Twitter, iPhone a hořící letadlo z vás udělají hvězdu

Tak tuhle zprávu jsem si schovával na Silvestra. 🙂 Ale není to kachna… vážně se to stalo.

Mike Wilson se vyškrábal z hořícího letadla na zmrzlou zem poprášenou sněhem, blízko denverského letiště. Ztratil přitom brýle a byl trochu pocuchán, ale jinak v pořádku. Vytáhl z kapsy iPhone a… poslal zprávu na svůj blog. 🙂

Jeho příspěvek byl vůbec první veřejně publikovanou informací o havárii, až mnohem později se zpráva dostala do médií. K nehodě při letu Continental Flight 1404 došlo v sobotu 20. 12. 2008 při nezdařeném přistání. Letadlo z velké části shořelo, 38 pasažérů utrpělo zranění, ale nikdo nezemřel, což hasiči označili za zázrak.

Mike v blogování pokračoval i během záchranných prací – tak třeba vynadal letecké společnosti, že jim po přepravě do letištní haly nedali ani napít. Používá mikroblogovací službu Twitter, která umožňuje posílat zprávy dlouhé nanejvýš 140 znaků, často z mobilního telefonu. Vzniká tak jakýsi online deník, určený především pro příbuzné a přátele, což byl mimochodem původní účel blogů (slovo „blog“ vzniklo zkrácením slov „web log“, tedy „webový záznam“).

Mikův blog je tady, používá přezdívku 2drinksbehind („dva drinky pozadu“). Odkaz na první příspěvek z místa nehody raději neuvádím, ani jej necituji, protože byl velmi vulgární. 🙂 Můžete si o tom přečíst např. tady. Wilson pracuje jako softwarový inženýr a označuje se za umírněného klienta leteckých společností – létá jen asi 2 – 4x ročně (v USA to není nijak zvlášť mnoho, tamní vnitrostátní letecké linky přepraví za jeden den tolik cestujících, co železnice za celý rok). Přesto zažil už dvě letecké nehody, poprvé šlo o nouzové přistání na moři. Píše, že by snad mohl začít uvažovat o ježdění autokarem.

Twitter má dnes asi tři milióny uživatelů. Jako nástroj politického marketingu jej během prezidentské kampaně účinně použil Barack Obama a byl také nejaktuálnějším zdrojem informací během atentátů v Mumbaji/Bombaji.

Z této strany to nevypadá nijak zvlášť vážně (foto Preston Gannaway/Rocky Mountain News/AP).

Zato z druhé... Ouvej! (foto Preston Gannaway/Rocky Mountain News/AP).

Read Full Post »

Přání do nového roku: Hledejme pravdu a nebojme se ji vyslovovat!

Krzysztof Bronk nedávno publikoval na Confugiu výborný článek o japonských mučednících, papeži, Jaroslavu Durychovi a politické korektnosti:

Krzysztof Bronk: Služebníci neužiteční

V příběhu japonských mučedníků neudivuje jen rafinovaná krutost, ta přece odedávna nechvalně proslavuje Východ, ale také nesmírný heroismus mladé církve. Blahoslavení Japonci jsou jen nevelkou skupinou reprezentantů mnohatisícového zástupu mučedníků. Důkladně doložitelných jich je nejméně 5 tisíc. Když v Japonsku vypuklo pronásledování, bylo tam evangelium hlásáno sotva 50 let, od chvíle, kdy na ostrovy dorazil sv. František Xaverský. Za tuto krátkou dobu se církev dočkala více než 300 tisíc věřících, v podstatě ze všech společenských vrstev. Jak k tomu došlo? Jak je možné, že ona církev 16. století, jejíž víru zarytě kritizoval Luther, byla s to probudit víru tak heroickou, dosáhnout úspěchu, který my dnes, navzdory neustálým reformám, nejsme schopni zopakovat na žádném místě na světě?

…

Na co nás připravuje církev, když nám dává za příklad japonské mučedníky, kteří by si v dnešním kontextu jistě vysloužili cejch fanatiků? K beatifikaci dochází v době, kdy se stále častěji učíme vážit slova, abychom nebyli odsouzeni za homofobii, abychom nerozlítili muslimy či dobrosrdečné hinduisty, abychom nevyvolali nelibost našich starších nebo odloučených bratří. Na oltář vyzdvižení japonští otcové a matky, kteří neušetřili své děti, nám říkají, že na takové kalkulace nemáme právo. „Udělali jsme to, co jsme měli udělat.“

…

Když píšu o beatifikaci japonských mučedníků, nemohu nepřipomenout veledílo světové literatury, jakým jsou Služebníci neužiteční. Při četbě této knihy jsem se nejednou ptal sám sebe, proč právě tématu japonských mučedníků věnoval Jaroslav Durych tak obrovské, ale také pracné dílo. Nakonec mám dojem, že český spisovatel byl v tomto směru předchůdcem Jana Pavla II. …

Přečtěte si Krzysztofův text celý.

Adam Arakawa, katecheta z japonského města Amakusa, byl jedním z umučených a v letošním roce blahořečených svědků víry.

 

(O japonských mučednících jsem zde zveřejnil článek P. Tardiffa.)

Do roku 2009 přeji čtenářům tohoto blogu a také sobě, abychom dokázali hledat a nacházet pravdu, i když bude – často možná jen na první pohled – nepříjemná, a nebáli se ji předávat dál.

 

Jaroslav Durych

Jedna „partyzánská“… 🙂

Dire Straits, Brothers in Arms (text):

Vodpod videa již nejsou dostupná

Read Full Post »

Vánoční Urbi et Orbi 2008

Urbi et orbi, Vánoce 2008 (foto L'Osservatore Romano)

Zde je záznam papežova požehnání „městu a světu“ z letošních Vánoc. Toto video na YouTube umístila španělská televize Popular TV a je tedy se španělským komentářem:

(Pokud byste hledali pozdrav česky a slovensky, je v čase 20:18.)

Český text papežových slov přineslo Radio Vatikán. Začátek promluvy:

Drazí bratři a sestry, těmito slovy apoštola Pavla opět přináším radostnou zvěst o Narození Krista: ano, dnes „se projevila Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem“!

Projevila se! To je to, co církev dnes slaví. Dobrota Boží, plná milosti a něhy už není skryta, ale „projevila se“, ukázala se tělesně, ukázala svou tvář. Kde? V Betlémě. Kdy? Za vlády císaře Augusta, během prvního sčítání lidu, o kterém se zmiňuje i evangelista Lukáš. A kdo to zjevil? Novorozenec, Syn Panny Marie. V Něm se zjevila milost Boha, našeho Spasitele. Proto se ono Dítě nazývá Jehošua, Ježíš, což znamená „Bůh zachraňuje“.

Dobrota Boha se projevila. Proto jsou Vánoce svátkem světla. Nikoli denního světla, které obklopuje všechno, ale záře, která se v noci rozsvěcuje a šíří se do světa z jednoho konkrétního místa: z Betlémské jeskyně, kde božské Dítě „přišlo na svět“. Ono samo je ve skutečnosti tím šířícím se světlem, jak to výstižně naznačují mnohé obrazy Narození. Ono je světlem, které zazáří a protrhává mlhu, rozptyluje temnotu a dovoluje chápat smysl i hodnotu naší existence a našich dějin. Každé vánoční jesličky jsou jednoduchým a výmluvným pozváním otevřít srdce a mysl pro tajemství života. Je to setkání s nesmrtelným Životem, který se stává smrtelným v tajemné scéně Narození; scéně, kterou můžeme obdivovat také zde na tomto náměstí, ale i v nesčetných kostelech a kaplích celého světa, a v každém domě, kde se ctí Ježíšovo jméno.

…

Read Full Post »

Vánoce v Iráku: Křesťané se vracejí domů z exilu!

Los Angeles Times publikovaly článek Greatest gift for Iraqi Christians — returning home.

Stovky rodin se vracejí z exilu. Bezpečnost se zlepšila a věřící na vánočních bohoslužbách doufají v mír. Ale násilí není nikdy daleko.

…

Před třemi lety se an dveřích Lity Kaseer objevil dopis. Obsahoval kulku a jednoslovnou zprávu: „Odejděte.“

Kaseerová odjela, spolu se stovkami dalších křesťanských rodin ze čtvrti Dora v jihozápadním Bagdádu, kdysi živé křesťanské komunity.

Letos se vrátila ze Sýrie a ve čtvrtek navštívila se svým manželem a sedmiletým synem křesťanskou mši.

…

Ve čtvrtek zaplnilo nejméně 600 věřících katolický kostel Panny Marie ve čtvrti Karada, s oltářem ozdobeným rudozlatě blikajícím vánočním stromkem.

…

Otec Boutros Haddad, zdejší farář, řekl, že tolik věřících zde neviděl celá léta.

„Už je to dávno, co jsme se cítili tak šťastní, jako teď,“ řekl Haddad.  „Jsme šťastní kvůli míru. Nejsme šťastni jen kvůli křesťanům, ale také kvůli Kurdům, Arabům, Chaldejcům. Cítíme se šťastni za všechny v Iráku, protože jsme bratři. Modleme se za mír.“

Poprvé v dějinách vyhlásila vláda Vánoce státním svátkem. …

 

Slavnost Narození Páně v Bagdádu (foto Saad Khalaf, Los Angeles Times)

Další fotografie.

Deo Gratias!

Read Full Post »

Objeveno dosud neznámé dílo mladého Michelangela

Před několika lety byla objevena dřevěná soška ukřižovaného Krista – korpus bez kříže – jejíž autorství nyní odborníci definitivně připsali mladému, snad sedmnácti až dvacetiletému Michelangelovi.

Ze zprávy Radia Vatikán:

Významný objev komentuje pro vatikánský rozhlas ředitel Vatikánských muzeí prof. Antonio Paolucci.

„V každém případě se jedná o dílo obrovské hodnoty. A není-li od Michelangela, pak lze stěží říci, od koho by mohlo být. Italský historik umění Federico Zeri, který ji spatřil jako první, poznamenal žertovně, ale příznačně: ‚Není-li od Michelangela, pak je od Boha.'“

Soška zachycuje se závratnou dokonalostí lidskou anatomii těla.

Stoprocentní jistota autorství není, protože o díle neexistuje žádný historický doklad. Přesto je shoda mezi odborníky téměř naprostá. A je známo, že Michelangelo vytvořil mnoho dosud nenalezených děl. Italský stát koupil sochu za 3,25 milionu Euro. Letos v prosinci byla vystavena ve Vatikánu, kde si ji s velkým zaujetím prohlédl také papež Benedikt XVI.

Ukřižovaný Kristus připsaný mladému Michelangelovi

Pohled na sochu Krista zezadu

 

Soška z lipového dřeva vznikla nejspíše mezi lety 1492 a 95. Ukřižovaný je vysoký 41,3 cm a rozpětí jeho paží je 41,3 cm. Další informace najdete např. v tomto italském článku.

Read Full Post »

A když všechno vypadá beznadějně… je vykoupení blízko!

Také Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, které se jmenuje Betlém, protože byl z rodu a kmene Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu.

Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.

(Lukáš 2, 4 a násl.)

Přemýšleli jste někdy o tomto příběhu z hlediska svatého Josefa? Jak temné musely být pro něj tyto dny? Namáhavá cesta s manželkou v pokročilém stádiu těhotenství, ztráta možnosti ubytování… Z jiných míst v Evangeliu je zřejmé, jak zodpovědným a rozvážným člověkem svatý Josef byl, nepochybně se na cestu vydal, protože to bylo nutné, a připravil ji, jak jen to bylo možné. Všechno se ale zhroutilo… Kde rychle najít místo pro rodičku, jak je aspoň trochu upravit? Ale neztratil klid a udělal, co bylo potřeba.

Albrecht Altdorfer byl německý malíř začátku 16. století, který je někdy považován za jednoho z prvních krajinářů. Tato vánoční malba je zvláštní, svatá rodina se krčí v koutku rozpadlého stavení, které se zdá být hlavním předmětem zájmu umělce… Ale ukazuje, jak ztraceně musela jejich situace vypadat z lidského hlediska. (Po rozkliknutí se obraz zvětší.)

Albrecht Altdorfer, Narození Páně, cca 1513

 

A přesto na ně Bůh nezapomněl. A lidé také ne. Přicházejí andělé, pastýři, mudrci… Na místě tragického odmítnutí a vypovězení se najednou… koná radostná a pokojná slavnost. Sám Bůh přišel vykoupit svůj lid.

Correggio, Svatá noc, 1528-30

I tento obraz je trochu zvláštní. Svatý Josef, tichý a věrný manžel a pěstoun, je na tomto obraze ukryt v pozadí. Nemusí na sebe upoutávat pozornost. Muž, na kterého se Bůh mohl spolehnout…

Poslechněte si úvodní sbor Bachova Vánočního oratoria (BWVV 248):

Jauchzet, frohlocket, auf, preiset die Tage,
Rühmet, was heute der Höchste getan!
Lasset das Zagen, verbannet die Klage,
Stimmet voll Jauchzen und Fröhlichkeit an!
Dienet dem Höchsten mit herrlichen Chören,
Laßt uns den Namen des Herrschers verehren!

Akademie für Alte Musik, Rias Kammerchor, Dir. René Jacobs.

Read Full Post »

Ruská učebnice: Stalin musel dosáhnout vysoké efektivity terorem

Článek v Chicago Tribune se věnuje tomu, jak dnes v Rusku opět přepisují historii vracejí se k líčení Stalina jako zachránce a dobrodince Ruska:

V ruských třídách jsou učitelé dějepisu vedeni novou, úředně schválenou učebnicí Alexandra Filipova: „Moderní dějiny Ruska, 1945-2006,“ která Stalina oslavuje jako výkonného manažera, který se musel uchýlit k extrémnínm prostředkům, aby modernizoval plazící se Sovětskou agrární ekonomiku.

Za použitím síly byly, píše Filipov, racionální důvody, aby bylo možné zajistit maximální efektivitu.

Stalinova smrt, pohřeb a zahraniční ohlasy – z dobových propagandistických filmů:

Read Full Post »

Třicet korun – cena ministrova svědomí

Zasedání vlády nejmenované, zcela fiktivní země. Nejmenovaný, zcela fiktivní ministr:

Vážení vládní kolegové, máme tady na stole návrh zákona o specifických zdravotních službách. Zákon – jak víme – rozšiřuje provádění potratů. Nám věřícím lidem svědomí nedovoluje takový zákon schválit ani nijak podpořit. Pro katolíka je smrtelný hřích i jen umožnit jeho průchod nečinností, pokud by mu bylo možné nějak zabránit.

Je to opravdu vážný problém, sami nedokážeme nalézt žádné seriózní východisko z tohoto dilematu. Alespoň ne sami, naše svědomí potřebují nějakou protihodnotu, musí být vykoupena.

Výkupné činí 30 korun českých.

Nedáte? Nevadí, vždyť víte, že jsem jen žertoval. Musel jsem to zkusit. Ale samozřejmě to schválím i bez toho, nejsem jenom zásadový, ale také konstruktivní. Vždyť mi experti říkají, že bychom to jinak možná museli ještě kdesi obhajovat…

Read Full Post »

Hnutí pro život: Návrh “zákona smrti” dorazil do Parlamentu

Hnutí pro život ČR vydalo 19. 12. 2008 následující prohlášení:

Návrh „zákona smrti“ dorazil do Parlamentu

Návrh zákona o specifických zdravotních službách dorazil do Parlamentu a tak teprve nyní je k dispozici oficiální verze. Přes některé pozitivní prvky (ale spíše kosmetické) návrh předčil nejhorší obavy:

– návrh zákona rozšiřuje možnost podstoupit umělý potrat i pro ženy ze zemí EU,

– návrh zákona rozšiřuje možnost zabít těžce postižené děti až do okamžiku porodu (dnes je možné do 24. týdne).

V případě schválení zákon umožní potratovou turistiku nejen z Polska, ale i ze zemí západní Evropy kvůli velmi nízkým cenám za usmrcení dítěte před narozením. Zcela realisticky tak hrozí nárůst potratů o desítky tisíc dětí ročně.

Dále je zde explicitně legalizováno zabíjení těžce postižených dětí až do porodu. Dosud zákon umožňoval zabít dítě pouze do 12. týdne těhotenství. V rozporu se zákonem platí vyhláška ministerstva zdravotnictví, která umožňuje provést umělý potrat do 24. týdne těhotenství a kterou proto Ústavní soud na Slovensku nedávno zrušil (Slovensko mělo stejnou legislativu). Nově navržený zákon tak bezprecedentně rozšiřuje pole smrti, zbavuje postižené děti jakékoli právní ochrany a umožní strašit a nutit matky k potratu až do porodu. Důvodová zpráva již výkladově obhajuje i možnost zabíjení živě porozených dětí: „…v tomto období je již plod životaschopný a je určitá šance na jeho přežití“.

Návrh zákona aktivně podpořili všichni ministři za ODS, SZ i KDU-ČSL přítomní na zasedání vlády 19.11.2008, tedy včetně těch, kteří se hlásí ke křesťanství. Sliby KDU-ČSL, že vláda zákon stáhne a bude jej znovu projednávat, zůstávají zatím pouze sliby. Na dotaz, zda a kdy se stažení bude realizovat, od včerejšího dne tiskový mluvčí KDU-ČSL nezaslal odpověď. KDU-ČSL ve vládě setrvává a je, zdá se, velmi zaneprázdněná bojem o 30 korunové poplatky u lékaře. Biskupové se oficiálně ke konečnému znění návrhu zákona zatím nevyjádřili.

Podrobný přehled dopadů návrhu zákona, který zahrnuje mj. i umělé oplození, HPŽ ČR připravuje.

Read Full Post »

Dignitas personae – nový vatikánský dokument o počátku lidského života

Římská Kongregace pro nauku víry vydala 12. 12. 2008 dokument Dignitas personae (Důstojnost osoby), který se týká některých bioetických otázek, zejména těch, které souvisí se začátkem lidského života (méně např. otázky eutanázie).

Dokument byl schválen papežem Benediktem XVI. a je dokumentem řádného magisteria závazným pro všechny katolické věřící.

Arcibiskup Luis Ladaria Ferrer SJ, sekretář Kongregace pro nauku víry, představuje instrukci Dignitas personae na tiskové konferenci ve Vatikánu. (foto AP)

Ze zprávy tiskového střediska ČBK přebíráme stručný obsah dokumentu:

Dokument začíná principem, který by měl být základem etických postojů v oblasti biomedicíny: „Důstojnost osoby musí být přiznána každému člověku od početí až po přirozenou smrt.“ V úvodní kapitole je také vyjádřena naděje, že „existuje mnoho kvalifikovaných vědců a filosofů, kteří podle Hippokratovy přísahy spatřují v lékařské vědě službu lidské křehkosti zaměřenou na uzdravování nemocí, mírnění utrpení a zpřístupnění náležité péče ve spravedlivé míře všem lidem.“

Instrukce je určena věřícím a všem lidem, hledajícím pravdu. Skládá se ze tří částí. V první části jsou uvedeny některé antropologické, teologické a etické aspekty zásadního významu. Zdůrazňuje se, že lidské tělo nemůže být nikdy redukováno na soubor buněk. „Na základě pouhé skutečnosti své existence je každý člověk zcela hoden respektu. Zavádění diskriminačních kritérií ohledně lidské důstojnosti na základě biologického, psychologického, kulturního nebo zdravotního vývoje musí být vyloučeno,“ uvádí se v dokumentu.

Druhá část pojednává o nových problémech v souvislosti s plozením. Techniky umělého oplodnění, které nahrazují manželský úkon, jsou nepřípustné. Povolené jsou zásahy „k cílenému odstranění překážek“ bránících plodnosti. Aby se vyhovělo touze po dítěti u neplodných manželů, je třeba podporovat zákonná opatření vedoucí k usnadnění procesu adopce osiřelých dětí. „Církev pokládá přání mít dítě za spravedlivé a chápe utrpení manželských párů, které jsou konfrontovány s problémy neplodnosti. Toto přání však nemůže stát výše než důstojnost každého lidského života… Přání mít dítě nemůže ospravedlnit jeho ‚produkci,‘ tak jako přání nemít už počaté dítě nemůže ospravedlnit jeho odmítnutí nebo zničení,“ zdůrazňuje instrukce.

Třetí část se věnuje novým postupům, zahrnujícím manipulaci s embryi nebo lidskou genetickou výbavou. „Vytváření embryí s vyhlídkou, že budou zničena, i když se tím chce pomoci nemocným, je naprosto neslučitelné s lidskou důstojností, protože se tak člověk v embryonálním stadiu stává pouhým prostředkem, který se použije a zničí. Je závažným způsobem nemorální obětovat lidský život pro terapeutický cíl,“ říká se mj. v této části dokumentu.

Radio Vatikán již v den publikace instrukce přišlo s jejím neoficiálním překladem do češtiny, výborně!

1. část českého překladu instrukce Dignitas personae

2. část českého překladu instrukce Dignitas personae

Oficiální překlad by měl být hotov snad ještě před koncem roku.

Text Dignitas personae v angličtině na webu Vatikánu.

Instrukce navazuje na starší dokument Donum vitae (Dar života, zde ke stažení ve formátu PDF) z roku 1987, k jehož autorům tehdy patřil i kardinál Ratzinger, dnešní papež.

Read Full Post »

Lucemburský parlament schválil právo lékařů zabíjet pacienty

Ve čtvrtek 18. 12. schválil lucemburský parlament zákon o eutanázii. Zákon prošel hlasy 31 z 60 poslanců – 26 bylo proti a 3 se zdrželi. Podle zákona může nemocný požádat o smrt a pokud dva lékaři usoudí, že se tím jeho stav zlepší, bude zabit (eutanázie) nebo mu bude poskytnuta odborná pomoc při jeho sebevraždě (asistovaná sebevražda).

Šedesátičlenná lucemburská Sněmovna reprezentantů (foto http://www.wort.lu)

 

Přestože byl zákon schválen už v únoru, jednalo se opět o první čtení, protože od té doby byl v několika bodech pozměněn. Naštěstí neprošel doplňující návrh, aby byla Hippokratova přísaha na státní medicíně nahrazena stručným a výstižným heslem „Dobrý pacoš, mrtvý pacoš!“ (jen žertuji, Lucemburská univerzita nemá lékařskou fakultu).

Zákon ještě nevstoupí v platnost, nyní jej bude posuzovat Státní rada, která je složena z 21 občanů jmenovaných velkovévodou. Ta jej může vrátit parlamentu k dalšímu hlasování, ale nikoliv zastavit. Procedurální detaily nicméně neznám. Očekává se, že by zákon mohl vstoupit v platnost přibližně v březnu.

Lucembursko je země pověstná velkou návštěvností katolických bohoslužeb. Plné kostely a ubíjení nemohoucích – toť vizitka katolického národa! (No… ty si máš co stěžovat, Oslíku.)

Zákon před jeho schválením komentovalo mnoho lucemburských i světových katolických představitelů, citujme dva z nich:

Předseda papežské Akademie pro život Mons. Rino Fisichella v italském deníku Avvenire:

Každý katolický zákonodárce „musí ve svědomí oponovat zákonu, který podporuje legitimitu eutanázie. Svoboda zákonodárce ohrožuje společné dobro, je-li jeho politická volba založena na relativistickém konceptu, který ve jménu individuální svobody zamlžuje a schvaluje jako legální všechny pozice.“

Papež Benedikt XVI. k lucemburskému velvyslanci ve Vatikánu (jen volná parafráze jeho slov, nemám přesnou citaci):

Každé úmyslné rozhodnutí ukončit život je morálně špatné a nikdy nesmí být zákonné.

(Pozn.: Tato přibližně citovaná papežova slova je třeba chápat v kontextu eutanázie, stěží byla míněna absolutně, protože pak by znamenala např. vyloučení oprávněné obrany.)

Dřívější články k tématu na tomto blogu:

Lucemburský velkovévoda Henri odmítl podepsat zákon o euthanasii
V Lucembursku se dnes rozhoduje o právu velkovévody zabránit eutanázii
Nadělí lucemburští poslanci občanům k Vánocům smrt?

Přejeme lucemburským zákonodárcům šťastné a veselé svátky života, které si jistě užijí s pocitem dobře vykonané práce!

Read Full Post »

Roráty před koncem adventu

Promiňte matoucí titulek, tohle nejsou ty správné rorátní zpěvy. Ale je to nádhera, nemyslíte?

Ještě si můžeme před koncem adventu poslechnout krásnou skladbu na rorátní text:

Rorate coeli desuper
et nubes pluant iustum,
aperiatur terra
et germinet Salvatorem.

Heinrich Schütz (1585-1672) – Rorate coeli desuper

Hanne Mari Orbaeck, soprano
Susanne Ryden, soprano
Ulrich Messthaler, bass
Concento Vocale, dir. René Jacobs

Read Full Post »