Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘FOCA’

V dnešním RC Monitoru číslo 2/2009 (PDF soubor, 784 kB) mi vyšel tento článek o Georgi Bushovi a Baracku Obamovi. Protože byl napsán 19. 1., tedy ještě před výměnou prezidentů, je namístě několik aktuálních poznámek:

  • Barack Obama už navštívil bohoslužby, první den v úřadu prezidenta.
  • Třetí den v úřadu, v pátek večer, těsně před koncem pracovní doby a prakticky mimo zájem médií, zrušil Barack Obama tzv. Mexico City Policy, pravidlo znemožňující financovat americkými federálními penězi potraty v zahraničí.
  • Obama po nástupu do úřadu pochválil případ Roe vs. Wade a oznámil, že USA obnoví finanční podporu UNFPA (viz článek). Očekává se, že půjde o cca 40 mil. USD ročně.
  • Obama se možná chystá jmenovat prvního podřízeného, který je pro život – republikánského senátora Judda Gregga. Judd Gregg by se stal ministrem obchodu (commerce secretary). Údajně se mu tato možnost zamlouvá. Přestože to vypadá jako dobrá zpráva pro obhájce života, není tomu tak. Greggovo uvolněné senátorské místo by totiž pravděpodobně bylo zaplněno propotratovým senátorem. Na stole je přitom přijetí zásadního potratového zákona FOCA (viz článek). V obou komorách Kongresu mají příznivci potratů podle všeho bezpečnou převahu, nicméně nadějí opozice zůstávají obstrukce. A síly jsou rozloženy tak, že pro úspěch obstrukcí je každé jedno senátorské místo klíčové. 4. 2. 2009: Ano, dnes Obama oznámil nominaci Judda Gregga.
  • Dodatek 4. 2. 2009: Tom Daschle (viz článek) se přestal ucházet o úřad ministra zdravotnictví. Důvodem byl zejména daňový nedoplatek 140 tisíc dolarů a pak skutečnost, že jeho nominace byla v rozporu s Obamovým předvolebním slibem, že nebude do úřadů jmenovat lidi angažované v lobbystických firmách.

DVA AMERIČTÍ PREZIDENTI A KULTURA ŽIVOTA

Bude Obama naplněním snu o svobodné Americe?

V Americe proběhlo předání moci. Washington spatřil nejdražší prezidentskou inauguraci v dějinách a také jedny z nejnadšenějších zástupů, jaké se kdy při této příležitosti sešly. Není divu – prezidenta, který se postupem času stal symbolem obtížné války proti terorismu, objektivně udělal řadu chyb a nakonec asistoval u patrně největší ekonomické krize posledních desetiletí – George Walkera Bushe, střídá mladý, sympatický a nepochybně schopný první americký prezident tmavé barvy pleti, Barack Hussein Obama, který symbolem svého poslání učinil slovo „změna.“

Každý rok vyhlásil prezident Bush jeden den Národním dnem posvátnosti života. Při tom posledním citoval slova P. Neuhause: „Usilujeme vybudovat společnost, kde bude každé dítě vítáno v životě a chráněno zákonem.“

George Bush pro život

Za Georgem Bushem truchlí málokdo. Avšak z hlediska zápasu mezi kulturou života a kulturou smrti bylo osm let jeho prezidentství nemalým přínosem. Žádný z jeho kroků pro život nebyl spektakulární, ale byla jich celá řada a v souhrnu přinesly skutečnou změnu v duchu slov nedávno zesnulého katolického kněze Richarda Johna Neuhause, Bushova poradce pro bioetické otázky: „Hnutí pro život je hnutím pro změnu!“ První den v úřadu zrušil Bush přímé financování organizací podporujících nebo provádějících potraty v zahraničí, které zavedl Bill Clinton. O něco později zajistil, aby nedocházelo ani k žádnému nepřímému a skrytému americkému financování zahraničních interrupcí, zastavil také podporu UNFPA, agentuře OSN, která podporuje politiku jednoho dítěte v Číně. Oponoval všem pokusům o federální financování interrupcí v USA. Zvýšil federální dotace centrům pro krizová těhotenství a zavedl dotace nábožensky zaměřeným charitám. Realizoval kampaň za sexuální abstinenci mladých a podporoval adopce.

Odcházející prezident podepsal celou řadu prolife zákonů, například zákaz potratu částečným porodem (to je praxe, při které se urychlí porod a dítě se usmrtí v průběhu porodu), Born Alive Infant Protection Act – zákon, který nařizuje poskytnout zdravotní péči dětem, které přežily nezdařený pokus o potrat (protože se v USA mohou děti zabíjet během celého těhotenství, je podobných případů mnoho a dříve se tyto děti často nechávaly umírat v odpadcích) nebo Unborn Victims of Violence Act, který nařizuje, aby se násilí proti těhotné ženě posuzovalo jako násilí proti dvěma osobám. Pokusil se zakázat lidské klonování a omezit eutanázii v americkém státě Oregon, ale pro tyto kroky nezískal potřebnou podporu kongresu. Pokusil se zachránit život postižené Terri Schiavo, kterou soud nařídil nechat umřít žízní. Omezil experimenty, při nichž jsou ničena lidská embrya, přestože zde mohl udělat i více. Na úrovni OSN a dalších zahraničních fór přestaly být Spojené státy za jeho éry propagátorem potratů a zásadně omezily podporu homosexuality a genderové ideologie. Těsně před koncem svého funkčního období podepsal Bush zákon, který zakazuje nutit zdravotnické pracovníky k provádění interrupcí, což je jeden z Obamových deklarovaných záměrů. Nejvýznamnější však bylo jeho jmenování dobrých federálních soudců, včetně soudců nejvyššího soudu Johna Robertse a Samuela Alita. Oba jsou silně pro život orientovanými katolíky, což už prokázali v několika kauzách, jako byl pokus o zrušení zákazu potratu částečným porodem. Každý rok vyhlásil prezident jeden den Národním dnem posvátnosti života, posledním byla neděle 18. 1. 2009. Bush při té příležitosti citoval slova P. Neuhause: „Usilujeme vybudovat společnost, kde bude každé dítě vítáno v životě a chráněno zákonem.“

Další pozitivní aspekty Bushova prezidentství

V jiných oblastech je zdaleka nejdůležitějším Bushovým přínosem, že ochránil Ameriku a nedopustil, aby se do rukou teroristů dostaly zbraně hromadného ničení. Po 11. září 2001 nedošlo v USA k žádnému významnému teroristickému útoku, zatímco jinde na světě jich byla celá řada, Evropu nevyjímaje. Za Bushovy éry také v USA poklesla kriminalita a konzumace drog.

Nechápejte prosím tento stručný seznam jako paušální apologii Bushova prezidentství, jen se zaměřuji na některé jeho méně známé pozitivní aspekty. Seznam chyb a nezdarů si jistě každý doplní sám.

Postmoderní intelektuál Obama

Barack Obama je Bushovým protipólem. V bioetických otázkách je proti změně zažité liberální politiky, jejíž kořeny sahají do Leninova Ruska a Hitlerova Německa a rozhodující podporu nalezla v sociálním hnutí 60. let. Je pravým postmoderním intelektuálem s řadou velice radikálních názorů a jeho ideálem je Amerika připomínající sociálně demokratický evropský stát. Obama je mužem velkých gest – jeho první inaugurační slavnost v neděli 18. 1. (ano, ten den, který Bush vyhlásil americkým dnem pro život) zahajoval modlitbou Rev. Gene Robinson, první otevřeně homosexuální biskup episkopální církve. Na hlavní úterní slavnosti, kde Obama skládal prezidentský slib, naopak promluvil Rev. Rick Warren, evangelikální kazatel, který je vůči homosexuálům kritický.

Obama chodil dvacet let do černého chicagského sboru Trinity patřícího k původně kalvinistické a převážně bílé církvi United Church of Christ, která je dnes možná nejliberálnější protestantskou denominací v USA a za jeden ze svých hlavních úkolů považuje práva homosexuálů. Sbor Trinity patří v rámci své denominace k nejradikálnějším a jeho kazatel Rev. Jeremiah Wright hlásá afroamerickou verzi teologie osvobození, která mimo jiné tvrdí, že Kristus byl černý. Na YouTube můžete najít kázání, kde Wright přirovnává Obamu – v jeho přítomnosti – k Ježíši Kristu. Wright Obamovy oddal a pokřtil obě jejich dcery. Některé Wrightovy výroky (v roce 2003 třeba kázal o tom, že Amerika si zasloužila 11. září za Hirošimu, Koreu, Vietnam, Irák a podporu Izraeli a řekl mimo jiné „Bože, žehnej Americe? Ne, ne, ne, Bože proklej Ameriku! To žádá Bible za zabíjení nevinných!“) vyvolaly u veřejnosti bouři nevole a v květnu 2008 Obama jeho výroky odmítl a přestal jeho kázání navštěvovat. Od té doby do kostela nechodí, ani během Vánoc nenavštívil bohoslužby. Odůvodnil to tím, že nechtěl žádnému sboru způsobit bezpečnostní potíže. Očekává se, že v úřadu bude navštěvovat některý nekontroverzní protestantský sbor v blízkosti Bílého domu, podobně jako Bush. Obama má také silný pozitivní sentiment vůči islámu, kdysi napsal, že za nejkrásnější hudbu považuje volání muezzina.

Obama pro právo na potrat

Do vlády a dalších úřadů už nový prezident jmenoval celou řadu známých propagátorů potratů a nikoho, o kom by se vědělo, že je výrazně pro život. Například ministryní zahraničí je Hillary Clintonová, která chce globálně prosazovat potraty. Obamovým ministrem zdravotnictví bude Tom Daschle, který chce, aby potraty prováděli všichni lékaři bez výjimek. V prezidentské právní radě sedí Dawn Johnsenová, bývalá právní ředitelka potratové organizace NARAL. Šéfkou komunikace Bílého domu je Ellen Moranová, bývalá ředitelka lobbystické propotratové organizace Emily’s List. Na třetí nejdůležitější pozici na ministerstvu spravedlnosti byl Obamou jmenován Thomas Perrelli, právní zástupce manžela Terri Schiavo, který vedl úspěšný právní zápas za její smrt. To není překvapivé, Obama řekl, že „hluboce lituje“ hlasování kongresu, které chtělo zabránit smrti Terri, ačkoli nakonec neuspělo proti soudní moci. Obama také mnohokrát řekl, že nebude jmenovat žádného soudce, který nedeklaruje, že podporuje případ Roe vs. Wade, který tragicky dezinterpretoval ústavu a prohlásil potraty ústavním právem amerických žen.

Mezi prvními kroky Baracka Obamy má být odstranění všech omezení výzkumu embryí a obnova amerického financování potratů v zahraničí. Na mezinárodních fórech chce Obama redefinovat lidská práva tak, aby zahrnovala „reprodukční práva“ (tedy právo na potrat má být lidským právem) a genderovou ideologii. V parlamentu je nyní zákon Freedom of Choice Act (FOCA), který má odstranit veškerou regulaci potratů na státní i federální úrovni, mimo jiné má nařídit jejich provádění i katolickým nemocnicím (prosazení tohoto bodu však velmi ztížil poslední Bushův prolife zákon). Barack Obama v létě řekl, že podpis FOCA bude jeho prvním krokem v úřadu. Potrat částečným porodem má být opět povolen. Obama chce federálně podpořit také registrované partnerství (dnes má 13 z 50 amerických států, včetně Kalifornie, ústavní dodatky, jež ho zakazují, Obama by chtěl nalézt cestu k jejich zneplatnění) a eutanázii (dnes je asistovaná sebevražda legální ve dvou státech federace). Dále chce Obama zavést Fairness doctrine, zákon, který omezí svobodu slova novinářů a předepíše, jakým jazykem mají hovořit o menšinách. Chce také podmínit financování církevních charit jejich podporou homosexuálům a plánuje omezit financování center pro krizová těhotenství.

Sen o svobodné Americe

Dr. Alveda Kingová, neteř Martina Luthera Kinga jr., řekla, že Obamova podpora potratům znamená, že Obama není naplněním Kingova snu o svobodné Americe. King, který byl baptistickým kazatelem, měl v etické oblasti i některé kontroverzní názory a možná i skutky, avšak potraty neschvaloval. A Afroameričané jsou obecně morálně konzervativnější než bílá populace, což ovšem neumenšuje jejich podporu hrdinovi Obamovi. Plány nového prezidenta v jiných oblastech jsou dostatečně propírány v tisku a nebudu se jim zde věnovat.

Co dodat? Snad, že se Baracku Obamovi stěží podaří prosadit všechno, co plánuje. Američtí obhájci života budou bojovat ze všech sil o každou píď půdy, ostatně Bush je k tomu některými svými kroky vyzbrojil. A každý ztracený zákop může být jednou dobyt zpět. V Americe se také dělají kompromisy, avšak nestává se, aby někdo deklaroval své stanovisko v zásadní etické otázce a pak hlasoval jinak, takový krok by musel velice detailně vysvětlit a je slušná šance, že by ho stál příští volby. Křesťan by snadno mohl propadnout beznaději. Ale to by nebyl správný postoj, vždyť v dějinách už bylo mnoho horších chvil. Je čas opřít se o Boha a víru Církve a vytrvat v zápase za spravedlnost. Vzpomeňme si, jak si před pouhými dvaceti lety nikdo nedokázal představit, že komunismus ze dne na den padne. A stalo se to. Stejně tak jednoho nádherného dne padne i nová ideologie smrti a zvítězí život. Vyhrňme si rukávy. Je-li nyní čas ústupového boje, je naším úkolem právě on. A také sbírat sílu k ofenzívě, jejíž čas spolehlivě přijde. A křesťan shromažďuje sílu v modlitbě.

David Petrla

Read Full Post »

Aktualizováno podle schválené podoby balíčku. Postmoderní člověk zná jenom jednu cestu, jak se dostat z finančních problémů – zase si půjčit.

Dobře, trochu přeháním. Ale patrně to platí o ikoně postmoderního člověka, novém americkém prezidentu. Přichází s homeopatickým receptem, který léčí stejné stejným: Krizi vzniklou nekontrolovaným zadlužováním chce napravit gigantickou půjčkou. Na problémy virtuálních cenných papírů chce odpovědět virtuálními penězi.

Konečně bylo zveřejněno, na 647 stranách, co je obsahem jeho 825 miliardového záchranného plánu. Již to také bleskově prošlo sněmovnou reprezentantů v maličko snížené výši 819 mil., poměrem 244:188.

Tyto peníze – ano, téměř bilión dolarů – mají být utraceny během prvních dvou let Obamova prezidentství. Obama i demokratičtí poslanci velmi zdůrazňují, že se jedná o prostředky naprosto jednorázové, které se po dvou letech začnou nekompromisně splácet.

Poznámka: Nejsou zde uvedeny všechny položky a některé nemusí být přesné! V pramenech jsem našel mírné rozpory, které nemám čas řešit. Toto je blog, nikoliv ekonomická studie. Hospodářství je navíc pro mne jen okrajové téma. Proto prosím, nepoužívejte konkrétní čísla uvedená v tomto textu jako zdroj pro své články.

Snížení daní (275 miliard):

99 miliard na snížení daně ze mzdy
25 miliard na snížení daně z příjmu (jiný druh slevy, než v prvním řádku, ale též pro fyzické osoby)
90 miliard na snížení daní podnikům
20 miliard na snížení daní z obnovitelných zdrojů energie
10 miliard na snížení daně ze školného

Navýšení výdajů (523 miliard):

Ve většině případů se nejedná o nové položky, nýbrž o navýšení již nyní existujících federálních dotací.

87 miliard na podporu zdravotní péče pro lidi s nižšími příjmy, tzv. Medicaid
79 miliard na granty jednotlivých států
40 miliard na zdravotní pojištění nezaměstnaných
30 miliard na dálnice
29 miliard na vzdělávací programy (výslovnou podmínkou všech položek souvisejících se školstvím je, že žádné prostředky nesmí jít do soukromých základních a středních škol)
20 miliard na renovaci školních budov
18 miliard na granty pro chudé vysokoškolské studenty
20 miliard na stravenky
17 miliard na informační technologie ve zdravotnictví
16 miliard na dopravní projekty
11 miliard na podporu bydlení
11 miliard na zlepšení elektrické sítě
8,4 miliardy na vodní projekty jako jsou čističky
8 miliard na obnovitelné zdroje energie
7 miliard pro armádu a veterány
5,6 miliard na vysokorychlostní internet
5 miliard na rozvoj místních komunit
4 miliardy na rozvoj venkova
2,4 miliardy na výzkumné projekty ukládání uhlíku
400 miliónů na výzkum globálního oteplování
2 miliardy pro dotace péče o děti
1 miliarda pro Amtrak, federální železnice (40 let nebyly ziskové)
650 miliónů na kupóny usnadňující přechod na digitální televizi
600 milionů na nová auta pro federální úřady (navíc ke třem miliardám již vydávaným ročně – asi tak chtějí zachránit Detroit)
50 miliónů pro dotace umělcům

Nejsem ekonom, ale tohle přece většinou nejsou žádné typické multiplikační investice. Velké procento z toho jsou obyčejné sociální výdaje a klasické výběrové dotace. Co je do prkýnka, třeba ta dotace na slevové kupóny na digitální set top boxy? Pomůže to ekonomice americké nebo japonské a čínské? V podstatě nejde o nic jiného, než že Obama dostal na začátek svého prezidenství gigantický bianco šek na uplácení voličů.

Tedy šek… dluhopisy!

Jen je to trošku naruby: Obvykle se v první polovině volebního období šetří a ve druhé rozhazuje. Obama bude v první rozhazovat – víc, než si kdy kdo dokázal představit (Bush taky rozhazoval, ale to byly vojenské výdaje související s válkou s terorismem, které navíc do značné míry dědí i Obama.) Po dvou letech by měl výdaje drasticky seškrtat nebo – mnohem pravděpodobněji –  významně navýšit daně. Ale bude k tomu ochoten? Bude čelit velkému pokušení období výdajové expanze protáhnout na celé čtyři roky, aby si zajistil znovuzvolení. Může k tomu ale dojít celkem přirozeně i tím, že se nepodaří všechny prostředky vyčerpat tak rychle – třeba na ty stavby dálnic.

Stojí za to zmínit ještě jednu pozoruhodnou položku. Původně tam bylo také 200 miliónů dolarů pro Planned Parenthood (Plánované rodičovství), největší americkou organizaci provádějící potraty a distribující antikoncepci. Předsedkyně Kongresu, demokratka Nancy Pelosi, to obhajovala argumentací, podle níž děti škodí ekonomice, protože stát musí dotovat jejich vzdělání, podporu v nezaměstnanosti atd… chápete to? Američané ještě nemají evropské zkušenosti se stárnutím obyvatelstva a evidentně je co nejrychleji chtějí získat. Vyvolalo to takovou smršť kritiky, že Bílý dům nejprve oznámil, že to nebyl Obamův nápad, a nakonec prezident teatrálně požádal demokratické poslance, aby tuto položku z návrhu odstranili.

(Mimochodem, Planned Parenthood podporoval kampaň Obamy i Pelosiové a Obama otevřel v pátek 23. 1. zrušením tzv. Mexico City Policy cestu k tomu, aby jejich mezinárodní dceřinná společnost dostávala dotace v rozsahu cca 10 – 30 milionů dolarů ročně, jako za časů Billa Clintona.)

Jen zdánlivě se nás to netýká. Už dnes dluží USA 700 miliard dolarů Číně a třeba 20 miliard… Turecku. Kdyby se americké státní dluhopisy staly podobně nekrytými, jako dříve hypotéční deriváty, byla by to ještě mnohem větší světová finanční katastrofa, než ta první. Že je to nemožné? Ale jděte… Ano, může být ještě hůř, mnohem hůř. Bankrot USA by byl bankrotem celého světa.

Nehrozí to akutně, i navýšený dluh nebude vzhledem k ročnímu HDP Ameriky nijak extrémní. Existují země zadlužené více a plně solventní. Ale bude to přece jen situace, na kterou za oceánem nejsou zvyklí. Obamova touha udělat z USA sociálně demokratický stát evropského typu s masívním přerozdělováním je možná v této chvíli jen krůček od realizace.

Balíček nyní čeká Senát, horní komora Kongresu.

Oslíku, budíček!

Tohle byla jen taková malá noční můra. Klid, tohle chce klid! To přejde. To bude dobré.

Zhluboka se nadechni a opakuj:

OBAMA! OBAMA! OBAMA! OBAMA!

Celine Dion, My Heart Will Go On (Titanic):

Vodpod videos no longer available.

Read Full Post »

Opraveno. Přístup amerických a západoevropských médií k Baracku Obamovi charakterizuje heslo „He can do no wrong“ (Nemůže udělat nic špatného.) Bylo až surrealistickým zážitkem sledovat stále se opakující vzorec chování médií:

  1. Médium kritizuje nějakou ideu nebo záměr George Bushe.
  2. K ideji nebo záměru se přihlásí Barack Obama.
  3. Totéž médium začne tutéž ideu nebo záměr chválit.

Stalo se to například s iráckou strategií nebo s hospodářskou stimulací pomocí mimořádného odpouštění daní.

Napsal jsem:

George Bush nemohl udělat nic dobře. Jeho druhá inaugurace stála 43 milionů dolarů a byla médii široce kritizována jako martnotratná. (Napsal to třeba Associated Press.) Inaugurace Baracka Obamy stála přes 150 milionů –  za nesrovnatelně horší ekonomické i rozpočtové situace – a je téměř univerzálně chválena jako inspirativní apod. (Zmiňme, pro změnu, třeba Associated Press.)

Oprava:
Srovnával jsem jablka s hruškami, tj. přímé výdaje organizačního výboru Bushovy inaugurace s celkovými náklady na Obamovu inauguraci, navíc s předběžným a orientačním odhadem. Organizátoři Bushovy inaugurace vydali 42.3 mil. USD, organizátoři té Obamovy hovořili o budgetu „mírně přes 45 mil. USD,“ což by bylo prakticky inflační navýšení. Další související náklady byly v obou případech několikanásobně vyšší a za ten letošní asi nejsou ještě sečteny. Zdá se, že avizovaných 150 mil. USD mohlo být i výrazně překročeno. Více později.

Ne že by bylo něco špatného na troše oslav v čase krize… slavení je dobré analgetikum. Ale snad se dal najít prostor pro maličké gesto solidarity, troška ochoty jít příkladem v úsporách.

Stejně jako Františka Schildbergera mě potěšil mnohem více rezervovaný přístup českých médií a osobností k americkému prezidentovi, jehož první zahraniční telefonát směřoval k Mahmudu Abbasovi.

Amy Althouse srovnává „kulty osobnosti“ vytvořené kolem odcházejícího a nastupujícího amerického vůdce:

Jsou zde nesmírně důležité rozdíly. Bush si cestu do úřadu vybojoval jako normální politik, slušný hoch, ne nějaký druh hrdiny nebo boha. A potom, byl tím mužem, který byl prezidentem, když nastaly dramatické události a lidé od něj očekávali, že udělá, co je potřeba. Jakákoliv jeho glorifikace byla důsledkem těchto událostí a ne vědomé kampaně vytvářející kult osobnosti. …

V kontrastu k tomu, celý plán jak přivést do úřadu Obamu závisel na glorifikaci tohoto člověka, jehož skutečné zkušenosti byly tak bizardně omezené, že vyžadovalo trochu drzosti prohlásit, že je připravený. Magie byla nezbytná. Kult nevznikl, zatímco držel moc a musel odpovědět na krizi. Kultem byla kampaň, která jej měla přivést k moci. …

Hledal jsem stopy opatrných a skeptických komentářů k Obamově inauguraci v anglofonním světě dlouho. Našel jsem jich více, ale v záplavě pseudoreligiózních extatických výkřiků chvály a obdivu se beznadějně ztrácejí.

Některé se nicméně mohou ukázat prorockými. Zde předkládá malý ohař Oslík trpělivému čtenáři asi nejlepší úlovek (jen krátké úryvky z něj, celý ho překládat nemohu). Autor je britský konzervativní komentátor deníku Telegraph – dobře, dobře, Američan to není, ale nevadí. Přečtěte si to celé v originále a užijte si jeho mrazivou ostrovní přísnost. 😉

Gerald Warner: Inaugurace Baracka Obamy: Tento císař je nahý, tohle skončí slzami

Tohle skončí slzami. Dívat se na Obama hysterii není pouze trapné, sama o sobě přispívá k rozsahu nadcházející katastrofy. Čeho jsme svědky ve dnech prohlubující se světové deprese, je zoufalé odložení nedůvěry intelektuály – la trahison des clerc – v patetické snaze zhypnotizovat sebe sama v iluzi, že v noci bude všechno v pořádku. Nebude všechno v pořádku.

Tohle jsme už zažili. Na jaře 1997, abychom byli přesní, když charismatický, mladý premiér vstoupil do Downing Street, oslavován dětmi s vlaječkami, které tam byly k té příležitosti přivezeny. …

Popálené dítě se, narozdíl od známého rčení, nebojí ohně. Po zkušenosti s Blairem nemá nikdo v Británii omluvu pro zamilovanost do Obamy. …

Je klíčové si připomenout realitu, která je v pozadí za rétorikou. Odsuzovat „ty, kdo chtějí své cíle prosazovat vyvoláváním teororu a vražděním nevinných“ zní špatně z úst člověka, jehož hlavní legislativa, Freedom of Choice Act, vnutí potraty, včetně potratů částečným porodem, každému státu Unie. Zdá se, že éra Naděje musí být zahájena vražděním neviňátek.

Obamův American Recovery and Reinvestment Plan (plán na záchranu americké ekonomiky) je jako jeden z těch jedovatých balíčků obchodovaných bankéři: kamufluje mnoho dárečků klientskému státu, které si nemůže dovolit. S federálním deficitem 1,2 biliónu chce Obama rozházet dalších 825 miliard (což se nepochybně rozšíří na více než 1 bilión), aby vytvořil nejméně 600 000 pracovních míst a dalších 456 000 v „zelené energii“ (zbytečné větrné turbíny a další Heath-Robinsonovské výmysly oblíbené Beltway environmentalisty).

Je mrazivé uvažovat, že existuje reálná možnost, že se světová ekonomika může kompletně zhroutit a hladomor zabít milióny. Ale přesto jsou západní – a britští – komentátoři zakukleni v teplém pohodlíčku. …

Tohle není příležitost, ale katastrofa. …

Proč ta skepse, pane Warnere?

Jak v prosinci napsala s lehkou ironií sobě vlastní Peggy Noonan:

Je to příliš moc? Kde jsme přišli k tomu bilionovému deficitu? To číslo je tak astronomické, tak nepředstavitelné, že vypadá spíš jako výzva, než jako překážka. Říkáte jeden? Já říkám dva! Jdeme na to!

Proč ta skromnost, američtí oslíci? (Osel je tradičním maskotem Demokratické strany.) Já dám deset!

Deset biliónů dolarů! To by byl plán hodný pravého mesiáše! Netroškařte, pane prezidente, nalejte do ekonomiky deset biliónů dolarů a bude vymalováno! A klidně z toho můžou jít dva bilióny na větrníky v Keni.

Read Full Post »