Kulatý stůl Lidových novin s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou, 7. 5. 2010:
Jenže na lidoveckých kandidátkách je i Jana Hybášková, která svého času v Evropském parlamentu válčila například za usnadnění rozvodů napříč unií. Jak se její společensky liberální zaměření slučuje s rodinnými hodnotami a konzervativním světonázorem?
Jana Hybášková i další Evropští demokraté na kandidátkách KDU-ČSL se prý veřejně zavázali, že se v biotických otázkách přizpůsobí svým hostitelům. „A víte,“ pokračuje muž, pro něhož byla ještě před chvílí obhajoba tradičních hodnot alfou a omegou veškeré politiky, „to mi vadí, ta vylučovací metoda. Samozřejmě musíme spolupracovat i s někým, kdo s námi toto nesdílí do hrdel a statků a do úplně posledního písmene.“
Jana Hybášková (foto: http://www.hybaskova.cz)
Beseda s volebním lídrem pražské kandidátky KDU-ČSL Janou Hybáškovou, 15. 5. 2010 v paláci Caritas:
Místo rodinné politiky navrhla používat termín pro-populační politika. Pojem „rodinná politika“ zpravidla v občanech evokuje představu rodiny se třemi a více dětmi. Podle ní by ovšem měla být realizována politika prvního, případně druhého dítěte, nikoliv až dítěte třetího.
Napadají mě tyto možné interpretace:
- KDU-ČSL je „pro politiku prvního, případně druhého dítěte, nikoliv až dítěte třetího.“
- Paní Jana Hybášková se nepřizpůsobila svým hostitelům v této otázce, kterou snad můžeme považovat za bioetickou. Bylo by zajímavé se dozvědět, jak se přizpůsobila v jiných bioetických otázkách.
- Jana Hybášková se přizpůsobila zčásti a dohoda mezi ní a Cyrilem Svobodou zněla nějak takto: „Já považuji za správné nemít žádné děti, vy tři až čtyři, uzavřeme oboustranně přijatelný kompromis a budu říkat, že jsem pro 1-2 děti.“
Nějaký další nápad?
(Zdroj: Matyáš Zrno)
Zdá se nicméně, že Brno není Praha, hele…
Lidovecký stánek na Masarykově ulici v Brně, 18. 5. 2010
John Denver, Thank God, I’m a Country Boy:
Kamarád mi nasadil brouka do hlavy a navrhl jistou pozitivní interpretaci slov Jany Hybáškové. Ověřuji. Nebyl někdo z vás na té besedě v Caritas?
Rozumím výše řečenému tak, že je třeba realizovat podporu rodinám nejen AŽ od třetího dítěte, ale podporu rodinám rovnou U6 od prvního… Tedy propopulační politika bez ohledu na to, kolikáté dítě to v rodině je…
Ano, to je ten možný pozitivní výklad. Nicméně to silně odporuje známým stanoviskům Jany Hybáškové, musela by si dohodu s Cyrilem Svobodou opravdu vzít k srdci a přestat být feministkou.
Byla jste tam?
Pokud seženeme svědectví nebo ještě lépe záznam a váš výklad se bude jevit jako možný, bude to pravděpodobně úmyslně, velmi pečlivě předem promyšlená formulace, zvolená tak, aby tento dvojí výklad umožňovala.
OK, zdá se, že jsem nalítl rafinované demagogii. Teď bych se měl omluvit a hluboce stydět. Ale asi to neudělám. Nebo to má přinejmenším čas.
Je to formulace přesně, jako by ji vymyslel Cyril Svoboda. To je dokonale jeho styl. Doprčic. Je to temnější, než se zdá.
Jak „možný“ výklad? Formulace paní Hybáškové mi přijde jednoznačná již po prvním přečtení. Nevím,co na tom je komplikovaného nebo dvojznačného. Čtete už jistá prohlášeníod jistých lidí s negativním předporozumněním.
A ještě: co máte proti feminismu? Odkdy je feminismus proti podpoře dětí???
Mne spíše zajímá, odkdy feminismus je pro podporu dětí, příp. početných rodin, které – jako jediné – mohou náš vymírající národ zachránit, Katko. Poučíte mne?
No, možná by bylo lepší, kdybyste mi nejprve vysvětlil, kde jste vlastně Vy nebo Oslík vůbec došli k názoru, že feminismus je proti podpoře mateřství, nebo proti několikanásobnému mateřství, … protože to je pochopitelně nesmysl.
(Vždyť se jen podívejte , když už ideový obsah feminismu nechcete nijak zvlášť studovat, třeba kolik jen matek početných rodin se k feminismu hlásí -viz např. Oslíkova oblíbená Sarah Palin…):-)
Ve feminismu existují dva proudy. Některé ze zakladatelek feminismu byly proti potratům, protože je vnímaly – zcela správně – jako nástroj moci mužů nad ženami.
Brzy ale převládl druhý proud a dnes je tento proud synonymem feminismu. Je velice ostře proti rodině a potraty chce nejen legalizovat či udržet legální, ale dokonce je pozitivně propaguje jako údajné dobro.
V Americe se několik žen pokouší oživit ten původní feminismus, prolife, případě vytvořit novou variantu konzervativního feminismu, která převezme pouze to, co je na feminismu dobré, a odstraní ten socialisticko-nacistický balast, který z něj dělá nelidskou ideologii. Mezi ně patří Sarah Palin, ale zcela jistě ne Jana Hybášková.
Ve feminismu neexistují jen dva proudy, je to neobyčejně široké spektrum názorů, v některých ohledech a některých tendencích i dost protichůdných… . Feminismus ovšem rozhodně neřeší KOLIK mají mít ženy dětí, to je totiž v kompetenci samotných žen. A v době rozsáhlé dostupnosti a užívanosti antikoncepce mi nechcete ,doufám , tvrdit, že problém natality souvisí přímo s otázkou interrupcí. Pokud řešíte ( -tn-) v této diskusi „vymírající český národ“ měli byste se podívat na politiku různých zemí: Ani katoličky nebudou rodit děti, (podívejte se na Polsko ne bo ještě lépe Itálii), pokud nebudou mít sociální podmínky pro rodičovství. Podívejte se na zatracované ? „protestantské, feministické a socialistické“ severské státy, jak mají úspěšnou pronatalitní politiku.
Dokladů o prioritách Jany Habáškové najdete na webu snadno spoustu. Třeba GayNet si doslova dělá z lidovců legraci:
http://aktualne.gaynet.cz/domaci/3551-jana-hybaskova-je-pro-registrovane-partnerstvi-a-presto-kandiduje-za-kdu-csl.html
Evropské rozvody, státní podpora feministickým organizacím, kvóty pro ženy, mezinárodně uznané právo na potrat, registrované partnerství a sexuální výchova – toť vskutku pozoruhodný program lídra KDU-ČSL v hradeckém kraji Jany Hybáškové.
Se ženou, která přesně tyto názory propaguje a v Evropském parlamentu pět let prosazovala, se totiž spojili. Ano, řeč je o Janě Hybáškové, donedávna europoslankyni a předsedkyni trpasličí Evropské demokratické strany. Svého času velvyslankyni v Kuvajtu.
Tady se to snaží hezky zabalit – ale nikoliv, nešlo jen o právo na potrat v případech válečného konfliktu, ale obecně.
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/729277
Já jsem měla velikou práci, jako člověk, který se pohybuje v konfliktních oblastech, když jsem byla v Evropském parlamentu, prosadit v Evropské lidové straně debatu o reprodukčním zdraví, čili právo ženy na potrat v případě, že je znásilněna ve válečném konfliktu.
Na těchto prohlášeních nevidím nic skandálního.
Tak to je asi ten rozdíl mezi námi. Podle mne je to přinejmenším příkrý protiklad k tomu, jak lidovci představují svoji politiku v katolickém prostředí. Už chápete, proč jim nevěřím pomalu ani nos mezi očima?
Znám spoustu členů KDU-ČSL ve svém bezprostředním okolí, třeba u nás ve farnosti. Také jsem je ve většině porevolučních voleb volil. Ale začínám mít čím dál silnější, konkrétnější a argumenty podloženější dojem, že pro české katolíky by bylo nejlepší, kdyby se už do parlamentu nedostali.
Nějakou dobu uvažuji, že o tom napíšu, ale nějak se nemůžu rozhoupat, ještě asi nepřetekla ta poslední kapka.
A chápete rozdíl mezi osobní odpovědí J. Hybáškové jako ženy, mající jisotu zkušenost z válečných konfliktů, a mezi veřejnou politickou proklamací?
Tak tenhle rozdíl já tedy nechápu. Kdyby Vám nějaký politik tvrdil „osobně jsem za právo dětí po sedmdesátce zavraždit své rodiče, ale je to můj soukromý názor, nikoliv politická proklamace“, tak ho budete beze všeho volit??? Proč by neměly být osobní názory politiků relevantní pro jejich přijatelnost a volitelnost???
Dovolila bych si připomenout, že žádní strana z našeho politického spektra (včetně KDU) nemá v těchto volbách ambice cokoliv MĚNIT na stávající legislativě v oblasti interrupcí. Nevím ani o tom, že by v KDU byl nějaký jednotný názor ohledně potenciálního zpřísnění podmínek v oblasti legislativy okolo interrupcí a nuancí, které by mluvily o konkrétních výjimkách v takové legislativě, to už vůbec ne. Pokud berete i osobní vyjádření p. Hybáškové do médií v tomto případě jako nikoliv soukromý názor, ale politickou prezentaci, a já na tuto tezi přistoupím, i za těchto okolností , jestli se vyslovila pro možnost interrupce po znásilnění ve válečném konfliktu, není to nic proti linii strany. Asi víte, že tuto výjimku (legální možnost interrupce právě po znásilnění) najdete i v těch zemích, kde není jinak legislativně interrupce umožněna.
A krom toho, pokud vám tolik leží na srdci otázka právě interrupcí : doporučujete jakou alternativu? ODS s jejím nezpochybňováním práva na interrupci je pro křesťana přijatelnější než (alespoň) proklamace lidovců o právo člověka na ochranu již před narozením?
Nebo k paní Hybáškové: všichni členové KDU musí zaujímat jednotný postoj ve všech nuancích nejrůznějších témat?
Napsal jsem to tak, že to vypadá, jako že nevěřím jednotlivým či řadovým lidovcům. Tak to samozřejmě není, jsou to dobří lidé. Ze všech stran má KDU-ČSL zdaleka nejpoctivější a nejctnostnější členstvo.
Nevěřím jen té straně jako celku. Ale zase – nemohu říci „nevěřím jejímu vedení.“ Vůbec to není otázka několika konkrétních lidí ve vedení. Je to otázka toho, jak jsou nastaveny všechny okolnosti života té strany, její kultury.
Katolické strany jsou omyl, všude. Buďto jím byly od počátku – byť jejich vznik iniciovala přímo církevní hierarchie – nebo se rychle přežily.
To u vás jistě platí i o takové bavorské CSU, že?
V KDU by vám dali, nikde nestojí, že jsou katolickou stranou. V jejím členstvu jsou i nekatolíci, třeba Pithart. Ty strany jsou křesťanské především proto, že ve svém programu akcentují sociální učení církve vyjádřené hlavně papežskými sociálními encyklikami. S tím se může ztotožnit kdokoliv bez ohledu na vyznání.
Jistě. Nicméně lidovci sami mají pocit, že každý katolík má morální povinnost je volit, a dávají to dost nepokrytě na jevo. Samozřejmě, že by rádi, kdyby je volil také ještě někdo jiný. Ale považují za křivdu a skandál, pokud by je nevolil katolík.
Mno.
„jsou to dobří lidé. Ze všech stran má KDU-ČSL zdaleka nejpoctivější a nejctnostnější členstvo“
a
„Nevěřím jen té straně jako celku“
je poněkud logicky nekonzistentní, zdá se.
Jakoby snad „okolnosti“, „kultura“ ležely mimo subjekty té strany a byly určujícím činitelem, či co.
😀
Je to složitější, ve skutečnosti je ten rozpor jen zdánlivý. Můžu třeba napsat, že mezi mladými komunisty převažují upřímní, nesobečtí, nadšení lidé… chápete? To jsem samozřejmě vyhrotil, ale snad se to tím trochu vyjasnilo.
Jsou to dobří lidé a myslí to dobře, jen se v něčem prostě mýlí a mají kulturu, která ty omyly živí a udržuje. Pozor, není to kultura obecně katolická, je specificky lidovecká.
Rád bych to vysvětlil v článku, ale nevím, jestli mám ještě před volbami do KDU až tak tvrdě bušit.
Sice jistě existovali upřímní a nesobečtí komunisté, ale celkově byla komunistická strana neupřímná a sobecká, protože nositeli těchto vlastností byli její převažující neupřímní a sobečtí členové. To co předpokládáte, totiž činitel, agens, činný subjekt, ležící mimo komunitu, logicky neexistuje. Kultura nemůže existovat mimo subjekty této kultury.
p.s.
Pokud se vcítíte do upřímného a nesobeckého komunisty, jak asi by viděl svoji stranu, možná naleznete překvapivou podobnost v náhledu…
[…] Související článek: Jsou lidovci pro politiku jednoho, nejvýše dvou dětí? […]
Pro doplnění k tématu jeden odkaz na jeden poměrně dlouhý článek:
Reakce Jany Hybáškové na článek Matyáše Zrna je na jejích stránkách:
http://www.eds2009.cz/cz/novinky/?item=146
Děkuji! S tím článkem z velké části souhlasím, i když ne se vším!