Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘sv. Josemaría Escrivá’

Příběh ze Španělské občanské války, který se prolíná se životem sv. Josemaríi Escrivy, Zde jsou draci, bude uveden do kin 6. května 2011.

There Be Dragons Poster

Podívejte se na nový trailer:

Read Full Post »

Už rok sleduji na blogu přípravu filmu There Be Dragons (Zde jsou draci), jehož tématem je vina a odpuštění, španělská občanská válka, postava sv. Josemaríi Escrivá a založení Opus Dei. Co je nového?

There Be Dragons by Roland Joffé

Premiéra díla britského režiséra Rolanda Joffé (Krvavá pole, Misie) se (snad) nezadržitelně blíží, jako termín se již oficiálně prezentuje jaro 2011. Můžete se podívat na několik klipů k filmu.

První trailer:

Druhý trailer:

Krátký film o filmu, s režisérem Rolandem Joffé:

Podle prvních krátkých spotů a snímků na oficiálním webu se nemusíme obávat podřadné výpravy. Zdá se být i na hollywoodské poměry solidní, ostatně rozpočet filmu činil „poctivých“ 33 miliónů dolarů. Trochu otazník mám u jeho duchovního vyznění a u pojetí hlavní postavy, svatého Josemaríi. Podle dosavadních informací má být tento svatý kněz podán velmi pozitivně, nicméně na všech dosud zveřejněných fotkách a ukázkách mi jeho představitel Charlie Cox připadá, řekněme… trochu vyděšený. Třeba je to jen dojem nebo spíše nutný důsledek selekce těch nejvypjatějších momentů.

Máme naději, že půjde o dobrý a nepodceněný film s katolickým obsahem!

Read Full Post »

Britský režisér Roland Joffé dokončuje film Zde jsou draci (There Be Dragons) o sv. Josemaríi Escrivá, zakladateli Opus Dei. Hlavní část filmu se odehrává za španělské občanské války, více si můžete přečít  na mém blogu.

Od loňského listopadu došlo k posunutí uvedení do kin z poloviny roku 2010 na rok 2011. (Že by Velikonoce?) Nicméně se již alespoň můžeme podívat na první oficiální trailer:

Světce hraje Charlie Cox.

Read Full Post »

Britský režisér Roland Joffé se proslavil svými dvěma prvními filmy – Krvavá pole (The Killing Fields) o krutovládě Rudých Khmerů v Kambodži, a Misie (The Mission, česky též Mise) o jezuitských misiích v Jižní Americe. Poté nicméně propadl tvůrčí krizi a natočil řadu nepříliš úspěšných a umělecky diskutabilních snímků, uveďme třeba romantické Šarlatové písmeno (The Scarlett Letter) nebo příběh hudebního dua Tatu Ty a já (You and I).

Nyní se Joffé pokouší vrátit na výsluní historickým dramatem z doby španělské občanské války. Fiktivní děj filmu se točí kolem reálné historické postavy – mladého katolického kněze Josemaríi Escrivá, zakladatele Opus Dei, kterého v roce 2002 svatořečil papež Jan Pavel II.

Roland Joffé (uprostřed) na tiskové konferenci s s představiteli hlavních rolé Charlie Coxem (vlevo) a Wes Bentleyem.

Roland Joffé (uprostřed) na tiskové konferenci s představiteli hlavních rolí Charlie Coxem (vlevo) a Wes Bentleyem.

Mladý novinář Robert sbírá podklady pro článek o Josemaríi Escrivá, který má být svatořečen. Doslechl se, že se s ním kdysi osobně znal jeho umírající otec Manolo. Robert se s otcem dávno nestýká, ale rozhodne se jej navštívit. Otec mu odhalí stará rodinná tajemství a vypráví příběh z dob Španělské občanské války.

Manolo byl tehdy zamilovaný do maďarské revolucionářky Ildiko, ta však dala přednost vůdci rudé milice Oriolovi. Žárlivý Manolo zahoří touhou po pomstě…

Film vypráví o vykoupení a odpuštění, ke kterému protagonisté nakonec dospějí díky svatému knězi.

Agnostik Roland Joffé říká: „Občanská válka je zde metaforou rodiny. Většina rodin vede své občanské války… Budu nejpyšnějším člověkem na světě, jestliže alespoň deset procent diváků odejde z kina s myšlenkou, že na usmíření záleží.“

Režisér chtěl původně nabídnutý scénář odmítnout, ale nakonec jej přijal s podmínkou, že jej sám přepíše tak, aby byl méně biografií sv. Josemaríi a více příběhem. Je také producentem a vložil do filmu vlastní peníze. Na financování rozpočtu 35 milionů dolarů se podílelo mnoho drobných investorů, z nichž část tvoří členové Opus Dei, ale také např. španělská soukromá televize Antenna 3. Joffé říká, že přestože je snímek částečně financován členy Opus Dei, organizace do natáčení nijak nezasahovala a měl plnou tvůrčí svobodu.

Záběry z natáčení There Be Dragons v Buenos Aires:

Sv. Josemaríi hraje Charlie Cox (Hvězdný prach), Manola Wes Bentley (Americká krása), Escrivovu matku Ana Torrent (Králova přízeň), Ildiko Olga Kurylenko (Quantum of Solace), Oriola Rodrigo Santoro (300), Robert je Dougray Scott (Zoufalé manželky), jeho přítelkyně Golshifteh Farahani (Labyrint lží).

Zde jsou draci (There Be Dragons) je nápis, kterým se na starých mapách označovala neprobádaná území – Hic Sunt Dracones – podobně jako Hic Sunt Leones (Zde jsou lvi).

Natáčení již bylo dokončeno a nyní je film ve fázi postprodukce. Premiéra se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2010.

Web filmu: www.therebedragonsfilm.com

Trailer filmu Misie, nejznámějšího díla Rolanda Joffého z roku 1986:

Read Full Post »

Na webu Opus Dei se objevila pozvánka na oslavu 80. výročí založení Opus Dei, která proběhne v Praze v pátek 28. listopadu 2008.

Program:

18.00 Slavnostní mše svatá v chrámu Panny Marie před Týnem (Staroměstské náměstí)

Po mši svaté bude program pokračovat v Městské knihovně (Mariánské náměstí 1).

19.20 Zahájení

19.30 Přednáška „Poslání Prelatury Opus Dei v Církvi“ (přednášející: P. Dr. Alfonso Riobó)

20.15 Promítání filmu „Radost ze svatosti“ (životopis sv. Josemaríi Escrivá)

20.40 Závěrečná slova pronese P. Dr. Manuel Lobo, regionální vikář Opus Dei v České republice a na Slovensku

*****

Na webu Opus Dei je také zajímavá zpráva o vysvěcení prvního kostela sv. Josemaríi v Africe, konkrétně v Kongu. Je to tedy spíše kostelík, velmi prostý, ale podle mého soudu elegantní.

Kostel sv. Josemarii v Kongu, uprostřed je apoštolský nuncius Andrés Carrascosa (zdroj www.opusdei.cz)

Kostel sv. Josemaríi v Kongu, uprostřed je apoštolský nuncius Andrés Carrascosa (zdroj http://www.opusdei.cz)

Zajímavá je zmínka o tom, že si mnohé místní ženy nechaly na šaty vyšít obraz světce, kterému je kostel zasvěcen. Není to až tak mimořádný úkaz – obyvatelky Konga, z velké části katolického, jsou známy tím, že rády nosí na šatech výrazné, nápadné náboženské motivy. A také tím, že se oblékají velmi hezky, jak můžete sami posoudit podle fotografií na té stránce.

Pro Evropana může být překvapivé, že úcta ke sv. Josemaríi, který je zde považován spíše za světce intelektuálů, má v některých částech Afriky rysy široce rozšířené lidové zbožnosti. Ale skutečně tomu tak je, a ještě více v Latinské Americe, kde můžete najít i dělníka s vytetovaným Escrivou na svalnaté paži.

Read Full Post »

Aktualizováno. A jubilea pokračují… (vizte zde, zde a zde). A to jsem ještě nejméně jedno vynechal – v neděli 28. 9. 2008 uplynulo 30 let od smrti Jana Pavla I., který byl papežem pouhý měsíc a proto není příliš známý. Je však pozoruhodnou osobností a doufám, že se mi podaří se k němu ještě vrátit.

K tomu dnešnímu jubileu jsem napsal komentář pro českou redakci Radia Vatikán.

Dnes je 80. výročí založení Opus Dei.

Neměl jsem nic, než 26 let a dobrou náladu

Byl svátek Svatých strážných andělů, přesně před osmdesáti lety – 2. října 1928. Mladý kněz seděl u stolu ve svém pokoji v exercičním domě lazaristů na předměstí Madridu a probíral se svými poznámkami.“Co ode mne očekáváš, Pane?“ V dálce zazněly zvony z kostela Naší Paní Královny andělů. A Pán odpověděl.

Tím knězem byl svatý Josemaría Escrivá de Balaguer. Podle svých vlastních slov v tom okamžiku zahlédl Opus Dei (Boží dílo), nadpřirozenou rodinu a současně armádu, rozepjatou napříč kontinenty a staletími. Smyslem její existence bude šířit a naplňovat poselství, že svatost je dosažitelná pro každého člověka a pomáhat lidem k ní dozrát. Jan Pavel II. jeho vizi později nazval „nadpřirozenou intuicí.“

Josemaría přijal Boží poslání celým srdcem, ale k úkolu nebyl přibalen žádný podrobný návod. Čekala ho nesmírná práce a zpočátku nemálo tápal. „Neměl jsem nic, než dvacet šest let a dobrou náladu,“ popisuje své tehdejší rozpoložení. A „jako nebesa převyšují zemi, tak převyšují cesty mé cesty vaše,“ říká Pán ústy Izaiáše – Bůh tvoří nové věci jinak, než bychom čekali. Nová katolická organizace, stručně nazývaná „Dílo“, měla být podstatně odlišná od dosud existujících apoštolských společností. Zakladatel si představoval uspořádání podobné vojenskému ordinariátu. Až v roce 1947 bude v Římě vydán Decretum laudis, vytvářející sekulární institut, církevněprávní formu, která Dílu alespoň zčásti vyhovovala. A teprve v roce 1982 ustanoví papež Jan Pavel II. apoštolskou konstitucí Ut sit Opus Dei v jeho definitivní právní podobě, jako první personální prelaturu.

Přes počáteční potíže se Dílo rozvíjelo velmi zdravě – ne překotně, ale vytrvale – jako přirozeně rostoucí živý organismus. V roce 1945, po odmlce vynucené občanskou válkou ve Španělsku, začala činnost Opus Dei v Portugalsku a tím i jeho celosvětová expanze. Dnes působí asi v 62 zemích. Do Prahy je pozval kardinál František Tomášek v roce 1968, kvůli sovětským tankům a normalizaci tam však zapustilo kořeny až v roce 1991. Zatím poslední položkou na seznamu zemí, kde Dílo působí, je od loňského roku Rusko. Podle zmínek na webu www.opusdei.cz by je mělo následovat Rumunsko a Bulharsko. Opus Dei má dnes asi 86 000 členů.

Podstatou duchovní cesty následovníků sv. Josemaríi je kontemplace uprostřed světa a posvěcování všední práce. Běžné skutečnosti každodenního života (mytí nádobí a vyměňování plenek stejně jako vědecký výzkum) se mají stát cestou k Bohu. Členové Opus Dei se snaží žít jednotu života s „prostotou dětí a vzděláním teologů,“ abychom opět citovali Escrivu. Základním životním postojem se stává Boží synovství a všechno je nahlíženo jeho optikou. Veškerá aktivita se proměňuje v komunikaci s Bohem tak, aby se rozdíl mezi prací a modlitbou téměř setřel. To vše při udržování správné hierarchie hodnot – nesmí se zapomínat na to, že první místo má modlitba, druhé oběť a teprve třetí aktivita.

Opus Dei bývá někdy podezříváno z tajnůstkářství. I když je pravda, že se nestaví cílevědomě do středu pozornosti, má podle svatého Josemaríi jen jedno skutečné tajemství – modlitbu. Boží záměry jsou mnohem velkorysejší, než si kdokoliv z lidí dokáže představit. V nebi je mnoho příbytků a Kristus do něj vede duše po mnohých cestách, a to i po cestě Opus Dei, cestě obyčejné práce vykonávané s nadpřirozeným úmyslem, která má moc proměnit svět zevnitř. Také v tom nacházíme krásu katolické víry.

David Petrla

Krátké video z kanonizace Josemaríi Escrivá de Balaguer v Římě 6. října 2002:

Oprava

V tom článku mám možná (nejméně) jednu chybu. Příchod Opus Dei do Portugalska byl možná spíše až v roce 1946, ne 1945. Vycházel jsem ze španělského webu Opus Dei, kde je rok 1945 (teď, tj. 4. 10. 2008). Také tam píší o 65 zemích. Na českém webu je ale rok 1946 (a 61 zemí). Hoši, hoši, z takových nesrovnalostí budou jednou postpostpostmoderní historici vyvozovat, že Escrivá nikdy nežil a Opus Dei je pouhý mýtus! 🙂

(Nic tak člověka nepotěší, jako když zjistí, že není jediný, kdo má v něčem chaos.)

V roce 2004 jsem pro web Katolík.cz odpovídal na otázku, co je zač Opus Dei. Psal jsem to tehdy pod dojmem z Escrivovy biografie od Petra Berglara, a měl jsem tam toto:

V roce 1945 ho požádala sestra Lucie, vizionářka z Fatimy, o zahájení činnosti v Portugalsku. K tomu došlo o rok později a vzápětí následovala Itálie, Velká Británie, Francie, Irsko a další země.

Letos jsem četl životopis od Francoise Gondranda, který vyšel česky. Tak… teď ho ještě najít… Tady je – píše, že v únoru 1946 se první člen Díla přestěhoval do Coimbry v Portugalsku. Tedy 1946 by mělo být správně. Ale je možné i to, že už před tímto datem vyvíjeli v Portugalsku nějaké aktivity, aniž by tam trvale bydleli.

Read Full Post »