Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for the ‘Domácí’ Category

Aktualizováno: Připomínkové řízení bylo prodlouženo o týden, do středy 22. 5. 2013! Podle neoficiálních zdrojů je důvodem prodloužení malý počet dosud zaslaných připomínek.

Ve středu 15. května 2013 končí veřejné připomínkové řízení k novým standardům základního vzdělávání, podle nichž budou české školy povinny učit od září 2013!

Ještě máme tři dny na posílání připomínek a v tomto článku najdete návod, jak postupovat.

Obsah výuky škol v České republice je řízen tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Tím jsou fakticky nahrazeny dřívější osnovy. Na základě RVP si každá škola stanovuje svůj Školní vzdělávací program (ŠVP), který musí zahrnout RVP, ale může k němu něco přidat (například ve škole, do které chodí náš mladší syn, je větší prostor pro výuku angličtiny).

K 1. 9. 2012 byly do RVP doplněny tzv. Standardy pro základní vzdělávání. Ty definují znalosti, které mají žáci umět na konci 1. a 2. stupně, tedy 5. a 9. třídy ZŠ. Tyto standardy budou k 1. 9. 2013 aktualizovány a do středy má veřejnost poslední příležitost vyjádřit se k navrhovaným změnám.

Standardy jsou definovány pro tzv. základní úroveň. Jedná se o znalosti, které musí žák prokázat, aby dostal alespoň dostatečnou, tedy za čtyři!

Návrh předložený k veřejnému připomínkovému řízení je publikován na této adrese:

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17383/STANDARDY-VZDELAVACICH-OBORU-ZAKLADNIHO-VZDELAVANI—VEREJNE-PRIPOMINKOVE-RIZENI.html/

Vlastní texty rozdělené podle předmětů najdete dole na stránce v několika souborech PDF – viz snímek stránky:

Tématické okruhy (předměty), pro které jsou definovány standardy

Tématické okruhy (předměty), pro které jsou definovány standardy

Z etického hlediska jsou nejzajímavější témata Člověk a jeho svět (dříve Občanská výchova) a Výchova ke zdraví.

Tematický okruh se dělí na tzv. Výstupy. Jeden Výstup vypadá například takto:

Výstup VZ-9-1-11 (Výchova ke zdraví, 9. ročník, tedy 2. stupeň, 1. okruh, 11. výstup)

Výstup VZ-9-1-11 (Výchova ke zdraví, 9. ročník, tedy 2. stupeň, 1. okruh, 11. výstup)

Důležité: Šedě vybarvený rámeček Očekávaný výstup RVP ZV je již definitivně schválený a není předmětem připomínkového řízení. Nic, co napíšete k textu v tomto rámečku, tedy nebude vzato v potaz, alespoň ne ve standardním úředním procesu.

Připomínky se týkají již pouze indikátorů a ilustrativních úloh. Zejména indikátory jsou ovšem klíčové – to je vlastní seznam oněch požadovaných znalostí (pro získání čtyřky).

Kód výstupu má tento formát:

Kód jednoho výstupu

Kód jednoho výstupu

Nad seznamem témat je formulář pro připomínky. Dříve se v připomínkových řízeních používal formát blízký běžné internetové diskusi, ale patrně pro příliš velké a zatěžující množství připomínek byl nahražen formálnějším formulářem. Tento formulář snad zabrání nepromyšleným výkřikům, ale má nejméně dvě nevýhody:

  • Musíte uvést správný kód výstupu, aby byla připomínka vzata v potaz.
  • Zaslané připomínky nejsou nikde online k dispozici.

Zde je ukázka vyplněného formuláře (vaše poznámky budou pravděpodobně jiné):

Připomínkový formulář. Červený text je pouze ukázkové vyplnění formuláře.

Připomínkový formulář. Červený text je pouze ukázkové vyplnění formuláře.

Před odesláním formuláře si svoje připomínky nezapomeňte uložit někam k sobě, jinak je nebudete mít k dispozici, ačkoliv ministerstvo by teoreticky mělo reagovat pozitivně na žádost o zaslání nebo zveřejnění všech připomínek.

Mimochodem, mnoho připomínek v odborných, neideologických předmětech, jako je matematika, se může týkat právě přehnané náročnosti těchto indikátorů, které jsou povinné pro „čtyřkaře“. Ministerstvo má plán později vytvořit také Výstupy pro úroveň „střední“ a „vysokou“. Soudě podle tohoto „základu“ se můžeme těšit na opravdu razantní zvýšení úrovně našeho základního školství.

Na tomto blogu se soustředím zejména na etické otázky a tak mě zaujal třeba výstup ČJS-5-5-8:

Výstup ČJS-5-5-08 (Člověk a jeho svět, 5. ročník, tedy 5. stupeň, 5. okruh, 8. výstup)

Výstup ČJS-5-5-08 (Člověk a jeho svět, 5. ročník, tedy 5. stupeň, 5. okruh, 8. výstup)

Požadovaná znalost „Žák uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku“ je pro pátou třídu šílená, ale tahle hrůza už není předmětem připomínek. Na druhé straně obsah indikátorů a ilustrativních úloh je podle mého názoru v tomto výstupu výborný a myslím, že sám pošlu připomínku, ve které za ně ministerstvo pochválím.

Vynikne to například ve srovnání s tímto pracovním listem k sexuální výchově pro věkovou skupinu 6 – 16 let, zahrnující děti se středně těžkým mentálním postižením. Tento dokument není předmětem připomínkového řízení a uvádím ho zde jen pro srovnání:

sexualni vychova pracovni list 01

sexualni vychova pracovni list 02

sexualni vychova pracovni list 03

Osobně nestojím o to, aby děti v hodinách kreslily vajíčka a spermie. Nevidím k tomu důvod v šesti letech ani v žádném jiném věku, u dětí zcela zdravých ani středně mentálně postižených, pokud nebudou studovat biologii nebo medicínu. Vaše názory mohou být jiné, ale jsem přesvědčen, že stojí za to věnovat těmto dokumentům a připomínkám do středy chvíli času, jde o výchovu našich dětí.

Read Full Post »

…byl napsán v roce 2005 (pokud se nepletu).

Jaromír Nohavica, Pane prezidente (Sázavský koncert, asi 2008):

Read Full Post »

Výborný text, o který se s vámi musím podělit. Podepisuji každou větu. OK, každou ne. Ale skoro každou. 🙂 Je to vzácný hlas rozumu v době maniakální,  ovládané hlubokou a temnou iracionalitou.

Pavel Varvařovský (foto Petr Horník, Právo)

Pavel Varvařovský (foto Petr Horník, Právo)

Veřejný ochánce práv
JUDr. Pavel Varvařovský

V Brně dne 22. února 2011

Vážení,

přečetl jsem si Vaši rozhořčenou reakci na své názory, které jsem si dovolil vyjádřit v rozhovoru pro Lidové noviny, resp. ve svém pravidelném „sloupku“ v těchto novinách. Přesto, že není zřejmé, zda se jedná o názor celé Vaší organizace, či jen podepsaných pánů, dovolím si pár poznámek

Beru na vědomí, že s mými názory nesouhlasíte. Tak už to ve svobodné společnosti chodí, že názory na řadu věcí jsou (chválabohu) různé. Stejně jako Vám, tak i mně zaručuje ústavní pořádek právo svobodně projevit vlastní názor. To, že jsem se jakýmsi řízením osudu stal veřejným ochráncem práv, na tomto mém právu nic nemění.

Co mne ovšem zaráží a trochu děsí, je militantní tón Vaší reakce. Cenzorů a věrozvěstů jediného správného světonázoru jsme si snad všichni ve svých mladších létech užili až dost. Nevím, odkud berete přesvědčení, že Váš názor je jediný správný a kdo ho nesdílí, budiž dán na pranýř. To, že považuji za chybnou představu, že společenské problémy vyřeší nové a podrobnější právní předpisy, není nic nového. Říkal jsem to jako soudce Ústavního soudu, najdete to v mých článcích i v mé knize o základech práva, slyšely to stovky mých posluchačů na přednáškách. Nesouhlasných hlasů bylo velmi málo. Na toto téma jsem ostatně pohovořil i k senátorům ve své nominační řeči. Počet jejich hlasů pro moji nominaci se zdá svědčit o tom, že i na tomto fóru bylo sympatizujících dosti. Moje výhrady se tedy netýkaly a netýkají jen zákona, který se zdá být pro Vás textem takřka posvátným. Týkaly se a budou se i nadále týkat i jiných, dle mého názoru zbytečných, resp. zbytečně popisných až užvaněných zákonů, které jsou spíše jakousi naučnou příručkou, nežli souborem právních norem. To, co vy považujete za neúctu k zákonu, považuji já naopak za výraz úcty k právu, neboť zdaleka ne vše, co se jako právo tváří, je právem i ve skutečnosti. Uzákonit slušné chování a vzájemný respekt a toleranci mezi lidmi se totiž nedá, resp. dá, ale k ničemu to nebude. K rovnému (nikoliv rovnostářskému) zacházení s bližními slouží daleko lépe jiné instrumenty – výchova v rodině, přirozené vzory a vzorce chování, které se přejímají z generace na generaci. Ostatně i můj předchůdce rád zdůrazňoval, že po tisíciletí stačilo lidem v podstatě pravidel deset, aniž by to zabrzdilo pokrok a vývoj lidstva (a jen tak mimochodem – o potřebě předmětného zákona a velmi problematického svěření této agendy do působnosti ombudsmana si myslel zhruba totéž, co já).

Na rozdíl od Vás si nemyslím, že těmito svými názory ohrožuji důvěru ve svoji nezávislost a nestrannost a „útočím na samotnou podstatu či smysl ochránce“. Z reakce jiných čtenářů naopak vyplývá, že jsou docela rádi, že český ombudsman má vlastní rozum a soudnost a nenechá svůj plášť vlát po větru, který je zrovna módní. To, že se o něčem hodně mluví (v našem případě o údajně všudypřítomné diskriminaci) ještě neznamená, že se to také hojně vyskytuje. Stejně tak neexistuje žádný objektivní důkaz o tom, že názor většinový (pokud by ten Váš takový skutečně byl) je i názorem správným. A především – můj názor nemění nic na tom, že skutečným obětem diskriminace jsme pomoc nikdy neodmítli a neodmítáme (viz naše webové stránky a stanoviska a doporučení v této oblasti).

Na závěr už jen parafrázi známého rčení. Jistě, nemusíte s mými názory souhlasit. Jako organizace hájící lidská práva a svobody byste však měli hájit i moje právo vlastní názor svobodně projevovat a ne mne okřikovat jako zlobivého žáčka. Jsem na to už trochu starý a snad i alergický.

Pavel Varvařovský

Adresát:

Český helsinský výbor
organizace pro lidská práva
Štefánikova 21
150 00 PRAHA 5

Otevřený dopis Českého helsinského výboru, na který Pavel Varvařovský reagoval.

Osobně je mi smutno z toho, jak Český helsinský výbor rezignoval na svoji někdejší pozici neformální morální autority a identifikoval se s vysoce diskutabilní a pochybnou agendou jednoho velmi specifického, vyhraněného a úzkého politického proudu. Dopis podepsali místopředsedové ČHV Michael Kocáb a František Valeš. Nepodepsala jej předsedkyně ČHV Anna Šabatová, která kandidovala na místo ombudsmana.

**********

Beyoncé Knowles: If I Were a Boy, live, AOL Music Sessions:

Read Full Post »

logo VORP

Ad:

KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet

KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové


Vážená redakce,

Ve výše uvedených článcích se objevily poznámky o Výboru na obranu rodičovských práv – Brzkova a Mellanova koncepce křesťanské výchovy z první poloviny 90. let, údajně blízká křesťanskému pojetí, prý byla smetena paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo “pravověrné”. A druhý text dokonce dodává, že jeho odmítnutí mělo za následek, že pro statisíce dětí u nás se rozhodujícím zdrojem pro jejich uvádění do sexuálního života stali jejich kamarádi a všelijaké pochybné mediální zdroje. Je prý dobré vědět, komu také za to vděčíme. A konečně je údajně nutné hledat optimální řešení, přičemž to, které prosazuje VORP, jím určitě není.

Jsou to tvrzení naprosto absurdní. Výbor na ochranu rodičovských práv (VORP) není organizací katolickou ani křesťanskou. Je sdružením rodičů, kteří hájí své právo a povinnost dohlížet na obsah a metody výuky svých dětí ve školách. Děti jsou dnes podrobovány stále častější a systematičtější indoktrinaci vysoce kontroverzními ideologiemi, s nimiž mnoho rodičů zásadně nesouhlasí. Tyto ideologie se velmi často bezprostředně týkají oblasti lidské sexuality. Děti jsou s jejich pomocí vedeny k fatálně chybné antropologii, připravovány o nenahraditelnou citlivost svědomí vůči hříchu a obírány o základní ctnosti, jako jsou například čistota, cudnost, střídmost nebo spravedlnost – a to vše ve velice mladém věku. Dochází tak k hlubokému narušení zdravého vývoje dětské osobnosti. Protože různé rodiny zastávají různé světonázorové postoje, požaduje VORP, aby byly podobné výukové programy realizovány výhradně na vyžádání rodičů.

Brzkova koncepce z roku 1994 byla jednoznačně součástí problému, nikoliv řešení. Její údajná blízkost křesťanskému pojetí výchovy či sexuality je pouhým názorem několika publicistů a v koncepci samé nelze pro podobné tvrzení najít žádné podklady. V analýze vypracované prof. PhDr. Liborem Míčkem, CSc., se dočteme např. že „celkově je tato koncepce charakteristická mravním relativismem“, nebo že „koncepce zahlcuje vědomí mládeže sexuálními obsahy, osnovy se na některých místech podobají přímo návodům k sexuálnímu styku“. Porovnejme to se slovy Jaroslava Maxmiliána Kašparů, pronesenými na ČRo 2 Praha o příručce Sexuální výuka – vybraná témata z letošního roku: „sice se tomu říkalo sexuální výchova, ale podle mě to byl sexuální trénink.“ Obě koncepce počítaly s povinnou výukou od 1. třídy a byly zaváděny stejně arogantně. Opět si srovnejme tato dvě prohlášení: „Před povinným učivem nebude úniku. Ať se to rodičům líbí nebo ne.“ (Dr. Jitka Brunclíková, 1995) A co mělo hrozit rodičům, kteří odmítnou účast dětí ve výuce sexuální výchovy v roce 2010? „právní postih za přestupek, ale v krajním případě až trestní stíhání pro zanedbávání povinné školní docházky.“ (Jindřich Kitzberger, poradce ministra školství, 2010)

Cíle VORP mají oporu v občanském právu. Listina základních práv a svobod říká: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. (čl. 15.1) a Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů (čl. 32.4). Ačkoliv VORP není katolickou organizací, patří mezi jeho členy řada katolíků a je tedy, zejména na stránkách katolického tisku, namístě argumentovat také naukou katolické církve. Podívejme se do Katechismu: Rodiče jsou prvními a hlavními vychovateli svých dětí (1653). Podobně Kodex kanonického práva: Rodiče a ti, kdo jsou na jejich místě, jsou povinni a mají právo vychovávat děti (Kán. 793). V neděli 25. 6. 1995 bylo na všech katolických bohoslužbách čteno Sdělení biskupů, které reagovalo právě na tehdy probíhající veřejnou diskusi o sexuální výchově, iniciovanou VORP. Čteme zde: Uvědomte si s křesťanskou zodpovědností svoji povinnost výchovy dětí a také své výsadní právo na ni. A dále: Využijte svého práva a dosažitelnými zákonnými prostředky – např. prostřednictvím Rady školy – usilujte ovlivnit i formu sexuální výchovy na škole, kterou vaše dítě navštěvuje. V prosinci téhož roku pak vyšel dokument Papežské rady pro rodinu Lidská sexualita: pravda a význam – zásady pro výchovu v rodině. Citujme např. z bodu 139: K jinému zneužívání dochází, když je prováděna sexuální výchova dětí formou poučování i za pomoci grafického zobrazení všech podrobností intimního pohlavního styku. Děje se tak často s odůvodněním, že se tím poskytuje výchova k „bezpečnému sexu“, především vzhledem k šíření AIDS. Ano, je dobré vědět, komu také vděčíme za tehdejší úspěch snah rodičů.

Žel, tento úspěch byl jen částečný. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu má akreditaci ministerstva školství pro několik vzdělávacích programů Sexuální výchovy a osvěty. Těmito programy již prošla řada učitelů. Na mnoha školách jsou prováděny nejrůznější velice diskutabilní kursy a používány diskutabilní knihy a pomůcky. Tak např. učebnice Konečně to chápu (Jörg Müller a Dagmar Geisler, nakl. Mutabene) z roku 1999, recenzovaná mj. MUDr. Antonínem Brzkem, obsahuje ono „grafické zobrazení intimního styku“ v hojnosti. Je stále k dostání a běžně se používá. VORP nicméně nijak nebrání tomu, aby někteří rodiče přihlásili své děti do nepovinného předmětu, využívajícího tuto publikaci, pokud s ní budou předem seznámeni a budou s takovou výukou svých dětí výslovně souhlasit. Skutečným problémem však je, že je sexuální výchova součástí Rámcového vzdělávacího plánu a je de facto povinná a rozprostřená do řady předmětů. Najdete ji na docela nečekaných místech. V učebnici Občanské výchovy pro 8. ročník základních škol nakladatelství Fraus objevíte nejen pozoruhodné ilustrace, ale také se tam dočtete např. o „prevenci akutního onemocnění láskou“, čímž je míněno těhotenství. A rovněž „slavná“ letošní brožurka Sexuální výchova – vybraná témata, navrhující zvrácené hry, byla sice stažena z webu ministerstva a přišla o jeho doporučení, ale již předtím byly její výtisky rozeslány do škol a stále jsou na mnoha z nich k dispozici.

Je nesmysl tvrdit, že kvůli VORP, který hájí legitimní práva rodičů, bylo některým dětem v uplynulých letech ublíženo. Předložené koncepce sexuální výchovy, které zcela pomíjely Stvořitelem chtěný účel a řád sexuality, nebyly žádným „menším zlem“ ve srovnání s úplnou absencí sexuální výchovy. Jejich negativní účinek mohl být dokonce i vyšší, než při získávání informací z Brava nebo od spolužáků z problémových rodin. Tyto pro děti krajně emotivní poznatky by jim měly být sdělovány již od první třídy a z úst nezpochybnitelné autority – učitele. Zcela vytrženy z kontextu zdravého místa pohlavního života v manželství by naprosto nemohly mít na život těchto dětí jiný než negativní dopad. Mimochodem, v roce 2008 u nás žilo 99 331 dívek ve věku 13-14 let. 70 z nich otěhotnělo (0,07 %), přičemž 14 těhotenství skončilo porodem, 56 potratem. Předpoklad, že by se tato čísla významně snížila, kdyby byly všechny děti dříve a lépe uvedeny do sexuálních technik, je zcela hypotetický a nejeví se jako pravděpodobný.

27. 9. 2010 odeslalo občanské sdružení homosexuálů Charlie protest proti příručce etické výchovy autorů Ladislava Lencze a Evy Ivanové, se zdůvodněním Obsah příručky Etická výchova je sepsán v souladu s konzervativními náboženskými hodnotami, se kterými se však nemusí většina české populace ztotožňovat. Za pouhé čtyři dny, 1. 10. 2010, byla příručka odstraněna ze seznamu materiálů doporučených ministerstvem. Mluvčí Koukolíček to komentoval: Ministerstvo školství z doporučené literatury nechá odstranit veškeré metodické materiály, které z filozofie výchovy L. Lencze vycházejí. Tento případ dobře ilustruje, jak rozdílné jsou hodnoty různých skupin, a dokládá, že nelze spoléhat na moudrý přístup státu – naopak je třeba se státního metodického vedení obávat. Zároveň ukazuje zásadní odlišnost postoje VORP a lidí podporujících jednotný ideologický přístup k sexuální výchově – my požadujeme právo vychovávat naše vlastní děti po svém a nikomu totéž právo nebereme. Oni se snaží diktovat, co se musí a co nesmí učit cizí děti – všechny, bez rozdílu.

Práce VORP ani zdaleka nekončí. Našeho cíle – lepší kontroly rodičů nad obsahem a metodami výuky svých dětí v tématech ovlivněných světonázorovou orientací – ještě zdaleka není dosaženo. Prosíme všechny lidi dobré vůle, kteří s námi tento cíl sdílejí, o spolupráci.

S pozdravem,

 

Výbor na obranu rodičovských práv, 3. října 2010

Zdroj: www.nesexuveskole.cz

Read Full Post »

Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) dnes na náměstí Svobody slavnostně odhalil a pomocí kódu odeslaného přes mobilní telefon spustil nový brněnský orloj.

Brněnský orloj

Brněnský orloj (foto @inv4in)

Photo by @inv4in

Ve skutečnosti však pan primátor spustil pouze maskovací režim přístroje, který na svoji plnou aktivaci teprve čeká. Ten hlavní kód má v mobilu někdo docela jiný. Oslíkovi se podařilo získat záběry z testování orloje v plném provozu.

Topol M

Topol M

Jedná se o ruskou strategickou mezikontinentální raketu Topol M. Zdroj z prostředí sponzorů české politické scény Oslíkovi prozradil, že jde o již druhou instalaci bratrského systému v moravské metropoli. Zvědavému čtenáři napoví obrázek:

Skácelova kašna na náměstí Svobody

Skácelova kašna na náměstí Svobody (foto Wikipedia)

Původní plán prý počítal s instalací v prostoru hradu Špilberk, ale tajný mezinárodní realizační tým se nakonec rozhodl podle hesla „pod svícnem je největší tma“ umístit obě rakety na náměstí Svobody, čímž se výrazně snížilo riziko odhalení. Členové výboru se nejvíce baví nad vulgárními výklady smyslu obou skulptur, které kolují brněnskými ulicemi a českými médii. „Kašna a orloj jsou opravdu kompatibilní, ale zcela jinak, než si naivní Brňáci myslí,“ komentoval můj pramen.

Další snímek

Možná o tom napíši ještě jeden článek a ten už bude méně úsměvný. Jaksi mi to připomnělo proces „objektivizace“ ze sci-fi C. S. Lewise Ta obludná síla. Tímto procesem byli lidé zbavováni svobodné vůle, aby se stali vhodnými hostiteli kosmických makrobů.

Read Full Post »

Z tohoto hlediska není nabízená publikace „Sexuální výchova – vybraná témata“ křesťanskému pojetí tak blízká jako první pokus vytvořený Antonínem Brzkem a Jiřím Mellanem počátkem 90. let (smetený paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo „pravověrné“).

Jiří Zajíc, Katolický týdeník 36/2010

Již v devadesátých letech byla zpracována rozumná koncepce sexuální výchovy na školách od předních českých sexuologů (Brzek, Hubálek, Mellan a jiní), která je blízká křesťanské (nemyslím tím katechismové) etice. Nechápu, proč tyto starší projekty zapadly…

Martin Šístek, Christnet, 9. 9. 2010

Onanie by neměla převážit nad ostatními zájmy jako je sport, vzdělávání a koníčky, které jsou pro rozvoj osobnosti důležitější.

Brzkova a Mellanova koncepce sexuální výchovy z r. 1994, osnovy pro druhý stupeň ZŠ

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994 (po rozkliknutí se obrázek zvětší na čitelnou velikost):

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Marek Švehla: Novými osnovami za zdravý sex, Respekt 51/1994

Read Full Post »

Svoboda názorů a volitelnost
tisková zpráva VORP, 8. září 2010

Koncem srpna se v Brně sešel Výbor na obranu rodičovských práv (VORP), jehož prohlášení na webu nesexuveskole.cz podepsalo již téměř 8000 lidí. Výbor přijal nové členy, zvolil si sedmičlenné předsednictvo a potvrdil Annu Brychtovou ve funkci mluvčí. Členové rozhodli, že poté, co bylo dosaženo jejich prvního cíle: stažení nevhodné metodické příručky Sexuální výchova – vybraná témata ze základních škol, se soustředí na obecnější bod svého programu, jímž je obrana proti všem ideologickým vlivům pronikajícím do škol bez vědomí rodičů. Prvním krokem je dnešní zahájení distribuce papírové formy petice, o kterou veřejnost projevila zájem. Text petice vychází z původního prohlášení VORP zformulovaného do tří bodů:

„Zásadně protestujeme proti Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy na základních školách.

Nesouhlasíme, aby naše děti byly ve veřejných školách povinně vystaveny předmětům a tématům, jejichž obsah se může příčit zásadám rodičů. Tím by bylo porušeno přirozené právo rodičů na výchovu dětí.

Požadujeme, aby se ve veřejných školách učily povinně a jednotně jen předměty a témata, kde je všeobecná společenská shoda názorů. Vše ostatní ať je vyučováno pouze volitelně na základě souhlasu rodičů, kteří musí být předem seznámení s obsahem a metodami výuky.“

Chceme předejít častým nedorozuměním v médiích, proto znovu zdůrazňujeme, že v žádném případě nechceme dětem zatajovat informace o sexuálním životě. Pouze žádáme, aby tato sdělení byla individuálně přiměřená, intimní a nebyla protichůdná morálnímu kodexu, ke kterému se hlásí příslušná rodina.

Předsednictvo VORP, 8. září 2010

Kontakty

Anna Brychtová, mluvčí: kancelar@vorp.cz
David Loula, člen předsednictva: 777 702 991

Petiční formulář ke stažení: nesexuveskole.cz/petice.pdf

Read Full Post »

Older Posts »