Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘mše’

Homilie na Eucharistické slavnosti

Brno, letiště, 27. září

Milí bratři a sestry!

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“ (Mt 11,28). Ježíš zve každého svého učedníka, aby s ním zůstal, aby v něm našel posilu, oporu a útěchu. S tímto pozváním se obrací především na naše liturgické shromáždění, ve kterém je zde, spolu s Petrovým nástupcem, v myšlenkách shromážděno celé vaše církevní společenství. Můj pozdrav je určen všem společně a každému jednotlivě: na prvním místě brněnskému biskupovi – kterému děkuji i za srdečná slova, s nimiž se na mě obrátil na začátku Mše svaté, – pánům kardinálům i dalším přítomným biskupům. Zdravím kněze, jáhny, seminaristy, řeholníky a řeholnice, katechety a pastorační pracovníky, mládež a četné rodiny. Vítám rovněž vážené představitele veřejného života a zástupce armády, obzvláště prezidenta republiky s chotí, primátora města Brna a hejtmana Jihomoravského kraje, regionu s bohatou historií, kulturou, průmyslem a obchodem. Dále bych chtěl srdečně přivítat poutníky z celé Moravy a z diecézí ze Slovenska, Polska, Rakouska a Německa.

Milí přátelé, z důvodu povahy dnešního liturgického shromáždění jsem rád přijal záměr, který ve své řeči již naznačil váš biskup, a to zaměřit biblická čtení mše svaté k tématu naděje: přijal jsem jej s myšlenkou jak na obyvatele této milé země, tak na Evropu a lidstvo celého světa, které prahne po něčem, o co by pevně opřelo svou budoucnost. Ve své druhé encyklice – Spe salvi – jsem zdůraznil, že jediná „jistá“ a „spolehlivá“ naděje (srov. 1) je v Bohu. Historická zkušenost ukazuje, k jakým absurditám dospěje člověk, když vyloučí Boha z horizontu svých rozhodnutí a svého jednání. Vidíme, že není snadné vytvořit společnost založenou na dobru, spravedlnosti a bratrství, protože lidská bytost je svobodným tvorem a jeho svoboda zůstává křehkou. Musíme svou svobodu stále znovu a znovu zaměřovat k dobru. Nesnadné hledání „správných zřízení lidských věcí“ je úkolem pro všechny generace (srov. tamtéž, 24-25). A proto, milí přátelé, jsme zde hlavně proto, abychom naslouchali slovu, jež nám ukazuje cestu vedoucí k naději; ba dokonce nasloucháme Slovu, které jediné nám může dát pevnou naději, protože je Slovem Božím.

V prvním čtení (Iz 61,1-3a) se prorok Izaiáš představuje jako obdařený posláním hlásat všem zarmouceným a chudým osvobození, útěchu, radost. Tento text převzal Ježíš a začlenil jej do svého kázání. Dokonce výslovně řekl, že prorokovo zaslíbení se vyplnilo na něm (srov. Lk 4,16-21). Plně se uskutečnilo, když nás Ježíš svou smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním osvobodil z otroctví sobectví a zla, hříchu a smrti. A toto je poselství spásy, starobylé a vždy nové, jež církev hlásá od pokolení do pokolení: Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý, Naděje lidstva!

Toto slovo spásy zaznívá silně i dnes, v našem liturgickém shromáždění. Ježíš se s láskou obrací k vám, synové a dcery této požehnané země, v níž už před více než tisíci lety bylo zaseto semínko evangelia. Vaše země, stejně jako i jiné státy, se nachází v kulturní situaci, která je často radikální výzvou pro víru, a tedy i pro naději. Jak víra v Boha, tak naděje byly totiž v moderní době „přemístěny“, byly odsunuty na rovinu pouze soukromou a pozemskou, zatímco v běžném a veřejném životě se prosadila víra ve vědecký a ekonomický pokrok (srov. Spe salvi, 17). Víme všichni, že tento pokrok je dvojznačný: otevírá možnosti pro dobro, zároveň má však i negativní dopady. Technické vynálezy a zdokonalení společenských struktur jsou důležité a jistě potřebné, leč nestačí k tomu, aby zaručily morální blaho společnosti (srov. tamtéž, 24). Ano, člověk potřebuje být osvobozen od materiální tísně. Mnohem podstatnější však je, aby se zachránil před zlem, které postihuje ducha. A kdo jiný jej může zachránit, ne-li Bůh, který je Láska a zjevil svou tvář všemohoucího a milosrdného Otce v Ježíši Kristu? Naší pevnou nadějí je tedy Kristus: v něm nás Bůh miloval až do krajnosti a dal nám život v hojnosti (srov. Jan 10,10), život, po kterém každý člověk, někdy třeba nevědomě, prahne.

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“. Tato slova, napsaná velkými písmeny nad vchodem vaší brněnské katedrály, nyní Ježíš adresuje každému z nás a dodává: „Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek“ (Mt 11,29-30). Můžeme zůstat neteční vůči jeho lásce? Zde jako jinde v minulých staletích mnozí trpěli pro věrnost evangeliu a neztratili naději. Mnozí se obětovali, aby vrátili důstojnost člověku a svobodu národům, když ve velkorysém přilnutí ke Kristu našli sílu budovat nové lidstvo. A stejně tak v současné společnosti: Mnohé formy chudoby vznikají z osamělosti, z nedostatku lásky, z odmítání Boha a z tragédie člověka, který si myslí, že si může stačit sám nebo naopak že je pouhým bezvýznamným a pomíjejícím jevem. V tomto našem světě, který se ztrácí, „když důvěřuje pouze lidským plánům“ (srov. Caritas in veritate, 53), jedině Kristus může být naší spolehlivou nadějí. To je zvěst, kterou my křesťané jsme povoláni každodenně hlásat a dosvědčovat.

Hlásejte ji, milí kněží, tím, že zůstanete niterně sjednoceni s Ježíšem a budete konat s nadšením svou službu, s jistotou, že nebude mít nedostatku ten, kdo mu důvěřuje. Buďte Kristovými svědky vy, milí řeholníci a řeholnice, když budete radostně a důsledně uskutečňovat evangelijní rady, a tím budete ukazovat, jaká je naše skutečná vlast: nebe. A vy, milí laici, mladí i dospělí, vy, milé rodiny, opřete o víru v Krista své rodinné, pracovní a školní plány, jakož i aktivity v každé oblasti společnosti. Ježíš nikdy své přátele neopustí. Ujišťuje o své pomoci, protože nic nelze konat bez něho, zároveň však vyžaduje, aby se každý osobně nasadil a šířil jeho univerzálního poselství lásky a pokoje. Budiž vám povzbuzením příklad svatých Cyrila a Metoděje, hlavních patronů Moravy, kteří evangelizovali slovanské národy, a svatých Petra a Pavla, kterým je zasvěcena vaše katedrála. Pohleďte na zářivé svědectví svaté Zdislavy, matky, jež vynikala skutky zbožnosti a milosrdenství; na svatého Jana Sarkandra, kněze a mučedníka; na svatého Klementa Maria Hofbauera, kněze a řeholníka, narozeného v této diecézi a svatořečeného před sto lety, či na blahoslavenou Restitutu Kafkovou, řeholnici narozenou v Brně a zavražděnou nacisty ve Vídni. Kéž vás doprovází a ochraňuje Maria, matka Krista Pána, naší naděje. Amen!

Zdroj: www.vatican.va

Read Full Post »

Pokud jste stejně jako já nemocní a na nepodaří se vám papeže spatři na vlastní oči… anebo nejste… 🙂 možná oceníte tento přehled mediálního pokrytí pastýřské cesty Benedikta XVI. do České Republiky. Samozřejmě si nečiní nárok na úplnost.

Program návštěvy

Benedikt XVI.

Benedikt XVI.

Česká televize

Sobota

ČT 24: Papež v České republice, 11.00 , 13.10, 14.10, 15.10, 16.10,

ČT 2, ČT 24: Nešpory s papežem Benediktem XVI., 18.00

Neděle

ČT 24: Papež v České republice, 8.30, 12.20, 14.10, 15.10, 16.10, 17.10

ČT1, ČT24: Přímý přenos slavnostní bohoslužby na letišti v Brně-Tuřanech, 9.50

Pondělí

ČT 2: Zastavení papeže Benedikta XVI. v bazilice sv. Václava, 8.45

ČT2: Přímý přenos slavnostní bohoslužby z Proboštské louky ve Staré Boleslavi, 9.15

TV Noe

Podrobný program TV Noe. Tuto televizi můžete sledovat živě online po internetu. Tato stanice bude návštěvě Svatého otce věnovat většinu vysílacího času. Uvádím pouze začátky „Studia Benedikt,“ to však bude obvykle trvat několik hodin a přinese přímé přenosy z většiny veřejných aktivit papeže.

Studio Benedikt

So: 11:00, 17:00

Ne: 7:00, 17:00, 20:00

Po: 6:00, 17:00

Slovenská TV Lux

Také tuto stanici lze sledovat online.

Štúdio špeciál: Apoštolská návšteva Sv. Otca Benedikta XVI. v Českej republike

So: 11:00, 17:50

Ne: 9:45, 16:50

Po: 8:45

EWTN (in English)

Vysílání v anglickém jazyce, živě zde. Stránka věnovaná papežské cestě do ČR.

MEETING WITH THE PRESIDENT AND CIVIL AUTHORITIES (LIVE)
Sat 9/26/09 11:00 AM ET / 8 AM PT

VESPERS (LIVE)
Sat 9/26/09 12:00 PM ET / 9 AM PT
Sat 9/26/09 6:30 PM ET /  3:30 PM PT  (Encore)

MASS IN BRNO (LIVE)
Sun 9/27/09 4:00 AM ET / 1 AM PT
Sun 9/27/09 1:00 PM ET / 10 AM PT

MEETING WITH ACADEMIC COMMUNITY (LIVE)
Sun 9/27/09 12:00 PM ET / 9 AM PT

CHURCH OF ST. WENCESLAS (LIVE)
Mon 9/28/09 3:00 AM  ET /12 AM PT
Mon 9/28/09 5:00 PM  ET / 2 PM PT

Český rozhlas

Sobota

9:00, ČRo 1 – Radiožurnál
Křesťanský týdeník s aktuálními informacemi o programu návštěvy papeže Benedikta XVI. v ČR.

18:00, ČRo 2 – Praha
Přímý přenos modlitby nešpor s kněžími, řeholníky, bohoslovci a zástupci církevních hnutí v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze s promluvou papeže Benedikta XVI.

Neděle

10:00, ČRo – 3 Vltava
Přímý přenos mše svaté s promluvou papeže Benedikta XVI. z letiště v Brně-Tuřanech a polední modlitba Anděl Páně. Slovem provází Eva Hadrová a P. Miloslav Fiala.

18:10, ČRo 6
Názory a argumenty. Nedělní debata u kulatého stolu Českého rozhlasu 6: Papež a Česká republika.

19:10, ČRo 6
Svět viděný internetem. Papež Benedikt XVI. na světové internetové síti.

19:30, ČRo 6
Hovory o vztazích. Katolická rodina v dnešním světě.

20:10, ČRo 6
Téma – Duchovní poselství papeže Benedikta XVI.

21:10, ČRo 6
B21 – Bible pro 21. století. Ježíš Nazaretský očima Josefa Ratzingera.

21:40, ČRo 6
Zaostřeno na církve. Papež Benedikt XVI. v České republice.

22:10, ČRo 6
Portréty: Arcibiskup a kardinál Josef Ratzinger a papež Benedikt XVI.

23:10, ČRo 6
Politická analýza týdne. Papež a svět.

23:20, ČRo 6
Letem kulturním světem. Dějiny papežství a umění.

23:50, ČRo 6
Slovo na příští týden. Papežové a české země.

Pondělí

9:45, ČRo 2 – Praha
Přímý přenos slavnostní bohoslužby z Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi s promluvou papeže Benedikta XVI. a jeho poselstvím mladým lidem v České republice.

9:45, ČRo 2 – Praha
Joseph Ratzinger – papež, víra, svět. Dokument o papeži Benediktu XVI. připravil Jan Sedmidubský.

Radio Proglas

Podrobný program. Mnoho obvyklých pořadů se tentokrát tak či onak dotkne papežovy cesty.

So, 18.00: Přímý přenos modlitby nešpor z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha s promluvou Svatého otce Benedikta XVI.

Ne, 6.00: Začátek přenosu z tuřanského letiště.

Ne, 9.55: Přenos mše svaté z letiště v Brně-Tuřanech

Po, 9.45: Přenos mše svaté ze Staré Boleslavi

Read Full Post »

Na místence na papežskou mši v Brně je uveden čas příchodu do sektoru:

Místenka/vstupenka "na papeže." No řekněte, není krásná? :-)

Tato místenka je do sektoru A5.

Detail:

Čas, do kdy se musíte dostat do vašeho sektoru.

Čas, do kdy se musíte dostat do vašeho sektoru.

8:30 není příliš brzy, ale některé bližší sektory tam mají i 6:30. Nikde není uvedeno, co se stane, když přijdeme později a nenašel jsem to ani na webu www.navstevapapeze.cz. Včera večer jsem z formuláře na tomto webu poslal dotaz tiskovému středisku Brněnské diecéze.

Vážení,

na místenkách do jednotlivých sektorů na letišti v Tuřanech jsou uvedeny  časy,  do kdy je třeba se do sektoru dostat.

V ohláškách v jednom brněnském kostele jsem slyšel, že po stanoveném čase  bude  sektor uzavřen a lidé, kteří přijdou později, budou muset jinam.

Z toho plyne můj dotaz: Je tomu tak? Jsou časy uvedené na místenkách  doporučením, nebo skutečně nejzazšími časy, kdy se lze do sektorů dostat?

Přeji vše nejlepší a děkuji za odpověď!

A dnes, v neděli, přišla odpověď:

Vážený pane Petrlo,

informace, které jste získal v kostele, jsou správné. Na místenkách jsou uvedeny sektory z důvodu rovnoměrného rozmístění poutníků po celé ploše  areálu před zahájením mše svaté se Sv. otcem. Časový údaj je tam uveden z  toho důvodu, že budou přicházet stále další a další věřící  (někteří si vyzvednou místenky až přímo na místě do zadních sektorů). Je pochopitelné,  že noví příchozí se budou snažit zaujmout pozici v dosud neobsazených částech plochy a budou se posouvat stále kupředu, jak to bude možné. Z tohoto důvodu kdo přijde později, než je uvedeno na místence, se již do svého sektoru nebude moci dostat a zaujme místo volné v nejzažší části areálu.

Doporučuji Vám navštívit naše internetové stránky: www.navstevapapeze.cz Kde jsou uvedeny podrobnosti včetně odpovědí na nejčastější dotazy. Informace jsou průběžně na těchto stránkách doplňovány.

Děkuji Vám za důvěru, s kterou se na nás obracíte, přeji Vám z tohoto svátečního dne krásné zážitky a vše dobré Vám i Vašim blízkým.

Marcela Gavulová
Tiskové středisko České biskupské konference

Rychlost odpovědi mě překvapila a zaslouží pochvalu.

Takže předávám, jak jsem dostal. Dejte si na to pozor – patrně je potřeba být na letišti tak půl hodiny před časem na místence.

Otázkou zůstává, jak to bude třeba s dostupností toalet během zaplňování plochy letiště. Nehrozí, že někdo ze svého již uzavřeného sektoru odejde a nebude se už moci vrátit? Nevím také, zda totéž platí pro Starou Boleslav.

Read Full Post »

Tisková zpráva brněnského biskupství

Mimořádné termíny ke svátosti smíření

V posledních dnech přípravy, které zbývají do příjezdu Svatého otce do Brna, vyzývá brněnský biskup Vojtěch Cikrle věřící k možnosti nového začátku, k odpuštění, ke smíření, a nabízí prostřednictvím duchovních správců farností, aby věřící přijali svátost smíření (lidově zpověď).

VÝZVA K PŘIJETÍ SVÁTOSTI SMÍŘENÍ PŘED NÁVŠTĚVOU SVATÉHO OTCE

Milé sestry, milí bratři,

za několik dní uvítáme v naší zemi Svatého otce. Organizační a technické přípravy jsou v plném proudu, probíhá i řada aktivit v oblasti duchovní přípravy. A právě v ní bychom neměli zapomenout přijmout svátost smíření. Jako završení duchovní přípravy nejen pro ty, kteří se setkání zúčastní osobně, ale i pro ty, kteří z různých důvodů zůstanou doma. Proto jsem vyzval vaše duchovní správce, aby vám umožnili slavit tuto svátost nabídnutím mimořádných možností, kdy pro vás budou připraveni v těchto dnech ve zpovědnicích. Využijte prosím této možnosti, aby očekávaná návštěva přinesla co největší užitek každému z vás.

Provázím vás modlitbou a ze srdce žehnám.
Vojtěch Cikrle

Read Full Post »

Konečně jsme dostali místenky na mši svatou, kterou bude Svatý Otec Benedikt XVI. sloužit v neděli 27. září 2009 v Brně-Tuřanech na letišti.

Pokud jste si je dosud neobjednali, můžete si zdarma je vyzvednout na zde uvedených místech.

Pozn.: Všechny fotografie se po rozkliknutí zvětší.

Vstupenky a brožurky s programem

Vstupenky a brožurky s programem

Místenka/vstupenka je hezká a na dobrém papíře, ale nemá nějaké ochranné prvky a zkopírovat by ji jistě bylo snadné. Nemyslím, že to vadí. U nás se s tím nedělají takové cavyky jako v Rakousku. A možná zde také papeže čeká lepší přivítání, přestože/protože jsme mnohem méně katolickou zemí, než Rakousko, a máme před volbami.

Místenka/vstupenka "na papeže." No řekněte, není krásná? :-)

Místenka/vstupenka "na papeže." No řekněte, není krásná? 🙂

Jak vidíte, budeme v sektoru A5. Mapka letiště je na rubu místenky:

Zadní strana místenky.

Zadní strana místenky.

Sektor A5 se zdá být strategicky výhodným místem – ještě poměrně blízko oltáře a současně nedaleko WC, občerstvení a východu. Organizátoři očekávají, že díky velkoplošným obrazovkám a kvalitnímu ozvučení bude dobře vidět a slyšet kdekoliv v areálu letiště. Uvidíme, zda tomu bude realita odpovídat. Každopádně si s sebou pro jistotu vezmeme materiál na zabavení dětí na dvě třetiny dne. 🙂

Se vstupenkou dostane každý účastník také brožurku s programem a česko-latinskými texty mše. Na místě pak každého čeká také žlutá pláštěnka. Podle mých informací (bez záruky) nejsou deštníky zakázány, ale jejich použití bude nedoporučeno, neboť brání ve výhledu.

Brožura ke stažení ve formátu PDF (11 MB).

Brožurka s programem a mešními texty.

Brožurka s programem a mešními texty.

Program (nejde jen o mši) a úvodní slovo brněnského biskupa:

Program "brněnské" neděle a slovo biskupa.

Program "brněnské" neděle a slovo biskupa.

Tuřanská Madona:

Panna Maria Tuřanská - Madona z trní.

Panna Maria Tuřanská - Madona z trní.

Následuje úvaha P. Jindřicha Zdeňka Charouze, O. Praem, o dějinách brněnské diecéze. Je na dvě stránky, proto jsem ji pro blog nenafotil. Pokud vás zajímá, můžete si stáhnout celou brožuru.

Pak však narazíme na něco podivného. Roman Onderka je primátorem města Brna za ČSSD. Ano, to je ta strana, která v rámci předvolební kampaně úmyslně a cílevědomě rozdmychává antikatolickou nenávist. Bylo by možné, že pan Onderka je v ČSSD výjimkou a upřímně se snaží zmírnit jednoznačně negativní důsledky této kampaně. Snad každý obyvatel Brna tuší, že jde v jeho případě o pokrytectví. Můžeme si dovolit pozitivní docenění této jeho aktivity? Snad maličko – velice, převelice opatrně, ano. Ale…

Sloupek brněnského primátora Romana Onderky je velice pěkně napsaný. Pan primátor jím nic neriskuje, neboť dobře ví, že brožurku dostanou do ruky pouze katolíci.

Sloupek brněnského primátora Romana Onderky je velice pěkně napsaný. Pan primátor jím nic neriskuje, neboť dobře ví, že brožurku dostanou do ruky pouze katolíci.

Skončeme pozitivně. Knížečka obsahuje texty mše svaté. Část jich je česky, část – ta podstatnější – latinsky. S notami. Skvěle!

Mešní texty.

Mešní texty.

Brožurku zakončují organizační informace a mapka příjezdových tras.

Deo gratias! Těšíme se!

Read Full Post »

Tak jak se vám dnes dřímalo při mši, bratři katolíci? 🙂 Odpusťte tu provokaci –  malý budíček na úvod.

Oslík měl dnes štěstí na vynikající homilii, jak je ostatně v jeho farnosti obvyklé, ale protože chodí do kostela často i ve všední den, a to do mnoha různých katolických kostelů, pokládá se za zkušeného „posluchače kázání.“ Mnohým je nadšen, vše je pro něj poučením. Někdy však tiše trpí – hýkat totiž při mši nejde. Pokud vás jeho léty nasbírané stesky zajímají, tady jsou.

Malá vsuvka pro nekatolické čtenáře

Katolická mše svatá se skládá z bohoslužby slova, ke které patří zejména dvě nebo tři čtení z Bible a promluva kněze nebo jáhna, a z bohoslužby oběti, při níž dochází k proměnění způsob chleba a vína na Tělo a Krev Páně a k jejich přijímání věřícími. Důraz je kladen na druhou polovinu mše a i v rámci té první tvoří promluva jen jednu část, což vede k určitému upozadění jejího významu ve vědomí věřících. To je podstatný rozdíl oproti protestantským bohoslužbám (zažil jsem jich před lety řadu), jejichž ústředním bodem je právě kázání pastora.

Promluva věnovaná sdělování pravd víry a založená na výkladu Božího slova se nazývá homilie. Je předepsána o nedělích a svátcích. Ve všední dny může kněz přednést kázání coby malou přednášku na jakékoliv téma.

Sv. Jan Zlatoústý (zdroj www.antiochian.org)

Sv. Jan Zlatoústý (zdroj http://www.antiochian.org)

1. Nepřiměřená délka promluvy

Snad každý jsme to zažili – je pátek večer, kdepak svátek, a kněz nadšeně, leč neuvěřitelně nezáživně, povídá dvacet minut, třicet, čtyřicet… utrpení nemá konce. Mše je skutečnou obětí, ale ne tak, jak to Církev zamýšlí. Opačnou krajností je tříminutová homilie na Svátek Božího Těla.

Podle laického oslího odhadu by kázání ve všední den mělo trvat pět až deset minut, v neděli a o svátcích deset až dvacet. Při vyjímečných příležitostech, jako jsou poutě, misie, novény nebo specifické katechese, je přiměřených třicet minut nebo i více – ale to by měli být věřící předem varováni.

2. Druhé kázání na konci mše

Někteří kněží mají zvyk korunovat mši po ohláškách před závěrečným požehnáním malou spatra pronesenou poznámkou ke svému oblíbenému předmětu. Malá poznámka je někdy delší než homilie. Běžně se stává, že je to den za dnem variace na totéž téma – což může být cokoliv, od úklidu v kostele až po politiku, vyjímečně i něco náboženského.

Jistěže existují horší věci! Namátkou mě napadá třeba mor, cholera, povodeň…

3. Podceňování posluchačů

Bývaly časy, kdy byl kněz jediným vzdělancem na vesnici. Povšimněte si prosím minulého času v předchozí větě. Dnes jsme my laici v duchovních věcech vzdělaní velice, přičemž ovšem naše vědomosti jsou typicky eklektické, chaotické, a často prostě chybné. Jedna věc nám problémy rozhodně nedělá a to jsou cizí slova. Nerozumíme jim, ale milujeme je.

A co už musím napsat bez ironie: Typický moderní katolický laik je expertem v nějakém oboru a rád by věci víry poznal stejně kvalitně, jako know how své specializace. Pokud se s ním mluví jako s dítětem, nejen že to uráží jeho nelegitimní postmoderní pýchu, ono to také skutečně nedokáže naplnit jeho oprávněné potřeby, rozumovou kapacitu, legitimní touhu po kvalitním náboženském vzdělání. Kněz by neměl své kázání přizpůsobovat nejprostšímu z posluchačů, ale spíše se snažit říci něco pro každého, od dětí po osoby s IQ 140, tisíci přečtených knih a třemi doktoráty. Nemylme se, v plném kostele vždycky někdo takový je. Že to je těžké? Ale ovšem! No a?

Dělejte z lidí děti a stanou se jimi.

4. Rozbředlost a nízká kvalita

Nedávno zesnulý otec Richard John Neuhaus, kanadský katolický kněz a bývalý protestantský pastor, napsal, že jej v luteránském semináři učili, že minuta kázání vyžaduje hodinu přípravy. Jistě, je třeba mít na mysli centrální roli kázání v protestantských bohoslužbách. S tím se pojí další dva podstatné faktory: Protestanté mají bohoslužby obvykle jen v neděli, katolíci denně. A dále, kazatelé v řadě evangelických církví jsou voleni staršími laiky svého sboru a je pro ně existenčně důležité dělat svým kázáním dobrý dojem – musí působit profesionálně. Ale přesto – Katolická církev věří, že je nejdokonalejším uskutečněním Kristovy církve. Znamená to, že její představitelé na rozdíl od představitelů méně dokonalých církevních společenství mohou brát své promluvy na lehkou váhu?

Ne, a dosvědčuje to velkolepá tradice katolické homiletiky. Přestože nejsem příznivcem tříminutových kázání, jsou nepochybně desetkrát lepší tři dokonale připravené minuty, než půlhodina plkání, tak obvyklá. Ve všední den navíc není kázání povinné, kněz je může vynechat. Kolikrát jsem si přál, aby to udělal!

Soudkyně, chirurg, operní pěvkyně, zedník i selka v kostelních lavicích si zaslouží profesionální výkon kněze, ve všech ohledech, kázání nevyjímaje.

5. Homilie nestaví na Písmu

Podle kánonu 767 Kodexu kanonického práva má být homilie výkladem pravd víry a pravidel křesťanského života na základě posvátného textu. Homilie je povinnou součástí slavné mše svaté, která se slouží o nedělích a hlavních svátcích. Následuje po třech čteních z Písma a kazatel má stavět na přečteném.

Není to v žádném případě malichernost. Právě zakotvení v Božím slově je nejlepší zárukou pravdy, brání upadnutí do plytkosti a koneckonců je pro kazatele také nejlepší inspirací, která je, mimochodem, hned po ruce. Neznamená to, že homilie má být v úzkém smyslu slova exegezí, tedy výkladem Písma. Ale musí se k němu alespoň volně vztahovat. Výše uvedený citát z Kodexu vystihuje její cíl asi nejlépe.

6. Psychologizace výsostně duchovních skutečností

Je rozhodně správné, aby duchovní občas zabíhal do psychologických témat, protože duchovní musí mluvit o vnitřním životě a život duše s psychologií úzce souvisí. Dokonce si dovolím říci, že bez základních psychologických znalostí (stačí je pojmout intuitivně, nereflektovaně) nelze duchovně žít.

Ale víte co? Měl by tak činit výslovně. Měl by rozlišovat, co je teologie a co je psychologie. Před mnoha lety se rozmohl určitý druh redukcionismu – redukce teologie na psychologii. V posledních desetiletích cítíme také opačný vítr, návrat k pravé spiritualitě, ale zůstává spousta koutů, do kterých dosud nezavanul.

Příkladem biblického slovesného útvaru, který svádí k čistě psychologickému výkladu, jsou Ježíšova podobenství. Slyšel jsem a četl stovky takových výkladů a musím přiznat, že mnohé byly vynikající. Nemálo nevěřících z nich jistě hodně načerpalo. Problém těchto výkladů je v tom, že postrádají jakoukoliv referenci vůči víře a nadpřirozené rovině Ježíšova jednání a učení. Přitom je naprosto jasné, že právě o nadpřirozenou rovinu v nich jde Kristu především. Kazatel, který ji opomíjí, pomíjí samo podstatné jádro Kristova poselství a zůstává u jeho svrchních slupek. I ty jsou výživné, neboť jsou od Boha, ale skutečné bohatství je ukryto v jádře samém. Psychologizující kazatel patří k těm, kdo slyší, ale nechápou (srov. Mt 13, 13).

7. Zabíhání do přírodních věd

Upřímně, ve městě se stane asi jen málokdy, aby v lavicích neseděl někdo, kdo je v přírodních vědách lepší, než sloužící kněz. Povědomí o přírodních vědách je dnes obecně dosti vysoké a je téměř nemožné, aby v této věci farář většinu farníků něco naučil, a to i když jsou pozitivní vědy jeho koníčkem. Naopak je dosti běžné, že se dopustí faux pas tím, že cituje nějakou třicet let starou vědeckou teorii, dávno vyvrácenou. Anebo tak činí způsobem, který prokazuje chybné pochopení či nelegitimní uchopení tématu.

Doba dvacátých až osmdesátých let minulého století, kdy se tolik křesťanů, stydících se za svou zdánlivou zaostalost, snažilo ostošest smiřovat vědu s vírou a naopak, je passé. Dnes to už nikoho netrápí. Aspoň ne ty, co viděli… no třeba film Matrix. Lidé, které to trápí, mají holt voltairovskou mentalitu, ale na ty rozhodně nezapůsobí rádobyvědecké kázání. Tudy cesta nevede. Osvícenství ohromené zdánlivě exaktní vědou je minulost.

8. Politika horem dolem

Evropská unie je ráj na zemi! Evropská unie je říše Antikrista! Běžte s tím do háje. Dvacet pět hodin denně slyším o politice – v kostele fakt nemusím. Tam chci slyšet o důležitých věcech.

Církev je ve svých oficiálních vyjádřeních k politickým tématům nesmírně střízlivá. Pokud jde o politické ideologie, odsoudila komunismus, nacismus a zednářství. A to je v podstatě všechno. Existují některá konkrétní politická témata, která jsou vnitřně zlá a Církev to jasně deklarovala. Patří k nim potraty, euthanasie, redefinice manželství, protináboženská indoktrinace školství, pronásledování pro víru a pár dalších. Jedná se snad o několik málo desítek konkrétních věcí, což je jen nepatrný zlomek z celého počtu politických témat.

Pozemské záležitosti jsou kosmicky složité. Dohlédnout vzdálené důsledky dílčích politických rozhodnutí typu výše daně, ekologických norem, spolupráce mezi státy nebo třeba dopravních předpisů je nesmírně obtížné a nikdo nemá záruku neomylnosti. Bůh své přání, aby si tyto věci řešili lidé po svém, vyjádřil tím, že svěřil Adamovi a Evě rozvoj a ochranu Edenu. Nezapomeňme, že to udělal ještě před pádem lidí! Je to prostor lidské svobody a lidské práce. Církev poskytuje základní normy, ale nechce vést lidstvo za ručičku. Tady je císařovo, nebo lépe, tady je Adamovo. A nejlépe: Tady je Kristovo. Ale to neznamená, že farář bude říkat pekaři, kolik má dát do těsta kvasnic. Znamená to, že ho naučí, jak být dobrým křesťanem a jak uplatňovat křesťanskou nauku v každodenním životě a práci.

S konkrétní přesně definovanou politikou je do značné míry spojen islám a některé proudy protestantismu, ale katolicismus ne. Ten je slučitelný se všemi politickými postoji, které Církev neprohlásila za vnitřně zlé. Američtí evangelíci si vybírají kostely podle své politické orientace – Bůh mě ochraňuj před podobným jednáním!

Politická kázání jsou zhusta spiritualizací obyčejné politické vášně.

9. Lamentace nad poměry

Je to tak laciné. Jako bloger to dobře znám. Kritizovat, odsoudit, šokovat! To zaujme, to je příkaz doby! Ostatně, právě jeden z takových článků čtete. 🙂

Konstruktivní kritika má smysl, pokud je skutečnou zpětnou vazbou. Trochu doufám, že si tento textík přečte pár kněží, jáhnů či seminaristů a snad jim to něco dá, přestože jistě nebudou souhlasit se vším (což je v pořádku, je to jen názor). Ale snad by si kazatel, který rád kritizuje, mohl dělat čárky v kalendáři. Když jeden týden kritizoval, druhý nechť se tomu stůj co stůj vyhne! Jsem poslední, kdo by odmítal kritiku z kazatelny – ať už adresovanou mně nebo jiným – ale musí mít svoji míru a nepřetéci. Nedopusťte, milí duchovní správci, aby lidé upadli do malomyslnosti. Jak velké pokušení a smrtelné nebezpečí to pro katolíky je!

10. Mlčení o nepohodlných tématech

Dostávám se k nejdůležitějším bodům, týkajícím se obsahu kázání. V předchozím bodě jsem hovořil o přehnané kritice (zejména co do kvantity), tento bod se týká – mimo jiné – její absence. Mnoho kněží si nedovolí vyslovit nic, co by mohlo někoho popudit či znervóznit. Ale to je často nutné. Mělo by se rozhodně mnohem více mluvit o ctnostech, než o neřestech, lidé však musí vědět, co je hřích, proto se někdy musí – stručně, informativně, bez zbytečného rozmazávání – mluvit i o něm.

Asi nejvíce zanedbaná je dnes oblast svaté čistoty a morálky manželského a pohlavního života. Jistěže to není snadné, ale kazatelé prostě musí najít cestu, jak přiměřenými slovy, v nedvojznačných náznacích, aniž by pohoršili v kostele přítomné děti, o těchto věcech hovořit. Vím, že to jde, vícekrát jsem se s tím setkal. Ale příliš zřídka.

Zejména musí kazatel – na prvním místě farář, o biskupovi nemluvě – upevňovat věřící v těch bodech, kde je jejich víra vystavena největším útokům. To jsou dnes téměř všechny základní pravdy víry a morálky… a snad proto právě o nich kněží káží nejméně často. Dnes skoro platí, že čím je nějaká věroučná či morální pravda méně důležitá a méně zpochybňovaná, tím častěji se s ní setkáte v kázáních a homiliích. Někdy je to dokonce explicitně oportunistické – farář třeba potřebuje městskou dotaci na opravu kostela a tak se klaní před neslavně proslulým starostou.

Já vím, lamentuji. Ale ten stav opravdu není únosný a musí se změnit.

11. Zastřená propagace herezí

Typický kněz je nadprůměrně inteligentní člověk. I kdyby nebyl, chápal by dobře, že pokud ztratil víru, nesmí to výslovně říci, neboť by měl problém. (Ne nutně. Přečtěte si o anglikánské kněžce, která konvertovala na islám a chtěla pokračovat ve službě anglikánské duchovní.)

Jak říci něco tak, aby všichni věděli, co chci říci, a přitom jsem to nevyslovil. Existuje takové cvičení v kněžských seminářích? Ne? Vážně ne? Tak jak je možné, že v té disciplíně tolik kněží exceluje?

Sledujete kázání slovo za slovem a kazatel ani jednou nevysloví, že Maria není panna, že Kristus nevstal, že Bůh neexistuje… Přesto právě takové poselství kázání předává a to velmi, velmi, velmi hlasitě. Nemůžete to říci nahlas, tvářil by se nechápavě. No jo, nevyslovil to, fakt ne. Přesto to řekl, ba vykřičel.

Výborné video k tomuto bodu.

12. Rezignace a ztráta radosti z víry

Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce, chválili Boha a těšili se všeobecmé oblibě. A Pán rozmnožoval den co den počet povolaných ke spáse a Církvi.

Skutky, 2, 46n

Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.

Matouš 11, 28nn

První a největší úkol kněze je povzbuzovat a utěšovat.

Alespoň tak to vidí jeden ubohý Oslík. Je zde snad někdo, kdo si myslí, že to dnes není potřeba?

———————-

Přečtěte si též: Desatero častých nedostatků moderních kostelů

Read Full Post »

V katedrále Sv. Patrika v New Yorku se včera, ve středu 15. 4. 2009, konala za mimořádného zájmu veřejnosti inaugurace nového arcibiskupa – mše svatá a nešpory. Hlavou druhé největší diecéze USA (po Los Angeles) se stal dosavadní arcibiskup Milwaukee, Mons. Timothy Dolan.

Mons. Timothy Dolan, New York, 15. 4. 2009

Mons. Timothy Dolan, New York, 15. 4. 2009

(Tento snímek byl prý pro celý obřad typický. Alespoň to tvrdí AmP, který na něm byl akreditován jako novinář a průběžně jej komentoval na Twitteru.)

Fotogalerie (plná velmi pěkných záběrů)

Celá homilie Mons. Dolana (anglicky)

Z arcibiskupovy promluvy:

…Zmrtvýchvstání pokračuje, jak Jeho Církev pokračuje v objímání a ochraně důstojnosti každé lidské osoby, posvátnosti lidského života, od maličkého dítěte v lůně…

[ohlušující potlesk vestoje, podle AmP jej zahájili přítomní kněží]

… do posledního okamžiku přirozeného přechodu do věčného života. Jak napsal Služebník Boží kardinál Terrence Cooke, „Lidský život není o nic méně posvátný nebo hodný respektu, protože je maličký, dosud nenarozený, chudý, nemocný, křehký nebo postižený.“

Ano, Církev je milující matka, která je nadšená ze života a všude slouží životu, ale může se stát ochrannou „medvědí mámou“ („mamma bear“), když jsou životy jejích nevinných, bezmocných medvíďat ohroženy…

[další mocný aplaus]

…Každý v této mega-komunitě je někým s neobyčejným osudem. Každý je někým, v něhož Bůh investoval nekonečnou lásku. To je důvod, proč Církev přichází k nenarozeným, trpícím, chudým, našim seniorům, fyzicky a emocionálně ohroženým, těm, kdo jsou polapeni v síti závislostí…

Mí noví přátelé v této skvělé arcidiecézi, připojíte se ke svému novému pastýři v „dobrodružství věrnosti,“ ve kterém měníme Staten Island Expressway, Fifth Avenue, Madison Avenue, Broadway, FDR, Major Deegan a New York State Thruway na Cestu do Emaus, a svědčíme o skutečném „zázraku na 34th Street“ a měníme ji v cestu do Emaus?

Read Full Post »

« Newer Posts - Older Posts »