Aktualizováno – nyní i česká verze! Sir Humphrey Appleby v této epizodě z komediálního televizního seriálu Jistě, pane premiére (Yes, Prime Minister) vysvětluje, co znamená termín modernismus v anglikánské církvi:
Občanské sdružení Hnutí Pro život ČR předalo tajemníkovi prezidenta republiky Ladislavu Jaklovi petici požadující obnovu ústavního práva na život.
Vznik petice je občanskou iniciativou významné skupiny lidí, kteří dlouhodobě pracují na změnách legislativy ve prospěch ochrany lidského života. Pod petici varující před nebezpečím uzákonění eutanazie a požadující obnovu ústavního práva na život se během tří měsíců připojilo 48 686 občanů. Prezident Hnutí Pro život ČR Radim Ucháč k předání uvedl: “Věříme, že pan prezident Václav Klaus nalezne způsob jak pomoci obnovit v České republice právo na život každého z nás, o které jsme přišli v souvislosti se vstupem do EU.” Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl označil iniciativu za nepřehlédnutelný projev názoru v české veřejnosti reálně existujícího a slyšitelného a přislíbil, že obsah petice bude tlumočit panu prezidentovi.
V petici Hnutí Pro život ČR upozorňuje, že ústava od roku 2002 umožňuje legalizovat zabíjení kohokoli pouhým zákonem – stačí k tomu prostá většina v parlamentu (viz http://prolife.cz/?a=24&id=123). V souvislosti s jednostrannou propagandou směřující k prosazení eutanazie do našeho právního řádu vidí Hnutí Pro život ČR jako naprosto reálné, že pokud právo na život nebude garantováno ústavou, může postupně dojít k legalizaci zabíjení narozených postižených dětí na žádost rodičů, k zabíjení psychicky nemocných pacientů neschopných se vyjádřit a dalších skupin. Zdeňka Rybová, viceprezidentka Hnutí Pro život ČR, k tomu při zahájení petiční akce uvedla: “Neříkáme, že může dojít ke zneužití eutanazie, ale varujeme veřejnost, že dnes je v souladu s ústavou jakýkoli zákon umožňující zabít kohokoli z nás. A to chceme změnit.” Petici při vzniku zaštítili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně Marek Benda (ODS), předseda ústavně právního výboru a poslankyně Anna Čurdová (ČSSD).
Hnutí Pro život ČR je neziskovým občanským sdružením s cílem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí do přirozené smrti, především k životu nenarozených dětí, starých, postižených a nevyléčitelně nemocných lidí, podporovat rodinu a ve spolupráci s odborníky šířit odborné poznatky o souvisejících tématech.
Další informace:
Hnutí Pro život ČR, Zdeňka Rybová, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5
tel.: 736 766 660, zdenka.rybova@prolife.cz, http://prolife.cz
16.3.2009, HPŽ ČR
Malý Oslíkův tip zcela zdarma: Radime, co takhle vzít si příště aspoň košili?
Mladý Fin Oskari Juurikkala zde hovoří o tom, jak se pomocí internetu dostal ke křesťanství a k Opus Dei. Nakonec se rozhodl pro život v celibátu a stal se numerářem Opus Dei.
Zdá se, že jde o záznam z vysílání nějaké finské televizní stanice. Vedle Oskariho sedí jeho matka, až překvapivě vyrovnaná.
Sám jsem konvertita a svědectví konvertitů mě oslovují. Alespoň poukud nejsou příliš afektovaná a to tohleto není.
Po publikování příspěvku jsem zjistil, že se video automaticky spouští. Omlouvám se – zkusím to tak chvíli nechat, no řekněte: copak ta finština není krásná řeč? Lepší než nějaká banální hudba na pozadí, no ne? Můžete to zastavit. Ale asi to brzy budu muset odložit do starých příspěvků, pokud nevymyslím, jak to pustit až na vyžádání.
Mimochodem, vždycky jsem si myslel, že Finové a Maďaři považují své ugrofinské řeči za vzájemně podobné. Ale říkají, že ne!
Hnutí pro život se rozhodlo koncipovat letošní Pochod pro život poněkud jinak, než dřívější pochody – více jako kající procesí, než jako politickou demonstraci. Loňské balónky nahradilo 800 bílých křížů. Podle prvních ohlasů to byla šťastná volba. Navíc letos přišel rekordní počet lidí, asi 1500.
Podle aktuálních statistik je u nás umělým potratem o život připraveno denně průměrně sedmdesát dětí, tj. počet vyrovnávající se počtu dětí ve třech naplněných třídách dětí základní školy.
Praha, 28. březen 2009 – Již v pořadí 9. ročník Pochodu pro život prošel centrem hlavního města, aby tak připomněl, že i za poslední rok bylo v ČR usmrceno umělým potratem více než 25 000 počatých dětí. V letošním roce se organizátoři z občanského sdružení Hnutí Pro život ČR (HPŽ ČR) rozhodli uskutečnit průvod formou kajících modliteb za ty, kteří jsou potratem zraněni a za zabité nenarozené děti. Podle aktuálních statistik je u nás umělým potratem o život připraveno denně průměrně sedmdesát dětí, tj. počet vyrovnávající se počtu dětí ve třech naplněných třídách dětí základní školy.
Pochod pro život začal ve 13 hodin mší sv. v kostele sv. Jiljí, patřícího pražským dominikánům, v Husově ulici na pražském Starém Městě. Poté se průvod, který si mezitím rozebral velké bílé kříže symbolizující pietní smysl pochodu, odebral centrem Prahy směrem k Václavskému náměstí. Zde byl pak zpěvem Svatováclavského chorálu a národní hymnou krátce po 16. hodině ukončen.
Rekordní počet účastníků dosáhl úrovně 1500 osob, velkou část tvořily rodiny s dětmi. Během pochodu lidé zpívali žalmy, recitovali modlitby a prosili za všechny, kteří byli nebo jsou potratem ohrožení.
I přes pokles počtu potratů HPŽ ČR stále vnímá jako velmi naléhavou potřebu upozornit českou veřejnost a zákonodárce na nutnost zakotvení plné legislativní ochrany lidské bytosti od početí po přirozenou smrt v našem právním řádu.
Útoky na základní lidské právo, právo na život, nebývají s postupujícím časem již tak otevřené, jak tomu bylo dříve, jsou však o to nebezpečnější, protože veřejnost je zmatena a nemá možnosti si vzhledem k zahlcenosti informacemi uvědomit všechna úskalí mnohých společenských či právních změn. V současné době jde zejména o problematiku zákona o specifických zdravotních službách. Iniciativa občanů je však významnou součástí změn ve prospěch ochrany života. Jedním z důkazů je téměř 50 000 podpisů pod petici požadující obnovu ústavního práva na život. Petice, zaštítěna na tiskové konferenci poslankyní Annou Čurdovou (ČSSD) a Markem Bendou (ODS), byla s podpisy předána na Pražském Hradě dne 16. března prezidentu Václavu Klausovi.
Hnutí Pro život ČR je neziskovým občanským sdružením s cílem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí do přirozené smrti, především k životu nenarozených dětí, starých, postižených a nevyléčitelně nemocných lidí, podporovat rodinu a ve spolupráci s odborníky šířit odborné poznatky o souvisejících tématech.
Další informace:
Hnutí Pro život ČR, Zdeňka Rybová, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5
tel.: 736 766 660, zdenka.rybova@prolife.cz, http://prolife.cz
Kopíruji sem také zprávu ČTK, která je překvapivě vstřícná, i když odhaduje poněkud menší počet lidí a v závěru obsahuje dosti závažnou chybu – uvádí, že třetina z ročních 25 000 potratů je samovolná. Není tomu tak, 25 000 je u nás každý rok jen umělých potratů, navíc se ročně odehraje asi 14 000 spontánních a jejich počet roste.
Praha – Centrem Prahy dnes prošel Pochod za život. Asi 1000 dospělých i dětí s bílými kříži a transparenty v několika set metrů dlouhém průvodu dali najevo svůj nesouhlas s potraty. Průvodu předcházela mše v kostele sv. Jiljí, odsud se lidé pomalu přesunuli přes Staroměstské náměstí a Ovocný trh na Václavské náměstí. Akce se koná každoročně u příležitosti Dne nenarozených dětí, který připadá na 25. března.
“Snažíme se tímto způsobem upozornit na to, že v České republice je stále platná legislativa upravující umělý potrat, umožňující zabíjení nenarozených dětí, v čemž my vidíme velký problém,” řekla ČTK prezidentka Hnutí za život Zdeňka Rybová. Počet potratů podle ní sice klesá, ale přesto v Česku průměrně dojde k 70 potratům denně, tedy přes 25.000 ročně.
Zatímco minulé ročníky se konaly formou demonstrace, letos organizátoři zvolili podobu křesťanského průvodu. Z Mnichova proto dovezli asi 800 bílých křížů, které rozdávali účastníkům. Někteří demonstrující si přinesli i vlastní transparenty. Stálo na nich například “Člověkem jsem od početí” nebo “Prosíme vás – dovolte nenarozeným dětem žít”.
Podle odhadu ČTK se průvodu, který organizuje Hnutí pro život, zúčastnilo asi 1000 lidí, rodičů s dětmi, ale také kněží nebo řádových sester. Díky vysokému počtu lidí se průvod natáhl na několik set metrů a stal se velkou atrakcí turistů a návštěvníků velikonočních trhů na Staroměstském náměstí, kudy procházel.
Akci pořadatelé ukončili krátce před 16:00 na Václavském náměstí modlitbou a zpěvem Svatováclavského chorálu a státní hymny.
Podle aktivistů Hnutí za život, které pochod organizovalo, znamená potrat pro ženu velký zásah, ohrožuje její zdraví i psychiku. “Náš právní řád v tomto patří k nejliberálnějším ve střední Evropě,” uvedla Rybová. Přivítala by proto změnu zákona nebo alespoň jeho úpravu, která by nabídla větší pomoc ženě, která o potratu uvažuje.
“Nejvyšší nárůst byl po roce 1986, kdy došlo k liberalizaci zákona,” řekla Rybová. V té době se podle ní ročně konalo až 100.000 potratů ročně. Počet potratů se v ČR v posledních letech snižuje. Podle lékařů to souvisí s dostupností hormonální antikoncepce, kterou užívá téměř 40 procent Češek v plodném věku. V roce 1970 se v Česku narodilo téměř 148.000 dětí a bylo provedeno 72.000 potratů. V roce 2007 se narodilo přes 114.000 dětí, ukončeno bylo 25.414 těhotenství. Více než třetinu těchto potratů přitom představovala samovolná potracení.
Autor: ČTK
Vzhledem k posunu v charakteru akce ji řadím do kategorie Náboženství – Události, nikoliv Politika – Domácí, kam obvykle umísťuji prolife aktivity (neboť jakkoliv je táhnou především věřící lidé, jejich charakter je podle mého soudu obecně politický a také se na nich nezřídka podílejí i lidé nevěřící).
… Za prvé je zřejmé, že svatý Jiljí už opravdu přestává stačit. Nemálo lidí zůstalo před kostelem, Svaté přijímání bylo doslova a do písmene malým logistickým zázrakem. Lidí bylo hodně, včetně nemalého počtu mladých, což mne až překvapilo, vzhledem k ostatním akcím, které ten den probíhaly (diecézení setkání mládeže pražské a budějovické diecéze). Neodpustím si podotek, že podobné termínové kolize hodnotím jako velmi nešťastné. Během Mše došlo i k přijímání nových členů do Společenství čistých srdcí, bohužel, zezadu jsem toho moc neviděl. …
Občanské sdružení Stop genocidě: www.stopgenocide.cz (Pozor, stránka s drsnými záběry.)
Budu postupně přinášet další informace a snad i fotografie a multimedia, bude-li to možné.
Pokud jste tam byli a máte nějaké snímky nebo videa (klidně třeba pořízená mobilem), můžete mi je poslat na vesely_oslik(@)hotmail.com (v adrese odstraňte závorky).
Osobně jsem na dnešním pochodu nemohl být, což mě mrzí. Byl jsem samozřejmě přítomen alespoň duchovně. (Mimo jiné jsem za jeho zdar obětoval dnešní vyplňování daňového přiznání – tady by normálně měl být smajlík, ale vzhledem k tématu si jej odpustím.)
Dnes mi ovšem brácha poslal fotečku, která mi otevřela poněkud širší obzory. V následujícím malém fotoseriálu je to snímek č. 3.
Rozšíření MacBooků je větší, než by si jeden myslel. (Ufff, stačí, že ho závidím bratrovi, kdykoliv ho s ním vidím. I když čistě technicky vzato je můj Hewlett-Packard možná vybavenější. Ale co image? )
Takto to začalo. Martin Bursík, Kateřina Jacques a Apple MacBook Pro. Topolánek ještě bezjablečný. A také bezostružinový - dnes používá mobil Blackberry. (Starší snímek.)
Ondřej Liška již nakažen.
Mirek Topolánek se nalodil na jablečnou palubu. (foto ČTK, Michal Kamaryt, 18. 3. 2009)
Ivan Langer a Petr Nečas v ohrožení!
Jistěže na snímcích nejsou andělé ani démoni. Jsou to politici.
Dlužím vám malou omluvu: Dobře vím, že nadpis tohoto článku je bulvární. Snad nepřesahuje jakousi hypotetickou mez toho, co je přiměřené pro blog. Uvažuji o tom téměř od samého začátku. Stále (a čím dál víc) se kloním k tomu, že blog je formát lehký, ironický a snad aspoň občas trochu veselý. Má (také) bavit a nezatěžovat přespříliš. Alespoň tedy v podání Oslíka.
Americký prezident Barack Obama zdědil po Georgi Bushovi státní dluh větší než bilión dolarů, který vytvořila především válka proti terorismu, ale zčásti také loňská opatření proti krizi.
Odstavec opraven. Obamův protikrizový plán má tento deficit jen v letošním roce zvýšit o dalších 1,8 biliónu dolarů. V dalších letech se mají podle jeho představ schodky postupně snižovat, avšak kumulativní dluh bude stále narůstat, k situaci přebytku a tedy převahy splácení v dohledné budoucnosti nikdy nedojde.
Následující graf ukazuje plánovaný roční (nikoliv kumulovaný) schodek amerického státního rozpočtu podle plánu Bílého domu a podle předpovědi rozpočtového výboru Kongresu (jenž je ale také ovládaný demokraty):
Odhad vývoje deficitu amerického státního rozpočtu. Na vodorovné ose roky, na svislé procenta hrubého domácího produktu. Červená linka je predikce Bílého domu, růžová predikce Kongresu, s demokratickou většinou. (zdroj Wall Street Journal)
Jak si představit bilion dolarů? (Upozornění: Do angličtiny se bilion překládá jako trilion, což občas vede k nedorozuměním.)
$10,000 - sto stodolarovek. (Nic moc. V Česku mafiáni a kamarádi vrcholných politiků běžně nosí po kapsách i větší sumy.)
Milion dolarů.
Sto miliónů dolarů. Tak akorát na paletu.
Miliarda dolarů!
A konečně bilión dolarů. Povšimněte si prosím, že palety jsou po dvou na sobě. A je to ve stodolarovkách, tedy zhruba dvoutisícikorunových bankovkách.
Tyto peníze si USA půjčí různě po světě, hlavně v Číně. Tím mimo jiné výrazně uškodí rozvojovým zemím, protože stáhnou zdroje světových investorů k sobě a ty už nezbudou pro méně důvěryhodné státy. Přinutí je tak zvýšit úroky – což pro ně bude mít v budoucnu velmi negativní dopady – nebo si prostě půjčit nebudou moci.
Malá hádanka nakonec: Co myslíte, udělá to něco s globální inflací nebo ne?
Když jsem tento blog začínal(klikněte na to, je tam pěkná písnička ), dal jsem si předsevzetí, že domácí politiku budu komentovat, jen pokud půjde o zásadní etická témata. Chci se udržet trochu “povznesen” nad každodenní politické hašteření, ale hlavně by mi okecávání toho banálního mumraje bralo čas. A zbytečně – už to dělají tisíce povolanějších.
Takže tohle vítězství pomerančů nad ptáky komentovat nebudu. Nebudu. A nebudu a nebudu a nebudu. Zapomeňte.
…….
Vynikající filmová pohádka Šíleně smutná princezna je plná skvělých písní. Chytlavé melodie, na poměry pohádek hluboké texty, někdy dokonce pěvecky náročné provedení. To se netýká této skladbičky, ale to ostatní ano. A nechybí ani taneční part!
Nezapomenutelné Kujme pikle v podání rádců/generálů Dalíka a Dimuna, pardon, Iks (Josef Kemr) a Ypsilon (Darek Vostřel).
…….
Píseň Mackie Messer (Meky Nůž, i když v češtině by znělo lépe třeba Meky Břitva) o krutém londýnském mafiánovi pochází ze Žebrácké opery Bertholda Brechta. Hudbu napsal Kurt Weill. Její popularita, také v anglické verzi Mack the Knife, je nesmírná – nazpívaly ji i tak překvapivé osobnosti jako Sting.
U nás je nejpopulárnější provedení Miloše Kopeckého asi z roku 1963, a to zejména v podobě působivého videoklipu. Český text Jiřího Suchého je poněkud mírnější než německý originál i než ještě řežavější anglická verze. Tanečnice jsou z pražského varieté Alhambra. (Poznámka: Varieté tehdy byla skutečně varieté.)
Na kterou osobnost naší politické scény myslím při uvádění tohoto morytátu, ponechám na fantazii laskavého čtenáře.
Film by měl být uveden do kin na Velký pátek 2010 – 2. dubna.
Trailer filmu Mary, Mother of the Christ:
Režie Alejandro Agresti (Dům u jezera). Scénář Benedict Fitzgerald (Umučení Ježíše Krista) a Barbara Nicolosi. Marii hraje Camilla Belle. Nepotvrzeno je obsazení Al Pacina do role Heroda.
Camilla Belle a Steven Strait ve filmu 10 000 let před Kristem.
Zdá se, že Hollywood nadále registruje komerční zajímavost náboženských témat, prokázanou filmem Umučení Ježíše Krista. A jako obvykle se věřící modlí za to, aby to alespoň nebyla moc velká katastrofa. Doufejme! Volbu námětu každopádně nelze než pochválit.
Název filmu “Maria, Matka Kristova” je “nábožensky korektní” verzí správného Marina titulu “Maria, Matka Boží” (jedná se o jedno z nejstarších křesťanských dogmat, které dnes vyznávají katolíci, pravoslavní a malá část protestantů). Takto to může vyhovovat protestantům i muslimům a jako věcně správný ho uznají i ateisté. V tomto konkrétním případě já osobně považuji takový ústupek za vhodný.
Zítra, 25. března, bude církev slavit slavnost Zvěstování Páně.
Zvěstování Páně, Fra Angelico
Evangelium podle Lukáše, 1. kapitola, verše 26–38:
Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria.
Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“
Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“
Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.
Modlitba Salve Regina:
Dnešní den je také dnem modlitby za úctu k počatému životu.
Ve druhé polovině své africké pastýřské cesty navštívil Svatý otec Angolu. Rád bych upozornil alespoň na následující tři papežovy homilie. Všechny jsou k dispozici v českém překladu na Radiu Vatikán.
Sobota 21. 3. 2009 dopoledne:
Chrám sv. Pavla v Luandě, mše pro biskupy, kněze, řeholníky, katechety a členy církevních hnutí.
A skrze toto naše bytí, „pokřesťanštěné“ působením a milostí Ducha Svatého, se postupně během dějin dokončuje utváření Kristova těla. V této chvíli bych se rád vrátil pět set let nazpět, totiž do doby po roku 1506, když v této zemi, do které tehdy přišli Portugalci, bylo ustaveno první subsaharské křesťanské království zásluhou víry a rozhodnosti krále Dom Alfonsa I. Mbemba-a-Nzinga, který kraloval od zmíněného roku 1506 až do své smrti roku 1543. Království oficiálně zůstalo katolické od 16. až do 18. století a mělo svého velvyslance v Římě. Vidíte, že obě tak rozdílná etnika – Bantuové a Portugalci – mohla v křesťanském náboženství nalézt společnou platformu a vzápětí se zasadit o její dlouhé trvání, přičemž vzájemné mnohé a významné rozdíly nezpůsobily rozpad na dvě království! Křest totiž působí, že všichni jsou v Kristu jedno.
Dnes je na vás, bratři a sestry, abyste ve stopách oněch hrdinů a svatých poslů Božích nabídli vzkříšeného Krista svým spoluobčanům. Mnozí z nich žijí ve strachu z neblahých duchů a mocností, od nichž se cítí ohrožováni. Takto dezorientováni docházejí až k tomu, že odsuzují děti z ulice i staré lidi, protože jsou prý čarodějové. Kdo se za nimi může vydat a oznámit jim, že Kristus přemohl smrt a všechny temné síly (srov. Ef 1,19-23; 6,10-12)? Někdo namítne: „Proč je nenechají v klidu? Oni mají svou pravdu, a my zase tu naši. Snažme se žít v míru a každého ponechme takového, jakým je, aby se mohl stát sám sebou co nejdokonaleji.“ Pokud jsme však přesvědčeni a zakusili jsme, že bez Krista je život neúplný a něco skutečného mu schází, ba dokonce to nejzákladnější, musíme být také přesvědčeni o tom, že se na nikom nedopouštíme nespravedlnosti, představujeme-li mu Krista a dáváme-li mu možnost, aby tak nalezl svou vlastní autenticitu, radost z nalezení života. Dokonce to musíme činit. Je naší povinností nabízet všem možnost, aby došli věčného života.
Sobota 21. 3. 2009 odpoledne:
Setkání s mladými na stadionu v Luandě, který pojme 30 tisíc lidí.
Drazí přátelé, Bůh působí změny. Počínaje klidnou důvěrností mezi Bohem a lidským párem v zahradě Eden, přes božskou slávu, která vyzařovala ze stánku úmluvy uprostřed izraelského lidu na cestě pouští, až po vtělení Syna Božího, který se s člověkem nerozlučitelně spojil v Ježíši Kristu. Tento Ježíš prochází znovu pouští našeho lidství, když překonává smrt a spolu s celým lidstvem vstupuje skrze vzkříšení k Bohu. Ježíš teď už není omezen nějakým místem a určitým časem, ale jeho Duch, Duch Svatý z něho vychází, vstupuje do našich srdcí a spojuje nás tak se samotným Ježíšem a s Otcem, s trojjediným Bohem.
Ano, moji drazí přátelé! Bůh působí změny… Ba co víc! Bůh proměňuje nás, činí nás novými. To je příslib, který nám on sám dává: „Hle – všechno tvořím nové“ (Zj 21,5). A je to pravda! Říká nám to apoštol Pavel: „Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. A všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista“ (2 Kor 5,17-18). Ježíš Kristus vystoupil na nebesa, vstoupil do věčnosti a stal se Pánem všech dob. Proto může být naším průvodcem v přítomnosti a ve svých rukou nést knihu našeho života. V ní je pevně obsažena minulost, prameny a základy našeho bytí; v ní pečlivě uchovává budoucnost a umožňuje nám vytušit ten nejkrásnější úsvit našeho života, který z něj vyzařuje, totiž vzkříšení v Bohu. Budoucností nového lidstva je Bůh a její předzvěstí je jeho církev. Až se vám naskytne příležitost, přečtěte si pozorně její dějiny. Zjistíte, že církev v průběhu let nestárne, ba dokonce stále mládne, protože jde vstříc setkání s Pánem a každým dnem se stále více blíží k jedinému a opravdovému prameni, z něhož prýští mládí, obnova a životní síla.
Přátelé, kteří mne posloucháte, budoucnost je Bůh. Jak jsme před chvílí slyšeli, „on jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo“ (Zj 21,4). Spatřuji zde mezi vámi některé z těch mnoha tisíců mladých lidí, zmrzačených v důsledku války a min, a myslím na nezměrné množství slz, které mnozí z vás prolili při ztrátě svých blízkých. Není těžké si představit temné mraky, které dosud zakrývají nebe vašich nejkrásnějších snů… Ve vašich srdcích spatřuji pochybnost, s níž se na mne obracíte: „Tohle zde máme… To, co říkáš ty, není vidět. Příslib má božskou záruku – a my tomu věříme – ale kdy Bůh povstane, aby stvořil všechno nové?“ Ježíšova odpověď je právě ta, kterou dal svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo?“ (Jan 14,1-2). Ale vy, drazí mladí, budete naléhat: „Dobře. Ale kdy se to všechno stane?“ Na podobnou otázku odpověděl Ježíš apoštolům: „To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil. Ale až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky… až na konec země“ (Sk 1,7-8). Vidíte, že Ježíš nás nenechává bez odpovědi. Říká nám jasně jedno: obnova začíná zevnitř; dostanete moc shůry. Síla k přetváření budoucnosti leží ve vašem nitru.
…
Moji přátelé, vy jste semenem, které Bůh zasel do země a které v jádru nese moc shůry, sílu Ducha Svatého. Přesto je však pro přechod od příslibu života k plodu jediná možná cesta: nabídnout z lásky život, z lásky zemřít. Řekl to Ježíš sám: „Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný“ (srov. Jan 12,24-25). Tak mluvil Ježíš a tak to také udělal: jeho ukřižování vypadá jako totální prohra, ale není. Ježíš, oživen silou „skrze věčného Ducha, sám sebe přinesl Bohu jako oběť bez poskvrny“ (Žid 9,14). Když takto padl do země, může vydávat užitek v každé době a ve všech dobách. Tento nový chléb, chléb budoucího života, se nachází uprostřed vás: je jím nejsvětější Eucharistie, která nás oživuje a dává klíčit trojičnímu životu v srdcích lidí.
…
Říkám vám: Mějte odvahu! Nebojte se definitivních rozhodnutí, protože ta jediná neničí svobodu, ale vedou vás správným směrem, umožňují vám kráčet vpřed a dosáhnout v životě něčeho velkého. Není pochyb, že život má cenu pouze tehdy, budete-li mít odvahu k dobrodružství a důvěru, že vás Pán nikdy nenechá samotné. Angolská mládeži, osvoboď v sobě Ducha Svatého, moc shůry! S důvěrou v tuto moc riskuj, jako Ježíš, tento skok, učiň konečné rozhodnutí a dej tak možnost životu! Tak se mezi vámi vytvoří oázy, ostrovy a pak rozlehlá území křesťanské kultury, v níž se stane viditelným „svaté město, jak sestupuje z nebe od Boha, vystrojené jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha.“ Tento život je hoden žití a právě takový život vám ze srdce přeji. Ať žije mládež Angoly!
„Žijte tedy podle pravdy!“ Vyzařujte ve svých rodinách a společenstvích světlo víry, naděje a lásky. Buďte svědky posvátné pravdy, která osvobozuje muže i ženy. Z vlastní hořké zkušenosti víte, že ve srovnání s ničivou a prudkou zuřivostí zla je práce na obnově bolestně pomalá a obtížná. Vyžaduje čas, námahu a vytrvalost; musí začít v našich srdcích, v malých každodenních obětech nezbytných k zachování věrnosti Božímu zákonu, v malých gestech, kterými dokazujeme lásku k bližním – ke všem bližním bez rozdílu rasy, etnika či jazyka – a ochotu spolupracovat s nimi a společně budovat na trvalých základech. Přičiňte se o to, aby se vaše farnosti staly společenstvími, kde se světlo pravdy Boží a moc smiřující lásky Kristovy nejenom slaví, ale též vyjadřují skutky konkrétní lásky. Nemějte strach, i když to znamená být „znamením odporu“ (Lk 2,34) tváří v tvář nelítostným postojům a mentalitě, která vidí v druhých spíše užitné nástroje než bratry a sestry hodné lásky, respektu a pomoci na cestách svobody, života a naděje.
Dovolte mi, abych na závěr ještě zvlášť oslovil angolskou mládež a všechnu mládež Afriky. Drazí mladí přátelé, vy jste nadějí své země a příslibem lepších zítřků! Začněte ode dneška růst ve svém přátelství s Ježíšem, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6), v přátelství živeném a prohlubovaném pokornou a vytrvalou modlitbou. Každodenním nasloucháním jeho slovu a tím, že dovolíte jeho zákonu, aby utvářel vaše životy a vztahy, hledejte jeho vůli vůči vám. Tak se stanete moudrými proroky spásonosné lásky Boží, stanete se evangelizátory svých druhů a osobním příkladem je povedete je k doceňování krásy a pravdy evangelia a k nadějné budoucnosti, tvořené hodnotami Božího království. Církev potřebuje vaše svědectví! Nemějte strach odpovědět velkoryse na Boží povolání a sloužit mu jako kněží, řeholníci a řeholnice, jako křesťanští rodiče nebo dalšími způsoby služby, které vám církev nabízí.
Jak je vidět, jedna z věcí, které papeži nejvíce leží na srdci, jsou duchovní povolání. Povzbuzuje k nim mladé lidi velmi často.
K papežově cestě do Afriky se snad ještě vrátím.
Příprava na papeže v ČR
Jednou ze zajímavých okolností této cesty byla intenzívní duchovní příprava, kterou obyvatelé Kamerunu a Angoly před papežovou návštěvou na mnoha místech zorganizovali.
Benedikt XVI. letos v září přijede také k nám. Zatím jsem nezaznamenal, že by se u nás objevily konkrétní plány, jak se na návštěvu připravit. Nemám samozřejmě na mysli organizaci setkání, bezpečnost apod. Spíše mi jde o společné modlitby, metodickou pomoc v osobní modlitbě apod. Snad je čas na nějaké individuální iniciativy. Katolíci, ukažte se!
Nabízím jeden malý konkrétní návrh. Co může udělat každý věřící a ihned, ještě v této postní době, je jít ke zpovědi.
… a o jeho promluvě ke Kamerunské biskupské konferenci:
Benedikt XVI. také včera při nešporách v Yaoundé promluvil o svatém Josefovi, jehož slavnost dnes Církev slaví. Sv. Josef je také křestním patronem Svatého Otce.
… Zástupu i svým učedníkům Ježíš říká: „Jediný je váš Otec“ (Mt 23,9). Skutečně neexistuje jiné otcovství než otcovství Boha, jediného Stvořitele „světa viditelného i neviditelného“. Člověku, který byl stvořen k obrazu Božímu, však bylo dáno, aby se podílel na jediném otcovství Boha (srov. Ef 3,15). Svatý Josef to ukazuje překvapivým způsobem, protože je otcem, ale ne tělesným. Není biologickým otcem Ježíše, jehož Otcem je pouze Bůh, ale přesto se ujal plného a celého otcovství. Být otcem znamená především sloužit životu a růstu. …
Není důležité být “neužitečným” služebníkem, ale spíše „věrným a prozíravým“. Spojení těchto dvou přívlastků není náhodné; naznačuje, že inteligence bez věrnosti a věrnost bez prozíravosti nestačí. Jedna bez druhé nám neumožní plně přijmout odpovědnost, kterou nám svěřuje Bůh. …
Když Marii při Zvěstování navštívil Anděl, byla již Josefovou snoubenkou. Pán, který Marii osobně oslovil, už Josefa niterně připojil k tajemství Vtělení. A ten to přijal, spojil se s tímto příběhem, který Bůh začal psát v lůně jeho snoubenky. Přijal proto Marii k sobě domů. Přijal tajemství, které v ní bylo, i tajemství, kterým byla ona sama. Miloval ji s velkou úctou, která je pečetí opravdové lásky. Svatý Josef nás učí, že je možné milovat, a přitom nevlastnit. Rozjímání o Josefovi může s milostí Boží zhojit citová zranění každého muže a ženy, pokud přistoupí na plán, který Bůh již začal realizovat v osobách, které jsou mu nablízku, tak jako Josef vstoupil do díla vykoupení prostřednictvím Marie a díky tomu, co Bůh skrze ni učinil. …
Dnešní tisk zcela ovládlo zpravodajství z příjezdu Papeže. Vycházejí zvláštní přílohy s bohatou fotografickou dokumentací, podrobným programem návštěvy a komentáři. Cameroon Tribune nešetří silnými výrazy a palcovými titulky označuje příjezd Benedikta XVI. za triumf. Přivítání Svatého otce vyhrazuje deset stránek.
Joseph Ratzinger se nikdy nezúčastnil žádné schůzky Hitlerjugend? Byl do Hitlerovy mládeže přihlášen školou, bez svého přičinění, protože členství bylo povinné pro všechny hochy starší 14 let. Ratzingerův otec byl odpůrcem nacismu.
Co Ježíš neřekl
Jděte a vyprávějte před kostelem drby o svých přátelích!