Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for Únor, 2010

Ze včerejšího vysílání Radia Vatikán:

V kapli Redemptoris Mater apoštolského paláce se dnes skončily letošní exercicie, které konal Benedikt XVI. spolu se členy římské kurie pod vedením O. Enrica del Covolo, salesiánského profesora patristiky na Papežské salesiánské univerzitě. Svatý otec jako obvykle na závěr exercicií pronesl krátkou improvizovanou promluvu.

Nikoli v osamoceném Já, ale ve společném My církve, ve společenství svatých můžeme skutečně naslouchat Božímu slovu a stále více se stávat kněžími, řekl Benedikt XVI. v závěrečném poděkování exercitátorovi O. Enrico del Covolo, který se ve svých přednáškách vracel právě k tématu naslouchání Božímu slovu.

Vybral jste jako výchozí bod, jako stále přítomné pozadí i jako cílový bod Šalamounovu prosbu o „naslouchající srdce“. Mám za to, že právě v ní je skutečně obsaženo celé křesťanské pojetí člověka. Člověk není dokonalý v sobě, ale potřebuje vztah, potřebuje existovat ve vztahu. Veškerou realitu tedy může myslet nikoli ve svém cogito, nýbrž má zapotřebí naslouchat druhému, zejména druhému s velkým D, tedy Bohu. Pouze tehdy pozná sebe samého a pouze tak se stane sám sebou.

Církevní otcové říkají, že v okamžiku početí Věčného Slova v lůně Panny Marie, Duch svatý vstoupil do Marie skrze ucho. Maria počala Věčné Slovo nasloucháním a dala tomuto Slovu své tělo. A tak je nám řečeno, co znamená mít naslouchající srdce.

Exercitátor, řekl dále papež, poukázal na pět význačných postav kněžství, počínaje Ignácem z Antiochie a konče ctihodným papežem Janem Pavlem II.

Tak jsme mohli skutečně znovu vnímat, co znamená být kněžími a stávat se stále více kněžími a uvědomit si, že svěcení je zaměřeno k misijnímu poslání a má se samo stát misijním posláním. Mohli jsme tak v těchto dnech s pomocí Boží prohloubit svoje zasvěcení a chceme se s novou odvahou svého poslání ujmout. Pán nám v tom pomáhej.

Loňská duchovní cvičení pro Svatého Otce a římskou kurii vedl kard. Francis Arinze.

Read Full Post »

V rámci série tweetupů #tridniboj, ale tak trochu mimochodem a na okraj, dnes @sylvaf svolala neformálnější setkání #bojuvka. Proběhlo v café THERAPY v Praze. Tentokrát jsem netočil video a udělal pouze několik snímků.

Tady jsou:

Iá, oslicek zobrazení opět unikl! Nebyl jsem tam ale celou dobu a po mém odchodu měl přijít ještě rbukovansky. Nevím, zda dorazil.

Předchozí #tridniboj:

Třídní boj v Praze 16. 2. 2010

A nedávný tweetup #pivovbrne:

Pivo v Brně 11. 2. 2010

Read Full Post »

Server Howcast přinesl dvě zajímavá videa. První je užitečné pro katolíky, druhé pro všechny:

Jak vykonat zpověď

Jak vykonat úkon kajícnosti

Kliknete-li na odkazy, najdete tam také textový přepis obsahu videa, byť ovšem jen anglicky. Je tam také možnost pustit si video po jednotlivých krocích.

How To Go To Confession (Jak jít ke zpovědi):

How To Say the „Act Of Contrition“ (Jak vykonat úkon kajícnosti):

Právě probíhající postní doba je pro tyto skutky zbožnosti zvláště vhodnou příležitostí.

Read Full Post »

Přesně před týdnem, v neděli 14. 2. 2010, jsem měl na Radiu Vatikán komentář ke jmenování nového pražského arcibiskupa. Obsahoval též tento odstavec:

Máme za to, že u mnoha současných potíží lze vystopovat společný jmenovatel: Erozi víry, která rozkládá církev zevnitř a je důvodem ztráty její věrohodnosti navenek: sůl ztrácí slanost. Obnova a prohloubení víry českých katolíků je úkolem číslo jedna. V Královéhradecké diecézi realizoval otec Duka sedmiletý pastorační plán. Bylo by možné uskutečnit něco podobného na úrovni celé biskupské konference – Sedmiletí obnovy víry? Každý rok by byl věnován jednomu z hlavních dogmat a související nauce. Vysvětloval by se jeho obsah, důsledky a odporující hereze, zejména ty moderní. Nejprve kněžím, potom kněžími věřícím. Ke každému tématu by pomohla brožurka, napsaná formou otázek a odpovědí. Nechyběly by ani odbornější přednášky pro laiky.

Dnes byl na bohoslužbách v celé zemi čten společný pastýřský list našich biskupů, který vyhlašuje čtyřletý pastorační program přípravy na oslavy 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje v roce 2013.

Příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu

Příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu

List jsem zatím nenašel na internetu, ale na stránkách brněnského biskupství je následující informace:

ČBK zahajuje pastorační přípravu na rok 2013, kdy si budeme připomínat výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na naše území, a vyhlašuje ji společným pastýřským listem, který se bude číst na první neděli postní – 21. února 2010.

Materiál byl schválen na plenárním zasedání České biskupské konference, které proběhlo ve dnech 19. – 20. ledna 2010.

Program:
Přípravný rok: Boží slovo
1. rok 2011: křest
2. rok 2012: biřmování
3. rok 2013: eucharistie

Doporučené období nebude celoroční, ale intenzivnější období 1. roku bude doba postní a vyvrcholí obnovou křestního slibu o Velikonocích.

V 2. roce bude soustředěná pozornost na svátost biřmování v době velikonoční a vyvrcholí obnovou biřmování o Letnicích.

V 3. roce zaměřeném na eucharistii bude vrchol kolem svátku Těla a Krve Páně spojený s eucharistickým kongresem majícím více fází: farnost, diecéze, národní.

Každý rok bude připraven pastýřský list na zahájení adventu a snad na začátek doby intenzivní přípravy

Ctnosti:
K životu křesťana patří ctnosti, které ho charakterizují, které jsou plodem lidské spolupráce s Boží milostí. O milost můžeme prosit, lidské spolupráci se musíme učit. (Výběr ctností vychází z témat roku.)

2010: umět se ztišit a slyšet, slyšené přijmout-to nazývá sv. Benedikt poslušností

2011: odvaha patřit Kristu, křesťanská identita, statečnost a věrnost

2012: zodpovědnost dospělých křesťanů nejen za svou spásu, ale i za církev a společnost

2013: vděčnost nejen lidem, umět vidět Boží dary, radovat se z nich, děkovat a chválit, na Boží dar odpovědět darováním sebe – obětí.

Tak výborně, první bod z mého seznamu si můžeme odškrtnout! 🙂

Žertuji, tohle je samozřejmě něco poněkud jiného – jedná se o přípravu na konkrétní výročí a je orientována spíše na praxi víry, než na její teoretické základy. Ale má stejný cíl – obnovu a prohloubení víry českých katolíků. Dobře! A končí eucharistickým kongresem. Ještě lépe!

Ne, neměl jsem špióna na zasedání ČBK. 🙂 Ve skutečnosti s myšlenkou dogmaticky a naukově zaměřeného několikaletého pastoračního programu přišel jeden můj přítel před několika měsíci, tuším v říjnu nebo v listopadu.

Read Full Post »

Německý komik Kesslers Knigge pro BESIP:

10 drugs that should not be used behind the wheel:

Read Full Post »

aktualizováno Bezvadné! 🙂 Žel, jen anglicky.

BBC, Harry Enfield: Women, know your limits! (Ženy, uvědomte si své limity!)

Když dva pánové zapředou vážnou ekonomickou diskusi o tom, zda by se vláda měla vrátit ke zlatému standardu, dáma nejprve nabídne fundovaný alternativní pohled. Na druhý pokus začne mluvit o své lásce k roztomilým měkoučkým koťátkům. Ty čtyři pětadvacetileté ženy uprostřed scénky se přihlásily na univerzitu.

Via: Athanasius Contra Mundum, @Grimkjell

dodatek Po publikování příspěvku mne přítel upozornil na tento úžasný článek:

České studentky začínají ovládat vysoké školy

Zvláště úžasný je poslední odstavec:

Ani v rodině se však vyšší vzdělání neztratí, upozorňují experti. „Ženy se tradičně více starají o domov než muži. Proto je ženino vzdělání důležitější pro životní styl rodiny – například co se týče zdravého stravování,“ tvrdí autoři studie zveřejněné v Journal of Epidemiology and Community Health. Takže vzdělané ženy tím, že prosadí dobrý životní styl, prodlouží muži život a ochrání jej před civilizačními chorobami.

🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂

Nepopírám, že to platí, pro tuto chvíli snad ano, protože vysokoškolačky častěji sledují trendy a momentálně je trendem ovoce a pohyb. Ale bezděčně se tím říká, že se na vysokých školách učí (zejména) zdravému životnímu stylu.  V poslední době jsme byli svědky mnoha diskusí o úrovni českého vysokého školství. Inu, jestli se dnes na univerzitách učí to, co bylo kdysi náplní osnov rodinných škol, co vlastně řešíme?

Read Full Post »

Třetí tweetup twitterové diskusní skupiny Třídní boj (#tridniboj, #tridni_boj) proběhl v úterý 16. 2. 2010 v pražském Ethiopia Café pod vedením @petrkou.

Informace o diskusi: tridniboj.cz

Podívejte se na video ze setkání! Pokud si je pustíte v HD a na celou obrazovku, možná se dozvíte, kdo tam byl. Pokud si pustíte naplno zvuk, možná i zaslechnete, co kdo říká. 🙂

Pozn. I: Filmeček je můj první projekt ve Windows Live Movie Makeru, superjednoduchém programu na vytváření videí, který nicméně produkuje vcelku ucházející výstup. Mohl jsem to ale udělat trochu světlejší.

Pozn. II: Laskavý divák jistě chápe, že jsme ve filmu museli lehce vyzvednout vpád ženského prvku do těchto tradičně tak nelítostných mužských záležitostí. Snad jsme ještě zůstali na půdě dobrých mravů.

Podle jedné teorie (určitě někdo víte, kdo ji vymyslel, tak to prosím napište do diskuse) se u stolu dokáže spontánně bavit najednou max. 8 lidí. S příchodem devátého člověka se stůl beznadějně rozdělí na dvě skupinky. Nás bylo 10, ale díky citlivému moderování Petra Koubského se debatu podařilo po většinu času udržet u společných témat. Nelze nicméně popřít, že Petrovi pomohla také skutečnost, že jeho hlavní odpůrce @volven seděl ve druhém čele stolu naproti němu. 🙂 Prostředí bylo velmi příjemné a rozumně tiché, pití snad chutnalo všem, ale názory na jídlo se značně lišily.

Ještě několik fotek:

Píseň Svjaščenaja vojna (Svatá válka), video je ze sovětského filmu Bitva o Moskvu z roku 1985:

Nezapomeňte se mrknout také na nedávný tweetup Pivo v Brně.

Read Full Post »

Setkání uživatelů Twitteru z Brna, tedy tweetup, proběhlo ve čtvrtek 11. 2. 2010 od 17.15 v restauraci Švejk – U Formana na České ulici v Brně.

Toto kratičké video skrytou kamerou (skrytou ve foťáku) bylo nahráno v 18:12:

Několik snímků. První dva byly pokusy bez blesku a proto je jejich technická kvalita žalostná, ale jen na nich je Zly_negr (vlevo dole), proto jsem je nemohl vynechat. 🙂 Nakonec asi jediný, kdo se neobjevil na žádné fotce, byl Oslík. To bude mít nějaký temný důvod…

Pozn.: Ze záhadného důvodu se v galerii listuje pozpátku. Zatím jsem to nedokázal opravit.

Pro mne byla akce veskrze užitečná. Například jsem se konečně dozvěděl, co je to foursquare. (Ano, mayor Švejka byl pochopitelně přítomen.)

Reportáž Madciapky s dalšími fotografiemi a diskusí.

A ještě jeden snímek poslala Sylvaf.

Podle všeho byla tento večer založena tradice a další setkání budou pokračovat.

Read Full Post »

Komentář ke jmenování nového pražského arcibiskupa, odvysílaný dnes Radiem Vatikán. Najdete jej též na jeho stránkách.

Mons. Dominik Duka, OP

Mons. Dominik Duka, OP (zdroj Katolický týdeník)

Nástupce svatého Vojtěcha sídlí v kulturním a hospodářském centru země, je hlavou naší nejstarší diecéze, metropolitou pražským, primasem českým a tradičně také kardinálem. Přestože mají některé z těchto titulů jen čestný charakter, je význam pražského arcibiskupa pro celou českou církev mimořádný. Téměř celé dvacetileté období od pádu komunismu zastával tuto funkci Mons. Miloslav Vlk a výrazně se podepsal na charakteru současného českého katolicismu.

Výběr Vlkova nástupce byl podpořen usilovnou modlitbou celé arcidiecéze a také návštěvou Svatého otce. V osobě Mons. Dominika Duky nám Bůh a papež do hlavního města přivedli zkušenou osobnost, charakterizovanou širokým záběrem a neúnavnou činorodostí, angažovanou v církevních aktivitách, kam se jen podíváte. Otec Duka je zárukou kontinuity, ale současně také jistě přinese nové pohledy a důrazy.

Cílem této úvahy není hodnocení Vlkovy éry ani věštění budoucnosti. Raději si pojďme položit otázku, kam bychom se v Pražské arcidiecézi, ale také v celé české církvi, měli dále ubírat. A zkusme si na ni odpovědět zcela konkrétně: v čem spočívají nejpalčivější problémy české církve, a jaké kroky k jejich řešení lze navrhnout nejen novému pražskému arcibiskupovi, ale celé české hierarchii?

Máme za to, že u mnoha současných potíží lze vystopovat společný jmenovatel: Erozi víry, která rozkládá církev zevnitř a je důvodem ztráty její věrohodnosti navenek: sůl ztrácí slanost. Obnova a prohloubení víry českých katolíků je úkolem číslo jedna. V Královéhradecké diecézi realizoval otec Duka sedmiletý pastorační plán. Bylo by možné uskutečnit něco podobného na úrovni celé biskupské konference – Sedmiletí obnovy víry? Každý rok by byl věnován jednomu z hlavních dogmat a související nauce. Vysvětloval by se jeho obsah, důsledky a odporující hereze, zejména ty moderní. Nejprve kněžím, potom kněžími věřícím. Ke každému tématu by pomohla brožurka, napsaná formou otázek a odpovědí. Nechyběly by ani odbornější přednášky pro laiky.

Víra je živena liturgií. Zejména mše svatá je místem, kde se věřící identifikují s církví a prožívají „inkarnovanou teologii,“ proto ji nikdy nelze přecenit. Dokonalá mešní liturgie rychle a hmatatelně podpoří víru i život věřících. Kněží i laici by měli být povzbuzováni k liturgickému studiu a praxi s co nejvěrnějším pochopením a uvědomělým zachováváním církevních předpisů, pečlivostí v detailech a krásnou hudbou. Takovou bohoslužbu je snadné milovat, a když svatou mši milujeme, účastníme se jí vždy aktivně. Vytvořme také příležitosti ke slavení mimořádné formy římského ritu.

Malé stádce, kterým jsme se již stali, nemůže žít jinak, než z Eucharistie. Eucharistická adorace a obnova božítělových průvodů mu přinese novou radost z víry. S Eucharistií pak úzce souvisí svátost smíření. Bez prohloubení a zintenzívnění zpovědní praxe je jakákoliv obnova náboženského nadšení iluzí a nikdy nezíská pevné základy.

Výsledkem předchozích návrhů bude vytížení kněží duchovními úkoly, což je nanejvýš žádoucí. Žádný duševně zdravý muž se nenadchne pro práci teologicky vzdělaného správce nemovitostí. Dobrý kněz prostě nesmí mít čas na opravy budov. Není obtížné nalézt jiné řešení, ale dokud na to budou mít čas kněží, hledat se nezačne.

Což nás přivádí k otázce kněžských povolání. Tradičně se rodila v klubech ministrantů – zdá se, že jen dokud mezi nimi nebyly dívky. Čím to je, že z některých farností přichází povolání relativně hojná a farnosti jiné jsou z tohoto hlediska suchopárem? To přece musí mít konkrétní příčiny, které by stálo za to objevit. Tudy – a skrze ustálenou modlitbu – také vede cesta do budoucnosti.

V situaci, kdy víra není společenským konsensem, si ji každá generace musí znovu vybojovat. Jestliže předávání víry zeslábne, stačí pouhých 3–5 generací k tomu, aby v původně zcela katolické zemi víra úplně vyhasla. Přesně to se ve 20. stol. stalo ve většině Evropy. Obrátit tento trend je mnohem těžší, potřebujete rodiče, kteří mají hodně dětí a odhodlaně jim předávají praxi víry, dále dobrou výuku náboženství, církevní školy s výraznou katolickou identitou a konečně programy pro mládež.

Pokud jde o školy, je třeba říci, že církevní škola, kterou nerozeznáte od státní, je k ničemu. Církevní školství není charita! Tou by bylo jen tehdy, kdybychom u nás měli negramotnost, protože zde však nevzdělanost nikomu nehrozí, má církevní školství smysl jen jako apoštolát.

Mládež zdánlivě funguje skvěle – má svoji sekci, spolča, tábory, kapely a hlavně tisíce mladých. Otázkou je, k čemu je vychovává. Děti a dospívající potřebují smysluplnou zábavu i formaci. První dostávají, ale platí to i o tom druhém? Aktivity pro mladé mají tolik specifik, že připomínají spíše církevní hnutí. Jejich výsledkem by neměl být „zformovaný mládežník,“ ale zralý dospělý katolík zakotvený ve víře, praxi a liturgii církve, připravený k životu a schopný apoštolátu. To se však děje jen zřídka. Lidé, kteří jsou po dosažení dospělosti vypuzeni ze sítě společenství mladých, někdy prožívají bolest podobnou traumatu z opuštění hnutí. Jindy se snaží přenést mládežnické návyky do dospělosti a výsledkem bývají skupinky, které spolu jezdí na dovolenou, nebo smutná karikatura mládežnického entuziasmu u blahobytně vypadajících padesátníků. Oslovení mládeže musí být jen prostředkem, nikoli cílem.

Každý křesťan je Bohem volán k apoštolátu. Laický apoštolát ovšem nemůže fungovat jako partyzánská akce, bez podpory a vedení hierarchie se neobejde a není věrohodný. Laici také musí mít kam přivést konvertity, které se jim podaří oslovit. Pro potenciální konvertity potřebujeme vhodnou platformu. Jednu z příležitostí pro evangelizaci představují například chrámové sbory. Stovky zpěváků jsou zde krok od obrácení, v kostele jsou alespoň jednou za měsíc, ale celá léta si jich nikdo nevšimne.

Hovoříme-li o apoštolátu, je dobré zmínit zcela zvláštní postavení pražského arcibiskupa v tomto bodě: Je farářem vrcholných politiků. Oni jsou jeho ovečky, právě je musí evangelizovat, nejlépe prostřednictvím osobních vztahů.

Biskupové by mohli lépe využívat tradiční prostředek komunikace s věřícími, pastýřské listy. Pravidelné čtvrtletní nebo pololetní listy mohou nejen informovat o dění v diecézi, ale především vysvětlovat koncepce a záměry biskupů a ukazovat konkrétní možnosti zapojení věřících do díla církve. Tím ovšem nemíním pouze příspěvky na charitu, ale aktivní propagaci křesťanských a lidských hodnot. Český primas by měl jasně formulovat stanovisko církve k postupující kultuře smrti a dokázat věřící získat pro tvořivou činnost na tomto poli.

Blížíme se ke konci našeho zamyšlení a posluchače už možná napadlo, proč se dosud nemluvilo o vrácení majetku, katedrále a konkordátu. Inu, aniž bychom tato témata chtěli podceňovat, myslíme si, že o nich více než dostatečně pojednali jiní. Jeden návrh si však přece jen dovolíme i zde – jde o katedrálu. Vyteklo na ní už mnoho krve a ještě vyteče. Stojí to za to? Vzdejme se jí – ale musí se to udělat odvážným gestem. Nechť si arcibiskup vezme svoji katedru a těch pár ostatků a přesune je třeba do Týnského chrámu, tedy blíže k lidem. Svatovítské muzeum přenechejme státu. Teprve pak veřejnost pochopí, že katedrálu nedělají kameny mrtvé, ale katedra biskupa a kameny živé.

David Petrla

Poznámka:

Se dvěma z myšlenek zmiňovaných v textu přišli mí přátelé – s první (Sedmiletí obnovy víry) a poslední (přesunout katedru do Týnského chrámu).V komentáři nebyl prostor to zmínit, ale považuji za vhodné o tom napsat alespoň tady. Pochopitelně jsem je použil s jejich souhlasem. Tu myšlenku o katedrále jsem už uvedl 22. 2. 2007 v článku v Hospodářských novinách.

Read Full Post »

Ve slavném televizním pořadu Oprah Winfrey (tato nejstarší americká talkshow běží od roku 1986) vystoupily tento týden Dominikánské sestry Panny Marie, Matky Eucharistie, z Ann Arbor v Michiganu.

Klášter má téměř sto sester, jejichž průměrný věk je 26 let.

http://www.sistersofmary.org/

Bloger Celledoor pořad nahrál na YouTube. Parádně se povedl, podívejte:

1. část

2. část

3. část

4. část

Read Full Post »

Virtuální procházka po Mezinárodní kosmické stanici. Stojí za shlédnutí, i pokud neumíte anglicky. (Je to obyčejné neinteraktivní video, ale HD a moc pěkné. Doporučuji si je otevřít na celou obrazovku.)

Read Full Post »

Zatímco je Severní Amerika stíhána jednou sněhovou bouří za druhou, neztrácejí tamní obyvatelé smysl pro humor.

Toto iglú s nápisem Nový domov Ala Gorea někteří postavili na Capitol Hill ve Washingtonu D.C.

Al Gore's New Home

Al Gore's New Home

Read Full Post »

Older Posts »