Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘Španělsko’

Příběh ze Španělské občanské války, který se prolíná se životem sv. Josemaríi Escrivy, Zde jsou draci, bude uveden do kin 6. května 2011.

There Be Dragons Poster

Podívejte se na nový trailer:

Read Full Post »

Už rok sleduji na blogu přípravu filmu There Be Dragons (Zde jsou draci), jehož tématem je vina a odpuštění, španělská občanská válka, postava sv. Josemaríi Escrivá a založení Opus Dei. Co je nového?

There Be Dragons by Roland Joffé

Premiéra díla britského režiséra Rolanda Joffé (Krvavá pole, Misie) se (snad) nezadržitelně blíží, jako termín se již oficiálně prezentuje jaro 2011. Můžete se podívat na několik klipů k filmu.

První trailer:

Druhý trailer:

Krátký film o filmu, s režisérem Rolandem Joffé:

Podle prvních krátkých spotů a snímků na oficiálním webu se nemusíme obávat podřadné výpravy. Zdá se být i na hollywoodské poměry solidní, ostatně rozpočet filmu činil „poctivých“ 33 miliónů dolarů. Trochu otazník mám u jeho duchovního vyznění a u pojetí hlavní postavy, svatého Josemaríi. Podle dosavadních informací má být tento svatý kněz podán velmi pozitivně, nicméně na všech dosud zveřejněných fotkách a ukázkách mi jeho představitel Charlie Cox připadá, řekněme… trochu vyděšený. Třeba je to jen dojem nebo spíše nutný důsledek selekce těch nejvypjatějších momentů.

Máme naději, že půjde o dobrý a nepodceněný film s katolickým obsahem!

Read Full Post »

Britský režisér Roland Joffé dokončuje film Zde jsou draci (There Be Dragons) o sv. Josemaríi Escrivá, zakladateli Opus Dei. Hlavní část filmu se odehrává za španělské občanské války, více si můžete přečít  na mém blogu.

Od loňského listopadu došlo k posunutí uvedení do kin z poloviny roku 2010 na rok 2011. (Že by Velikonoce?) Nicméně se již alespoň můžeme podívat na první oficiální trailer:

Světce hraje Charlie Cox.

Read Full Post »

Britský režisér Roland Joffé se proslavil svými dvěma prvními filmy – Krvavá pole (The Killing Fields) o krutovládě Rudých Khmerů v Kambodži, a Misie (The Mission, česky též Mise) o jezuitských misiích v Jižní Americe. Poté nicméně propadl tvůrčí krizi a natočil řadu nepříliš úspěšných a umělecky diskutabilních snímků, uveďme třeba romantické Šarlatové písmeno (The Scarlett Letter) nebo příběh hudebního dua Tatu Ty a já (You and I).

Nyní se Joffé pokouší vrátit na výsluní historickým dramatem z doby španělské občanské války. Fiktivní děj filmu se točí kolem reálné historické postavy – mladého katolického kněze Josemaríi Escrivá, zakladatele Opus Dei, kterého v roce 2002 svatořečil papež Jan Pavel II.

Roland Joffé (uprostřed) na tiskové konferenci s s představiteli hlavních rolé Charlie Coxem (vlevo) a Wes Bentleyem.

Roland Joffé (uprostřed) na tiskové konferenci s představiteli hlavních rolí Charlie Coxem (vlevo) a Wes Bentleyem.

Mladý novinář Robert sbírá podklady pro článek o Josemaríi Escrivá, který má být svatořečen. Doslechl se, že se s ním kdysi osobně znal jeho umírající otec Manolo. Robert se s otcem dávno nestýká, ale rozhodne se jej navštívit. Otec mu odhalí stará rodinná tajemství a vypráví příběh z dob Španělské občanské války.

Manolo byl tehdy zamilovaný do maďarské revolucionářky Ildiko, ta však dala přednost vůdci rudé milice Oriolovi. Žárlivý Manolo zahoří touhou po pomstě…

Film vypráví o vykoupení a odpuštění, ke kterému protagonisté nakonec dospějí díky svatému knězi.

Agnostik Roland Joffé říká: „Občanská válka je zde metaforou rodiny. Většina rodin vede své občanské války… Budu nejpyšnějším člověkem na světě, jestliže alespoň deset procent diváků odejde z kina s myšlenkou, že na usmíření záleží.“

Režisér chtěl původně nabídnutý scénář odmítnout, ale nakonec jej přijal s podmínkou, že jej sám přepíše tak, aby byl méně biografií sv. Josemaríi a více příběhem. Je také producentem a vložil do filmu vlastní peníze. Na financování rozpočtu 35 milionů dolarů se podílelo mnoho drobných investorů, z nichž část tvoří členové Opus Dei, ale také např. španělská soukromá televize Antenna 3. Joffé říká, že přestože je snímek částečně financován členy Opus Dei, organizace do natáčení nijak nezasahovala a měl plnou tvůrčí svobodu.

Záběry z natáčení There Be Dragons v Buenos Aires:

Sv. Josemaríi hraje Charlie Cox (Hvězdný prach), Manola Wes Bentley (Americká krása), Escrivovu matku Ana Torrent (Králova přízeň), Ildiko Olga Kurylenko (Quantum of Solace), Oriola Rodrigo Santoro (300), Robert je Dougray Scott (Zoufalé manželky), jeho přítelkyně Golshifteh Farahani (Labyrint lží).

Zde jsou draci (There Be Dragons) je nápis, kterým se na starých mapách označovala neprobádaná území – Hic Sunt Dracones – podobně jako Hic Sunt Leones (Zde jsou lvi).

Natáčení již bylo dokončeno a nyní je film ve fázi postprodukce. Premiéra se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2010.

Web filmu: www.therebedragonsfilm.com

Trailer filmu Misie, nejznámějšího díla Rolanda Joffého z roku 1986:

Read Full Post »

V sobotu 17. října 2009 se v Madridu konala manifestace proti novému zákonu navrhovanému socialistickou Zapaterovou vládou, který chce legalizovat potraty z jakéhokoliv důvodu do 14. týdne těhotenství a umožnit potrat dívkám od 16 let bez vědomí jejich rodičů.

Úřady městské části odhadly počet účastníků na 1,2 milionu. Organizátoři hovoří o 1,5 – 2 milionech lidí. Na organizaci se podílelo 234 prorodinných organizací ze 45 zemí. Mimo jiné vypravily 600 autobusů a několik letadel, většina účastníků však přijela po vlastní ose. Jedna z hlavních pořádajících skupin, HazteOir.org, má 150 000 členů.

Stránka akce: Manifestace na obranu života, ženy a mateřství

Videopozvánka na akci:

Použité záběry pocházejí z některé z předchozích prorodinných demonstrací v Madridu, možná z té, která proběhla letos 29. března, s cca půlmilionovou účastí.

Podobných setkání se v uplynulých létech uskutečnilo více, na některých bylo patrně přes milion lidí, přesto však byly téměř zcela ignorovány masmédii.  Letos se podařilo tuto mediální blokádu prolomit a většina hlavních agentur o akci informovala, i když některé uvedly neeralisticky nízké počty demonstrujících.

Neuvěřitelné. Seriózní reportáž o prolife akci na… CNN!

Mezi účastníky manifestace byl například bývalý španělský premiér José Maria Aznar nebo mexický herec Eduardo Verástegui (film Bella). Stejně jako předchozí setkání měla uvolněnou a radostnou atmosféru, s převahou rodin, mladých lidí a dětí.

Přestože je interrupce ve Španělsku omezena jen na určité případy, bylo zde v roce 2007 provedeno 112 000 legálních potratů. V roce 1998 to bylo poloviční množství – 54 000.

Fotografie na Flickru.

Read Full Post »

Když jsem před čtyřmi dny psal o otci Luisi de Moya, katolickém knězi, který navzdory velmi vážnému tělesnému postižení slouží jako kaplan a duchovní průvodce na Navarské univerzitě v Pamploně, ani ve snu mě nenapadlo, že se tato instituce vzápětí dostane do novinových titulků… a v tragické souvislosti.

Včera, 30. 10. 2008, asi v 11:10 hodin, vybuchla v areálu Navarské univerzity nálož, umístěná v autě zaparkovaném vedle hlavní budovy univerzity. Odhadovaná hmotnost výbušniny byla asi 80-100 kg. Po hlavní explozi následovalo několik menších, jak vybuchovaly nádrže hořících aut. Budovy, ve které se v té chvíli nacházelo asi 400 lidí, se rovněž zmocnily plameny, ale požár se podařilo lokalizovat.

Hořici hlavni budovy univerzity (foto EFE)

Požár hlavní budovy po výbuchu (foto EFE)

Hlavni budova univerzity z čelni strany

Hlavní budova univerzity z čelní strany (foto UN)

Mapka areálu školy (El Mundo)

Mapky (El Mundo)

Nejsou zprávy o tom, že by byl někdo zabit nebo těžce zraněn. Počet hlášených lehce zraněných se postupně vyšplhal na 28 a není vyloučeno, že ještě mírně vzroste. Jde hlavně o řezné rány způsobené letícím sklem a sluchové potíže.

Video z produkce španělského deníku El Mundo:

Za pravděpodobného pachatele je považována ETA. Jednak před atentátem varovala – ale v sousední provincii, takže úřady prohledávaly jinou školu – jednak před třemi dny policie zatkla čtyři její členy, z toho tři přímo v Pamploně, pro podezření z přípravy atentátu.

Zbytky automobilu s náloži (foto EFE)

Zbytky automobilu s náloží (foto EFE)

V minulosti již ETA provedla v prostoru Navarské univerzity pět bombových útoků. Poslední byl v květnu 2002, kdy asi 20 kg výbušniny explodovalo u čelní strany hlavní budovy. Byli tehdy lehce zraněni tři lidé.

Navarská autonomní oblast je region na severu Španělska, kde žijí také Baskové. Teroristická organizace ETA chce vytvořit samostatné Baskitsko a Navarra má být podle jejich představ jeho součástí. Proto je tento region častým jevištěm jejich atentátů. Pamplona je hlavní město oblasti a Navarská univerzita patří k výrazným střediskům Pamplony a je tudíž jedním z logických cílů těchto fanatických nacionalistů.

Útok na Navarskou univerzitu by tedy nemusel nijak přímo nesouviset se skutečností, že jde o korporativní apoštolské dílo katolické organizace Opus Dei. Nicméně ETA už několikrát označila Opus Dei jako takové za cíl svých útoků, například v roce 2003. Asi se domnívají, že nějakým způsobem překáží jejich záměrům.

Pamplona je známa pozoruhodnými oslavami svátku svatého Fermina, zdejšího biskupa, mučedníka ze třetího století, při nichž mládež provokuje býky vedené ulicemi a prchá před nimi. Při tomto poněkud kontroverzním „sportu“ nebývá nouze o vzrušení a také… zranění.

Utíkej!

Univerzitu založil v roce 1952 svatý Josemaría Escrivá de Balaguer, který byl také jejím prvním velkým kancléřem.

CIMA, centrum biomedicinského výzkumu, otevřené v roce 2006 (Wiki)

CIMA, centrum biomedicínského výzkumu univerzity, otevřené v roce 2006 (foto Wiki)

Vedení školy reagovalo výzvou ke klidu a odpuštění, rektor též navštívil zraněné studenty. Druhý den po atentátu pokračuje výuka jako obvykle a současně ihned začaly práce na odstranění škod. Odevšad přicházejí vyjádření podpory.

Read Full Post »

Aktualizováno. Alexia González-Barros byla španělská dívka, která žila v letech 1971-1985. Žila příkladným křesťanským životem a ve 14 letech zemřela po bolestné nemoci s mnoha komplikacemi. Utrpení přijímala neuvěřitelně statečně.

Alexia, 1982

U nás vyšel v r. 2004 ve vydavatelství Řád její životopis od P. Karla Dachovského, jmenuje se prostě Alexia. Velmi mě oslovil, možná proto, že byl život této dívky před onemocněním zbožný a současně normální a svěží. Podstatnou část této svěžesti si přitom uchovala i v posledních měsících.

(Pozn.: Autor byl inspirován biografií Miguela Ángel Monge, Alexia: Alegría y heroísmo en la enfermedad.)

V současné době běží diecézní proces její beatifikace. Podrobnosti o jejím životě najdete na této stránce:

http://www.alexiagb.org/

(Pokud neumíte španělsky, můžete si udělat velmi orientační překlad pomocí Google. Z tohoto webu jsem převzal fotografie. Video je z YouTube, ale původ má také na tomto webu. Zdá se ale, že ta stránka má nějaké technické potíže, v poslední době někdy nejde otevřít.)

Podívejte se na koláž záběrů z jejího života:

Kontroverze kolem filmu Javiera Fessera

Španělský režisér Javier Fesser natočil (s podporou španělského ministerstva kultury) film Cesta inspirovaný životem Alexie, jeho premiéra se chystá na 17. 10. 2008. Film nebyl autorizován členy rodiny González-Barros a vyvolal jejich protesty. Požádali tvůrce filmu (např. Afredo González-Barros y González, bratr Alexie, otevřeným dopisem), aby z filmu odstranili jméno Alexie a nepoužívali je ani při jeho propagaci.

Nevím, zda už film někdo viděl, zdá se mi, že podezření z dezinterpretace života Alexie vyvolaly určité formulace pronesené v souvislosti s propagací snímku. Z určitých náznaků se zdá, že by film mohl Alexii líčit jako vězenkyni fanatického prostředí, ale zatím je těžké říci s určitostí, zda to tak bude.

Co k tomu dodat? Doufejme, že se obavy Alexiiných sourozenců nenaplní. A pokud ano? Je-li Alexia opravdu svatá, bude ten film sub specie aeternitatis (z hlediska věčnosti) i tak jistě k dobrému. Krátkodobě ovšem může mnoha lidem ublížit. Její křížová cesta může v jistém smyslu pokračovat jako cesta nepochopení a nelásky.

To „nejhorší“ pro proces kandidáta svatosti nicméně je, když se o něj nikdo nezajímá. Jestliže film vyvolá zájem o život Alexie, byť by to bylo s problematickými motivy a okolnostmi, může to být nakonec dobře.

Snad je teď vhodný okamžik, abychom ji poprosili o přímluvu.

Read Full Post »