Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Posts Tagged ‘Twins’

Z Radia Vatikán:

Vatikán. U příležitosti 10. výročí útoku na Spojené státy zaslal Benedikt XVI. zvláštní list arcibiskupovi New Yorku, Timothy M. Dolanovi. Vzhledem k významu této připomínky jej přinášíme v plném znění:

Mému ctihodnému bratru
nejdůstojnějšímu Timothy M. Dolanovi
předsedovi Katolické biskupské konference Spojených států

 

Milost a pokoj od Boha našeho Otce a od našeho Pána Ježíše Krista!

Vracím se v těchto dnech v myšlenkách k chmurným událostem z 11. září 2001, kdy tolik nevinných přišlo o život při brutálním útoku na věže Světového obchodního centra a při dalších útocích ve Washington D.C. a v Pennsylvanii. Spolu s vámi poroučím tisíce obětí nekonečnému milosrdenství Všemohoucího Boha a prosím Nebeského Otce, aby i nadále utěšoval ty, kdo oplakávají ztrátu svých milovaných.

K tragédii oněch dnů patří prohlášení pachatelů, že jednali ve jménu Boha. Znovu musí být jednoznačně konstatováno, že teroristický čin nelze ospravedlnit nikdy, za žádných okolností. Každý lidský život je v Božích očích vzácný a k šíření pravé úcty k nezcizitelným právům a důstojnosti jednotlivců i všech národů na světě by se mělo využívat veškerých možností.

Chtěl bych vyzvednout odvahu a velkorysost Američanů, kterou projevili při záchranných akcích, a houževnatost, s níž i nadále pokračovali v naději a důvěře. Vytrvale se modlím za to, aby pevné odhodlání prosazovat spravedlnost a globální kulturu solidarity pomohlo zbavit svět křivd, které tak často vyvolávají akty násilí, a vytvořit podmínky pro pevnější mír a prosperitu a spolu s tím také světlejší a bezpečnější budoucnost.

V tomto duchu z celého srdce zdravím vás, vaše bratry biskupy a všechny, kdo jsou svěřeni vaší pastorační péči, a rád uděluji své apoštolské požehnání jako závdavek míru a pokoje v našem Pánu.

 

Ve Vatikánu, 11. září 2011

BENEDICTUS PP. XVI.

Read Full Post »

Před dvěma týdny náhle zemřel Michael Dubruiel, americký katolický spisovatel, bloger a editor nakladatelství Our Sunday Visitor.

Pozn.:
Objednáte-li si do konce února
některou z Dubruielových knih, OSV dá jeho rodině dvojnásobnou provizi. Odkaz vede na zabezpečený server a po kliknutí se vám otevře dotazovací okno, které s klidem a bez jakéhokoliv rizika potvrďte. Teprve potom se vám otevře stránka s knihami.

Dubruielova manželka Amy Welborn publikovala na svém blogu poslední Michaelův text, který napsal pro svůj sloupek Některá zrna padla v diecézním časopise. Je to inspirativní úvaha o smrti a naději, o jedné velké lži a důvěře. Napsal ji 2. února tohoto roku večer. Následující den ráno v tělocvičně zkolaboval a po převozu do nemocnice zemřel. Bylo mu 50 let.

To nejmenší, co pro něj mohu udělat, je přeložit tento krátký článek do češtiny. Zde je:

Poslední sloupek Michaela Dubruiela

Když jsem byl před několika týdny ve Washingtonu D. C., narazil jsem na starého přítele, Otce Benedikta Groeschela, CFR, se kterým jsem spolupracoval na několika knihách. Potkali jsme se po mši pro vedoucí prolife v Trinity College. Bylo to přesně pět let a deset dní po onom večeru v Orlandu na Floridě, kde Otec Benedikt téměř přišel o život během tragické nehody a skoro čtyři roky od týdne, který jsem s ním strávil v New Yorku, kde jsem mu asistoval při posledních úpravách knihy, kterou psal společně s biskupem Bakerem.

Práce s tehdy velmi křehkým Otcem Benediktem mi připomněla interview, které poskytl o několik let dříve na EWTN Dougu Keckovi v Booknotes. Během tohoto interview k prvnímu vydání knihy Oce Benedikta Povstaňte z temnoty (Arise from Darkness), požádal Doug Otce Benedikta, aby se rozhovořil o něčem, co Otec ve své knize nazýval “velkou lží.” “Velká lež,” řekl Otec Benedikt (a v tomto bodě jej parafrázuji), znamená myslet si, že když se pomodlíme všechny správné modlitby a žijeme správně, nestane se nám nikdy nic špatného. Bohužel existuje mnoho dobrých lidí, kteří ztratili víru, protože věřili této lži, a to ji činí vskutku velkou!

Člověk jen musí pomyslet na Ježíše Krista, bezhříšného Syna Božího, a na to, jak hrozně trpěl na kříži, aby své mínění v tomto bodě opravil. V naší době jsou mnozí, o kterých víme, že žili svatý život, mnozí, kteří se hodně modlili, a přesto také trpěli.

To mne přivádí k další příhodě, o které jsem se dozvěděl od Otce Benedikta, když jsem s ním pracoval v New Yorku před čtyřmi lety. Čekal jsem na něj, abych udělal nějaké korektury v textu, když jsem si všiml něčeho, co vypadalo jako svatební oznámení. Zeptal jsem se ho, zda to patří nějakému příbuznému, nebo páru, který oddal. Odpověděl, že nic takového, ale vyprávěl mi příběh osoby, které se to týkalo.

Diana byla mladá portorikánka, která vyrostla v domově velmi naplněném vírou. Ačkoliv byli chudí, naučila ji její matka v raném věku důvěřovat nade všechno Bohu. Když byla dost stará, aby šla do koleje, objevila Diana způsob, jak pečovat o své vzdělání – opět něco, za co vděčila své silné víře – a stala se prvním členem své rozsáhlé rodiny, který promoval. Potom se vdala a nastoupila u velké investiční firmy v New Yorku.

Přestože ji práce zaměstnávala, našla si čas na to, aby každý den chodila na mši. Když její přítelkyně pořádaly večírky, Diana pro ně vyráběla dárkové balíčky, které obsahovaly cukroví a make-up, ale také modlitební knížku a svěcenou vodu. Když některý člen rodiny nemohl zaplatit své účty, Diana je tajně zaplatila za něj. Když se někdo z rodiny dostal do potíží, vykoupila jej z vězení.

Jedné noci měla Diana podivný sen. Ve snu viděla Ježíše, oblečeného v bílé róbě, stojícího na oblaku dýmu. Kynul jí, aby šla za ním a říkal jí, ať se nebojí, že ji vezme s sebou. Pak se jí zdálo, že pod ní celý svět zmizel a vtom se probudila. Ráno o snu pověděla manželovi, ale ten o tom nechtěl slyšet – děsilo jej to.

Několik dalších nocí se sen opakoval. Řekla o něm své matce, která přemýšlela, co by to mohlo znamenat.

O měsíc později, 11. září 2001, byla Diana v práci ve své investiční firmě ve World Trade Centru v jednom z horních podlaží. Poté, co druhé letadlo narazilo do věže pod ní, zavolala mobilním telefonem svému muži a matce. Připomněla jim svůj sen, těsně před tím, než se věž zhroutila.

Co je opakem “velké lži”? Důvěra.

Když se jej anglický žurnalista dotázal na budoucnost řádu, který spoluzaložil, odpověděl Otec Benedikt prostě: “Nemáme žádné plány, jen nechat se vést Bohem.”

Nikdo z nás neví, co skrývá budoucnost, ale naštěstí můžeme obejmout to, co je vytištěno na našich bankovkách: “In God we Trust.” (Důvěřujeme v Boha.)

World Trade Center, 11. 9. 2001:

Poznámka:
Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl podívat na střechu World Trade Centra – jižní věže bez vysílače, která byla zasažena jako druhá. Byl jsem tam v roce 1997 se svojí tedy ještě budoucí manželkou, přáteli z Archy a P. Jindřichem Kotvrdou.

Potkali jsme se na střeše s jinou skupinou krajanů. Bylo tam v té chvíli snad 30 Čechů.

Co myslíte, jak dlouho trvalo rychlovýtahu vyjet do 107. patra? Přesně 60 sekund. 107. patro ale nebylo nejvyšší. Aby návštěvník vystoupil na střechu, asi o dvě patra výše, musel ještě použít jezdící schody. Tak se dostal do výšky 420 metrů. Za dobrého počasí byl odměněn výhledem do vzdálenosti asi 80 km.

Pro srovnání, severní věž byla vysoká 117 metrů, ale na ní byl umístěn ještě 110 metrů vysoký televizní vysílač, takže její celková výška byla 527 metrů.

World Trade Center

World Trade Center (foto Wiki)

Read Full Post »

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.