Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘film’

Bratři Ian a Dominic Higginsové – výtvarníci a autoři krátkometrážních filmů – uvádějí svůj první celovečerní film. Je rekonstrukcí událostí kolem zjevení Panny Marie ve Fatimě, které probíhalo vždy třináctého dne v měsíci, od května do října 1917.

Snímek byl natáčen na místě zjevení v Portugalsku a vychází z vyprávění sestry Lucie dos Santos, jedné z vizionářek. Byl natočen s podporou Ignatius Press.

Stránka filmu

Rozhovor s režiséry, bratry Higginsovými

Trailer filmu The 13th Day:

Hrají:

Jane Lesley . . . Maria dos Santos
Fillipa Fernandez . . . Lucia dos Santos
Michael D’Cruze . . . Antonio dos Santos
Kelley Costigan . . . Olympia Marto
Tarek Merlin . . . Arturo de Oliveria Santos

Film měl premiéru 13. října 2009.

Read Full Post »

Animovat můžete nejen hotelové hosty, mladé katolíky, post-ity nebo Lego. Animovat můžete i ovečky! A že jim to jde!

Na video mě upozornil Karel Smola.

Podobnost čistě náhodná:

Read Full Post »

1500 hodin práce s Legem + Osmibitová hudba = Těžká nostalgie

(díky @cz_manix !)

Music by: Daniel Larsson

Animated by: Tomas Redigh

Skupina Rymdreglage – web, YouTube

Vzpomínáte na osmibity? Rymdreglage patrně evokuje legendární Commodore 64 – hudba jej připomíná, i když pochybuji, že byla skutečně vytvořena na něm.  Na videu pak vidíte „záběry“ z hry Karateka.

V Československu byl Commodore vzácností. Nám rodiče pořídili trochu modernější, ale koncepčně velmi podobný Atari 800 XL.

Commodore 64

Commodore 64

Atari 800 XL

Atari 800 XL

Read Full Post »

V roce 1982 uvedla společnost Walt Disney vědeckofantastický film Tron. Hlavní roli programátora Kevina Flynna/programu Clu si v něm zahrál Jeff Bridges. Přestože se pokusy v tomto směru děly už dříve, byl Tron patrně premiérou počítačové animace a virtuálního světa existujícího v paměti počítače v tak velkém měřítku. U kritiků snímek propadl, u publika zaznamenal průměrný úspěch a mezi fanoušky sci-fi se stal legendou. 🙂

S námětem údajně přišel grafik Steve Lisberger poté, co viděl počítačovou hru Pong.

Tron - plakát z roku 1982
Tron – plakát z roku 1982

Stručné uvedení do děje:

Kevin Flynn se snaží dostat do superpočítače společnosti ENCOM, v němž chce nalézt důkazy o zcizení svého duševního vlastnictví. Master Control Program (MCP) jej však dematerializuje a přenese do virtuálního prostředí operačního systému. Zde se Kevin stane Clu – programem. Potká hrdinu Trona, intelektuálku Yori a další programy a společně s nimi dostane ultimátum – buď budou přísahat věrnost MCP a prohlásí, že nevěří v existenci svých tvůrců či v případě Clu jeho alter ega Kevina Flynna, nebo budou mezi sebou zápasit ve smrtících gladiátorských hrách, dokud nezemřou. … nakonec však všechno dobře dopadne, MCP je poražen a Kevin se vrátí do hmotného světa.

Trailer filmu Tron:

Nyní chystá Walt Disney pokračování nazvané Tron Legacy. Z původních herců se mají vrátit Jeff Bridges a Bruce Boxleitner, představitel Trona. Hlavní postavou bude Flynnův syn v podání Garretta Hedlunda, který se náhodou dostane do stejného zajetí, jako kdysi jeho otec. Nezbytný ženský doprovod obstará Olivia Wilde.

Nedávno byl uvolněn první teaser. Podívejte se na něj. Tady si jej můžete roztáhnout na celou obrazovku.

Tron Legacy, teaser trailer:

Vodpod videos no longer available.

V ukázce vidíte gradiátorský zápas na tzv. lightcycles, které se objevují už v prvním dílu. Hra trochu připomíná slavné hady, ale tady jde o život.

Filmy jsou plné fantaskních alternativních světů, ale těch filmů, jejichž námět staví na ideji počítačové virtuální reality, zase tolik není.

Ke známějším patří horor Trávníkář (The Lawnmover Man), natočený podle románu Stephena Kinga s Piercem Brosnanem.

Trávníkář, trailer:


A konečně dosud nepřekonaný Matrix I.

Trinity (Carrie-Anne Moss) prchá před agenty – úvodní scéna filmu The Matrix:

Matrix způsobil v komunitách sci-fi a počítačových fanoušků doslova revoluci a stal se nesmírně citovaným a parafrázovaným dílem. Bohužel i jeho dvě pokračování Matrix Reloaded a Matrix Revolutions působí poněkud jako úsměvné parodie.

Ale třeba tato parodie nemá chybu:

🙂

disney.com/tron

Read Full Post »

Tento půvabný film vytvořil Bang-yao Liu, student Savannah College of Art and Design, jako svůj školní projekt.

Pro české čtenáře, kteří nejsou jako Oslík doma v subkultuře „streetfighters,“ tedy kancelářských krys Matrixu korporací a poskytovatelů služeb digitálního věku, malý slovníček:

DEADLINE: Závazný termín dokončení a odevzdání díla.

post-it: Lepivý barevný papírek na poznámky.

stop motion: Fázová animace, kde se scéna ručně upravuje po jednotlivých okéncích filmu.

Režie: Bang-yao Liu
Hudba: Röyksopp
Zvuk: Shaun Burdick

Bang-yao Liu: DEADLINE

Jak DEADLINE vznikalo:

Též k tématu:

Bratři Ebenové, Já na tom dělám:

Read Full Post »

The Hunt for Gollum (Lov na Gluma) je nezávislý „fandovský“ film Chrise Boucharda, který popisuje události bezprostředně předcházející oficiálnímu začátku trilogie Pán prstenů. Independent Online Cinema natočilo tento čtyřicetiminutový snímek za méně než 5000 dolarů.

POZOR, FILM OBSAHUJE DRASTICKÉ ZÁBĚRY!

Vodpod videos no longer available.

Pokud máte rychlé připojení, doporučuji kliknout na HD (high definition = vysoké rozlišení).

Můžete si také zapnout titulky v několika jazycích (ne však česky) – klikněte na Menu a vyberte si jazyk titulků.

Nepříjemné je, že zde na blogu nelze film roztáhnout na celou obrazovku. Takže běžte na Daily Motion a tam si zapněte celoobrazovkový režim, je to ta malá ikonka nalevo od HD – asi to bude správná volba pro všechny, co to chtějí opravdu vidět celé.

Co dodat? Není to nic extra. Ale je to zadarmo a trochu to Pána prstenů připomíná. 🙂

Read Full Post »

Aloe Entertainment chystá na příští rok film Maria, Matka Kristova.

Film by měl být uveden do kin na Velký pátek 2010 – 2. dubna.

Trailer filmu Mary, Mother of the Christ:

Režie Alejandro Agresti (Dům u jezera). Scénář Benedict Fitzgerald (Umučení Ježíše Krista) a Barbara Nicolosi. Marii hraje Camilla Belle. Nepotvrzeno je obsazení Al Pacina do role Heroda.

Camilla Belle a Steven Strait ve filmu 10 000 let před Kristem.

Camilla Belle a Steven Strait ve filmu 10 000 let před Kristem.

Zdá se, že Hollywood nadále registruje komerční zajímavost náboženských témat, prokázanou filmem Umučení Ježíše Krista. A jako obvykle se věřící modlí za to, aby to alespoň nebyla moc velká katastrofa. Doufejme! Volbu námětu každopádně nelze než pochválit.

Název filmu „Maria, Matka Kristova“ je „nábožensky korektní“ verzí správného Marina titulu „Maria, Matka Boží“ (jedná se o jedno z nejstarších křesťanských dogmat, které dnes vyznávají katolíci, pravoslavní a malá část protestantů). Takto to může vyhovovat protestantům i muslimům a jako věcně správný ho uznají i ateisté. V tomto konkrétním případě já osobně považuji takový ústupek za vhodný.

Read Full Post »

Studio Double Egde Films sklízí na světových festivalech ocenění krátkým filmem Spin o tajemném „andělském“ dýdžeji, jehož aparatura funguje jako stroj času a ovlivňuje lidské osudy. Podívejte se na něj.

Na rok 2009 připravuje studio premiéru temné sci-fi Ink (Inkoust), která se bude zčásti odehrávat ve světě snů a připomíná tak trochu Noční můru z Elm Street, ale s tím rozdílem, že ve snovém světě zde budou zápasit síly dobra a zla. Autor Jamin Winans tvrdí, že stejně jako Spin by film přes brutální provedení měl nést pozitivní poselství.

Pozor, film je drsný, zejména v první polovině, stojí ale za to vidět jej do konce.

Double Edge Films, Spin (8:16):

(Pozn.: Ikona vpravo dole, druhá od pravého kraje, roztáhne video na celou obrazovku.)

Někdy stojí za to zasahovat do osudů jiných lidí. Ovšem pouze tehdy, když jim chceme pomoci a víme, co děláme.

Read Full Post »

První oficiální trailer filmu Jurský park (1. díl):

Jeho další kniha, Kmen Andromeda, patřila k prvním sci-fi, které jsem jako teenager četl, ve slovenštině. Nevím, jestli by se mi ta kniha líbila dnes. Ale tehdy na mne udělala velký dojem.

Crichton jistě napsal i slabší romány, třeba Kouli, taktéž zfilmovanou. Ale místo v historii světové sci-fi má zajištěno.

Read Full Post »

Vysoká škola CEVRO institut a Občanský institut za podpory Konrad Adenauer Stiftung pořádají třetí ročník filmového semináře, tentokrát na téma Západ a jeho nepřátelé.

Programem každého večera je lektorský úvod, projekce filmu a diskuse. K dispozici je také občerstvení. V uplynulých dvou letech jsem na několika těchto večerech byl a mohu je doporučit.

Program semináře ve formátu PDF – s anotacemi filmů.

Kde: Posluchárna VŠ Cevro Institut, Jungmannova 17, Praha 1, místnost č. 205
Kdy: Vždy od 19:00

Hlavní lektor: Matyáš Zrno

Celý program letošního ročníku kurzu

ŘÍJEN – Téma: Korejská válka, Válka v Indočíně

  • 15. října – Pouta války (Kor.)
  • 29. října – Dien Bien Phu (Fr.)

LISTOPAD –  Téma: Válka v Alžíru

  • 12. listopadu – Bitva o Alžír (It./Alž.)
  • 26. listopadu – Mezi nepřáteli (Fr.)

PROSINEC – Předvánoční odlehčení

  • 10. prosince – Návrat Dona Camilla (It.)

ÚNOR – Téma: Válka ve Vietnamu

  • 25. února – Četa (USA/VB)

DUBEN – Téma: Rudí Khmérové, Válka v Iráku

  • 8. dubna – Vražedná pole (VB)
  • 29. dubna – Bitva u Hadithu (VB)

KVĚTEN – Téma: Válka v Iráku

  • 13. května – Údolí vlků (Tur.)

Read Full Post »

Tato recenze Gibsonova filmu Umučení Ježíše Krista vyšla roku 2004 v časopise Mezi řádky (na jejich webu zatím není) a poté ji převzal Katolík, kde je stále k dispozici na tomto místě.

 

Pašije na plátně

Mezi řádky, Katolík, 14. 4. 2008


Jeden můj dobrý přítel mi vyprávěl, jak asi před patnácti lety, při poslechu jednoho hudebního díla, zakusil dojetí, které dosud nepoznal. Tím dílem byly Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha a to dojetí bylo náboženské. Zážitek byl prvním z řady několika událostí, které mého přítele, původně přesvědčeného ateistu, přivedly k tomu, že se stal křesťanem.

Umělci dobře vědí, že rozjímání o utrpení Ježíše Krista může na lidskou duši hluboce zapůsobit a přivést ji k lítosti nad jejími selháními a k vnitřní konverzi – k hlubokému, niternému rozhodnutí začít vytrvale pracovat na zlepšení svého života. Pašije – vyprávění o posledních hodinách Kristova pozemského života – patří k nečastěji zobrazovaným námětům sakrálního umění. V každém katolickém kostele je toto téma zobrazeno v podobě Křížové cesty – souboru 14 obrazů zachycujících klíčové okamžiky utrpení Spasitele. Tyto obrazy se používají ke společným meditacím, které se konají během postní doby před Velkým pátkem a symbolizují jakousi malou pouť do Svaté země.

Tvůrci, kteří téma utrpení Krista zpodobují, často jako duchovně spoluprožívané jeho matkou, vycházejí obvykle z vlastního prožitku kontemplace – rozjímavého nahlížení – biblických událostí. Tak vznikl ve 13. století latinský hymnus Stabat mater dolorosa – Stála matka bolestná – tolikrát zhudebněný, tak vznikla v roce 1500 Michelangelova Pieta. Film Mela Gibsona Umučení Krista do této dlouhé tradice křesťanské ikonografie velmi dobře zapadá. I on byl natočen jako výsledek obrácení a pokání umělce, který v jistém okamžiku pocítil hořkost nad svým životem. Ani on, stejně jako umělci středověku a novověku, si neklade za cíl seznámit diváky s celkem Ježíšova učení, ale přiblížit vrcholnou událost Ježíšova života – noc a den, kdy se odehrála spása lidstva. Tento film je modlitbou, nikoliv kázáním. Není náhoda, že Gibson sám sebe obsadil do role římského vojáka, který přibíjí Krista na kříž.

Vše začíná modlitbou Krista v Getsemanské zahradě. Na Krista, který je podle křesťanské víry zároveň celý Bůh a celý člověk, zde padá celá tíže lidského hříchu. Mnoho svatých, například nedávno svatořečený otec Pio z Pietrelciny, se domnívalo, že zde Ježíš mystickým způsobem zahlédl všechny hříchy lidstva a podle Bible mu v této chvíli tekl krvavý pot. Toto duchovní utrpení Krista drtilo více, než utrpení fyzické, kterému byl vystaven v následujících hodinách. Krista v zahradě navštěvuje ďábel, kterého hraje žena, italská herečka Rosalinda Celentano, a pokouší ho slovy: „Nikdo nedokáže unést celé to břemeno hříchu. Nikdo nedokáže…“ Tato temná postava je po celý film Kristovým stínem, je jakýmsi protějškem Kristovy matky, Marie, která svého syna doprovází, a která snad jako jediná kromě Krista ďáblici vidí. Tak zatímco se Ježíš modlí v Getsemanech, Maria se modlí židovskou pesachovou modlitbu „Ma ništana ha lajla haze“ – Čím se liší tato noc ode všech ostatních nocí? Po těžkém boji končí synova modlitba slovy: „Otče, ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ V tomto okamžiku se Kristova lidská vůle podřizuje vůli božské a od té chvíle již všechno přijímá s vyrovnaností a dobře viditelnou vnitřní silou – tak velkou, že se při nesení kříže až zdá, že pomáhá spíše on Šimonovi z Kyrény, než naopak.

Filmový Ježíš, James Caviezel (známý z válečného filmu Tenká červená linie), kterému hned na začátku filmu následkem bití zcela opuchne jedno oko, hraje Krista mistrovsky. Soucitným pohledem jediného oka sleduje vše, co se děje kolem něj a s ním – jeho pohledy na Jidáše, Petra, Piláta, Barabáše, Kaifáše a další patří k nezapomenutelným momentům, stejně jako okamžik, kdy téměř něžně obejme dřevo kříže. Jeho soucit s lidstvem vyvrcholí na kříži slovem „žízním“, které katolická tradice vykládá – zde zmiňme třeba blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty – jako žízeň po lásce lidí. Caviezel je mimochodem téměř jediným americkým hercem v obsazení filmu. Marii hraje vynikající rumunská herečka židovského původu Maia Morgenstern, Marie z Magdaly je Italka Monica Bellucci (Matrix Reloaded), Piláta hraje bulharský herec Hristo Naumov Shopov, který zde stejně jako další Římané přesvědčivě hovoří záměrně primitivní lidovou latinou.

Hlavní linie filmu, křížová cesta, je prokládána záblesky minulých událostí, zejména poslední večeře. Tyto záběry jsou tak krátké, že si u nich divák nestačí odpočinout a velmi prostými, až minimalistickými, ale právě proto navýsost působivými symboly, vyjevují duchovní obsah Kristova utrpení. Tak při pohledu na zakrvácené nohy vojáka si Kristus připomene umývání nohou učedníkům; rozbalování nekvašeného chleba při poslední večeři je prostřiženo na svlékání Krista pod křížem. Mnohé katolické křesťany již tyto záběry přivedly k hlubšímu prožívání mše svaté, která zpřítomňuje popisované události v dnešní době. Jeden z nejsilnějších okamžiků je ten, kdy Ježíš pod křížem upadne v blízkosti své matky. Marii se vybaví, jak mu pomáhala vstát jako malému chlapci a po krátkém váhání dodá i nyní svému synu sílu pokračovat – v cestě na smrt. Je to snad tato chvíle, kdy její srdce probodl meč, jak to před třiceti lety předpovědělo proroctví starého Simeona. Ježíš cítí, že i ona potřebuje povzbudit a řekne jí: „Podívej, matko, všechny věci tvořím nové.“ Vím nejméně o jednom divákovi, který, ač muž, v tomto okamžiku plakal. Matčina aktivní účast na událostech je velmi dobře alegoricky vyjádřena také v okamžiku zvedání kříže, kdy se Maria zvedá ze země současně s křížem. Úžasné je také pojetí Šimona z Kyrény, který nese kříž s Ježíšem tak, že mají spojené paže a jednu chvíli vypadají skoro jako bratři, kteří společně staví dům.

Vizuální stránka filmu je velmi zřetelně inspirována starozákonním prorokem Izaiášem, který 700 let před Kristem popisoval Spasitele slovy: „Byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili; byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti… Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.“ Záběry na Ježíšovu krvavou tvář mají vznešenost ikon. Vizuálnímu dojmu je místy podřízena určitá sošnost postav, což ale není na závadu. Závěrečné prolití Ježíšovy krve, která vytryskne z jeho pravého boku a postříká postavy stojící pod křížem, je zase ozvěnou proroka Ezechiele, který popisuje vidění řeky živé vody, vytékající z pravé, východní strany chrámu. Voják, který je pokropen Kristovou krví, se v té chvíli obrátí. Podle mého soudu je snímek historicky mnohem věrnější, než bývá obvyklé a to právě v detailech. Krutost římského bičování je známa z jiných pramenů; že byl takto hrozně bičován i Ježíš, můžeme vytušit z Pilátových slov „Ecce homo“ – hle, člověk – kterými Ježíše představuje davu a která jsou v Bibli zachycena v původní latině. Bible také zachycuje posměšky římských vojáků, kteří možná při nasazení trnové koruny šli nad rámec toho, co přikázal Pilát a docela dobře mohli být opilí, jak to ukazuje film. Křesťané mohou být velmi vděčni za to že slyší Krista hovořit v aramejštině, z níž se v jinak řecky psaných evangeliích dochovalo jenom několik slov.

Lze pochopit, že se Židé mohou cítit uraženi tím, jak jsou zpodobeni kněží a někteří členové velerady. Divákovi ale daleko více utkví v paměti řada krásných židovských postav, například Veronika. V jednom z evangelií je zachyceno proroctví, které se někdy v minulosti nesmyslně stávalo záminkou k útokům na Židy: Dav říká Pilátovi: „Jeho krev na nás a na naše děti.“ Toto proroctví ve filmu vysloví Kaifáš, ale pouze aramejsky a není přeloženo v titulcích. Je logické, že se ho Gibson nechtěl vzdát úplně, neboť právě vylévání Kristovy krve, naplňující proroctví a očišťující nás i naše děti, patří k nejdůležitějším poselstvím filmu. Tragédií může být, pokud snímek podpoří již tak vypjatý antisemitismus v některých arabských zemích, mohl by to naznačovat komentář Jásira Arafata, který už bohužel snímek použil jako politický nástroj. To však v žádném případě nebylo úmyslem tvůrců a rozhodně takto film nepůsobí na křesťana, který si je dobře vědom toho, že Ježíš je Žid.

Síla filmu tkví v symbolice, kterou je nabita doslova každá minuta. Ta naneštěstí zůstane skryta divákovi bez teologického zázemí, věřící však může motivovat k tomu, aby film shlédli několikrát. V průzkumu mezi převážně věřícím obecenstvem, který byl v Americe proveden po prvním týdnu uvádění, se čtvrtina respondentů vyjádřila, že ho shlédne znovu. Za dobu, co se tyto průzkumy dělají, dosáhl tak vysokého procenta pouze jeden film – první díl Matrixu. I nekřesťan však bude zasažen jádrem poselství, kterým je hrozné Kristovo utrpení, přijaté dobrovolně. Může také vnímat nádhernou postavu matky, která trpí spolu se synem.

Kritické poznámky mohou připomínat známé výtky Michelangelovi, že vytvořil Madonu v Pietě příliš mladou. Snad Herodes je zkarikován až příliš. Na zvláštních efektech se trochu projevil rozpočet – přece jenom poloviční oproti předchozímu Gibsonovu filmu, Statečnému srdci. Závěrečné vzkříšení Krista může někomu připadat nedostatečně decentní, avšak velmi dobře ukazuje, že zmrtvýchvstání se neodehrálo v říši idejí, ale reálně a tělesně, což bylo rozhodně vhodné zdůraznit.

Film je mimořádně výrazným uměleckým dílem, které se natolik liší od obvyklé náboženské filmografie, že je s ní nelze dost dobře srovnávat. Mnohem spíše je součástí světa sakrálního umění. Shlédnout ho není v žádném případě příjemné, ale může to být formativní zážitek, zejména pro toho, kdo je zvyklý rozjímat nebo se modlit růženec. Jediná úleva, kterou divák zažije, pochází z faktu, že se film nesnaží Krista tak či onak demytizovat, jako díla vycházející z filosofických koncepcí 19. století. Není divu, že film již u diváků inspiroval řadu osobních konverzí, včetně obrácení neonacisty nebo přiznání k vraždě.

David Petrla

Read Full Post »

« Newer Posts