Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for the ‘Politika’ Category

Angličané se vzhledem k hrozbám z poslední doby cítí ohroženi a zvýšili proto stupeň pohotovosti z „Rozladění“ na „Namíchnutí“.

Stupeň pohotovosti však může být brzy znovu zvýšen na „Podráždění“ nebo dokonce na „Mírné naštvání“. Angličané nebyli „mírně naštvaní“ od roku 1940, kdy během bombardování Londýna téměř došly zásoby čaje.

Rusové byli přeřazeni z kategorie „Únavní“ do „Zatracená nepříjemnost“.

Britové naposledy vydali varování před „zatracenou nepříjemností“ v roce 1588, když hrozil útok španělského loďstva. Skoti zvýšili svůj stupeň pohotovosti z „Nasrání“ na „Jdem těm hajzlům rozkopat držky“. Jiné stupně neznají. Proto jsou také už 300 let nasazováni do předních linií britské armády. Francouzská vláda včera oznámila, že zvýšila stupeň pohotovosti z „Utíkejte“ na „Schovejte se“. Vyšší stupně jsou už jenom „Kolaborujte“ a „Vzdejte se“. Zvýšení stupně bylo urychleno nedávným požárem, který zničil jedinou francouzskou továrnu na bílé prapory. To mělo za následek naprosté ochromení branných sil této země.

John Cleese, britský komik

 

John Cleese

John Cleese

Reklamy

Read Full Post »

Aktualizováno: Připomínkové řízení bylo prodlouženo o týden, do středy 22. 5. 2013! Podle neoficiálních zdrojů je důvodem prodloužení malý počet dosud zaslaných připomínek.

Ve středu 15. května 2013 končí veřejné připomínkové řízení k novým standardům základního vzdělávání, podle nichž budou české školy povinny učit od září 2013!

Ještě máme tři dny na posílání připomínek a v tomto článku najdete návod, jak postupovat.

Obsah výuky škol v České republice je řízen tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Tím jsou fakticky nahrazeny dřívější osnovy. Na základě RVP si každá škola stanovuje svůj Školní vzdělávací program (ŠVP), který musí zahrnout RVP, ale může k němu něco přidat (například ve škole, do které chodí náš mladší syn, je větší prostor pro výuku angličtiny).

K 1. 9. 2012 byly do RVP doplněny tzv. Standardy pro základní vzdělávání. Ty definují znalosti, které mají žáci umět na konci 1. a 2. stupně, tedy 5. a 9. třídy ZŠ. Tyto standardy budou k 1. 9. 2013 aktualizovány a do středy má veřejnost poslední příležitost vyjádřit se k navrhovaným změnám.

Standardy jsou definovány pro tzv. základní úroveň. Jedná se o znalosti, které musí žák prokázat, aby dostal alespoň dostatečnou, tedy za čtyři!

Návrh předložený k veřejnému připomínkovému řízení je publikován na této adrese:

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17383/STANDARDY-VZDELAVACICH-OBORU-ZAKLADNIHO-VZDELAVANI—VEREJNE-PRIPOMINKOVE-RIZENI.html/

Vlastní texty rozdělené podle předmětů najdete dole na stránce v několika souborech PDF – viz snímek stránky:

Tématické okruhy (předměty), pro které jsou definovány standardy

Tématické okruhy (předměty), pro které jsou definovány standardy

Z etického hlediska jsou nejzajímavější témata Člověk a jeho svět (dříve Občanská výchova) a Výchova ke zdraví.

Tematický okruh se dělí na tzv. Výstupy. Jeden Výstup vypadá například takto:

Výstup VZ-9-1-11 (Výchova ke zdraví, 9. ročník, tedy 2. stupeň, 1. okruh, 11. výstup)

Výstup VZ-9-1-11 (Výchova ke zdraví, 9. ročník, tedy 2. stupeň, 1. okruh, 11. výstup)

Důležité: Šedě vybarvený rámeček Očekávaný výstup RVP ZV je již definitivně schválený a není předmětem připomínkového řízení. Nic, co napíšete k textu v tomto rámečku, tedy nebude vzato v potaz, alespoň ne ve standardním úředním procesu.

Připomínky se týkají již pouze indikátorů a ilustrativních úloh. Zejména indikátory jsou ovšem klíčové – to je vlastní seznam oněch požadovaných znalostí (pro získání čtyřky).

Kód výstupu má tento formát:

Kód jednoho výstupu

Kód jednoho výstupu

Nad seznamem témat je formulář pro připomínky. Dříve se v připomínkových řízeních používal formát blízký běžné internetové diskusi, ale patrně pro příliš velké a zatěžující množství připomínek byl nahražen formálnějším formulářem. Tento formulář snad zabrání nepromyšleným výkřikům, ale má nejméně dvě nevýhody:

  • Musíte uvést správný kód výstupu, aby byla připomínka vzata v potaz.
  • Zaslané připomínky nejsou nikde online k dispozici.

Zde je ukázka vyplněného formuláře (vaše poznámky budou pravděpodobně jiné):

Připomínkový formulář. Červený text je pouze ukázkové vyplnění formuláře.

Připomínkový formulář. Červený text je pouze ukázkové vyplnění formuláře.

Před odesláním formuláře si svoje připomínky nezapomeňte uložit někam k sobě, jinak je nebudete mít k dispozici, ačkoliv ministerstvo by teoreticky mělo reagovat pozitivně na žádost o zaslání nebo zveřejnění všech připomínek.

Mimochodem, mnoho připomínek v odborných, neideologických předmětech, jako je matematika, se může týkat právě přehnané náročnosti těchto indikátorů, které jsou povinné pro „čtyřkaře“. Ministerstvo má plán později vytvořit také Výstupy pro úroveň „střední“ a „vysokou“. Soudě podle tohoto „základu“ se můžeme těšit na opravdu razantní zvýšení úrovně našeho základního školství.

Na tomto blogu se soustředím zejména na etické otázky a tak mě zaujal třeba výstup ČJS-5-5-8:

Výstup ČJS-5-5-08 (Člověk a jeho svět, 5. ročník, tedy 5. stupeň, 5. okruh, 8. výstup)

Výstup ČJS-5-5-08 (Člověk a jeho svět, 5. ročník, tedy 5. stupeň, 5. okruh, 8. výstup)

Požadovaná znalost „Žák uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku“ je pro pátou třídu šílená, ale tahle hrůza už není předmětem připomínek. Na druhé straně obsah indikátorů a ilustrativních úloh je podle mého názoru v tomto výstupu výborný a myslím, že sám pošlu připomínku, ve které za ně ministerstvo pochválím.

Vynikne to například ve srovnání s tímto pracovním listem k sexuální výchově pro věkovou skupinu 6 – 16 let, zahrnující děti se středně těžkým mentálním postižením. Tento dokument není předmětem připomínkového řízení a uvádím ho zde jen pro srovnání:

sexualni vychova pracovni list 01

sexualni vychova pracovni list 02

sexualni vychova pracovni list 03

Osobně nestojím o to, aby děti v hodinách kreslily vajíčka a spermie. Nevidím k tomu důvod v šesti letech ani v žádném jiném věku, u dětí zcela zdravých ani středně mentálně postižených, pokud nebudou studovat biologii nebo medicínu. Vaše názory mohou být jiné, ale jsem přesvědčen, že stojí za to věnovat těmto dokumentům a připomínkám do středy chvíli času, jde o výchovu našich dětí.

Read Full Post »

…byl napsán v roce 2005 (pokud se nepletu).

Jaromír Nohavica, Pane prezidente (Sázavský koncert, asi 2008):

Read Full Post »

Tomáš Baťa o krizi v roce 1932

Přelom hospodářské krize?

Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující.

Tomáš Baťa, 1932

Převzato od Romualda Štěpána Roba na Facebooku.

Read Full Post »

Výborný text, o který se s vámi musím podělit. Podepisuji každou větu. OK, každou ne. Ale skoro každou. 🙂 Je to vzácný hlas rozumu v době maniakální,  ovládané hlubokou a temnou iracionalitou.

Pavel Varvařovský (foto Petr Horník, Právo)

Pavel Varvařovský (foto Petr Horník, Právo)

Veřejný ochánce práv
JUDr. Pavel Varvařovský

V Brně dne 22. února 2011

Vážení,

přečetl jsem si Vaši rozhořčenou reakci na své názory, které jsem si dovolil vyjádřit v rozhovoru pro Lidové noviny, resp. ve svém pravidelném „sloupku“ v těchto novinách. Přesto, že není zřejmé, zda se jedná o názor celé Vaší organizace, či jen podepsaných pánů, dovolím si pár poznámek

Beru na vědomí, že s mými názory nesouhlasíte. Tak už to ve svobodné společnosti chodí, že názory na řadu věcí jsou (chválabohu) různé. Stejně jako Vám, tak i mně zaručuje ústavní pořádek právo svobodně projevit vlastní názor. To, že jsem se jakýmsi řízením osudu stal veřejným ochráncem práv, na tomto mém právu nic nemění.

Co mne ovšem zaráží a trochu děsí, je militantní tón Vaší reakce. Cenzorů a věrozvěstů jediného správného světonázoru jsme si snad všichni ve svých mladších létech užili až dost. Nevím, odkud berete přesvědčení, že Váš názor je jediný správný a kdo ho nesdílí, budiž dán na pranýř. To, že považuji za chybnou představu, že společenské problémy vyřeší nové a podrobnější právní předpisy, není nic nového. Říkal jsem to jako soudce Ústavního soudu, najdete to v mých článcích i v mé knize o základech práva, slyšely to stovky mých posluchačů na přednáškách. Nesouhlasných hlasů bylo velmi málo. Na toto téma jsem ostatně pohovořil i k senátorům ve své nominační řeči. Počet jejich hlasů pro moji nominaci se zdá svědčit o tom, že i na tomto fóru bylo sympatizujících dosti. Moje výhrady se tedy netýkaly a netýkají jen zákona, který se zdá být pro Vás textem takřka posvátným. Týkaly se a budou se i nadále týkat i jiných, dle mého názoru zbytečných, resp. zbytečně popisných až užvaněných zákonů, které jsou spíše jakousi naučnou příručkou, nežli souborem právních norem. To, co vy považujete za neúctu k zákonu, považuji já naopak za výraz úcty k právu, neboť zdaleka ne vše, co se jako právo tváří, je právem i ve skutečnosti. Uzákonit slušné chování a vzájemný respekt a toleranci mezi lidmi se totiž nedá, resp. dá, ale k ničemu to nebude. K rovnému (nikoliv rovnostářskému) zacházení s bližními slouží daleko lépe jiné instrumenty – výchova v rodině, přirozené vzory a vzorce chování, které se přejímají z generace na generaci. Ostatně i můj předchůdce rád zdůrazňoval, že po tisíciletí stačilo lidem v podstatě pravidel deset, aniž by to zabrzdilo pokrok a vývoj lidstva (a jen tak mimochodem – o potřebě předmětného zákona a velmi problematického svěření této agendy do působnosti ombudsmana si myslel zhruba totéž, co já).

Na rozdíl od Vás si nemyslím, že těmito svými názory ohrožuji důvěru ve svoji nezávislost a nestrannost a „útočím na samotnou podstatu či smysl ochránce“. Z reakce jiných čtenářů naopak vyplývá, že jsou docela rádi, že český ombudsman má vlastní rozum a soudnost a nenechá svůj plášť vlát po větru, který je zrovna módní. To, že se o něčem hodně mluví (v našem případě o údajně všudypřítomné diskriminaci) ještě neznamená, že se to také hojně vyskytuje. Stejně tak neexistuje žádný objektivní důkaz o tom, že názor většinový (pokud by ten Váš takový skutečně byl) je i názorem správným. A především – můj názor nemění nic na tom, že skutečným obětem diskriminace jsme pomoc nikdy neodmítli a neodmítáme (viz naše webové stránky a stanoviska a doporučení v této oblasti).

Na závěr už jen parafrázi známého rčení. Jistě, nemusíte s mými názory souhlasit. Jako organizace hájící lidská práva a svobody byste však měli hájit i moje právo vlastní názor svobodně projevovat a ne mne okřikovat jako zlobivého žáčka. Jsem na to už trochu starý a snad i alergický.

Pavel Varvařovský

Adresát:

Český helsinský výbor
organizace pro lidská práva
Štefánikova 21
150 00 PRAHA 5

Otevřený dopis Českého helsinského výboru, na který Pavel Varvařovský reagoval.

Osobně je mi smutno z toho, jak Český helsinský výbor rezignoval na svoji někdejší pozici neformální morální autority a identifikoval se s vysoce diskutabilní a pochybnou agendou jednoho velmi specifického, vyhraněného a úzkého politického proudu. Dopis podepsali místopředsedové ČHV Michael Kocáb a František Valeš. Nepodepsala jej předsedkyně ČHV Anna Šabatová, která kandidovala na místo ombudsmana.

**********

Beyoncé Knowles: If I Were a Boy, live, AOL Music Sessions:

Read Full Post »

Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. Kr.)
Marcus Tullius Cicero (106 – 43 př. Kr.)

8. 10. 2010 jsem zde publikoval tento Ciceronovi připosovaný citát:

Rozpočet by měl být vyvážený,
státní pokladna by se měla znovu naplnit,
veřejný dluh by se měl snížit,
arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem,
pomoc cizím zemím by se měla omezit,
pokud Řím nemá přijít na mizinu.

Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho,
aby žili z veřejné podpory.

Marcus Tullius Cicero v roce 55 před Kristem

Zdroj: Dorazilo mailem.

Žel, nepodařilo se mi ověřit jeho autenticitu. I když se vyskytuje na internetu na mnoha místech, není nikde uvedeno, ze kterého Ciceronova spisu pochází.  Známý mě upozornil na tuto informaci na Wikipedii:

The following quotes are sometimes wrongly attributed to Cicero. In fact, they come from a novel about Cicero by Taylor Caldwell, and are not found in any of Cicero’s actual writings:

Antonius heartily agreed with him [sc. Cicero] that the budget should be balanced, that the Treasury should be refilled, that the public debt should be reduced, the arrogance of the generals should be tempered and controlled, that assistance to foreign lands should be curtailed lest Rome become bankrupt, that the mobs should be forced to work and not depend on government for subsistence, and that prudence and frugality should be put into practice as soon as possible.

  • Taylor Caldwell in her novel based on the life of Cicero, A Pillar of Iron (1965), p. 483 of the 1965 edition published by Doubleday (Garden City, NY.)

Wikipedia se pochopitelně nezřídka mýlí a Taylor Caldwellová mohla při psaní svého románu vyjít z existujícího citátu a pouze jej pozměnit. Ostatně někteří na internetu tvrdí, že to právě takto bylo. Ale dokud nezjistím, v jakém textu Marca Tullia Cicera se takový výrok vyskytuje, budu jej považovat za fiktivní.

Read Full Post »

logo VORP

Ad:

KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet

KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové


Vážená redakce,

Ve výše uvedených článcích se objevily poznámky o Výboru na obranu rodičovských práv – Brzkova a Mellanova koncepce křesťanské výchovy z první poloviny 90. let, údajně blízká křesťanskému pojetí, prý byla smetena paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo “pravověrné”. A druhý text dokonce dodává, že jeho odmítnutí mělo za následek, že pro statisíce dětí u nás se rozhodujícím zdrojem pro jejich uvádění do sexuálního života stali jejich kamarádi a všelijaké pochybné mediální zdroje. Je prý dobré vědět, komu také za to vděčíme. A konečně je údajně nutné hledat optimální řešení, přičemž to, které prosazuje VORP, jím určitě není.

Jsou to tvrzení naprosto absurdní. Výbor na ochranu rodičovských práv (VORP) není organizací katolickou ani křesťanskou. Je sdružením rodičů, kteří hájí své právo a povinnost dohlížet na obsah a metody výuky svých dětí ve školách. Děti jsou dnes podrobovány stále častější a systematičtější indoktrinaci vysoce kontroverzními ideologiemi, s nimiž mnoho rodičů zásadně nesouhlasí. Tyto ideologie se velmi často bezprostředně týkají oblasti lidské sexuality. Děti jsou s jejich pomocí vedeny k fatálně chybné antropologii, připravovány o nenahraditelnou citlivost svědomí vůči hříchu a obírány o základní ctnosti, jako jsou například čistota, cudnost, střídmost nebo spravedlnost – a to vše ve velice mladém věku. Dochází tak k hlubokému narušení zdravého vývoje dětské osobnosti. Protože různé rodiny zastávají různé světonázorové postoje, požaduje VORP, aby byly podobné výukové programy realizovány výhradně na vyžádání rodičů.

Brzkova koncepce z roku 1994 byla jednoznačně součástí problému, nikoliv řešení. Její údajná blízkost křesťanskému pojetí výchovy či sexuality je pouhým názorem několika publicistů a v koncepci samé nelze pro podobné tvrzení najít žádné podklady. V analýze vypracované prof. PhDr. Liborem Míčkem, CSc., se dočteme např. že „celkově je tato koncepce charakteristická mravním relativismem“, nebo že „koncepce zahlcuje vědomí mládeže sexuálními obsahy, osnovy se na některých místech podobají přímo návodům k sexuálnímu styku“. Porovnejme to se slovy Jaroslava Maxmiliána Kašparů, pronesenými na ČRo 2 Praha o příručce Sexuální výuka – vybraná témata z letošního roku: „sice se tomu říkalo sexuální výchova, ale podle mě to byl sexuální trénink.“ Obě koncepce počítaly s povinnou výukou od 1. třídy a byly zaváděny stejně arogantně. Opět si srovnejme tato dvě prohlášení: „Před povinným učivem nebude úniku. Ať se to rodičům líbí nebo ne.“ (Dr. Jitka Brunclíková, 1995) A co mělo hrozit rodičům, kteří odmítnou účast dětí ve výuce sexuální výchovy v roce 2010? „právní postih za přestupek, ale v krajním případě až trestní stíhání pro zanedbávání povinné školní docházky.“ (Jindřich Kitzberger, poradce ministra školství, 2010)

Cíle VORP mají oporu v občanském právu. Listina základních práv a svobod říká: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. (čl. 15.1) a Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů (čl. 32.4). Ačkoliv VORP není katolickou organizací, patří mezi jeho členy řada katolíků a je tedy, zejména na stránkách katolického tisku, namístě argumentovat také naukou katolické církve. Podívejme se do Katechismu: Rodiče jsou prvními a hlavními vychovateli svých dětí (1653). Podobně Kodex kanonického práva: Rodiče a ti, kdo jsou na jejich místě, jsou povinni a mají právo vychovávat děti (Kán. 793). V neděli 25. 6. 1995 bylo na všech katolických bohoslužbách čteno Sdělení biskupů, které reagovalo právě na tehdy probíhající veřejnou diskusi o sexuální výchově, iniciovanou VORP. Čteme zde: Uvědomte si s křesťanskou zodpovědností svoji povinnost výchovy dětí a také své výsadní právo na ni. A dále: Využijte svého práva a dosažitelnými zákonnými prostředky – např. prostřednictvím Rady školy – usilujte ovlivnit i formu sexuální výchovy na škole, kterou vaše dítě navštěvuje. V prosinci téhož roku pak vyšel dokument Papežské rady pro rodinu Lidská sexualita: pravda a význam – zásady pro výchovu v rodině. Citujme např. z bodu 139: K jinému zneužívání dochází, když je prováděna sexuální výchova dětí formou poučování i za pomoci grafického zobrazení všech podrobností intimního pohlavního styku. Děje se tak často s odůvodněním, že se tím poskytuje výchova k „bezpečnému sexu“, především vzhledem k šíření AIDS. Ano, je dobré vědět, komu také vděčíme za tehdejší úspěch snah rodičů.

Žel, tento úspěch byl jen částečný. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu má akreditaci ministerstva školství pro několik vzdělávacích programů Sexuální výchovy a osvěty. Těmito programy již prošla řada učitelů. Na mnoha školách jsou prováděny nejrůznější velice diskutabilní kursy a používány diskutabilní knihy a pomůcky. Tak např. učebnice Konečně to chápu (Jörg Müller a Dagmar Geisler, nakl. Mutabene) z roku 1999, recenzovaná mj. MUDr. Antonínem Brzkem, obsahuje ono „grafické zobrazení intimního styku“ v hojnosti. Je stále k dostání a běžně se používá. VORP nicméně nijak nebrání tomu, aby někteří rodiče přihlásili své děti do nepovinného předmětu, využívajícího tuto publikaci, pokud s ní budou předem seznámeni a budou s takovou výukou svých dětí výslovně souhlasit. Skutečným problémem však je, že je sexuální výchova součástí Rámcového vzdělávacího plánu a je de facto povinná a rozprostřená do řady předmětů. Najdete ji na docela nečekaných místech. V učebnici Občanské výchovy pro 8. ročník základních škol nakladatelství Fraus objevíte nejen pozoruhodné ilustrace, ale také se tam dočtete např. o „prevenci akutního onemocnění láskou“, čímž je míněno těhotenství. A rovněž „slavná“ letošní brožurka Sexuální výchova – vybraná témata, navrhující zvrácené hry, byla sice stažena z webu ministerstva a přišla o jeho doporučení, ale již předtím byly její výtisky rozeslány do škol a stále jsou na mnoha z nich k dispozici.

Je nesmysl tvrdit, že kvůli VORP, který hájí legitimní práva rodičů, bylo některým dětem v uplynulých letech ublíženo. Předložené koncepce sexuální výchovy, které zcela pomíjely Stvořitelem chtěný účel a řád sexuality, nebyly žádným „menším zlem“ ve srovnání s úplnou absencí sexuální výchovy. Jejich negativní účinek mohl být dokonce i vyšší, než při získávání informací z Brava nebo od spolužáků z problémových rodin. Tyto pro děti krajně emotivní poznatky by jim měly být sdělovány již od první třídy a z úst nezpochybnitelné autority – učitele. Zcela vytrženy z kontextu zdravého místa pohlavního života v manželství by naprosto nemohly mít na život těchto dětí jiný než negativní dopad. Mimochodem, v roce 2008 u nás žilo 99 331 dívek ve věku 13-14 let. 70 z nich otěhotnělo (0,07 %), přičemž 14 těhotenství skončilo porodem, 56 potratem. Předpoklad, že by se tato čísla významně snížila, kdyby byly všechny děti dříve a lépe uvedeny do sexuálních technik, je zcela hypotetický a nejeví se jako pravděpodobný.

27. 9. 2010 odeslalo občanské sdružení homosexuálů Charlie protest proti příručce etické výchovy autorů Ladislava Lencze a Evy Ivanové, se zdůvodněním Obsah příručky Etická výchova je sepsán v souladu s konzervativními náboženskými hodnotami, se kterými se však nemusí většina české populace ztotožňovat. Za pouhé čtyři dny, 1. 10. 2010, byla příručka odstraněna ze seznamu materiálů doporučených ministerstvem. Mluvčí Koukolíček to komentoval: Ministerstvo školství z doporučené literatury nechá odstranit veškeré metodické materiály, které z filozofie výchovy L. Lencze vycházejí. Tento případ dobře ilustruje, jak rozdílné jsou hodnoty různých skupin, a dokládá, že nelze spoléhat na moudrý přístup státu – naopak je třeba se státního metodického vedení obávat. Zároveň ukazuje zásadní odlišnost postoje VORP a lidí podporujících jednotný ideologický přístup k sexuální výchově – my požadujeme právo vychovávat naše vlastní děti po svém a nikomu totéž právo nebereme. Oni se snaží diktovat, co se musí a co nesmí učit cizí děti – všechny, bez rozdílu.

Práce VORP ani zdaleka nekončí. Našeho cíle – lepší kontroly rodičů nad obsahem a metodami výuky svých dětí v tématech ovlivněných světonázorovou orientací – ještě zdaleka není dosaženo. Prosíme všechny lidi dobré vůle, kteří s námi tento cíl sdílejí, o spolupráci.

S pozdravem,

 

Výbor na obranu rodičovských práv, 3. října 2010

Zdroj: www.nesexuveskole.cz

Read Full Post »

Older Posts »