Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘Barack Obama’

Slíbil  jsem publikovat na blogu přehled propotratových kroků Baracka Obamy v prvních sto dnech jeho prezidentství. Žel nemám teď čas dát dohromady podrobný článek, který by je vyložil v souvislostech – což by pro správné pochopení jejich závažnosti bylo velmi vhodné. Existuje nicméně řada stručných souhrnů na amerických webech a jeden z nich zde přeložím.

Americká prolife organizace Susan B. Anthony List publikovala seznam 10 propotratových kroků prvních 100 dnů prezidenta Baracka Obamy.

Poznámka:

Cílem organizace Susan B. Anthony List, která má 156 000 členů, je podporovat americké političky, které jsou proti potratům. Jejím protějškem na druhé straně barikády je Emily’s List, který podporuje propotratové političky. Bývalá ředitelka Emily’s Listu, Ellen Moranová, je současnou ředitelkou komunikace Bílého domu.

100 dní potratů v Obamově administrativě

Prezidentka Susan B. Anthony Listu, Marjorie Dannenfelser, říká:

Prezident Barack Obama hovořil o hledání „společné půdy“ v potratové politice, ale skupiny obhajující potraty u něj mají jasně otevřené dveře. Je to pouhých 100 dní, ale prezident Obama si již zvládl odškrtnout deset z patnácti požadavků potratového průmyslu. Tohle je nejagresívněji propotratová administrativa za několik posledních desetiletí. Nicméně také prolife aktivisté jsou více než kdykoli dříve odhodláni bránit ženy a nenarozené děti při každé příležitosti. …

Těch 15 požadavků potratového průmyslu, o kterých hovoří, se objevilo v dokumentu Advancing Reproductive Rights and Health in a New Administration, který v prosinci 2008 předalo přípravnému týmu Obamovy administrativy 50 propotratových organizací.

Splněno:

  • Zrušit prolife Mexico City Policy (zákaz financování potratů v zahraničí) – splněno exekutivním příkazem 23. 1. 2009.
  • Obnovit dotace UNFPA (UNFPA je populační fond OSN, který mimo jiné financuje nucené potraty v Číně) – Splněno v Appropriations Omnibus bill pro finanční rok 2009; dotace zvýšeny o 25 % na 50 milionů dolarů. Další navýšení dotací je požadováno pro rok 2010. (Pozn. Oslík: Tohle je částečně v rozporu s jinými zprávami, rád bych to vyjasnil.)
  • Navýšit dotace pro Title X (pomocnou organizaci Planned Parenthood) na $700M – Title X Domestic Family Planning získalo navýšení o 7,5 miliónů USD na celkových 307 mil. (navýšení o 2,5 %). Více je požadováno pro finanční rok 2010.
  • Odvolat ochranu svědomí poskytovatelů zdravotnické péče (právo odmítnout provést potrat) – zrušení pravidla bylo publikováno ve Federal Registeru 9. 3. 2009. (Pozn. Oslík: Tím není ochrana svědomí amerických zdravotníků zcela zrušena, pouze oslabena. Obama ji chce výhledově zrušit zcela.)
  • Zrušit potratová rozpočtová omezení pro nucené potraty a sterilizace – Vliv Kemp-Kastenova dodatku omezující fondy pro organizace spojené s nucenými interrupcemi a sterilizacemi byl v rozpočtu na rok 2009 oslaben.
  • Poskytnout 1 miliardu organizaci International Family Planning – International Family Planning získala navýšení o 88 miliónu na celkových $545 mil (navýšení o 19 % oproti $454 mil. v roce 2008).
  • Nominovat propotratové soudce – David Hamilton, nominovaný pro Odvolací soud 7. U. S. okrsku.
  • Vybírat propotratové federální kandidáty – splněno nominacemi Kathleen Sebelius, Janet Napolitano, David Ogden, Elena Kagan, Ellen Moran, Dawn Johnsen a dalších.
  • Revidovat pravidla omezující přístup k nouzové (abortivní) antikoncepci – FDA povolila přístup k Plánu B pro 17leté.
  • Snížit cenu kontroly porodnosti v kolejních zdravotních centrech – do rozpočtu na rok 2009 byly zahrnuty nominální ceny léčiv pro univerzitní a komunitní kliniky.

Pozn.: Možná nejsou všechny požadavky naplněny zcela. Všechny body by ale hlavně vyžadovaly podrobný výklad. K některým se určitě ještě na blogu vrátím.

Read Full Post »

Kardinál Francis E. George, O.M.I., arcibiskup Chicaga, předseda Americké biskupské konference a člen řádu Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, se 18. března asi na 30 minut setkal s americkým prezidentem.

Kard. Francis E. George, O.M.I., arcibiskup Chicaga a předseda Americké biskupské konference

Kard. Francis E. George, O.M.I., arcibiskup Chicaga a předseda Americké biskupské konference

Na setkání kněží v Louisianě 21. dubna řekl kard. F. E. George o průběhu tohoto setkání několik slov, když odpovídal na dotazy kněží. Vyberu z nich něco, co stojí za přečtení:

Myslím, že v otázce života je na špatné straně dějin („wrong side of history“). Myslím, že musí zaplatit své politické dluhy a tak je splácí.

Je těžké s ním nesouhlasit, protože on vám pořád říká, že s vámi souhlasí. Možná je to politické. Myslím, že si upřímně přeje s vámi souhlasit. Musíte říkat, znovu a znovu: ‚Ne, pane prezidente, my spolu nesouhlasíme (o potratech).‘ Ale můžeme souhlasit v mnohém a také souhlasíme, a proto je zde mnoho naděje. Myslím, že se za něj musíme každý den modlit.

Řekl, že neexportujeme potraty. Já jsem řekl: ‚Ale ano, exportujeme.‘ On řekl: ‚Vím, že v tom musíme udělat jisté věci. … Ale mějte trpělivost a uvidíte, jak se vzorce chování změní.‘ Já jsem řekl: ‚Pane prezidente, zatím jste nám v tomto tématu nedal nic kromě špatných signálů.‘

Připomíná mi to staré totalitní vtipy „Vy se mnou souhlasíte, pane, jen o tom ještě nevíte.“ 🙂

Read Full Post »

V úterý 14. 4. 2009 vystoupil Barack Obama na americké Georgetown University, řízené jezuitským řádem. Místem promluvy, věnované ekonomice, byla Gaston Hall, hlavní aula školy.

Ve svém projevu Barack Obama citoval Kristovo podobenství o domech na písku a na skále. Nejprve kritizoval Wall Street a ekonomickou politiku předchozí vlády a uzavřel, že jeho reforma není postavena na písku, ale na skále. Patrně měl tou skálou na mysli gigantickou zahraniční půjčku, která je podstatou jeho plánu. Ačkoliv se takto volně přirovnal k Ježíši Kristu, což dělá poměrně často, Kristovo jméno nezmínil, mluvil pouze o „Kázání na hoře“.

Nejzajímavějším bodem Obamova vystoupení však byla jistá vedlejší okolnost a zdánlivá maličkost, avšak nabitá symbolikou. Podívejte se na následující řadu fotografií. (Žel, některé nemám ve větší velikosti. Nebudu všechny zmenšovat na stejný rozměr, protože by byl moc malý.)

Gaston Hall na Georgetown University. Povšimněte si monogramu IHS na trojúhelníkovém štítu.

Gaston Hall na Georgetown University. Povšimněte si monogramu IHS na trojúhelníkovém štítu.

Monogram IHS je symbolem Ježíše Krista a byl sv. Ignácem z Loyoly zvolen jako pečeť jezuitského řádu.

Monogram IHS je zkratkou Ježíšova jména (řecky iota-eta-sigma - ΙΗΣ), ale vykládá se i jinak, např. Iesus Hominum Salvator - Ježíš, Spasitel lidí.

Monogram IHS je zkratkou Ježíšova jména (řecky iota-eta-sigma - ΙΗΣ), ale vykládá se i jinak, např. Iesus Hominum Salvator - Ježíš, Spasitel lidí.

Přípravný tým Bílého domu si nicméně vyžádal, aby byly zakryty všechny symboly identifikující univerzitu nebo náboženství, které by během prezidentova projevu mohly zabírat kamery.

Prezident univerzity John J. DeGioia zdraví Baracka Obamu. Kam se ztratilo IHS?

Prezident univerzity John J. DeGioia zdraví Baracka Obamu. Kam se ztratilo IHS?

Skutečně je pryč.

Skutečně je pryč.

Stavitel na skále.

Stavitel na skále.

Následující den, 15. 4., ještě zůstalo IHS zakryto.

Následující den, 15. 4., ještě zůstalo IHS zakryto. Nu, alespoň znak školy je už vidět.

Pokud by vás zajímalo, jak Georgetownská univerzita vysvětluje a zdůrazňuje svoji katolickou a jezuitskou identitu, tak to najdete tady. Malá citace bez překládání:

Catholicism’s rich and diverse intellectual tradition has long been an integral part of Georgetown’s academic life. Georgetown continues to enrich the intellectual life of the Church through the many contributions of its programs, faculty, and students. Individuals and initiatives strengthen and affirm Georgetown’s Catholic and Jesuit character in a variety of ways.

Mimochodem, když v Gaston Hall mluvila Laura Bushová, pochopitelně se nic nezakrývalo.

Obama na University of Notre Dame

Tento projev byl řekněme „běžným“ projevem během školního roku. Větší pozdvižení vzbudila další americká katolická škola, University of Notre Dame (Univerzita Naší Paní), která pozvala Obamu na přednesení hlavního projevu na závěr školního roku. Při té příležitosti mu také hodlá udělit čestný doktorát.

Tím mimo jiné porušila nařízení biskupské konference USA, že katolické instituce nesmí honorovat propotratové politiky. P. Jenkins, prezident školy, se brání tím, že toto nařízení zakazuje pouze honorovat propotratové politiky, kteří jsou katolíky a netýká se politiků jiného vyznání. Před ním to tak ale nikdy nikdo nevykládal.

Rozhodnutí Notre Dame vzbudilo rozhořčené reakce. Vedení školy kritizovalo již 33 amerických biskupů (tady je seznam), mnozí velmi tvrdými slovy, a vznikla petice proti Obamovu pozvání, která měla asi před týdnem 250 000 podpisů. Mírně nadpoloviční většina studentů s pozváním souhlasí, ale někteří uvažují, že se kvůli němu nedostaví na svoji vlastní promoci, případně nepřijdou jejich rodiče.

Proti vedení školy vystoupili také kněží řeholního řádu, který univerzitu provozuje – Kongregace Svatého Kříže (CSC).

Bude zajímavé sledovat, jestli Notre Dame také zakryje křesťanské symboly. 😦

Obama letos na závěr letního semestru vystoupí také na Arizona State University. Ta však oznámila, že mu neudělí čestný doktorát, přestože se to při podobných příležitostech obvykle dělá. Mluvčí ASU Sharon Keeler sdělila:

Naší praxí je uznávat jednotlivce pro jejich vykonané dílo, lidi, kteří jsou na své pozici dlouhou dobu. Jeho životní dílo teprve přijde. To je důvodem, proč mu na začátku jeho prezidentství neudělujeme titul.

Read Full Post »

DOKUMENT KE STUDIU A K DISKUSI:

Celý text projevu Baracka Obamy v Praze, 5. dubna 2009.

Full transcript of the Barack Obama’s speech in Prague, April 5th, 2009.

Zdroj/Source: http://prague.usembassy.gov/obama.html

Remarks of President Barack Obama

Hradčany Square
Prague, Czech Republic
April 5, 2009

Thank you for this wonderful welcome. Thank you to the people of Prague. And thank you to the people of the Czech Republic. Today, I am proud to stand here with you in the middle of this great city, in the center of Europe. And – to paraphrase one my predecessors – I am also proud to be the man who brought Michelle Obama to Prague.

I have learned over many years to appreciate the good company and good humor of the Czech people in my hometown of Chicago. Behind me is a statue of a hero of the Czech people – Tomas Masaryk. In 1918, after America had pledged its support for Czech independence, Masaryk spoke to a crowd in Chicago that was estimated to be over 100,000. I don’t think I can match Masaryk’s record, but I’m honored to follow his footsteps from Chicago to Prague.

For over a thousand years, Prague has set itself apart from any other city in any other place. You have known war and peace. You have seen empires rise and fall. You have led revolutions in the arts and science, in politics and poetry. Through it all, the people of Prague have insisted on pursuing their own path, and defining their own destiny. And this city – this Golden City which is both ancient and youthful – stands as a living monument to your unconquerable spirit.

When I was born, the world was divided, and our nations were faced with very different circumstances. Few people would have predicted that someone like me would one day become an American President. Few people would have predicted that an American President would one day be permitted to speak to an audience like this in Prague. And few would have imagined that the Czech Republic would become a free nation, a member of NATO, and a leader of a united Europe. Those ideas would have been dismissed as dreams.

We are here today because enough people ignored the voices who told them that the world could not change.

We are here today because of the courage of those who stood up – and took risks – to say that freedom is a right for all people, no matter what side of a wall they live on, and no matter what they look like.

We are here today because of the Prague Spring – because the simple and principled pursuit of liberty and opportunity shamed those who relied on the power of tanks and arms to put down the will of the people.

We are here today because twenty years ago, the people of this city took to the streets to claim the promise of a new day, and the fundamental human rights that had been denied to them for far too long. Sametová revoluce – the Velvet Revolution taught us many things. It showed us that peaceful protest could shake the foundation of an empire, and expose the emptiness of an ideology. It showed us that small countries can play a pivotal role in world events, and that young people can lead the way in overcoming old conflicts. And it proved that moral leadership is more powerful than any weapon.

That is why I am speaking to you in the center of a Europe that is peaceful, united and free – because ordinary people believed that divisions could be bridged; that walls could come down; and that peace could prevail.

We are here today because Americans and Czechs believed against all odds that today could be possible.

We share this common history. But now this generation – our generation – cannot stand still. We, too, have a choice to make. As the world has become less divided it has become more inter-connected. And we have seen events move faster than our ability to control them – a global economy in crisis; a changing climate; the persistent dangers of old conflicts, new threats and the spread of catastrophic weapons.

None of these challenges can be solved quickly or easily. But all of them demand that we listen to one another and work together; that we focus on our common interests, not our occasional differences; and that we reaffirm our shared values, which are stronger than any force that could drive us apart. That is the work that we must carry on. That is the work that I have come to Europe to begin.

To renew our prosperity, we need action coordinated across borders. That means investments to create new jobs. That means resisting the walls of protectionism that stand in the way of growth. That means a change in our financial system, with new rules to prevent abuse and future crisis. And we have an obligation to our common prosperity and our common humanity to extend a hand to those emerging markets and impoverished people who are suffering the most, which is why we set aside over a trillion dollars for the International Monetary Fund earlier this week.

To protect our planet, now is the time to change the way that we use energy. Together, we must confront climate change by ending the world’s dependence on fossil fuels, tapping the power of new sources of energy like the wind and sun, and calling upon all nations to do their part. And I pledge to you that in this global effort, the United States is now ready to lead.

To provide for our common security, we must strengthen our alliance. NATO was founded sixty years ago, after Communism took over Czechoslovakia. That was when the free world learned too late that it could not afford division. So we came together to forge the strongest alliance that the world has ever known. And we stood shoulder to shoulder – year after year, decade after decade – until an Iron Curtain was lifted, and freedom spread like flowing water.

This marks the tenth year of NATO membership for the Czech Republic. I know that many times in the 20th century, decisions were made without you at the table. Great powers let you down, or determined your destiny without your voice being heard. I am here to say that the United States will never turn its back on the people of this nation. We are bound by shared values, shared history, and the enduring promise of our alliance. NATO’s Article 5 states it clearly: an attack on one is an attack on all. That is a promise for our time, and for all time.

The people of the Czech Republic kept that promise after America was attacked, thousands were killed on our soil, and NATO responded. NATO’s mission in Afghanistan is fundamental to the safety of people on both sides of the Atlantic. We are targeting the same al Qaeda terrorists who have struck from New York to London, and helping the Afghan people take responsibility for their future. We are demonstrating that free nations can make common cause on behalf of our common security. And I want you to know that we Americans honor the sacrifices of the Czech people in this endeavor, and mourn the loss of those you have lost.

No alliance can afford to stand still. We must work together as NATO members so that we have contingency plans in place to deal with new threats, wherever they may come from. We must strengthen our cooperation with one another, and with other nations and institutions around the world, to confront dangers that recognize no borders. And we must pursue constructive relations with Russia on issues of common concern.

One of those issues that I will focus on today is fundamental to our nations, and to the peace and security of the world – the future of nuclear weapons in the 21st century.

The existence of thousands of nuclear weapons is the most dangerous legacy of the Cold War. No nuclear war was fought between the United States and the Soviet Union, but generations lived with the knowledge that their world could be erased in a single flash of light. Cities like Prague that had existed for centuries would have ceased to exist.

Today, the Cold War has disappeared but thousands of those weapons have not. In a strange turn of history, the threat of global nuclear war has gone down, but the risk of a nuclear attack has gone up. More nations have acquired these weapons. Testing has continued. Black markets trade in nuclear secrets and materials. The technology to build a bomb has spread. Terrorists are determined to buy, build or steal one. Our efforts to contain these dangers are centered in a global non-proliferation regime, but as more people and nations break the rules, we could reach the point when the center cannot hold.

This matters to all people, everywhere. One nuclear weapon exploded in one city – be it New York or Moscow, Islamabad or Mumbai, Tokyo or Tel Aviv, Paris or Prague – could kill hundreds of thousands of people. And no matter where it happens, there is no end to what the consequences may be – for our global safety, security, society, economy, and ultimately our survival.

Some argue that the spread of these weapons cannot be checked – that we are destined to live in a world where more nations and more people possess the ultimate tools of destruction. This fatalism is a deadly adversary. For if we believe that the spread of nuclear weapons is inevitable, then we are admitting to ourselves that the use of nuclear weapons is inevitable.

Just as we stood for freedom in the 20th century, we must stand together for the right of people everywhere to live free from fear in the 21st. And as a nuclear power – as the only nuclear power to have used a nuclear weapon – the United States has a moral responsibility to act. We cannot succeed in this endeavor alone, but we can lead it.

So today, I state clearly and with conviction America’s commitment to seek the peace and security of a world without nuclear weapons. This goal will not be reached quickly – perhaps not in my lifetime. It will take patience and persistence. But now we, too, must ignore the voices who tell us that the world cannot change.

First, the United States will take concrete steps toward a world without nuclear weapons.

To put an end to Cold War thinking, we will reduce the role of nuclear weapons in our national security strategy and urge others to do the same. Make no mistake: as long as these weapons exist, we will maintain a safe, secure and effective arsenal to deter any adversary, and guarantee that defense to our allies – including the Czech Republic. But we will begin the work of reducing our arsenal.

To reduce our warheads and stockpiles, we will negotiate a new strategic arms reduction treaty with Russia this year. President Medvedev and I began this process in London, and will seek a new agreement by the end of this year that is legally binding, and sufficiently bold.  This will set the stage for further cuts, and we will seek to include all nuclear weapons states in this endeavor.

To achieve a global ban on nuclear testing, my Administration will immediately and aggressively pursue U.S. ratification of the Comprehensive Test Ban Treaty. After more than five decades of talks, it is time for the testing of nuclear weapons to finally be banned.

And to cut off the building blocks needed for a bomb, the United States will seek a new treaty that verifiably ends the production of fissile materials intended for use in state nuclear weapons. If we are serious about stopping the spread of these weapons, then we should put an end to the dedicated production of weapons grade materials that create them.

Second, together, we will strengthen the nuclear Non-Proliferation Treaty as a basis for cooperation.

The basic bargain is sound: countries with nuclear weapons will move toward disarmament, countries without nuclear weapons will not acquire them; and all countries can access peaceful nuclear energy. To strengthen the Treaty, we should embrace several principles. We need more resources and authority to strengthen international inspections. We need real and immediate consequences for countries caught breaking the rules or trying to leave the Treaty without cause.

And we should build a new framework for civil nuclear cooperation, including an international fuel bank, so that countries can access peaceful power without increasing the risks of proliferation.  That must be the right of every nation that renounces nuclear weapons, especially developing countries embarking on peaceful programs.  No approach will succeed if it is based on the denial of rights to nations that play by the rules. We must harness the power of nuclear energy on behalf of our efforts to combat climate change, and to advance opportunity for all people.

We go forward with no illusions. Some will break the rules, but that is why we need a structure in place that ensures that when any nation does, they will face consequences. This morning, we were reminded again why we need a new and more rigorous approach to address this threat. North Korea broke the rules once more by testing a rocket that could be used for a long range missile.

This provocation underscores the need for action – not just this afternoon at the UN Security Council, but in our determination to prevent the spread of these weapons. Rules must be binding. Violations must be punished. Words must mean something. The world must stand together to prevent the spread of these weapons. Now is the time for a strong international response. North Korea must know that the path to security and respect will never come through threats and illegal weapons. And all nations must come together to build a stronger, global regime.

Iran has yet to build a nuclear weapon. And my Administration will seek engagement with Iran based upon mutual interests and mutual respect, and we will present a clear choice. We want Iran to take its rightful place in the community of nations, politically and economically. We will support Iran’s right to peaceful nuclear energy with rigorous inspections. That is a path that the Islamic Republic can take. Or the government can choose increased isolation, international pressure, and a potential nuclear arms race in the region that will increase insecurity for all.

Let me be clear: Iran’s nuclear and ballistic missile activity poses a real threat, not just to the United States, but to Iran’s neighbors and our allies. The Czech Republic and Poland have been courageous in agreeing to host a defense against these missiles. As long as the threat from Iran persists, we intend to go forward with a missile defense system that is cost-effective and proven. If the Iranian threat is eliminated, we will have a stronger basis for security, and the driving force for missile defense construction in Europe at this time will be removed.

Finally, we must ensure that terrorists never acquire a nuclear weapon.

This is the most immediate and extreme threat to global security. One terrorist with a nuclear weapon could unleash massive destruction. Al Qaeda has said that it seeks a bomb. And we know that there is unsecured nuclear material across the globe. To protect our people, we must act with a sense of purpose without delay.

Today, I am announcing a new international effort to secure all vulnerable nuclear material around the world within four years.   We will set new standards, expand our cooperation with Russia, and pursue new partnerships to lock down these sensitive materials.

We must also build on our efforts to break up black markets, detect and intercept materials in transit, and use financial tools to disrupt this dangerous trade. Because this threat will be lasting, we should come together to turn efforts such as the Proliferation Security Initiative and the Global Initiative to Combat Nuclear Terrorism into durable international institutions. And we should start by having a Global Summit on Nuclear Security that the United States will host within the next year.

I know that there are some who will question whether we can act on such a broad agenda. There are those who doubt whether true international cooperation is possible, given the inevitable differences among nations. And there are those who hear talk of a world without nuclear weapons and doubt whether it is worth setting a goal that seems impossible to achieve.

But make no mistake: we know where that road leads. When nations and peoples allow themselves to be defined by their differences, the gulf between them widens. When we fail to pursue peace, then it stays forever beyond our grasp. To denounce or shrug off a call for cooperation is an easy and cowardly thing. That is how wars begin. That is where human progress ends.

There is violence and injustice in our world that must be confronted. We must confront it not by splitting apart, but by standing together as free nations, as free people. I know that a call to arms can stir the souls of men and women more than a call to lay them down. But that is why the voices for peace and progress must be raised together.

Those are the voices that still echo through the streets of Prague. Those are the ghosts of 1968. Those were the joyful sounds of the Velvet Revolution. Those were the Czechs who helped bring down a nuclear-armed empire without firing a shot.

Human destiny will be what we make of it. Here, in Prague, let us honor our past by reaching for a better future. Let us bridge our divisions, build upon our hopes, and accept our responsibility to leave this world more prosperous and more peaceful than we found it. Thank you.

Read Full Post »

Před pár dny jsem v příspěvku s provokativním názvem (za který se trochu stydím) psal o tom, kdo všechno také používá Apple Macintosh:

Potvrzeno: Satan používá Mac

Dnes mi ovšem brácha poslal fotečku, která mi otevřela poněkud širší obzory. V následujícím malém fotoseriálu je to snímek č. 3.

Rozšíření MacBooků je větší, než by si jeden myslel. (Ufff, stačí, že ho závidím bratrovi, kdykoliv ho s ním vidím. I když čistě technicky vzato je můj Hewlett-Packard možná vybavenější. Ale co image? :-))

Martin Bursík, Kateřina Jacques a MacBook Pro. (Starší snímek.)

Takto to začalo. Martin Bursík, Kateřina Jacques a Apple MacBook Pro. Topolánek ještě bezjablečný. A také bezostružinový - dnes používá mobil Blackberry. (Starší snímek.)

Ondřej Liška již nakažen.

Ondřej Liška již nakažen.

Mirek Topolánek na palubě. (foto ČTK, Michal Kamaryt, 18. 3. 2009)

Mirek Topolánek se nalodil na jablečnou palubu. (foto ČTK, Michal Kamaryt, 18. 3. 2009)

Ivan Langer a Petr Nečas v ohrožení!

Ivan Langer a Petr Nečas v ohrožení!

Jistěže na snímcích nejsou andělé ani démoni. Jsou to politici.

Dlužím vám malou omluvu: Dobře vím, že nadpis tohoto článku je bulvární. Snad nepřesahuje jakousi hypotetickou mez toho, co je přiměřené pro blog. Uvažuji o tom téměř od samého začátku. Stále (a čím dál víc) se kloním k tomu, že blog je formát lehký, ironický a snad aspoň občas trochu veselý. Má (také) bavit a nezatěžovat přespříliš. Alespoň tedy v podání Oslíka.

Zpět k tématu:

MacBook používá také Obama.

MacBook používá také Obama.

Český Obama MacBook nepoužívá (foto www.cyrilsvoboda.cz).

Český Obama MacBook nepoužívá (foto http://www.cyrilsvoboda.cz).

I Limonádový Joe by jistě používal MacBook!

I Limonádový Joe by jistě používal MacBook!

A když už jsme u té Kolaloky… nabízím ještě jeden videokomentář k aktuální politické situaci:

Limonádový Joe aneb koňská opera, Winnifred (Olga Schoberová) zpívá píseň Arizona:

Read Full Post »

Americký prezident Barack Obama zdědil po Georgi Bushovi státní dluh větší než bilión dolarů, který vytvořila především válka proti terorismu, ale zčásti také loňská opatření proti krizi.

Odstavec opraven. Obamův protikrizový plán má tento deficit jen v letošním roce zvýšit o dalších 1,8 biliónu dolarů. V dalších letech se mají podle jeho představ schodky postupně snižovat, avšak kumulativní dluh bude stále narůstat, k situaci přebytku a tedy převahy splácení v dohledné budoucnosti nikdy nedojde.

Následující graf ukazuje plánovaný roční (nikoliv kumulovaný) schodek amerického státního rozpočtu podle plánu Bílého domu a podle předpovědi rozpočtového výboru Kongresu (jenž je ale také ovládaný demokraty):

Odhad vývoje deficitu amerického státního rozpočtu. Na vodorovné ose roky, na svislé procenta hrubého domácího produktu. Červená linka je predikce Bílého domu, růžová predikce Kongresu, s demokratickou většinou. (zdroj Wall Street Journal)

Odhad vývoje deficitu amerického státního rozpočtu. Na vodorovné ose roky, na svislé procenta hrubého domácího produktu. Červená linka je predikce Bílého domu, růžová predikce Kongresu, s demokratickou většinou. (zdroj Wall Street Journal)

Jak si představit bilion dolarů? (Upozornění: Do angličtiny se bilion překládá jako trilion, což občas vede k nedorozuměním.)

PageTutor.com přišlo s názornou grafikou.

Stodolarová bankovka.

Stodolarová bankovka.

$10,000 (sto stodolarovek).

$10,000 - sto stodolarovek. (Nic moc. V Česku mafiáni a kamarádi vrcholných politiků běžně nosí po kapsách i větší sumy.)

Milion dolarů.

Milion dolarů.

Sto miliónů dolarů. Akorát na paletu.

Sto miliónů dolarů. Tak akorát na paletu.

Miliarda dolarů!

Miliarda dolarů!

A konečně bilión dolarů. Povšimněte si prosím, že palety jsou dvě na sobě. A je to ve stodolarovkách, tedy zhruba dvoutisícikorunových bankovkách.

A konečně bilión dolarů. Povšimněte si prosím, že palety jsou po dvou na sobě. A je to ve stodolarovkách, tedy zhruba dvoutisícikorunových bankovkách.

Tyto peníze si USA půjčí různě po světě, hlavně v Číně. Tím mimo jiné výrazně uškodí rozvojovým zemím, protože stáhnou zdroje světových investorů k sobě a ty už nezbudou pro méně důvěryhodné státy. Přinutí je tak zvýšit úroky – což pro ně bude mít v budoucnu velmi negativní dopady – nebo si prostě půjčit nebudou moci.

Malá hádanka nakonec: Co myslíte, udělá to něco s globální inflací nebo ne?

😦

Read Full Post »

Vzestup Baracka Obamy s sebou paradoxně přinesl také vzestup jedné nečekané osobnosti, jejíž epochu jen málokdo nepovažoval za uzavřenou. Ale někdejší hvězda americké republikánské strany Newt Gingrich věří na odchody a návraty.

Newt Gingrich (foto Newt.org)

Newt Gingrich (foto Newt.org)

V americkém Kongresu

Newt byl plných dvacet let kongresmanem, v letech 1979 až 1999. V roce 1994 vedl volební kampaň republikánů do Kongresu. Výsledek byl pozoruhodný –  poprvé po čtyřiceti letech získali republikáni v Kongresu většinu.  Time jmenoval Gingriche osobností roku. V lednu 1995, dva roky po nástupu Billa Clintona, se Newt Gingrich stal předsedou (mluvčím) Kongresu.

V následujících čtyřech letech byl Newt synonymem opozice proti Billovi. Jeho zpočátku vysoká podpora u veřejnosti ale rychle klesala, zejména od roku 1998, kdy byl hlavním motorem impeachmentu proti prezidentovi kvůli jeho skandálu s Monikou Lewinsky. Impeachment byl vnímán jako trapný a navíc byl neúspěšný. Kvůli tomuto a dalším problémům Newt Gingrich 3. 1. 1999 odstoupil nejenom z místa předsedy, ale vůbec opustil Kongres a to přestože vyhrál parlamentní volby na další období.

Newt říká, že věří v odchody a návraty. Škoda, že si podobné heslo nevzal k srdci třeba Jiří Čunek, dokud byl čas.

Třetí manželství

V dalších letech nebylo o Gingrichovi na politické scéně moc slyšet. Vlastnil konzultační společnost, konzultoval a publikoval. A taky se oženil. Potřetí. V roce 2000 si vzal Callistu Bisek, členku kongresového personálu. Gingrich je baptistou a jeho denominace umožňuje snadné rozvody. Nicméně ani jižní baptisté ještě netolerují cizoložství v průběhu manželství a Newt přiznal, že s Callistou udržoval vztah už v době, kdy byl předsedou parlamentu – a kdy se snažil odvolat Billa Clintona. Své druhé ženě Marianne Ginther se za nevěru veřejně omluvil.

Newt Gingrich se třetí manželkou (foto Newt.org)

Newt Gingrich se třetí manželkou Callistou (foto Newt.org)

Návrat na scénu

Gingrich si nicméně po roce 2000 získal slušné renomé jako publicista. Vyjadřuje se k mnoha otázkám a vždy promyšleně. Je konzervativní a pro život. Začal se také více zajímat o náboženská témata. S novou manželkou založili Gingrich Productions, publikační společnost, která mj. vydala DVD o Reaganovi, o roli Boha v americké společnosti a připravuje DVD o úloze Jana Pavla II. při pádu komunismu.

Gingrichův web má kapku neskromnou doménu:

Newt.org

Osm let mimo aktivní politiku mohlo být dostatečným pokáním. Na konci éry George Bushe mladšího byla republikánská strana zkorumpovaná mocí a demoralizovaná. Hledala se vůdčí osobnost. McCain se jí nedokázal tak docela stát ani během kampaně a po prohře ve volbách se už o to ani nepokouší. Newt chytil druhý dech (nebo kolikátý) a plný energie zaplnil uprázdněné místo – o jeho ideje a přednášky začal být náhle zájem.

Přednášející nebo píšící Newt je strhující a už před volbami začal pracovat na povzbuzení morálky republikánů po předpokládané prohře. Asi první, kdo ho navrhl na republikánského kandidáta na prezidenta pro rok 2012 byl, několik dní po volbách, publicista Robert Novak (mimochodem konvertita od judaismu ke katolicismu, nyní trpící mozkovým nádorem).

Bude Jimmy Carter II. alias Barack Obama za čtyři roky porazitelný?

Pravděpodobně ano. Záleží na výsledcích jeho ekonomického plánu. Zatím Obamova popularita rychle klesá, jak už to tak po volbách bývá. Jeho základní ideová východiska, vysoká popularita před volbami, jasné vítězství a také mnoho detailů v jeho dosavadním krátkém prezidentování, nápadně připomínají demokrata Jimmyho Cartera, který byl prezidentem těsně po Vietnamské válce.

Carter stejně jako Obama čelil dramatickému poklesu zahraničního vlivu USA. A stejně jako on se jej nesnažil zastavit, ale jen řídit – takže jej de facto urychloval. Carterovo funkční období začalo katastrofou v Panamě, skončilo katastrofou v Íránu a mezi tím bylo nepřetržitou řadou katastrof. Mnozí ho považuji za nejhoršího amerického prezidenta 20. století.

I Carterovi je však třeba přiznat jeden plusový bod: Upustil od realizace svého předvolebního slibu, že stáhne vojáky z Jižní Koreje.

Cartera po čtyřech letech nahradil Ronald Reagan. Bude-li obamismus reinkarnací carterismu – což se v této chvíli jeví dost pravděpodobně – a americkou ekonomiku se nepodaří pořádně nastartovat (ačkoliv si jistě nikdo na světě kromě alkajdistů a anarchistů nemůže přát, aby se potopila do hluboké recese), může mít příští republikánský kandidát snadnou práci.

A kdo ho může porazit?

Kromě Newta Gingriche se stále nejčastěji zmiňuje jméno Sarah Palin, která s Johnem McCainem vloni kandidovala na viceprezidentku. Guvernérka Aljašky má zásadní nevýhodu v tom, že nebydlí ve Washingtonu. A čeká ji předběžná zkouška. Musí se rozhodnout, zda bude v roce 2010 usilovat o druhé období na křesle guvernéra, nebo kandidovat do senátu. Guvernorát je jistější volba, zatímco senát by ji dostal do centra dění a v prezidentských volbách by jí více pomohl. Ať už zvolí kteroukoliv cestu, musí vyhrát, má-li mít šanci na prezidentskou nominaci v roce 2012.

Nepříjemnou zprávou z posledních dní je, že dcera Palinových Bristol se rozešla s otcem svého dítěte, s nímž původně plánovala svatbu.

Cherchez la femme

Koncem února přinesly New York Times obsáhlý profil Newta Gingriche. V něm se jakoby mimochodem objevila tato stručná poznámka:

Gingrich, který je od postgraduální školy baptistou, řekl, že bude brzy konvertovat ke katolicismu, vyznání své ženy.

To není zrovna vyčerpávající informace. Thomas Peters, který bloguje jako American Papist, nicméně napsal trochu více, bez uvedení zdroje:

Newt Gingrich údajně vstoupí do katolické církve v neděli 29. března 2009 ve Washingtonu, DC. S manželkou je zde už nějakou dobu vídán na mších v National Shrine (národní svatyni).

Vítej v církvi hříšníků, Newte! Snad nejde jen o další epizodu v tvém životě.

Pane, chceš-li, můžeš nás očistit! (srov. Mt 8, 2)

Read Full Post »

« Newer Posts - Older Posts »