásti dílem nějaké osoby mimo kapelu, mohlo by to být vysvětlením toho nápadného kontrapunktu.)

Věci někdy nejsou takové, jak vypadají, a stopy pokrytectví člověk najde i tam, kde by je nečekal. I když je zde nejspíše jen v náznaku, z nedomyšlení…

Ale… stejně se mi to líbí. Text je pravdivý, byť třeba nedopatřením…

Read Full Post »

Italský filosof a senátor Marcello Pera, který se označuje za nevěřícího, ale často uvažuje o přínosu náboženství pro evropskou kulturu a považuje jej za zásadní a pozitivní, představil knihu „Proč se máme považovat za křesťany. Liberalismus, Evropa, etika“.

Marcello Pera (zdroj www.marcellopera.it)

Marcello Pera (zdroj http://www.marcellopera.it)

Ke knize napsal předmluvu papež Benedikt XVI., který i v minulosti s Perou při různých příležitostech spolupracoval. Tato předmluva vzbudila nemalý rozruch díky následujícím slovům:

„Mezináboženský dialog v přísném slova smyslu není možný, stále naléhavějším se však stává dialog mezi kulturami, který zkoumá kulturní důsledky základní náboženské volby. Zatímco o té není možné vést skutečný dialog aniž bychom uzávorkovali vlastní víru, je žádoucí vystavit veřejné konfrontaci její důsledky. V této oblasti je možný a nezbytný jak dialog, tak vzájemná korektura a obohacování.“

Citát papežovy předmluvy jsem převzal z komentáře Johany Bronkové na Radiu Vatikán. Ten vám doporučuji k přečtení.

Papež Benedikt XVI.

Papež Benedikt XVI.

Není zapotřebí, abych to komentoval vlastními slovy. Slova paní Bronkové jsou dostatečně výstižná:

Co tedy vlastně říká papež? Rozhodně nevyhlašuje novou křížovou výpravu. Ostatně svým postojem neustále potvrzuje, že základem vztahů mezi lidmi je vzájemná úcta – i k protivníkům. Když Benedikt XVI. navštívil istanbulskou mešitu, nešlo o kompromis nebo společenskou nutnost. Je to postoj hluboce náboženský. Vždyť jsme všichni děti jediného Nebeského otce, bez ohledu na to, jakou představu jsme si o něm vytvořili, nebo stojí-li mezi Ním a námi dokonce někdo, kdo jej „pomluvil“.

Na druhou stranu se ovšem papež jednoznačně ohrazuje proti náboženskému synkretismu. Snadnost, s jakou do něj lze upadnout, je totiž jednou z charakteristik našich časů. A je to nemoc především evropská. Jména má různá: neznalost, naivita, povrchnost, ale také rozbujelé ego instinktivně odmítající jakýkoliv náznak autority a s tím nutně související krize vlastní identity, protože navzdory stejně rozšířené jako laciné maximě „buď sám sebou“ je identita tím, co jsme si sami nedali. Benedikt XVI. vystupuje proti burze s náboženskými prožitky, proti náboženskému konzumismu, k němuž by mohl svádět obnovený zájem o transcendenci. Ale vystupuje také proti zdání, že je možné povznést se nad konkrétní náboženství, s jeho žitou praxí, a vystačit si s pouhou ideou náboženskosti. Jedině z hlediska akademické religionistiky je možné považovat náboženství za sobě rovná. Žádný člověk poctivě praktikující svou víru – jako víru, tedy to, v co skutečně věří – nemůže tvrdit, že je ve skutečnosti zaměnitelná s vírou úplně jinou.

Read Full Post »

Je čas na trochu uvolnění… 🙂

Slavná píseň The Lion sleeps tonight (Spící lev) je afrického původu. Jejím autorem je jihoafrický zpěvák z kmene Zulu Solomon Popoli Linda, který ji napsal v roce 1939. Nazval ji Mbube, což znamená lev. Nazpívaly ji v různých verzích desítky souborů.

Tady je MP3 rozhlasového pořadu, kde zazní kousíček originálního provedení a dalších verzí písně.

Tady je dnes asi nejznámější verze, od skupiny The Tokens:

Vodpod videos no longer available.

Ryze evropskou skladbou je naopak další slavný hit – Africa (autoři Goussaud, Strawzynski) – který zpívá francouzská zpěvačka Rosé Laurens.

Read Full Post »

Na webu Opus Dei se objevila pozvánka na oslavu 80. výročí založení Opus Dei, která proběhne v Praze v pátek 28. listopadu 2008.

Program:

18.00 Slavnostní mše svatá v chrámu Panny Marie před Týnem (Staroměstské náměstí)

Po mši svaté bude program pokračovat v Městské knihovně (Mariánské náměstí 1).

19.20 Zahájení

19.30 Přednáška „Poslání Prelatury Opus Dei v Církvi“ (přednášející: P. Dr. Alfonso Riobó)

20.15 Promítání filmu „Radost ze svatosti“ (životopis sv. Josemaríi Escrivá)

20.40 Závěrečná slova pronese P. Dr. Manuel Lobo, regionální vikář Opus Dei v České republice a na Slovensku

*****

Na webu Opus Dei je také zajímavá zpráva o vysvěcení prvního kostela sv. Josemaríi v Africe, konkrétně v Kongu. Je to tedy spíše kostelík, velmi prostý, ale podle mého soudu elegantní.

Kostel sv. Josemarii v Kongu, uprostřed je apoštolský nuncius Andrés Carrascosa (zdroj www.opusdei.cz)

Kostel sv. Josemaríi v Kongu, uprostřed je apoštolský nuncius Andrés Carrascosa (zdroj http://www.opusdei.cz)

Zajímavá je zmínka o tom, že si mnohé místní ženy nechaly na šaty vyšít obraz světce, kterému je kostel zasvěcen. Není to až tak mimořádný úkaz – obyvatelky Konga, z velké části katolického, jsou známy tím, že rády nosí na šatech výrazné, nápadné náboženské motivy. A také tím, že se oblékají velmi hezky, jak můžete sami posoudit podle fotografií na té stránce.

Pro Evropana může být překvapivé, že úcta ke sv. Josemaríi, který je zde považován spíše za světce intelektuálů, má v některých částech Afriky rysy široce rozšířené lidové zbožnosti. Ale skutečně tomu tak je, a ještě více v Latinské Americe, kde můžete najít i dělníka s vytetovaným Escrivou na svalnaté paži.

Read Full Post »

Nedávno přidal Svatý otec do liturgie římského ritu nové varianty zakončení mše svaté.  A podle dnešní zprávy na Radiu Vatikán uvažuje Svatý otec o další změně. Hovořil o tom kardinál Francis Arinze, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti v rozhovoru pro L’Osservatore Romano.

I tato změna byla navržena biskupským synodem o  Eucharistii. Papež zatím požádal všechny světové biskupy o jejich názor.

Pozdravení pokoje by se mělo přesunout před přinášení obětních darů. Stejně jako je tomu dnes v ambroziánském ritu, který se používá v Milánské diecézi.

Důvody:

  • Nová úprava vychází vstříc Kristovým slovům o potřebě smíření se s bratrem před přinesením darů k oltáři (srov. Mt 5, 23).
  • Umožní lepší soustředění věřících, jejich ztišení a adoraci ve chvíli těsně před svatým přijímáním, kde je pozdravení pokoje dnes.

Read Full Post »

Litoměřice mají svého 20. sídelního biskupa, Mons. Jana Baxanta. Dnes jej v litoměřické katedrále Svatého Štěpána vysvětil kardinál Miloslav Vlk. Jeho spolusvětiteli byli apoštolský nuncius Mons. Diego Causero a českobudějovický sídelní biskup Mons. Jiří Paďour, OFMCap.

Právě v Českých Budějovicích byl otec Baxant dosud generálním vikářem. A do Českých Budějovic odešel dosavadní litoměřický biskup Mons. Pavel Posád.

Biskupské svěcení je třetí, nejvyšší stupeň kněžského svěcení (předchozí dva jsou jáhenství a kněžství).

Reportáž, videozáznam a fotogalerie z biskupského svěcení na webu Litoměřického deníku.

P. Jan Baxant hovoří na Radiu Proglas o svém životě 6. 11. 2008 v pořadu Křesťan a svět

P. Jan Baxant (uprostřed) na Svaté Hoře v roce 2007

P. Jan Baxant (uprostřed) na Svaté Hoře v roce 2007

Biskupský znak Mons. Jana Baxanta

Biskupský znak Mons. Jana Baxanta

Pane, žehnej tomuto muži a stádu, které jsi mu svěřil!

Read Full Post »

Older Posts »