Newt Gingrich bude katolíkem. Bude také americkým prezidentem?

Vzestup Baracka Obamy s sebou paradoxně přinesl také vzestup jedné nečekané osobnosti, jejíž epochu jen málokdo nepovažoval za uzavřenou. Ale někdejší hvězda americké republikánské strany Newt Gingrich věří na odchody a návraty.

Newt Gingrich (foto Newt.org)

V americkém Kongresu

Newt byl plných dvacet let kongresmanem, v letech 1979 až 1999. V roce 1994 vedl volební kampaň republikánů do Kongresu. Výsledek byl pozoruhodný -  poprvé po čtyřiceti letech získali republikáni v Kongresu většinu.  Time jmenoval Gingriche osobností roku. V lednu 1995, dva roky po nástupu Billa Clintona, se Newt Gingrich stal předsedou (mluvčím) Kongresu.

V následujících čtyřech letech byl Newt synonymem opozice proti Billovi. Jeho zpočátku vysoká podpora u veřejnosti ale rychle klesala, zejména od roku 1998, kdy byl hlavním motorem impeachmentu proti prezidentovi kvůli jeho skandálu s Monikou Lewinsky. Impeachment byl vnímán jako trapný a navíc byl neúspěšný. Kvůli tomuto a dalším problémům Newt Gingrich 3. 1. 1999 odstoupil nejenom z místa předsedy, ale vůbec opustil Kongres a to přestože vyhrál parlamentní volby na další období.

Newt říká, že věří v odchody a návraty. Škoda, že si podobné heslo nevzal k srdci třeba Jiří Čunek, dokud byl čas.

Třetí manželství

V dalších letech nebylo o Gingrichovi na politické scéně moc slyšet. Vlastnil konzultační společnost, konzultoval a publikoval. A taky se oženil. Potřetí. V roce 2000 si vzal Callistu Bisek, členku kongresového personálu. Gingrich je baptistou a jeho denominace umožňuje snadné rozvody. Nicméně ani jižní baptisté ještě netolerují cizoložství v průběhu manželství a Newt přiznal, že s Callistou udržoval vztah už v době, kdy byl předsedou parlamentu – a kdy se snažil odvolat Billa Clintona. Své druhé ženě Marianne Ginther se za nevěru veřejně omluvil.

Newt Gingrich se třetí manželkou Callistou (foto Newt.org)

Návrat na scénu

Gingrich si nicméně po roce 2000 získal slušné renomé jako publicista. Vyjadřuje se k mnoha otázkám a vždy promyšleně. Je konzervativní a pro život. Začal se také více zajímat o náboženská témata. S novou manželkou založili Gingrich Productions, publikační společnost, která mj. vydala DVD o Reaganovi, o roli Boha v americké společnosti a připravuje DVD o úloze Jana Pavla II. při pádu komunismu.

Gingrichův web má kapku neskromnou doménu:

Newt.org

Osm let mimo aktivní politiku mohlo být dostatečným pokáním. Na konci éry George Bushe mladšího byla republikánská strana zkorumpovaná mocí a demoralizovaná. Hledala se vůdčí osobnost. McCain se jí nedokázal tak docela stát ani během kampaně a po prohře ve volbách se už o to ani nepokouší. Newt chytil druhý dech (nebo kolikátý) a plný energie zaplnil uprázdněné místo – o jeho ideje a přednášky začal být náhle zájem.

Přednášející nebo píšící Newt je strhující a už před volbami začal pracovat na povzbuzení morálky republikánů po předpokládané prohře. Asi první, kdo ho navrhl na republikánského kandidáta na prezidenta pro rok 2012 byl, několik dní po volbách, publicista Robert Novak (mimochodem konvertita od judaismu ke katolicismu, nyní trpící mozkovým nádorem).

Bude Jimmy Carter II. alias Barack Obama za čtyři roky porazitelný?

Pravděpodobně ano. Záleží na výsledcích jeho ekonomického plánu. Zatím Obamova popularita rychle klesá, jak už to tak po volbách bývá. Jeho základní ideová východiska, vysoká popularita před volbami, jasné vítězství a také mnoho detailů v jeho dosavadním krátkém prezidentování, nápadně připomínají demokrata Jimmyho Cartera, který byl prezidentem těsně po Vietnamské válce.

Carter stejně jako Obama čelil dramatickému poklesu zahraničního vlivu USA. A stejně jako on se jej nesnažil zastavit, ale jen řídit – takže jej de facto urychloval. Carterovo funkční období začalo katastrofou v Panamě, skončilo katastrofou v Íránu a mezi tím bylo nepřetržitou řadou katastrof. Mnozí ho považuji za nejhoršího amerického prezidenta 20. století.

I Carterovi je však třeba přiznat jeden plusový bod: Upustil od realizace svého předvolebního slibu, že stáhne vojáky z Jižní Koreje.

Cartera po čtyřech letech nahradil Ronald Reagan. Bude-li obamismus reinkarnací carterismu - což se v této chvíli jeví dost pravděpodobně – a americkou ekonomiku se nepodaří pořádně nastartovat (ačkoliv si jistě nikdo na světě kromě alkajdistů a anarchistů nemůže přát, aby se potopila do hluboké recese), může mít příští republikánský kandidát snadnou práci.

A kdo ho může porazit?

Kromě Newta Gingriche se stále nejčastěji zmiňuje jméno Sarah Palin, která s Johnem McCainem vloni kandidovala na viceprezidentku. Guvernérka Aljašky má zásadní nevýhodu v tom, že nebydlí ve Washingtonu. A čeká ji předběžná zkouška. Musí se rozhodnout, zda bude v roce 2010 usilovat o druhé období na křesle guvernéra, nebo kandidovat do senátu. Guvernorát je jistější volba, zatímco senát by ji dostal do centra dění a v prezidentských volbách by jí více pomohl. Ať už zvolí kteroukoliv cestu, musí vyhrát, má-li mít šanci na prezidentskou nominaci v roce 2012.

Nepříjemnou zprávou z posledních dní je, že dcera Palinových Bristol se rozešla s otcem svého dítěte, s nímž původně plánovala svatbu.

Cherchez la femme

Koncem února přinesly New York Times obsáhlý profil Newta Gingriche. V něm se jakoby mimochodem objevila tato stručná poznámka:

Gingrich, který je od postgraduální školy baptistou, řekl, že bude brzy konvertovat ke katolicismu, vyznání své ženy.

To není zrovna vyčerpávající informace. Thomas Peters, který bloguje jako American Papist, nicméně napsal trochu více, bez uvedení zdroje:

Newt Gingrich údajně vstoupí do katolické církve v neděli 29. března 2009 ve Washingtonu, DC. S manželkou je zde už nějakou dobu vídán na mších v National Shrine (národní svatyni).

Vítej v církvi hříšníků, Newte! Snad nejde jen o další epizodu v tvém životě.

Pane, chceš-li, můžeš nás očistit! (srov. Mt 8, 2)

Read Full Post »

Sarah Palin: Barakuda se zakousla do kořisti

To není fér! Chudák Obama - sotva se zbavil jedné divoženky, má na krku druhou. Můžeme si živě představit, jaká byla jeho první slova poté, co John McCain minulý pátek představil svoji kandidátku na viceprezidentku: “Do háje, zase ženská!”

Od chlapa nemůže nikdo čekat, že tohle vydrží dlouho.

Barakuda (foto Wikipedia)

 

V dobách, kdy Sarah Palinová hrávala basketball, si svým dravým herním stylem vysloužila přezdívku Barakuda. Po včerejšku víme proč – její projev na republikánském konventu (odkaz vede na text projevu na WSJ, zachycený prakticky celý, ale ne zcela přesně) nejlépe charakterizovala ona sama:

 

Víte, čím se liší hokejová máma od pitbula?

Rtěnkou.

 

Razance a patos její promluvy dávají tušit, že se tento boj povede více mezi Barackem a Sarah, než mezi Barackem a Johnem. Patriarcha McCain vypustil dračici z klece a teď může čas do voleb trávit na dovolené, třeba lovem ryb na Aljašce s Toddem Palinem. A můžou vzít do party i starého pardála Bidena, Obamova viceprezidenta – vždyť se s McCainem znají už celá desetiletí.

 

Sára s Barackem si to zatím všechno vyříkají.

 

Proti Hillary Clintonové nasadil Barack Obama velmi tvrdou negativní kampaň – a udělal to tak chytře, že se komentátoři předháněli v pochvalách jeho údajně pozitivního, etického a dokonce galantního přístupu. Přesto ji nakonec musel vyšachovat zákulisním lobbyingem u demokratických superdelegátů. To se Sarah nepůjde – ona je svým způsobem trestem osudu (Boží jméno do pusy brát nebudu) za jeho podpásové údery na Hillary.

 

Uvidíme, jak to celé dopadne. Jisté je snad jediné – ještě to bude velice drsné. Hlavně musí vydržet těhotná Bristol Palinová. A doufejme, že neobjeví nějaká ta ilegální chůva placená nezdaněnými penězi, nebo dokonce rasistické výroky. Ale to snad nehrozí, už proto, že Todd Palin má eskymácké předky.

 

Projev Palinové byl plný nejrůznějších explicitních i podprahových narážek na Baracka Obamu a další demokratické straníky, které zde nemáme čas rozklíčovat. A byl také velkou chválou Johna McCaina i … sebe samé.

 

Přečtěme si alespoň dva úryvky:

 

Než jsem se stala guvernérkou skvělého státu Aljaška, byla jsem starostkou svého rodného města. A protože se zdá, že se naši oponenti v těchto volbách dívají na tuto zkušenost spatra, dovolte mi objasnit jim, co tato práce obnáší.

 

Řekla bych, že starosta malého města je něco jako “organizátor komunity” (“community organizer”  - narážka na termín, který Obama velice často používá ve spojení se svojí osobou – snad něco jako “animátor”), až na to, že máte skutečnou zodpovědnost.

 

Mohla bych dodat, že my v malých městech moc nevíme, jak si vysvětlit kandidáty, kteří nešetří chválou pracujících lidí, když je tito lidé poslouchají, a potom mluví o tom, jak hrozně lnou ke svému náboženství a ke svým zbraním, když je neslyší.

 

Dávám přednost kandidátům, kteří o nás nemluví jedním způsobem ve Scrantonu a jiným v San Franciscu.

 

Poté, co své úspěchy na Aljašce představila jako zásadní reformy (šlo o reálné pozitivní výsledky, i když je možná trochu zveličila), pokračovala o Obamovi:

 

Všichni jsme slyšeli jeho dramatické projevy před jeho oddanými následovníky.

A je toho hodně, co můžeme mít rádi a obdivovat na našem oponentovi.

 

Ale když posloucháme jeho řeč, je snadné zapomenout, že to je člověk, který napsal dvě knihy vlastních memoárů, ale není autorem ani jediného většího zákona nebo reformy – ani v senátu svého vlastního státu.

 

Je to muž, který dokáže pronést proslov o válkách, ve kterých Amerika bojuje, a ani jednou nepoužít slovo “vítězství” – kromě případu, kdy mluví o své vlastní kampani.

 

Ale až se rozplyne dým rétoriky, ustane křik davů… až znasnou světla stadionů a ty polystyrenové řecké sloupy budou odtaženy do skladu nějakého studia – co přesně náš oponent plánuje udělat? Čeho chce skutečně dosáhnout, až bude hotový s obracením vodních proudů a uzdravováním planety? Odpověď je, že chce zvětšit vládu… vzít vám více peněz… dát vám více příkazů z Washingtonu… a oslabit Ameriku v nebezpečném světě.

 

Amerika potřebuje více energie… náš oponent ji nechce vyrábět.

 

Vítězství v Iráku je na dosah… on se chce stáhnout.

 

Teroristické státy se neúnavně snaží získat jaderné zbraně… on s nimi chce jednat bez předběžných podmínek.

 

Teroristé Al Kajdy se stále osnují plány jak katastrofálně uškodit Americe… on se stará, že jim někdo nepřečetl jejich práva.

 

Vláda je příliš velká… on ji chce zvětšit.

 

Konges utrácí příliš… on slibuje, že bude utrácet víc.

 

Daně jsou příliš vysoké… on je chce zvednout.

 

Zvyšování daní je napsáno v jeho ekonomickém plánu drobným písmem. Dovolte mi vysvětlit je…

 

A pokračovala seznamem daní, které chce Obama údajně zvýšit.

 

To stačí, nemám čas přeložit víc, i když části o McCainovi by za to také stály.

 

Zde je záznam z FoxNews, umístěný na YouTube. Má čtyři části po necelých deseti minutách.

 

Část I:

 

 

 

 

Část II:

 

 

 

 

Část III:

 

 

 

 

Část IV:

 

 

 

 

Baracku, jako muž s tebou soucítím, ale promiň – tohle není osobní záležitost.

Doufám, že ti to letos nevyjde.

Read Full Post »

Bristol Palin milovaná rodiči i… Amerikou?

Během čtyř dnů od chvíle, kdy John McCain ohlásil svoji kandidátku na viceprezidentku USA, aljašskou guvernérku Sarah Palin, zaplnilo její jméno tisíce stránek amerického internetu. Jen menšina reakcí byla neutrálních – konzervativci, poněkud zchlazení extatickou mediální prezentací demokratického konventu, viditelně roztáli a nešetřili nadšenou chválou, kterou liberálové bohatě vyvažovali sarkasmem a občas až křečovitou kritikou.

Jak jsme všichni čekali, v této krátké době spatřilo denní světlo asi půl tuctu temných stránek rodiny Palinové. Původně jsem je zde chtěl procházet jednu po druhé, ale bude lepší se zaměřit na tu nejzajímavější. K ostatním se možná vrátíme někdy příště.

Podívejte se ještě jednou na fotografii, kterou jsem zde publikoval v neděli (je převzatá z Wikipedie):

Rodina Palinových, Bristol s Trigem zcela vpravo

Když Sarah Palin v pátek představovala svoji rodinu, na chvilku mě překvapilo, že malého Triga nedrží v náručí jeho otec Todd Palin, jak bych očekával, ale jeho nejstarší sestra Bristol. Pak jsem si řekl, že je hezké, jak dcery pomáhají své až příliš zaneprázdněné matce.

V pondělí 1. 9. 2008 však přišlo překvapení. Rodina Palinových přišla s tímto prohlášením. Mnozí zalapali po dechu.

Byli jsme požehnáni pěti úžasnými dětmi, které milujeme celým srdcem a které jsou pro nás vším. Naše krásná dcera Bristol nám sdělila novinku, která jí – jak jako rodiče dobře víme – pomůže vyrůst rychleji, než jsme si kdy představovali. Jsme hrdi na Bristolino rozhodnutí dítě porodit a ještě více na to, že se staneme prarodiči. Zatímco Bristol čelí zodpovědnosti dospělosti, je si vědoma toho, že má naši bezpodmínečnou podporu.

Bristol a mladý muž, kterého si vezme, velmi brzy poznají obtíže výchovy dítěte, a proto budou mít lásku a podporu celé naší rodiny. Žádáme média, aby respektovala soukromí naší dcery a Leviho, jak to bylo vždy tradicí, pokud šlo o děti kandidátů.

Podívejte se ještě jednou na fotografii nahoře. Koho vidíte teď?

Mladou ženu připravující se na mateřství.

Carly Fiorina, poradkyně Johna McCaina (ano, je to ta bývalá generální ředitelka firmy Hewlett-Packard), řekla, že McCain samozřejmě věděl o Bristolině mateřství předtím, než si její matku vybral za spolukandidátku.

Zatímco komentátoři začali jásat, že teď republikánští farizeové Palinovy ukřižují, nastalo něco zcela jiného. Nejen, že Todd Palin nenutí dceru k potratu a nezastřelil jejího snoubence. Dokonce i z řad republikánské strany a konzervativních osobností a bloggerů přichází slova podpory a soucitu. Kritických reakcí je minimum a většinou se omezují na melancholické povzdechy.

Podívejte se třeba sem nebo sem.

Například Dr. James Dobson, i u nás známý evangelikální autor knih o křesťanském a rodinném životě, řekl:

Během 32leté historie organizace Focus on the Family (Zaostřeno na rodinu) jsme nabídli modlitbu, radu a podporu desetitisícům rodičů a dětí ve stejné situaci, jaké nyní čelí Palinovi. Vždycky jsme povzbuzovali rodiče, aby milovali své děti a radili dívkám, aby hleděly za svá těhotenství, ačkoliv cestou samozřejmě narazí na výzvy. Právě to teď dělají Palinovi a měli by být ještě jednou pochváleni za to, že o svých prolife a rodinných hodnotách pouze nemluví, ale žijí je i v namáhavých podmínkách.

Být křesťanem neznamená, že jste dokonalí. Ani že vaše děti jsou dokonalé. Ale znamená to, že je zde odpuštění a uzdravení, když své nedokonalosti vyznáváme Pánu. Byl jsem nesčetněkrát ve svém životě příjemcem tohoto odpuštění a uzdravení a jsem si jistý, že jimi jsou i Palinovi.

Média se to už snaží rozvířit jako důkaz, že guvernérka Palinová je “pokrytec”, ale vše, co to ve skutečnosti znamená, je, že ona a její rodina jsou lidé. Jsou přítomni v modlitbách mých a milionů Američanů.

Souhlasím s panem Dobsonem, že jednání Palinových je ukázkou křesťanské zásady “nenávidět hřích – milovat hříšníka” a také zásady křesťanských rodičů, že láska k jejich dětem musí být bezpodmínečná.

Jak ukázaly průzkumy, které byly uskutečněny po jmenování Palinové McCainem, ale ještě před oznámením o těhotenství Bristol (viz Zogby a CNN), její jmenování McCainovi významně pomohlo a prakticky smazalo náskok, který získal Obama na demokratickém konventu.  Po pondělku mohl nastat jistý propad preferencí, ale do voleb se to Američanům rozleží v hlavě a těžkost Bristol může duu McCain / Palinová nakonec ještě pomoci.

Na rozdíl od poněkud startrekovské miliardářky Hillary je Sarah skutečně normální ženou z lidu s běžnými problémy, která ještě před pár lety pracovala jako starostka malého města s průměrným platem a už tehdy čtyřmi dětmi. To, co na první pohled mohlo vypadat jako poněkud éterická famílie z jiného světa, je vlastně docela normální průměrná americká rodina.

Republikáni drží Bristol palce už teď. A za pár dní možná bude celá Amerika.

Read Full Post »