ENTROPA Davida Černého (foto Dominique Faget, AFP, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Jen si to představte – mrznete (Bulhaři patří k největším obětem současné plynové krize) a ti, kdo za vás vyjednávají s carem Putinem, ve stejné chvíli udělají takovou podpásovku: Veřejně vás urazí a doslova pošlou do kanálu. Já bych to asi opravdu cítil jako kudlu do zad a to jsem Západoslovan!
Entropa - Bulharsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Sám Černý cítil potřebu se ospravedlnit a v propagačním materiálu k Bulharsku napsal: “Je to punkové gesto, záměrně primitivní a vulgární, fekálně pubertální.” Omluvou Černého budiž, že nemohl vědět, do jak zlého kontextu to bude zasazeno Ruskem, ale hezké to stejně není. Co měl na mysli, co znamená ta barevná síť propojených odpadových rour? Snad lépe nevědět.
(No dobře, asi to bude to mafiánské podhoubí, ve kterém se ztrácí evropské dotace. Ale splachovací záchod by to možná vyjádřil ještě líp.)
Jak však postupně vycházely najevo nové informace, začal se můj osobní názor – který nikomu nevnucuji – pomalu měnit.
Nejprve se ale podívejme na několik dalších fotografií…
Entropa - Estonsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Motorový srp a kladivo Estonska – ekonomický zázrak v postkomunistické zemi, který zdánlivě zpochybňuje tezi o tom, že postkomunistická společnost potřebuje v první řadě mravní obrodu. Ovšem v poslední době se jim ekonomika také poněkud zadrhává.
Entropa - Itálie (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Irálie je zobrazena jako fotbalové hřiště, na kterém hráči nehrají, ale spíše si chrání přirození fotbalovými míči. Možná dělají i něco horšího – pravý jinotaj kreace snad pochopí Italové nebo příslušníci homosexuální subkultury…
Entropa - Polsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Několik lidí, oblečených jako katoličtí kněží, vztyčuje na venkovské ornici duhovou vlajku, symbol homosexuálních aktivistů. Posko je jednou ze dvou politicky korektních kreací. Tou druhou je Česká republika s citáty Václava Klause, která ovšem mohla být myšlena i jinak. Ironizovat křesťanství, Polsko, Václava Klause a další neevropské jevy je korektní a konvenční, ba konjunkturální.
V tomto bodě tým Černého přesně naplnil politickou objednávku a není náhoda, že se Polsko líbilo největšímu počtu komentátorů, ba mnozí ji patrně považují za nejlepší z celé sady. (Tedy Češi, v Polsku jak kdo.) Ale je celkem neškodná – tohle není žádný skutečný zásah do černého, tím by byl třeba kněz se srpem a kladivem v ruce.
Američané vztyčují vlajku na japonském ostrově Iwo Jima (foto Joe Rosenthal).
Když si Černého konceptuální instalaci prohlížíte, můžete dojít k okamžiku, kdy se zarazíte. Alespoň jste-li autentickými dětmi postmoderní doby, jako bloger, který píše tyto řádky… Komunální satira? Snad, ale… Něco tady nehraje. Nebo hraje?
Mne to trklo, když jsem narazil na tuto fotografii:
Entropa - Dánsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Z kostek Lega je vyskládána karikatura Mohameda z dánských novin.
Podobnost čistě náhodná... (Legal notice: Reprodukce je zde vystavena čistě ze studijních důvodů! No dobře, tady je to OPRAVDU zbytečné, já vím... 
Holandsko je ještě lepší:
Entropa - Nizozemí (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Nejliberálnější evropská země, která se asi stane první evropskou muslimskou zemí. Tedy pokud ji dřív nezatopí voda.
Je mi líto, ale sem už komunální satira dávno nesahá. Tohle je něco víc. Přinejmenším se dostáváme k otázce odvahy…
Jeden přítel mi napsal:
Černého výtvor je ukázka toho, že může existovat dílo s hodnotou uměleckou, nikoli však zároveň estetickou. Je to dílo s mnoha relativně jasnými denotáty, které si divák sám má poskládat do toho, co dohromady vyjadřují (exprese). Myšlenkově mi to připomíná Hieronyma Bosche nebo Brueghela. Kaleidoskop. Myslím, že je to fakt dobrý. Asi ne moc výtvarně, ale myšlenkově. Překročil 100 konvencí zároveň. Ale každou jenom o kousek, o malý kousek. 100 hyperbol. Je to vyjádření Evropy, která rezignovala na své (křesťanské) kořeny. Nejlepší charakteristika je: Dílo grandiózně politicky nekorektní. Vyjadřuje to realitu. Je to hnusné, protože realita je hnusná.
Přítel nechtěl svůj postřeh publikovat svým jménem, ale dovolil mi ho použít. Smyslem tohoto článku je vlastně jenom doplnit trochou kořeněné omáčky tento jeho vydatně masitý odstavec.
Jiný úhel pohledu z komentáře Johany Bronkové na Radiu Vatikán, zde je první a poslední odstavec (přečtěte si i to mezi tím):
Na jedné barokní grafice je mapa Evropy znázorněna jako ušlechtilá dáma s obrazem stověžatého města na srdci. Byla to tenkrát sebeprezentace, v níž Praha neváhala ukázat, že netrpí méněcenností, přestože k přechodnému přilákání císařského dvora z Vídně potřebuje aspoň porazit Švédy.
Tři století jsou ale dlouhá doba a mnohé je jinak. Po dvou světových válkách a mnoha plastických operacích nutných po devastujícím působení totalitních režimů se stará dáma vzchopila k velkému evropskému projektu. Jeho zakladatelé jej korunovali dvanácti hvězdami, vypůjčenými od jiné ženy – ale o tom se dnes už nemluví. A o čem se mluví? To je otázka!
…
Černého objekt jménem Entropa je nechutně srozumitelný. Název sice nabízí klíč ke čtení, přiznává, že jde o úpadkovou tvář Evropy, a netvrdí, že je jediná. Ale nenalíčená stará dáma se nedívá ráda do zrcadla. Naneštěští signály, které o sobě v posledních letech vysílá, mají často blíž k Černého nemilosrdnému zrcadlu než k symbolice oněch hvězd, jež dostala do vínku.
Mohu si dovolit být trochu tvrdší. Je to jistě pouze jedna z tváří Evropy, ale tvář dominantní. To nejdůležitější je vyjádřeno samotným konceptem velice nesourodé mozaiky, ve které jsou jednotlivé země zarámovány masívní ocelovou konstrukcí připomínající žalářní mříže, avšak propojeny jen velmi slabými můstky. Dokonce je lze snadno vylamovat, což je naznačeno už předem chybějící zemí v levém horním rohu. Možná bude brzy vylomeno také Bulharsko, které na odstranění své části stále trvá, a není vyloučeno, že nebude samo. Cítíte tu palčivou pravdivost?
Seznamte se, tohle je ta stará nenalíčená, hádavá, klevetivá, nesnesitelná dáma, která už nemá vůli k životu.
Tohle je dnešní Evropa.
Ano, ano, tenhle hnus.
Samotná ošklivost zde ovšem není jen funkční, ale i formální. Ošklivost je kanonickou vlastností moderního umění. V tomhle je David Černý absolutně konvenční – všechny jeho kreace přetékají ošklivostí, přesně tak, jak to každý od pořádného moderního umění očekává.
Největší tabu moderního umění je krása. (Mimochodem, neopustíme už konečně to zastaralé slovo “umění”, které působí stále svědivěji nepatřičně?) Vytvořte umělecké dílo autenticky moderní, něco sdělující a přitom krásné – budete skutečným bořitelem/bořitelkou konvencí! Umělci všech zemí, spojte se ve velké kontrarevoluci krásy! Revoluce ošklivosti už trvá trochu moc dlouho a příliš již zbanálněla.
Ale pojďme dál, vrcholem záměru umělců/umělkyň (o žádné umělkyni nevím, avšak ta hrůza, kdyby nějaká byla, nebyla to žena, nýbrž genderka, a chybějícím přechylováním bych se jí dotkl!) je nepochybně mystifikace, která dílo provázela. Sám Černý snad stále trvá na pohádce, že se původně pokoušeli spojit s reálnými zahraničními umělci, ale jeho spolutvůrci již přiznali, že podvůdek byl od začátku jejich záměrem. Dokonce vytvářeli webové stránky fiktivních zahraničních umělců a zvažovali jen to, jak dalece v této mystifikaci zajít a jak dlouho po odhalení díla se ji pokoušet udržet, zvažovalo se dokonce použití herců. Nakonec se spíše z neochoty investovat potřebné mravenčí úsilí a prostředky do málo divácky vděčného aspektu projektu rozhodli pro velice slabou variantu matení. Na české úředníky a kulturní redaktory bohatě stačila.
Po ošklivosti, která již pole moderního umění zcela ovládla, se v něm stále častěji a zřetelněji prosazuje právě lež. Vzpomeňte na jaderný výbuch ztohoven (.com). Je to logický a přirozený vývoj – jaký jiný aspekt postmoderny je tak všudypřítomný, jako ošklivost a klam? (No dobře, tak ještě třeba smrt, zlo, perverze… však to znáte.) Lež je pravdou o dnešku, lež je pravdou dneška. Má-li být umění pravdivé, musí lhát!
V něčem je Entropa konvenční (lež, ošklivost, Polsko, Klaus), v něčem nekonvenční (podvedla stát a média, tedy největší tradiční spojence postmoderního umělce, nebojí se muslimů a politiků).
Pokračujme v prohlídce, pozor na hlavu, je tady nízký trám… 
Entropa - Rakousko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Na rozkvetlé louce (že by “zemský ráj to na pohled?”) stojí chladící věže jaderné elektrárny. Nejhorší poválečné rozhodnutí a největší trauma Rakouska. Absurdní volba daná ideologickými důvody se proměnila v noční můru, trvale deformující vztah Rakušanů ke světu.
Entropa - Kypr (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Kypr krutě rozdělený…
Entropa - Lucembursko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Entropa - Slovinsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Tady jsou turisté vítáni! (Nápis: První turisté sem dorazili v roce 1213.) Nebo byli by.
Entropa - Rumunsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Tady také, ale po(u)žíváni jsou k jiným účelům.
Entropa - Slovensko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Salám převázaný stužkou v barvách maďarské trikolóry. Slováci a Maďaři, tohle je váš největší úkol! Naleznete řešení? Já vám držím palce a pánové Černý, Pospiszyl a Kintera jistě také.
Před pár lety by ten salám mohl třeba požírat český lev… Jo jo, a neměli Euro a měli plyn.
Entropa - Francie (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
STÁVKA! Ještě víc mě ale oslovuje ta alegorie prázdnoty Francie. Ráda by byla ideovou vůdkyní Evropy a snad i světa, ale nemá na to… ty ideje. Sympatický šílenec v křesle prezidenta to nemůže změnit. (No jo, mám určitou slabost pro sarkozyovsko-berlusconiovské typy a to ani nejsem ženská…)
Pořádnému Pařížanovi by se to mělo líbit. Srovnejte:
Paříž, L'Arche de la Défense (foto Pascal Fernandez)
Entropa - Německo (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Vedle Mohameda a minaretů třetí vrchol instalace. Německo, země betonu a oceli. Za Hitlera i dnes…
Entropa - Švédsko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Krabice z Ikei s nápisem Sleva (já ho tam nevidím, ale prý tam je) s díly stíhačky Gripen uvnitř. Tohle se mi líbí! Gripeny mám rád a nábytek z Ikei jsem naposledy montoval před třemi týdny. Obojí snad jen mohlo být trošku levnější…
Dobré. Když posuzuji hip hop, komiks, sci-fi, detektivku, western…, soudím v kontextu žánru. Tak i tohle. Není to hezké, ale je to dobré, ba skvělé. Je ještě nějaké postmoderní přikázání, které porušili? No ovšem, kritizovat sebe!
Nakonec mrkněte na Česko:
Entropa - Česko (foto ČTK, Legal notice: Snímek je zde vystaven čistě ze studijních důvodů!)
Na té skleněné ploše mají běžet citáty Václava Klause o Evropské unii, globálním oteplování a tak podobně. (Ještě jsem je neviděl.)
Myslí si David Černý, že se před nimi budou bruselané třást hrůzou? Copak se v zemi europiva, jednorukých banditů a bulharských prostitutek, v zemi, kde se dvakrát ročně mění dopravní předpisy a parlament je performancí, jakou by David Černý nedal dohromady ani s Milanem Knížákem, nenašlo nic ke kritice? Novináři sice píší, že Černý nemá Klause rád…
Pochopte, mám podezření, že tohleto má Klause spíše propagovat, než ironizovat. Když k tomu uvážíte toho Bakalu… Inu, pokud to tak je, tím lépe!
Jsem upřímně rád, že to nevytvořili lidé z daných zemí, kteří by jako vždy v perverzi pravé pokory (Legal notice: Slovo “pokora” bylo použito čistě ze studijních důvodů!) káleli sami na sebe. To by bylo brutálně konformní.
Plyn ani mír v Gaze jsme sice nevyjednali, ale mluví se o nás! David Černý splnil slib české vlády českým občanům a Evropě to kapičku osladil. Měl by dostat státní vyznamenání.
Entropa má být během půl roku českého předsednictví vystavena v Bruselu a potom v Praze. Bude?
12 odpovědí so far ↓
Katka // 17. leden 2009 na 23:16 |
“nebyla by to žena, ale genderka” …Chápu, že chceš být , Oslíku, vtipný, ale tady jsi úplně mimo smysl slova : “gender” označuje souhrně sociálně a kulturně vytvořené rozdíly mezi mužem a ženou ( narozdíl od biologicky daných rozdílů)… Prostě napiš feministka. “Genderka” nedává žádný smysl. Dík.
oslik // 18. leden 2009 na 8:45 |
Nejenom. Zcela vážně se navrhuje, třeba na jednáních OSN, že slovo “gender” má nahradit slovo “pohlaví”.
To proto, aby bylo možné libovolně přidávat nové gendery, třeba gender “homosexuální žena”, gender “transsexuál” apod.
Slovo “pohlaví” začínají někteří vyznavači genderové filosofie pokládat za politicky nekorektní a chtěli by, abychom to přijali a přestali je používat.
Je to neuvěřitelná pitomost, ale je to realita. Odhaduji, že i “žena” a “muž” bude jednou zakázáno, stejně jako přechylování. Některé postmodernistky mohou být potěšeny, když jim v tom vyjdeme vstříc a v souvislosti s nimi se budeme už dnes důsledně vyhýbat sexistickým výrazům, jako je “žena”, “paní”, “slečna”, “matka” apod. Ano, chce to trochu zapracovat na novotvarech, ale to bude snadné…
Katka // 18. leden 2009 na 11:25 |
Není třeba vidět budoucnost tak černě, Oslíku: za pár let tu nejspíš bude chalifát a výše uvedené návrhy nebudou mít šanci. ;-D
Petra // 18. leden 2009 na 12:57 |
Brueghel, případně Bruegel, ne Burghel.
oslik // 18. leden 2009 na 16:31 |
Ad Katka:
Ano, to je celkem pravděpodobné. Postmodernistky budou v harémech. Aspoň ty, co umí vařit.
Ale tím spíše bychom možná měli využít těch 30 let, co nám ještě zbývá, k částečnému napravení té hrůzné stotisícileté křivdy, že ženy považujeme za ženy.
Ad p. Petra:
Děkuji, opraveno.
Michal Semin // 18. leden 2009 na 20:53 |
Konečně recenze, která je podnětná. Díky, Oslíku.
Jiri Suchomel // 18. leden 2009 na 22:37 |
Nevim, Osliku, jestli do toho neprojektujete, to co byste rad, ale co tam vlaste neni.
Podnetna mi prijde reakce Dana Drapala
Zaujalo me predevsim: “Pro mě je otázkou, zda bychom jako Česká republika byli schopni do Bruselu vyslat nějaké diametrálně odlišné dílo. Něco, co by mělo nějaký pozitivní obsah. Něco, co by poukazovalo k nějakým hodnotám. Obávám se, že nahlíženo z tohoto úhlu nás dílo Davida Černého reprezentuje vcelku zdařile. Něčeho podobného bychom schopni byli, něčeho svým vyzněním diametrálně odlišného asi už ne.”
oslik // 19. leden 2009 na 13:30 |
Ad Jiří Suchomel:
To máte téměř jistě pravdu, ale vůbec to nevadí.
Smyslem konceptuálního umění je právě inspirovat nové výklady a relativně málo v něm záleží na tom, co přesně měl na mysli autor. Všechny výklady jsou legitimní.
Michal Semin // 19. leden 2009 na 19:26 |
Zajímavě argumentuje Václav Klaus: “Jsem velmi překvapen, že vůbec mohl nastat případ, kdy se za oficiální postoj naší země vydává dílo, které vzniklo jako soukromý vztah mezi umělcem a privátním investorem. Tento způsob „privatizace” českého předsednictví Radě EU pokládám za nepatřičný a nepřijatelný.”
Zde je plné znění Klausova dopisu:
„Vážený pane předsedo vlády, musím vyjádřit své hluboké znepokojení v souvislosti s případem vystavení díla pana Davida Černého v bruselské centrále EU.
Nemohu přijmout ani metodu, ani obsah této události (záměrně mluvím o události, nikoli o uměleckém díle), která má potenci poškodit Českou republiku v jejích mezinárodních vztazích. Jsem velmi překvapen, že vůbec mohl nastat případ, kdy se za oficiální postoj naší země vydává dílo, které vzniklo jako soukromý vztah mezi umělcem a privátním investorem. Tento způsob „privatizace” českého předsednictví Radě EU pokládám za nepatřičný a nepřijatelný. Odpovědnost za celou kauzu nese jednoznačně vláda.
Pokud nastala situace, že objekt a jeho sporné a urážlivé vyznění pro jiné státy s vládou nikdo nekonzultoval, jsem tím šokován. Hrozím se představy, že podobně voluntaristický způsob prezentace ČR je pro členy Vaší vlády možný i v jiných případech.
Vážený pane předsedo, pokládám za nezbytné, aby se vláda Vaším prostřednictvím od této nešťastné události veřejně distancovala a omluvila se našim partnerům – představitelů Bulharské republiky a její veřejnosti na místě prvním.
Chci Vás informovat, že první krok jsem již udělal svým vlastním dnešním omluvným dopisem bulharskému prezidentovi. Očekávám, že mě budete informovat o svých opatřeních na minimalizaci škod, způsobených touto nezodpovědnou a politováníhodnou událostí.“
HARRY FOTR // 22. leden 2009 na 20:46 |
David Černý je recesista, který postavil na recesích svou kariéru. Tím, že ze sebe dělá podivína, trotla a mediálně známou osobnost, zvyšuje ceny svých prací.
Ruku na srdce. Kde by byl, kdyby tenkrát nepřebarvil tank na růžovo ?
Beran // 7. únor 2009 na 18:06 |
Obrazy instalace pana Černého znají miliony Evropanů z televize a novin. “Fyzicky” k nim vzhlížely zástuopy eurokratů, diplomatů a lobbyistů, kteří chodí okolo do kanceláří budovat nám společný eurodům.
Chci říct, že kdyby Plastici vyhrávali v sedmdesátých letech v sále plném nomenklaturních kádrů, bylo by to podle mého soudu trošku podobné.
Co myslíte, pohne se něco v eurokratech? S nomenklaturními kádry nehnulo ani to, že Plastiky postavil soudruh před soud.
B.
Jana // 16. květen 2009 na 17:54 |
Pro Katku a Oslíka: ale oni už si sami pro sebe název dávno vytvořili “gendersita/genderistka/genderisté” (neboť jedním z charakteristických rysů této genderové ideologie je mj. vytváření a šíření “nového jazyka a terminologie”). A ke Katčině poznámce, že netřeba vidět budoucnost tak černě: bohužel, vidím to víc z pohledu pesimisty, resp. pesimistky, aby to bylo genderově správně
) (chápeme-li pesimistu jako “dobře informovaného optimistu”). Neboť už v roce 1995 na 4. světové konferenci OSN o ženách v Pekingu, od které se pojem genderu začal stále více prosazovat a genderová ideologie šířit, se prezentovalo několik různých typů “genderových identit” a z toho vyplývajích vztahů, samozřejmě to vše prosazované LGBT rights aktivisty. Nevím teď přesně, zda těch variant bylo 16 nebo 24 (po př. uvedených níže to někdo může zkusit spočítat), ale opravdu jich bylo tolik, až se z toho jednomu/jedné hlava točí… Jen tak pro ukázku: např. vztah Ž cítící se jako Ž ve vztahu s M cítícím se jako M (tedy “klasický” heterosex. vztah) vs. Ž cítící se jako M ve vtahu s M cítícím se jako M (navenek heterosex. vztah, ale “interně” prý homosex. vztah) vs. Ž cítící se jako Ž ve vtahu s M cítícím se jako Ž (navenek heterosex. vztahu, ale “interně” prý lesbický vztah) vs. Ž cítící se jako M ve vztahu s M cítícím se jako Ž (navenek i “interně” heterosex. vztah, jenže každý je tam v opačném pohlaví). No, a když jsme vyčerpali variantu “Ž-M”, tak si do tohoto vzorce dosaďte vztah biologicky Ž-Ž a M-M, dále ve verzi bisex. a transex. u každého z nich a dojdete snad ke konečnému číslu všech těch “variant”… A to jsou jen ty (prozatím) prosazované jako “normální varianty”, ještě tam nejsou zahrnuty ty pedof. a další, které jsou zatím ještě stále považované za nezdravé či úchylné… Nicméně i u těchto už se též dávno lobbuje (a hodně aktivně a strategicky), takže už se v některých textech OSN/EU/RE o rovnosti či boji za odstranění diskriminace na základě pohlaví i u těchto variant objevují výzvy na jejich zrovnoprávnění a tím odstranění diskriminace… (Jedním z těchto textů byla, tuším, “Zpráva EU o stavu lidských práv ve světě za rok 2007″ či už 2006? – omlouvám se, že neuvádím přesný text, ale je toho tolik, že si to nestíhám tak přesně “ukládat”, ale dohledat by se to dalo.) Fantasmagorie? Ne, bohužel realita… A pro úplnost – k poznámce Oslíka o možných změnách v označení pohlaví Ž/M za “gender” – realita některých států už taková je… Např. Švédsko (a i jiné země, tuším že snad Nizozemí a další) již v úředních formulářích nesmějí uvádět “matka-otec”, ale “rodič 1-rodič 2″, jinde se “manžel-manželka” nahradilo slovy “partner 1-partner2″, no a jinde šli tak daleko (ale teď si nevzpomínám, jestli šlo pouze o návrh nebo už přijatou změnu legislativy a jestli to byla Austrálie nebo jiný stát) – do ID card (tedy náš OP) si jedinec může nechat zapsat pohlaví “F” (ženské), “M” (mužské) nebo “N” (neutrální – pro ty, kteří v tom nemají jasno nebo se ještě tak nějak nerozhodli)… Uff, uff, tak se mi z toho občas opravdu točí hlava… No a v rámci projednávání zprávy EP k návrhu nové směrnice o mateřské dovolené, o které se hlasovalo na posledním zasedání tohoto EP ve Štrasburku minulý týden, se objevil i návrh Evropského ženského lobby (EWL) na zavedení rodičovské dovolené pro partnery a manžele stejného pohlaví s tím, aby se pro tyto zároveň zavedl nový termín “co-parenting”, tedy “spolu-rodičovství” (další příklad nové terminologie a nového jazyka, vycházejících z genderové ideologie)… Tak si jen říkám, jak by to teď asi vypadalo, kdyby nás už náš Stvořitel místo Ž a M jako více možných variant od počátku stvořil… Kdo by se v tom pak měl vyznat? 