Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘rodičovství’

logo VORP

Ad:

KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet

KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové


Vážená redakce,

Ve výše uvedených článcích se objevily poznámky o Výboru na obranu rodičovských práv – Brzkova a Mellanova koncepce křesťanské výchovy z první poloviny 90. let, údajně blízká křesťanskému pojetí, prý byla smetena paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo “pravověrné”. A druhý text dokonce dodává, že jeho odmítnutí mělo za následek, že pro statisíce dětí u nás se rozhodujícím zdrojem pro jejich uvádění do sexuálního života stali jejich kamarádi a všelijaké pochybné mediální zdroje. Je prý dobré vědět, komu také za to vděčíme. A konečně je údajně nutné hledat optimální řešení, přičemž to, které prosazuje VORP, jím určitě není.

Jsou to tvrzení naprosto absurdní. Výbor na ochranu rodičovských práv (VORP) není organizací katolickou ani křesťanskou. Je sdružením rodičů, kteří hájí své právo a povinnost dohlížet na obsah a metody výuky svých dětí ve školách. Děti jsou dnes podrobovány stále častější a systematičtější indoktrinaci vysoce kontroverzními ideologiemi, s nimiž mnoho rodičů zásadně nesouhlasí. Tyto ideologie se velmi často bezprostředně týkají oblasti lidské sexuality. Děti jsou s jejich pomocí vedeny k fatálně chybné antropologii, připravovány o nenahraditelnou citlivost svědomí vůči hříchu a obírány o základní ctnosti, jako jsou například čistota, cudnost, střídmost nebo spravedlnost – a to vše ve velice mladém věku. Dochází tak k hlubokému narušení zdravého vývoje dětské osobnosti. Protože různé rodiny zastávají různé světonázorové postoje, požaduje VORP, aby byly podobné výukové programy realizovány výhradně na vyžádání rodičů.

Brzkova koncepce z roku 1994 byla jednoznačně součástí problému, nikoliv řešení. Její údajná blízkost křesťanskému pojetí výchovy či sexuality je pouhým názorem několika publicistů a v koncepci samé nelze pro podobné tvrzení najít žádné podklady. V analýze vypracované prof. PhDr. Liborem Míčkem, CSc., se dočteme např. že „celkově je tato koncepce charakteristická mravním relativismem“, nebo že „koncepce zahlcuje vědomí mládeže sexuálními obsahy, osnovy se na některých místech podobají přímo návodům k sexuálnímu styku“. Porovnejme to se slovy Jaroslava Maxmiliána Kašparů, pronesenými na ČRo 2 Praha o příručce Sexuální výuka – vybraná témata z letošního roku: „sice se tomu říkalo sexuální výchova, ale podle mě to byl sexuální trénink.“ Obě koncepce počítaly s povinnou výukou od 1. třídy a byly zaváděny stejně arogantně. Opět si srovnejme tato dvě prohlášení: „Před povinným učivem nebude úniku. Ať se to rodičům líbí nebo ne.“ (Dr. Jitka Brunclíková, 1995) A co mělo hrozit rodičům, kteří odmítnou účast dětí ve výuce sexuální výchovy v roce 2010? „právní postih za přestupek, ale v krajním případě až trestní stíhání pro zanedbávání povinné školní docházky.“ (Jindřich Kitzberger, poradce ministra školství, 2010)

Cíle VORP mají oporu v občanském právu. Listina základních práv a svobod říká: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. (čl. 15.1) a Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů (čl. 32.4). Ačkoliv VORP není katolickou organizací, patří mezi jeho členy řada katolíků a je tedy, zejména na stránkách katolického tisku, namístě argumentovat také naukou katolické církve. Podívejme se do Katechismu: Rodiče jsou prvními a hlavními vychovateli svých dětí (1653). Podobně Kodex kanonického práva: Rodiče a ti, kdo jsou na jejich místě, jsou povinni a mají právo vychovávat děti (Kán. 793). V neděli 25. 6. 1995 bylo na všech katolických bohoslužbách čteno Sdělení biskupů, které reagovalo právě na tehdy probíhající veřejnou diskusi o sexuální výchově, iniciovanou VORP. Čteme zde: Uvědomte si s křesťanskou zodpovědností svoji povinnost výchovy dětí a také své výsadní právo na ni. A dále: Využijte svého práva a dosažitelnými zákonnými prostředky – např. prostřednictvím Rady školy – usilujte ovlivnit i formu sexuální výchovy na škole, kterou vaše dítě navštěvuje. V prosinci téhož roku pak vyšel dokument Papežské rady pro rodinu Lidská sexualita: pravda a význam – zásady pro výchovu v rodině. Citujme např. z bodu 139: K jinému zneužívání dochází, když je prováděna sexuální výchova dětí formou poučování i za pomoci grafického zobrazení všech podrobností intimního pohlavního styku. Děje se tak často s odůvodněním, že se tím poskytuje výchova k „bezpečnému sexu“, především vzhledem k šíření AIDS. Ano, je dobré vědět, komu také vděčíme za tehdejší úspěch snah rodičů.

Žel, tento úspěch byl jen částečný. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu má akreditaci ministerstva školství pro několik vzdělávacích programů Sexuální výchovy a osvěty. Těmito programy již prošla řada učitelů. Na mnoha školách jsou prováděny nejrůznější velice diskutabilní kursy a používány diskutabilní knihy a pomůcky. Tak např. učebnice Konečně to chápu (Jörg Müller a Dagmar Geisler, nakl. Mutabene) z roku 1999, recenzovaná mj. MUDr. Antonínem Brzkem, obsahuje ono „grafické zobrazení intimního styku“ v hojnosti. Je stále k dostání a běžně se používá. VORP nicméně nijak nebrání tomu, aby někteří rodiče přihlásili své děti do nepovinného předmětu, využívajícího tuto publikaci, pokud s ní budou předem seznámeni a budou s takovou výukou svých dětí výslovně souhlasit. Skutečným problémem však je, že je sexuální výchova součástí Rámcového vzdělávacího plánu a je de facto povinná a rozprostřená do řady předmětů. Najdete ji na docela nečekaných místech. V učebnici Občanské výchovy pro 8. ročník základních škol nakladatelství Fraus objevíte nejen pozoruhodné ilustrace, ale také se tam dočtete např. o „prevenci akutního onemocnění láskou“, čímž je míněno těhotenství. A rovněž „slavná“ letošní brožurka Sexuální výchova – vybraná témata, navrhující zvrácené hry, byla sice stažena z webu ministerstva a přišla o jeho doporučení, ale již předtím byly její výtisky rozeslány do škol a stále jsou na mnoha z nich k dispozici.

Je nesmysl tvrdit, že kvůli VORP, který hájí legitimní práva rodičů, bylo některým dětem v uplynulých letech ublíženo. Předložené koncepce sexuální výchovy, které zcela pomíjely Stvořitelem chtěný účel a řád sexuality, nebyly žádným „menším zlem“ ve srovnání s úplnou absencí sexuální výchovy. Jejich negativní účinek mohl být dokonce i vyšší, než při získávání informací z Brava nebo od spolužáků z problémových rodin. Tyto pro děti krajně emotivní poznatky by jim měly být sdělovány již od první třídy a z úst nezpochybnitelné autority – učitele. Zcela vytrženy z kontextu zdravého místa pohlavního života v manželství by naprosto nemohly mít na život těchto dětí jiný než negativní dopad. Mimochodem, v roce 2008 u nás žilo 99 331 dívek ve věku 13-14 let. 70 z nich otěhotnělo (0,07 %), přičemž 14 těhotenství skončilo porodem, 56 potratem. Předpoklad, že by se tato čísla významně snížila, kdyby byly všechny děti dříve a lépe uvedeny do sexuálních technik, je zcela hypotetický a nejeví se jako pravděpodobný.

27. 9. 2010 odeslalo občanské sdružení homosexuálů Charlie protest proti příručce etické výchovy autorů Ladislava Lencze a Evy Ivanové, se zdůvodněním Obsah příručky Etická výchova je sepsán v souladu s konzervativními náboženskými hodnotami, se kterými se však nemusí většina české populace ztotožňovat. Za pouhé čtyři dny, 1. 10. 2010, byla příručka odstraněna ze seznamu materiálů doporučených ministerstvem. Mluvčí Koukolíček to komentoval: Ministerstvo školství z doporučené literatury nechá odstranit veškeré metodické materiály, které z filozofie výchovy L. Lencze vycházejí. Tento případ dobře ilustruje, jak rozdílné jsou hodnoty různých skupin, a dokládá, že nelze spoléhat na moudrý přístup státu – naopak je třeba se státního metodického vedení obávat. Zároveň ukazuje zásadní odlišnost postoje VORP a lidí podporujících jednotný ideologický přístup k sexuální výchově – my požadujeme právo vychovávat naše vlastní děti po svém a nikomu totéž právo nebereme. Oni se snaží diktovat, co se musí a co nesmí učit cizí děti – všechny, bez rozdílu.

Práce VORP ani zdaleka nekončí. Našeho cíle – lepší kontroly rodičů nad obsahem a metodami výuky svých dětí v tématech ovlivněných světonázorovou orientací – ještě zdaleka není dosaženo. Prosíme všechny lidi dobré vůle, kteří s námi tento cíl sdílejí, o spolupráci.

S pozdravem,

 

Výbor na obranu rodičovských práv, 3. října 2010

Zdroj: www.nesexuveskole.cz

Read Full Post »

Z tohoto hlediska není nabízená publikace „Sexuální výchova – vybraná témata“ křesťanskému pojetí tak blízká jako první pokus vytvořený Antonínem Brzkem a Jiřím Mellanem počátkem 90. let (smetený paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo „pravověrné“).

Jiří Zajíc, Katolický týdeník 36/2010

Již v devadesátých letech byla zpracována rozumná koncepce sexuální výchovy na školách od předních českých sexuologů (Brzek, Hubálek, Mellan a jiní), která je blízká křesťanské (nemyslím tím katechismové) etice. Nechápu, proč tyto starší projekty zapadly…

Martin Šístek, Christnet, 9. 9. 2010

Onanie by neměla převážit nad ostatními zájmy jako je sport, vzdělávání a koníčky, které jsou pro rozvoj osobnosti důležitější.

Brzkova a Mellanova koncepce sexuální výchovy z r. 1994, osnovy pro druhý stupeň ZŠ

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994 (po rozkliknutí se obrázek zvětší na čitelnou velikost):

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Read Full Post »

Svoboda názorů a volitelnost
tisková zpráva VORP, 8. září 2010

Koncem srpna se v Brně sešel Výbor na obranu rodičovských práv (VORP), jehož prohlášení na webu nesexuveskole.cz podepsalo již téměř 8000 lidí. Výbor přijal nové členy, zvolil si sedmičlenné předsednictvo a potvrdil Annu Brychtovou ve funkci mluvčí. Členové rozhodli, že poté, co bylo dosaženo jejich prvního cíle: stažení nevhodné metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata ze základních škol, se soustředí na obecnější bod svého programu, jímž je obrana proti všem ideologickým vlivům pronikajícím do škol bez vědomí rodičů. Prvním krokem je dnešní zahájení distribuce papírové formy petice, o kterou veřejnost projevila zájem. Text petice vychází z původního prohlášení VORP zformulovaného do tří bodů:

„Zásadně protestujeme proti Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy na základních školách.

Nesouhlasíme, aby naše děti byly ve veřejných školách povinně vystaveny předmětům a tématům, jejichž obsah se může příčit zásadám rodičů. Tím by bylo porušeno přirozené právo rodičů na výchovu dětí.

Požadujeme, aby se ve veřejných školách učily povinně a jednotně jen předměty a témata, kde je všeobecná společenská shoda názorů. Vše ostatní ať je vyučováno pouze volitelně na základě souhlasu rodičů, kteří musí být předem seznámení s obsahem a metodami výuky.“

Chceme předejít častým nedorozuměním v médiích, proto znovu zdůrazňujeme, že v žádném případě nechceme dětem zatajovat informace o sexuálním životě. Pouze žádáme, aby tato sdělení byla individuálně přiměřená, intimní a nebyla protichůdná morálnímu kodexu, ke kterému se hlásí příslušná rodina.

Předsednictvo VORP, 8. září 2010

Kontakty

Anna Brychtová, mluvčí: kancelar@vorp.cz
David Loula, člen předsednictva: 777 702 991

Petiční formulář ke stažení: nesexuveskole.cz/petice.pdf

Read Full Post »

V roce 1995 se Výboru na ochranu rodičovských práv (V.O.R.P.) podařilo zastavit zavedení povinné sexuální výuky na základních školách.  Nyní se snahy o zavedení sexuální výchovy, jejíž dopad na děti je všude jednoznačně a hluboce negativní, objevily opět. A V.O.R.P. obnovil svoji činnost.

Podepsal jsem jeho petici, jakmile to bylo možné – byla by ostuda mít příliš vysoké pořadové číslo!

www.nesexuveskole.cz

Několik ukázek z příručky Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách a metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata:

„V úvodu hodiny vytvoříme pozitivní atmosféru, když si s žáky zahrajeme motivační hru. …Vymění si místa všichni, kteří se už někdy zamilovali, …líbali, …měly menstruaci, …onanovali, …viděli porno, …kteří si myslí, že poprvé určitě použijí kondom, …kteří se opili, …kterým roste ochlupení.“

Učitel: Je všechno, co jste viděli v pornografickém klipu nebo filmu či časopise, pravda? Žák: Asi ne. Všichni chlapi přece nemají jenom velké penisy a nevydrží souložit tak dlouho. Spousta lidí nechce souložit do konečníku, ale v pornografii je to běžné.“

„Sexuální slovník: Žáci…mají napsat fixem na fólii co největší počet jakýchkoliv výrazů pro mužský…a pro ženský genitál. …s vyučujícím všechny napsané výrazy přečtou a rozdělí na vulgarismy, lidové výrazy… Variantou může být … co nejvíce synonym pro pohlavní styk.“

„Žáci velmi často chybně nahrazují slovo soulož slovem sex a neuvědomují si plně, že se pod tímto termínem skrývá velmi široká škála nakoitálních (líbání, mazlení, netting, pettink, orální sex) a koitálních (pohlavní styk, anální sex) sexuálních aktivit. Proto by měl učitel všechny pojmy žákům blíže objasnit…“

„Vyučující může žáky… přivítat podáním ruky v kondomu. Výklad tématu podle předem připraveného pracovního listu, ve kterém jsou uvedeny základní druhy antikoncepce, může vyučující doplnit ukázkami konkrétních antikoncepčních prostředků.“

„Cvičení Kdo má pravdu? … Právo na sexuální informace má i dítě, jehož rodič si to nepřeje. – Odpoveď je ANO.“

Zdroj

Read Full Post »

BESIP připravil pozoruhodné video propagující bezpečnou jízdu. V hlavní roli je nenarozený člověk v mateřském lůně.

Najdete ho na této stránce.

POZOR, VIDEO JE DRSNÉ!

Mně v této chvíli nefunguje přehrávání na stránce, proto doporučuji si klip stáhnout do počítače.

Klip BESIP „embryo“: Nerozhodujte o životě jiných svou agresívní jízdou

Je ve formátu WMV a malinký – má pouhých 1,33 MB.

Read Full Post »

V dnešním RC Monitoru číslo 2/2009 (PDF soubor, 784 kB) mi vyšel tento článek o Georgi Bushovi a Baracku Obamovi. Protože byl napsán 19. 1., tedy ještě před výměnou prezidentů, je namístě několik aktuálních poznámek:

  • Barack Obama už navštívil bohoslužby, první den v úřadu prezidenta.
  • Třetí den v úřadu, v pátek večer, těsně před koncem pracovní doby a prakticky mimo zájem médií, zrušil Barack Obama tzv. Mexico City Policy, pravidlo znemožňující financovat americkými federálními penězi potraty v zahraničí.
  • Obama po nástupu do úřadu pochválil případ Roe vs. Wade a oznámil, že USA obnoví finanční podporu UNFPA (viz článek). Očekává se, že půjde o cca 40 mil. USD ročně.
  • Obama se možná chystá jmenovat prvního podřízeného, který je pro život – republikánského senátora Judda Gregga. Judd Gregg by se stal ministrem obchodu (commerce secretary). Údajně se mu tato možnost zamlouvá. Přestože to vypadá jako dobrá zpráva pro obhájce života, není tomu tak. Greggovo uvolněné senátorské místo by totiž pravděpodobně bylo zaplněno propotratovým senátorem. Na stole je přitom přijetí zásadního potratového zákona FOCA (viz článek). V obou komorách Kongresu mají příznivci potratů podle všeho bezpečnou převahu, nicméně nadějí opozice zůstávají obstrukce. A síly jsou rozloženy tak, že pro úspěch obstrukcí je každé jedno senátorské místo klíčové. 4. 2. 2009: Ano, dnes Obama oznámil nominaci Judda Gregga.
  • Dodatek 4. 2. 2009: Tom Daschle (viz článek) se přestal ucházet o úřad ministra zdravotnictví. Důvodem byl zejména daňový nedoplatek 140 tisíc dolarů a pak skutečnost, že jeho nominace byla v rozporu s Obamovým předvolebním slibem, že nebude do úřadů jmenovat lidi angažované v lobbystických firmách.

DVA AMERIČTÍ PREZIDENTI A KULTURA ŽIVOTA

Bude Obama naplněním snu o svobodné Americe?

V Americe proběhlo předání moci. Washington spatřil nejdražší prezidentskou inauguraci v dějinách a také jedny z nejnadšenějších zástupů, jaké se kdy při této příležitosti sešly. Není divu – prezidenta, který se postupem času stal symbolem obtížné války proti terorismu, objektivně udělal řadu chyb a nakonec asistoval u patrně největší ekonomické krize posledních desetiletí – George Walkera Bushe, střídá mladý, sympatický a nepochybně schopný první americký prezident tmavé barvy pleti, Barack Hussein Obama, který symbolem svého poslání učinil slovo „změna.“

Každý rok vyhlásil prezident Bush jeden den Národním dnem posvátnosti života. Při tom posledním citoval slova P. Neuhause: „Usilujeme vybudovat společnost, kde bude každé dítě vítáno v životě a chráněno zákonem.“

George Bush pro život

Za Georgem Bushem truchlí málokdo. Avšak z hlediska zápasu mezi kulturou života a kulturou smrti bylo osm let jeho prezidentství nemalým přínosem. Žádný z jeho kroků pro život nebyl spektakulární, ale byla jich celá řada a v souhrnu přinesly skutečnou změnu v duchu slov nedávno zesnulého katolického kněze Richarda Johna Neuhause, Bushova poradce pro bioetické otázky: „Hnutí pro život je hnutím pro změnu!“ První den v úřadu zrušil Bush přímé financování organizací podporujících nebo provádějících potraty v zahraničí, které zavedl Bill Clinton. O něco později zajistil, aby nedocházelo ani k žádnému nepřímému a skrytému americkému financování zahraničních interrupcí, zastavil také podporu UNFPA, agentuře OSN, která podporuje politiku jednoho dítěte v Číně. Oponoval všem pokusům o federální financování interrupcí v USA. Zvýšil federální dotace centrům pro krizová těhotenství a zavedl dotace nábožensky zaměřeným charitám. Realizoval kampaň za sexuální abstinenci mladých a podporoval adopce.

Odcházející prezident podepsal celou řadu prolife zákonů, například zákaz potratu částečným porodem (to je praxe, při které se urychlí porod a dítě se usmrtí v průběhu porodu), Born Alive Infant Protection Act – zákon, který nařizuje poskytnout zdravotní péči dětem, které přežily nezdařený pokus o potrat (protože se v USA mohou děti zabíjet během celého těhotenství, je podobných případů mnoho a dříve se tyto děti často nechávaly umírat v odpadcích) nebo Unborn Victims of Violence Act, který nařizuje, aby se násilí proti těhotné ženě posuzovalo jako násilí proti dvěma osobám. Pokusil se zakázat lidské klonování a omezit eutanázii v americkém státě Oregon, ale pro tyto kroky nezískal potřebnou podporu kongresu. Pokusil se zachránit život postižené Terri Schiavo, kterou soud nařídil nechat umřít žízní. Omezil experimenty, při nichž jsou ničena lidská embrya, přestože zde mohl udělat i více. Na úrovni OSN a dalších zahraničních fór přestaly být Spojené státy za jeho éry propagátorem potratů a zásadně omezily podporu homosexuality a genderové ideologie. Těsně před koncem svého funkčního období podepsal Bush zákon, který zakazuje nutit zdravotnické pracovníky k provádění interrupcí, což je jeden z Obamových deklarovaných záměrů. Nejvýznamnější však bylo jeho jmenování dobrých federálních soudců, včetně soudců nejvyššího soudu Johna Robertse a Samuela Alita. Oba jsou silně pro život orientovanými katolíky, což už prokázali v několika kauzách, jako byl pokus o zrušení zákazu potratu částečným porodem. Každý rok vyhlásil prezident jeden den Národním dnem posvátnosti života, posledním byla neděle 18. 1. 2009. Bush při té příležitosti citoval slova P. Neuhause: „Usilujeme vybudovat společnost, kde bude každé dítě vítáno v životě a chráněno zákonem.“

Další pozitivní aspekty Bushova prezidentství

V jiných oblastech je zdaleka nejdůležitějším Bushovým přínosem, že ochránil Ameriku a nedopustil, aby se do rukou teroristů dostaly zbraně hromadného ničení. Po 11. září 2001 nedošlo v USA k žádnému významnému teroristickému útoku, zatímco jinde na světě jich byla celá řada, Evropu nevyjímaje. Za Bushovy éry také v USA poklesla kriminalita a konzumace drog.

Nechápejte prosím tento stručný seznam jako paušální apologii Bushova prezidentství, jen se zaměřuji na některé jeho méně známé pozitivní aspekty. Seznam chyb a nezdarů si jistě každý doplní sám.

Postmoderní intelektuál Obama

Barack Obama je Bushovým protipólem. V bioetických otázkách je proti změně zažité liberální politiky, jejíž kořeny sahají do Leninova Ruska a Hitlerova Německa a rozhodující podporu nalezla v sociálním hnutí 60. let. Je pravým postmoderním intelektuálem s řadou velice radikálních názorů a jeho ideálem je Amerika připomínající sociálně demokratický evropský stát. Obama je mužem velkých gest – jeho první inaugurační slavnost v neděli 18. 1. (ano, ten den, který Bush vyhlásil americkým dnem pro život) zahajoval modlitbou Rev. Gene Robinson, první otevřeně homosexuální biskup episkopální církve. Na hlavní úterní slavnosti, kde Obama skládal prezidentský slib, naopak promluvil Rev. Rick Warren, evangelikální kazatel, který je vůči homosexuálům kritický.

Obama chodil dvacet let do černého chicagského sboru Trinity patřícího k původně kalvinistické a převážně bílé církvi United Church of Christ, která je dnes možná nejliberálnější protestantskou denominací v USA a za jeden ze svých hlavních úkolů považuje práva homosexuálů. Sbor Trinity patří v rámci své denominace k nejradikálnějším a jeho kazatel Rev. Jeremiah Wright hlásá afroamerickou verzi teologie osvobození, která mimo jiné tvrdí, že Kristus byl černý. Na YouTube můžete najít kázání, kde Wright přirovnává Obamu – v jeho přítomnosti – k Ježíši Kristu. Wright Obamovy oddal a pokřtil obě jejich dcery. Některé Wrightovy výroky (v roce 2003 třeba kázal o tom, že Amerika si zasloužila 11. září za Hirošimu, Koreu, Vietnam, Irák a podporu Izraeli a řekl mimo jiné „Bože, žehnej Americe? Ne, ne, ne, Bože proklej Ameriku! To žádá Bible za zabíjení nevinných!“) vyvolaly u veřejnosti bouři nevole a v květnu 2008 Obama jeho výroky odmítl a přestal jeho kázání navštěvovat. Od té doby do kostela nechodí, ani během Vánoc nenavštívil bohoslužby. Odůvodnil to tím, že nechtěl žádnému sboru způsobit bezpečnostní potíže. Očekává se, že v úřadu bude navštěvovat některý nekontroverzní protestantský sbor v blízkosti Bílého domu, podobně jako Bush. Obama má také silný pozitivní sentiment vůči islámu, kdysi napsal, že za nejkrásnější hudbu považuje volání muezzina.

Obama pro právo na potrat

Do vlády a dalších úřadů už nový prezident jmenoval celou řadu známých propagátorů potratů a nikoho, o kom by se vědělo, že je výrazně pro život. Například ministryní zahraničí je Hillary Clintonová, která chce globálně prosazovat potraty. Obamovým ministrem zdravotnictví bude Tom Daschle, který chce, aby potraty prováděli všichni lékaři bez výjimek. V prezidentské právní radě sedí Dawn Johnsenová, bývalá právní ředitelka potratové organizace NARAL. Šéfkou komunikace Bílého domu je Ellen Moranová, bývalá ředitelka lobbystické propotratové organizace Emily’s List. Na třetí nejdůležitější pozici na ministerstvu spravedlnosti byl Obamou jmenován Thomas Perrelli, právní zástupce manžela Terri Schiavo, který vedl úspěšný právní zápas za její smrt. To není překvapivé, Obama řekl, že „hluboce lituje“ hlasování kongresu, které chtělo zabránit smrti Terri, ačkoli nakonec neuspělo proti soudní moci. Obama také mnohokrát řekl, že nebude jmenovat žádného soudce, který nedeklaruje, že podporuje případ Roe vs. Wade, který tragicky dezinterpretoval ústavu a prohlásil potraty ústavním právem amerických žen.

Mezi prvními kroky Baracka Obamy má být odstranění všech omezení výzkumu embryí a obnova amerického financování potratů v zahraničí. Na mezinárodních fórech chce Obama redefinovat lidská práva tak, aby zahrnovala „reprodukční práva“ (tedy právo na potrat má být lidským právem) a genderovou ideologii. V parlamentu je nyní zákon Freedom of Choice Act (FOCA), který má odstranit veškerou regulaci potratů na státní i federální úrovni, mimo jiné má nařídit jejich provádění i katolickým nemocnicím (prosazení tohoto bodu však velmi ztížil poslední Bushův prolife zákon). Barack Obama v létě řekl, že podpis FOCA bude jeho prvním krokem v úřadu. Potrat částečným porodem má být opět povolen. Obama chce federálně podpořit také registrované partnerství (dnes má 13 z 50 amerických států, včetně Kalifornie, ústavní dodatky, jež ho zakazují, Obama by chtěl nalézt cestu k jejich zneplatnění) a eutanázii (dnes je asistovaná sebevražda legální ve dvou státech federace). Dále chce Obama zavést Fairness doctrine, zákon, který omezí svobodu slova novinářů a předepíše, jakým jazykem mají hovořit o menšinách. Chce také podmínit financování církevních charit jejich podporou homosexuálům a plánuje omezit financování center pro krizová těhotenství.

Sen o svobodné Americe

Dr. Alveda Kingová, neteř Martina Luthera Kinga jr., řekla, že Obamova podpora potratům znamená, že Obama není naplněním Kingova snu o svobodné Americe. King, který byl baptistickým kazatelem, měl v etické oblasti i některé kontroverzní názory a možná i skutky, avšak potraty neschvaloval. A Afroameričané jsou obecně morálně konzervativnější než bílá populace, což ovšem neumenšuje jejich podporu hrdinovi Obamovi. Plány nového prezidenta v jiných oblastech jsou dostatečně propírány v tisku a nebudu se jim zde věnovat.

Co dodat? Snad, že se Baracku Obamovi stěží podaří prosadit všechno, co plánuje. Američtí obhájci života budou bojovat ze všech sil o každou píď půdy, ostatně Bush je k tomu některými svými kroky vyzbrojil. A každý ztracený zákop může být jednou dobyt zpět. V Americe se také dělají kompromisy, avšak nestává se, aby někdo deklaroval své stanovisko v zásadní etické otázce a pak hlasoval jinak, takový krok by musel velice detailně vysvětlit a je slušná šance, že by ho stál příští volby. Křesťan by snadno mohl propadnout beznaději. Ale to by nebyl správný postoj, vždyť v dějinách už bylo mnoho horších chvil. Je čas opřít se o Boha a víru Církve a vytrvat v zápase za spravedlnost. Vzpomeňme si, jak si před pouhými dvaceti lety nikdo nedokázal představit, že komunismus ze dne na den padne. A stalo se to. Stejně tak jednoho nádherného dne padne i nová ideologie smrti a zvítězí život. Vyhrňme si rukávy. Je-li nyní čas ústupového boje, je naším úkolem právě on. A také sbírat sílu k ofenzívě, jejíž čas spolehlivě přijde. A křesťan shromažďuje sílu v modlitbě.

David Petrla

Read Full Post »

Včera Barack Obama podepsal příkaz, kterým přesměruje možná až stovky miliónů dolarů (nikoliv ročně, ale během několika let) americké rozvojové pomoci z různých způsobů účinné podpory strádajících dětí, žen a rodin v chudých zemích na… potraty.

To je jen první krok, další budou následovat.

Kdyby to alespoň nebylo tak chladnokrevně naplánované. Kdyby byl raději… lunatik. Pak by se jeho nepochopitelné jednání alespoň dalo pochopit. Bylo by stále hrozné, ale lidsky hrozné…

Málokdy se podaří napsat píseň, která skutečně zlidoví. Španělskému skladateli José María Cano se to podařilo. Hijo de la Luna (Syn Luny) je balada o ženě, která slíbí bohyni Luně, že jí obětuje prvorozené dítě, když jí najde muže. Brzy se objeví krásný cikán. Z jejich spojení se však narodí albín a milenec neuvěří, že je dítě jeho. Milenku zabije a dítě odloží. Matka Luna si je vezme k sobě na oblohu…

Originální provedení skupiny Mecano – zpívá Ana Torroja, hrají bratři Canovi:

Vodpod videos no longer available.

Read Full Post »

Older Posts »