Web Site Story

Tomáš Holčík na své facebookové stránce upozornil na tuto milou parodii:

Vodpod videa již nejsou dostupná

Read Full Post »

Král popu, RIP

Tak na tomhle jsme vyrůstali… Ale vážně, Michael Jackson si zaslouží připomenout.

Michael Jackson. Pohledný muž se časem díky plastickým operacím změnil v postavu ze svého nejslavnějšího klipu.

Pro Michaelovy videoklipy jsou typické dlouhé úvody, někdy i se známými herci. Většinou je ale televize dávaly bez nich. Zde se můžete podívat na nezkrácené verze Thrilleru, Remember the Time a Black or White. (Ve skutečnosti však některé existují v ještě delších verzích.)

The Jacksons / Jackson 5: Blame it on the boogie (1978)

Vodpod videa již nejsou dostupná

Thriller (album Thriller, 1982)
POZOR, VIDEO OBSAHUJE ŠKAREDÁ STRAŠIDLA! 🙂

Vodpod videa již nejsou dostupná

Billie Jean (Thriller, 1982)

Vodpod videa již nejsou dostupná

Bad (Bad, 1987)

Vodpod videa již nejsou dostupná

Man in the Mirror (Bad, 1987)

Vodpod videa již nejsou dostupná

Remember the Time (Dangerous, 1991)

Vodpod videa již nejsou dostupná

Black or White (Dangerous, 1991)

Vodpod videa již nejsou dostupná

Requiescant in pace!

Read Full Post »

Setkání: Návštěva Svatého Otce je příležitostí přiblížit se k Bohu

Tento článek jsem napsal pro občasník farnosti Brno – Bystrc Setkání. Vyšel v čísle 61 z června 2009.

Benedikt XVI. v angolské Luandě 22. 3. 2009 (foto Reuters)

Návštěva Svatého Otce je příležitostí přiblížit se k Bohu

 

Byla sobota 26. dubna 1997. Jeli jsme na setkání mládeže s Janem Pavlem II. do Hradce Králové. Kdo my? Společenství Archa Community, ke kterému patří tělesně postižené děti z ústavu na Kociánce a další mladí lidé. Na místě nás čekalo překvapení, posadili nás do první řady. A po skončení mše další – papež si přál se s námi setkat osobně. Svatý Otec se sklonil ke každému z nemocných a požehnal mu. Nejdéle se zastavil u Ivky, která byla s těžkou mozkovou obrnou postižena nejhůř. O Ivku se starala moje tehdy ještě budoucí žena. Všichni jsme také dostali malý křížek, který dodnes nosím u sebe. Brzy poté však setkání dostalo ještě další smysl, smutný, ale i krásný: Asi dva měsíce po papežově otcovském požehnání Ivka odešla do nebe.

„Na jeho rameno vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.“ Jsou vám tato slova povědomá? Možná vás překvapí, odkud citát pochází – je ze Starého zákona z knihy Izajáš (Iz 22, 22). Hospodin zde hovoří o Eljakímovi, synu Chilkijášovu. Těmito slovy je Eljakím ustanoven správcem domu judského krále Chizkijáše, jeho náměstkem, dnes bychom řekli premiérem. Není pochyb, že se právě na prastarý orientální obřad jmenování králova náměstka odvolává Ježíš, když v Matoušově evangeliu (Mt 16, 17n) ustanovuje téměř stejnými slovy Petra hlavou Církve. Dříve používaný papežský titul „náměstek Kristův“ má tedy solidní biblické odůvodnění – papež je skutečně viditelným zástupcem Krista.

Instituce papežství byla vždy vystavena hlasité kritice a dnešní doba není výjimkou, pojďme se na ni ale podívat trochu jinak, než obvykle. Dovolte několik čísel, uvidíte, že nebudou suchá. V prvních čtyřech stoletích vedlo Církev 39 papežů. Všichni kromě jediného byli svatořečeni a 14 z nich zemřelo mučednickou smrtí, v prvním století všichni. Dvacáté století zažilo papežů devět. Z nich byl dosud jeden svatořečen, jeden blahořečen a dalším čtyřem běží kanonizační procesy. Jak vidíte, papežství se i dnes pojí se svatostí. Jistě mnoho papežů udělalo chybná i neetická rozhodnutí, ale jakmile Církev srovnáte se státními útvary, stěží najdete nějaký, jehož nejvyšší představitelé udělali chyb tak málo. Církev přežila drtivé krize a dnes je o polovinu starší, než nejstarší státy světa. Je přitom neuvěřitelně decentralizovaná. Nevěříte? Římská kurie má, nepočítáme-li asi 120 zahraničních ambasád, cca 2700 pracovníků. Určitě jste slyšeli vtip o Janu XXIII., kterého se ptali na to, kolik lidí pracuje ve Vatikánu. Odpověděl: „Asi polovina.“ Přesto, kdyby byla stejně efektivně spravována Česká republika, měla by všechna ministerstva, parlament a centrální úřady dohromady asi 23 zaměstnanců. A český prezident by se právě chystal na čtvrtou oficiální návštěvu pětadvacetitisícového města během 19 let. Podle běžných sekulárních měřítek je tedy papežství fantasticky fungující instituce.

Pro věřícího je ale podstatné něco zcela jiného. „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ To jsou slova apoštola Petra k nemohoucímu před chrámovou bránou (Sk 3, 6). Muž vstal a vešel do chrámu, kde chválil Boha a skákal radostí. Úkolem papeže je posilovat bratry ve víře (srov. Lk 22, 32) a všichni papežové to již dva tisíce let dělají, každý svým způsobem. Současný papež je především velkým kazatelem. Mezi jeho promluvami nenajdete ani jedinou slabou, všechny jsou vynikající. Má-li někdo předsudky, nechť je odloží. Každé setkání se služebníkem služebníků Božích – a Kristovým náměstkem – je požehnáním. Ostatně nikdy nevíme, jestli nebude poslední.

Je vhodné se na návštěvu Svatého Otce připravit, nejlépe pomocí konkrétního předsevzetí – vybrat si nějakou modlitbu a tu se pak modlit denně v určitý čas. A také si přečtěme encykliky nebo některou z knih Benedikta XVI.

David Petrla

Read Full Post »

Korespondenti

Vykažte korespondenty! Ale oni jsou VŠICHNI korespondenti!! (tehranbureau.com)

Read Full Post »

Co je zač ten Facebook? Videa napoví!

Několik videí o tom, co je zač ten Facebook. A také další sociální sítě, trochu specifický Twitter nevyjímaje. (Malý, ale náš, český katolický Facebook jsou Signály).

Aneb, není to jenom o vajíčkách! Je to taky droga a asi někdy pěkná otrava. (Pozn.: Moje osobní zkušenosti se sociálními sítěmi jsou minimální.)

Povedený Facebook Song od RhettandLink:

Julian Smith: 25 věcí, které nenávidím na Facebooku:

HappySlip: Facebooková horečka (má smysl shlédnout, jen pokud umíte dobře anglicky):

IdiotsOfAnts: Facebook ve skutečném životě:

Na závěr jedna příkladná neinternetová komunita – výběr písniček z dětské televizní série LazyTown: 🙂

Vodpod videa již nejsou dostupná

A na úplný závěr jeden moc milý soused z paneláku (ve skutečnosti je to reklama na pojištění domácnosti, pozor, vulgární jazyk):

Read Full Post »

In Case of Fire… Do Not Use Twitter!

V případě požáru… nepoužívejte Twitter. 🙂

Vzhledem k tomu, že některé aerolinky už nabízejí internet na palubě… Je jen otázka času, kdy přijde první tweet „Výbuch!!! Panika! Padáme!“ 😉

Viz: Twitter, iPhone a hořící letadlo z vás udělají hvězdu

Read Full Post »

Shrnutí uplynulého týdne na RFE/RL ve stylu Facebooku

Tohle musím převzít (legal notice: ze studijních důvodů)! Radio Free Europe/Radio Liberty publikovalo toto shrnutí událostí uplynulého týdne coby parodii ve stylu Facebooku.

Pozn.: Na Facebooku to ve skutečnosti nenajdete. Zato tam najdete třeba stránku íránského reformního vůdce Músávího.

Read Full Post »

Dnes v Teheránu

Právě teď se v Teheránu koná tichá vzpomínka na památku obětí policejní střelby, kterých je již pravděpodobně několik desítek.

Černé oblečení demonstrantů symbolizuje úctu k padlým, zelené stužky jsou symbolem reformního hnutí.

Read Full Post »

Bang-yao Liu’s DEADLINE: Taky nestíháte?

Tento půvabný film vytvořil Bang-yao Liu, student Savannah College of Art and Design, jako svůj školní projekt.

Pro české čtenáře, kteří nejsou jako Oslík doma v subkultuře „streetfighters,“ tedy kancelářských krys Matrixu korporací a poskytovatelů služeb digitálního věku, malý slovníček:

DEADLINE: Závazný termín dokončení a odevzdání díla.

post-it: Lepivý barevný papírek na poznámky.

stop motion: Fázová animace, kde se scéna ručně upravuje po jednotlivých okéncích filmu.

Režie: Bang-yao Liu
Hudba: Röyksopp
Zvuk: Shaun Burdick

Bang-yao Liu: DEADLINE

Jak DEADLINE vznikalo:

Též k tématu:

Bratři Ebenové, Já na tom dělám:

Read Full Post »

Proč jsem do Evropského parlamentu nakonec nerad volil ODS

S několika přáteli jsem v minulých dnech diskutoval o tom, koho volit. A zatím jsem téměř nikomu neřekl, jak jsem se nakonec rozhodl. Připadá mi slušné to říci, tedy pojďme na to. Píši záměrně ještě před tím, než se dozvíme výsledky voleb, poté bych to jistě napsal jinak a nemluvil bych asi tak otevřeně o svých odhadech výsledků. 🙂

Intenzívně jsem zvažoval tři strany: KDU-ČSL, ODS a Stranu svobodných občanů. Nejsou si podobné, naopak je každá úplně jiná a má zcela jiná výrazná plus a mínus. Tj. nebylo to jako rozhodování, zda si koupíte Škodu nebo Kiu, ale spíš otázka, zda si koupíte nové auto nebo raději zrekonstruujete byt.

Nakonec jsem volil ODS a zakroužkoval jsem Oldřicha Vlasáka (č. 3) a Hynka Fajmona (č. 8). To jsou dva europoslanci ODS, kteří hlasovali proti odsouzení papežových slov o AIDS. Chtěl jsem je za to odměnit.

Hynek Fajmon má myslím zhruba 50% šanci, že se do parlamentu ještě dostane. Byl bych tomu rád. Jeho názory mi jsou sympatické a má stejně jako já blízko k Občanskému institutu. Nesouhlasím s ním v otázce Eura – podle mne je velkou chybou zavádět Euro v průběhu krize, jak to udělalo Slovensko, ale mělo by se zavést po ní, co nejdříve to půjde, aby se lépe využila startující konjunktura (bude-li jaká, může přijít také desetiletí stagflace). Kvůli dluhům je nicméně docela možné, že je budeme zavádět až dlouho po skončení tohoto volebního období europoslanců. A každopádně oni to mohou ovlivnit jen velmi nepřímo.

Manželka volila KDU. Podle mne má Roithová křeslo téměř jisté, naopak Březina má šanci jen čistě teoretickou, takže bych nic neovlivnil. (Kvůli zvětšení unie máme méně křesel, než posledně.)

Navíc opravdu nemám chuť volit „českého Obamu,“ tedy Cyrila Svobodu pouhý týden poté, co se stal předsedou. Možná si to do podzimu přeberu jinak, ale teď je myslím pravá chvíle vyslat jejich směrem výstražný signál.

Především jsou ale lidovci nyní orientováni jasně levicově, což není ani trochu dobré.

Dluh země roste o 5705 Kč každou vteřinu!

Letos zaplatí ČR jen na úrocích z dluhu 54 miliard. V tom vůbec nejsou splátky jistiny, jsou to jen úroky. Dělá to 5400 Kč na každého obyvatele včetně důchodců a kojenců. Nebýt státního dluhu, mohl tuto částku každý člověk v zemi dostat na ruku a nikde v rozpočtu by nechyběla! A příští rok zas a víc. A další rok opět. Rodina s pěti dětmi by letos dostala 37 800 Kč. Kolem roku 2012 budou jen úroky činit cca 100 miliard ročně, 10 000 na osobu (70 000 na rodinu s 5 dětmi). Zdůrazňuji: úroky! Aniž by se ještě cokoliv splácelo.

Česko je General Motors před deseti lety, ne-li před pěti. Každý ví, že nevyhnutelně zbankrotuje, když se nezačne opravdu drasticky šetřit a to okamžitě. Jakékoliv slibování navýšení sociálních výdajů jakýmkoliv politikem je jednání na pomezí nejtěžší hospodářské kriminality. ČSSD umístila těsně před volbami na tramvajové zastávky působivou reklamu (tzv. „citylight“) s malou holčičkou, prosící o hlas, aby nemusela platit školné a lékaře. Ve skutečnosti bude právě tato holčička, je-li Češka, hlavní obětí levicové politiky. Za patnáct let zdědí těžce zdevastovanou zemi kolísající na hraně hyperinflace. Je doslova obětována na oltáři momentálního blahobytu.

Chtějí se na této šílené loupeži budoucnosti našich dětí lidovci opravdu podílet?

ODS je mi nejbližší, pokud jde o její eurorealistickou vizi Evropské unie. V uplynulém pololetí jsem změnil názor ohledně Lisabonské smlouvy. Byl jsem proti, nyní bych se skřípajícími zuby hlasoval pro. Proč? Vždycky jsem byl pro superstát Evropa. Jsem dokonce možná eurofederalista, nebo se k tomu blížím. Nevidím žádný zřejmý důvod, proč by nemohl existovat. Neexistuje princip, že lidnatější či rozlehlejší stát je horší, než stát menší. A srovnatelně velké demokracie existují.  Samozřejmě je třeba, aby existoval jednotný evropský veřejný prostor a veřejné mínění a aby lidé vnímali evropskou identitu. Ale to všechno se může vytvořit, proč by nemohlo? A ten proces už probíhá. Jsou země, kde se mluví větším počtem jazyků, než v Evropě.

Jenomže si myslím, že evropský stát je reálný za padesát let a že nesmírně záleží na tom, jak se k němu dospěje a jak bude konkrétně organizován. A Lisabonská smlouva je špatná smlouva. Má tragickou listinu základních práv a svobod a neobsahuje běžné nástroje pro ochranu práv menších členských států, jako by byl třeba dvojkomorový parlament, v jehož jedné komoře by měly všechny státy stejný počet zástupců.

Lépe ale nebude. Velké státy platí gigantické náklady integrace a na nic méně výhodného už prostě nechtějí přistoupit. Čas k jednání už byl a my jsme ho využili nedostatečně a smlouvu jsme už podepsali. Většina Evropy nás plným právem musí vnímat jako malé děti – ne kvůli přehnaným nárokům, ale kvůli popírání základních pravidel čestného jednání, tedy dodržení slibu.

Geopolitický posun je také dramatický. Před pár dny nabídl americký ministr financí Timothy Geither Číně místo šéfa Mezinárodního měnového fondu, aby ji přiměl koupit americké státní dluhopisy. Toto místo tradičně zastává Evropan, zatímco místo ředitele Světové banky Američan. Proč tedy Geither nenabídl to? Nejspíš protože nemusí a Číňané si o ně neřekli. USA a Čína Evropu zase tolik nepotřebují. I tak studenti Pekingské univerzity vybuchli smíchy, když jim Geither vysvětloval, že jejich aktiva jsou za oceánem v bezpečí.

A Barack Obama? Na jakoukoliv zahraniční krizi reaguje výstrahou, že se poradí – a bude se radit velmi, velmi tvrdě. Bushův hlavní prostředek byly hrozby, preferovaný nástroj Obamy jsou úpěnlivé prosby. Bush měl legrační image a de facto byl děsivý. Obama má image sympaťáka a de facto je směšný. Pravda – smát se mu do očí ještě nikdo nedokáže. Smějí se zatím jen jeho podřízeným.

Deprioritizace antiraketové obrany je pak už krok naprosto nepochopitelný, patřící do oblasti selhání elementárního selského rozumu. Proti jaderné zbrani existují jen dva prostředky: Antiraketa a jiná jaderná zbraň. Co je menší zlo? Tak slabé USA ještě nebyly. Nene, odtud už žádnou pomoc čekat nemůžeme. Je mi líto, ale opravdu je potřeba, aby byla Evropa geopoliticky významná.

Jak vidíte, volit Stranu svobodných občanů by znamenalo volit o dost větší míru euroskepse, než jakou sám sdílím. Přesto jsem to vážně zvažoval. Myslím si totiž, že by v europarlamentu měli být vyhranění euroskeptici a měl by jich tam být významný počet. Dokonce si myslím, že by je tam měli chtít jako opozici i eurooptimisté – jen ať nesou také část zodpovědnosti. Stranu Petra Macha považuji za jedinou z ministran, která si zaslouží dostat šanci. Když ji nedostane teď, je mrtvá. Bohužel se jim podařilo pořádně zpackat nástup na začátku letošního roku, zejména z marketingového hlediska.

Byla by to však ode mne volba ryze účelová a s výjimkou několika osobností na zcela nevolitelných místech kandidátky nemá SSO ani žádnou frakci pro život nebo křesťanský proud. Předseda strany Petr Mach, který ovšem sám nekandiduje,  je např. ne pouze zastáncem, ale spíše nadšeným propagátorem euthanasie. Pokud jde o jejich ekonomické názory, je situace podobná – jsou více pravicoví, než já, ale zdá se mi, že by ten proud měl v EP žít. Ovšem opět – volil bych zcela účelově někoho, s nímž souhlasím jen zčásti. A když si k tomu přidáte jen asi 50% šanci, že tam alespoň jednoho poslance dostanou, není to přehnaně plodná volba.

Takže tentokrát ODS. S nechutí.

A jak jste volili vy? Hlasujte zde.

Read Full Post »

ANKETA: Koho jste volili do Evropského parlamentu?

Je pátek 5. 6. 2009 večer, pomalu končí první den voleb do Evropského parlamentu.

Koho jste volili do Evropského parlamentu v roce 2009 (nebo ještě budete volit)?

Seznam stran je vytvořen podle této stránky. Známější strany (dle mého uvážení) jsem uvedl jako zkratky.

Read Full Post »

Strýček Skrblík vysvětluje inflaci

Elizabeth Scalia si na blogu The Anchoress vzpomněla na tento kačeří příběh – krásný animovaný kurs názorně vysvětlující inflaci.

Ano, dává to smysl – čím jiným vykoupit umělé virtuální cenné papíry než umělými virtuálními penězi? Takto se svět zátěže své veselé minulosti snadno zbaví – je to jen jiný způsob, jak břemeno nenápadně rozdělit mezi lid.

Ale zatím je dobře! Zazpívejme si Ódu na radost. Jen se nesmí přepálit tempo. 🙂

Read Full Post »