Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘hardware’

Aktualizoval jsem BIOS na notebooku Sony Vaio VPCSB 1 V9E na verzi R2081H4 pomocí standardního nástroje Vaio pro aktualizaci. A takto jsem dopadl:

Mám z notebooku velmi elegantní nepřenosný desktop. 😉

Jo, Sony už není, co bývalo… A v Mazdě (byť už trochu starší) se mi před pár týdny utrhl brzdový kotouč a včera odešla spojka. Jo, Japonci už nejsou, co bývali…

Read Full Post »

Sony Vaio S test

Vše je připraveno – mám se pustit do jeho testování?

Hlasujte zde.

Read Full Post »

Založil jsem včera nový blog, v angličtině, na kterém hodlám – byť asi velmi zřídka – psát poznámky o mobilních telefonech.

Přečtěte si první příspěvek o strategickém partnerství Microsoftu a Nokie.

Read Full Post »

Druhý počítač, který jsem postavil, žel není určený pro nás:

Oslíkovo PC č. 2

Oslíkovo PC č. 2

Monitor a myš jsou dost kompromisní, ale aspoň hezky ladí dohromady. 🙂

O stavbě svého prvního PC jsem napsal na blog, ale začal jsem a skončil prvním dílem třídílného seriálu. Asi bych to měl dotáhnout, když už jsem každý krok fotil, že…

Read Full Post »

Základní stavební kámen naší domácnosti – domácí počítač s Pentiem 4, 256 MB paměti, 20GB diskem a Windows XP, pracoval statečně, ale  léta neošidíte a nevyhnutelně pro něj nadešel čas zaslouženého odpočinku. Upgrade nemožný – zadání jasné: Nové PC! Žádný specialista, leč tažný kůň, přiměřeně všehoschopný.

Ocitnete-li se v takové situaci, máte v zásadě čtyři možnosti:

  1. Notebook
  2. PC koupené jako hotová sestava
  3. Nechat si poskládat PC z komponent podle svého výběru profesionály
  4. Nakoupit komponenty a sestavit si je sám

Analýza těchto variant by byla nad rámec tohoto textu, prozatím se spokojíme s konstatováním, že nejméně výhodná a nejriskantnější je jednoznačně volba č. 4. Oslík přirozeně nemohl jinak a neomylně sáhl po čtverce. Někdo holt řeší krizi středního věku skákáním z letadla, někdo stavěním počítačů.

Moderní PC je jako Lego. (Vlastně se divím, že je Lego ještě neprodává jako stavebnici.) Průměrně, ba i podprůměrně zručný muž s manuální stránkou konstrukce nemůže mít žádný problém. Na internetu navíc najdete spoustu návodů a to i v podobě videí na YouTube. Proč tedy váhat?

Inu, například protože:

  • Nakoupíte navzájem nekompatibilní komponenty. Třeba základní desku, která se nevejde do skříně, nebo paměť, která po zapojení shoří. To je hned!
  • Některá z komponent nebude fungovat. Též dosti běžná patálie. Všechno zapojíte, zmáčknete ON a… nic. A jste v troubě. Nefunguje zdroj, paměť, procesor, grafika, pevný disk? Prodejce, odhlédneme-li od jeho zkušeností a nástrojů, může komponenty jednu po druhé vyměňovat, až najde vadnou. Doma vám však někdy nezbude nic jiného, než to vzít pod paži a odnést do servisu, kde najdou závadu.
  • Při montáži můžete komponenty zničit – mechanicky, špatným zapojením konektorů, vynecháním nějakého dílu nebo dokonce pouhou neviditelnou statickou elektřinou.
  • No a konečně – nemáte záruku na PC jako celek, ale jen na jednotlivé komponenty. To však většinou nebývá problém, protože když jednou zvládnete celý proces, budete své PC znát lépe než svoji ženu, pardon, své boty.

Tak proto! (Začínáte Oslíka chápat? :-))

Nehody se nejčastěji stávají dvěma druhům stavitelů:

  • Amatérům, kteří staví PC poprvé a nečtou dokumentaci.
  • Superprofíkům, kteří staví PC zásadně pod 15 minut, s jednou rukou za zády a zavázanýma očima. A nečtou dokumentaci.

Na druhé straně:

  • Oslík viděl rozdělané PC.
  • Oslík vyměňoval grafickou kartu.
  • Oslík postavil hromadu nábytku z Ikei.
  • Oslík může povolat na pomoc syny, kteří to umí s Legem.
  • Oslík není žádné Béčko! 🙂

Principy:

  • Pozorně čti dokumentaci ke komponentám!
  • Každý detail nastuduj na Internetu! V nejistotě neexperimentuj, na každou otázku tam je odpověď, jen ji najít!
  • Třikrát měř, jednou zapojuj!
  • Nikdy hrubou silou! Když to nejde zlehka, sedni si a přemýšlej.
  • Jsi-li v koncích, zavolej profíky!
  • Relax! O nic nejde!

Tož na zteč!

Bude to dřina? Pojede to? Pojede to dobře? Přežije Oslík? Odpovědi se dozvíte na konci posledního dílu tohoto malého seriálu. (Pokud se ho nedočkáte, víte, co se stalo!)

Obrázky se po rozkliknutí zvětší.

Podívejte se na výsledek několikatýdenního usilovného shánění komponent. (Jedna poměrně důležitá tam chybí, přijdete na to, která?)

Všimněte si, že my, co nemáme dílnu, si musíme pracovní prostor nachystat odstraněním překážejících židlí apod. (Ty vpravo budou časem hrát jistou roli.) Připravíme si též trochu základního nářadí:

Je to žert. Budeme potřebovat jen křížový šroubovák (a nožík na otevírání zalepených krabic). Pokud ovšem chcete PC vybavit vodním chlazením, nezapomeňte také na kleště na stříhání hadice a pár dalších věcí – to ovšem výrazně přesahuje Oslíkovu kompetenci.

Nyní se musíme vypořádat se statickou elektřinou – to je to, co se v nás vytváří třeba šoupáním ponožek o koberec a občas to nepříjemně kopne. Kopněte takto základní desku a je po ní. Jsou v zásadě dvě možnosti, jak se s touto rozvernou a nezvanou průvodkyní vypořádat:

  1. Neustále se držet třeba trubky ústředního topení.
  2. Použít speciální zemnící kabel, který se připne na ruku.

Protože nemám zemnící vodič ani tři ruce, použiji variantu č. 3: Na levý roh pracovního stolu položím zdroj, zapojený do sítě, i když pochopitelně vypnutý. Tak je jeho plášť uzemněný a když se jej budu při práci často dotýkat, mělo by to, spolu s rozumným oblečením, stačit.

Můžeme začít stavět. Nejprve si počítač složíme nanečisto nahatý na stole. To opravdu jde, skříň plní jen pomocnou funkci a v zásadě se dá nahradit třeba krabicí od bot. Koukněte na jeden ruský model:

My si na stůl připravíme podušku vyrobenou ze speciální antistatické pěny a fólie, ve které byla zabalena základní deska. Na ni položíme tuto hlavní část počítače – základní čili mateřskou desku (mainboard či motherboard):

Základní deska do značné míry určuje vlastnosti počítače, protože na ní závisí, jaké druhy komponent můžete použít – téměř všechny se zapojují do ní.

V mém případě bylo vše předurčeno tím, že jsem řízením prozřetelnosti přišel k procesoru Intel Core i5, který se vkládá do patice 1156 a vyžaduje čipovou sadu P55. Ty obsahuje např. motherboard Gigabyte P55A-UD4. Je to deska střední cenové kategorie, formátu ATX (tedy plné velikosti), s rozumným nadbytkem portů:

Opravdu rád na desce vidím procesorový socket od firmy LOTES. Mnohem obvyklejší sockety od Foxconnu totiž mají jisté problémy se spolehlivostí (patrně bezvýznamné, ale jeden nikdy neví):

Všechny desky Gigabyte řady P55A podporují – jako jedny z prvních na trhu – nová rozhraní USB 3 a SATA 3. Implementace těchto velmi rychlých rozhraní je ovšem poněkud kompromisní, pokud se v BIOSu zapnou, sežerou mnoho linek základní systémové sběrnice PCIe a mohou tak zpomalit grafickou kartu. Dotkne se to nicméně jen nejrychlejších dnešních karet a to nepatrně (testy s AMD Radeon 5870 ukázaly zpomalení o 1-2 %), ale při upgrade za tři roky, kdy bude výkon grafik běžně vyšší, to už může vadit. Přesto je dobré mít tuto variantu k dispozici, je dosti pravděpodobné, že SSD disky během roku 2010 přejdou na SATA 3 (jehož rychlost docela dobře využijí) a pak se to bude hodit.

Dobrý start! V další kapitole se podíváme na stvoření „nahého“ PC bez skříně.

Read Full Post »