Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archiv ze Říjen, 2008

Včera se stala zajímavá věc – tatáž římská kongregace vydala a na tiskové konferenci prezentovala dva dokumenty ke stejnému tématu, stejně nazvané, ale se zásadně odlišným obsahem. :-)

Jedná se o tento dokument - stanovuje pravidla pro využívání práce psychologů v kněžských seminářích a při formaci kněží a našel jsem ho na internetu zatím jen v italštině:

Italská verze dokumentu.

Ze zprávy ČTK, kterou přebraly například Lidové noviny nebo Christnet, vyplývá, že dokument využívání psychologů a psychotestů zásadně doporučuje:

Vatikán dnes poprvé vyslovil souhlas s tím, aby se kandidáti na katolické kněžství podrobovali na dobrovolném základě psychologickým testům. Cílem je snaha včas zmapovat heterosexuály, kteří by nemuseli být v budoucnu schopni kontrolovat svou sexualitu, a muže s výraznými homosexuálními sklony.

V dokumentu, který vydala Kongregace pro katolickou výchovu, se zdůrazňuje, že včasné rozpoznání “někdy patologických” psychických defektů u muže ještě dříve, než se stane knězem, může zabránit tragickým důsledkům. Zároveň se v něm podtrhuje, že k psychotestům musí dát kandidát nejprve písemný souhlas.

Komentář Johany Bronkové v české redakci Radia Vatikán naopak říká, že dokument sice využívání psychologických metod povoluje, ale silně reguluje a v praxi jde hlavně o omezení a limitaci dnes již běžného využívání psychologů:

Psycholog nesmí nahrazovat spirituála, psychologickým posudkům patří poradní nikoliv rozhodující hlas a nemají být obvyklou praxí při přijímání do semináře ani v rámci kněžské formace. Přeceňovanou roli psychologických testů při posuzování vhodnosti kandidátů kněžství uvádí na pravou míru dokument Kongregace pro katolickou výchovu, který dnes představil novinářům její prefekt, kard. Zenon Grocholewski.
Dokument Kongregace pro katolickou výchovu k tomu na prvním místě uvádí, že povolání ke kněžství jakožto Boží dar se vymyká kompetencím psychologie. Zároveň ale k povolání dochází v církvi a skrze církev a ta má také – v postavě biskupa, jak stanovuje Kanonické právo, odpovědnost za jeho rozlišování (srov. CIC 1052). V tomto procesu je nepostradatelná role spirituála a zpovědníka, která „nesmí být žádným způsobem zaměňována nebo nahrazována psychologickou analýzou nebo pomocí,“ zdůrazňuje dokument a mezi základními kameny kněžské formace jmenuje nenahraditelnost Boží milosti.

Tak jak to je ve skutečnosti? Asi by to chtělo českou, nebo alespoň anglickou verzi dokumentu. Osobně sázím na výklad Radia Vatikán – určitě je výrazně blíže pravému úmyslu Kongregace a Svatého otce.

Read Full Post »

Když jsem před čtyřmi dny psal o otci Luisi de Moya, katolickém knězi, který navzdory velmi vážnému tělesnému postižení slouží jako kaplan a duchovní průvodce na Navarské univerzitě v Pamploně, ani ve snu mě nenapadlo, že se tato instituce vzápětí dostane do novinových titulků… a v tragické souvislosti.

Včera, 30. 10. 2008, asi v 11:10 hodin, vybuchla v areálu Navarské univerzity nálož, umístěná v autě zaparkovaném vedle hlavní budovy univerzity. Odhadovaná hmotnost výbušniny byla asi 80-100 kg. Po hlavní explozi následovalo několik menších, jak vybuchovaly nádrže hořících aut. Budovy, ve které se v té chvíli nacházelo asi 400 lidí, se rovněž zmocnily plameny, ale požár se podařilo lokalizovat.

Hořici hlavni budovy univerzity (foto EFE)

Požár hlavní budovy po výbuchu (foto EFE)

Hlavni budova univerzity z čelni strany

Hlavní budova univerzity z čelní strany (foto UN)

Mapka areálu školy (El Mundo)

Mapky (El Mundo)

Nejsou zprávy o tom, že by byl někdo zabit nebo těžce zraněn. Počet hlášených lehce zraněných se postupně vyšplhal na 28 a není vyloučeno, že ještě mírně vzroste. Jde hlavně o řezné rány způsobené letícím sklem a sluchové potíže.

Video z produkce španělského deníku El Mundo:

Za pravděpodobného pachatele je považována ETA. Jednak před atentátem varovala – ale v sousední provincii, takže úřady prohledávaly jinou školu - jednak před třemi dny policie zatkla čtyři její členy, z toho tři přímo v Pamploně, pro podezření z přípravy atentátu.

Zbytky automobilu s náloži (foto EFE)

Zbytky automobilu s náloží (foto EFE)

V minulosti již ETA provedla v prostoru Navarské univerzity pět bombových útoků. Poslední byl v květnu 2002, kdy asi 20 kg výbušniny explodovalo u čelní strany hlavní budovy. Byli tehdy lehce zraněni tři lidé.

Navarská autonomní oblast je region na severu Španělska, kde žijí také Baskové. Teroristická organizace ETA chce vytvořit samostatné Baskitsko a Navarra má být podle jejich představ jeho součástí. Proto je tento region častým jevištěm jejich atentátů. Pamplona je hlavní město oblasti a Navarská univerzita patří k výrazným střediskům Pamplony a je tudíž jedním z logických cílů těchto fanatických nacionalistů.

Útok na Navarskou univerzitu by tedy nemusel nijak přímo nesouviset se skutečností, že jde o korporativní apoštolské dílo katolické organizace Opus Dei. Nicméně ETA už několikrát označila Opus Dei jako takové za cíl svých útoků, například v roce 2003. Asi se domnívají, že nějakým způsobem překáží jejich záměrům.

Pamplona je známa pozoruhodnými oslavami svátku svatého Fermina, zdejšího biskupa, mučedníka ze třetího století, při nichž mládež provokuje býky vedené ulicemi a prchá před nimi. Při tomto poněkud kontroverzním “sportu” nebývá nouze o vzrušení a také… zranění.

Utíkej!

Univerzitu založil v roce 1952 svatý Josemaría Escrivá de Balaguer, který byl také jejím prvním velkým kancléřem.

CIMA, centrum biomedicinského výzkumu, otevřené v roce 2006 (Wiki)

CIMA, centrum biomedicínského výzkumu univerzity, otevřené v roce 2006 (foto Wiki)

Vedení školy reagovalo výzvou ke klidu a odpuštění, rektor též navštívil zraněné studenty. Druhý den po atentátu pokračuje výuka jako obvykle a současně ihned začaly práce na odstranění škod. Odevšad přicházejí vyjádření podpory.

Read Full Post »

Ve dnech 5. – 26. října proběhlo v Římě XII. řádné zasedání biskupského Synodu, věnovaného Božímu slovu, tedy Bibli, a jeho významu pro život věřících a církve.

Je to obrovské téma, které asi nejsem schopen nějak komplexněji a přitom konzistentně uchopit, ale zmínit se o něm chci. Alespoň si stručně shrňme několik základních informací.

Synod zahájil papež Benedikt XVI. mší svatou v bazilice sv. Pavla za hradbami.

Zahájeni synodu (foto TimesOfMalta.com)

Zahájení synodu (foto TimesOfMalta.com)

Amatérské video ze zahajovací bohoslužby, příchod synodních otců a papeže do baziliky:

Synodních otců bylo celkem 253. Každý měl na svůj příspěvek k dispozici pět minut. Přidělený čas dodrželi bez výjimky všichni. :-) Pomohlo tomu drobné technické opatření – minutu před limitem zazněl zvon a přesně po pěti minutách se vypnul mikrofon. Na Synodu bylo akreditováno jen asi tucet novinářů, pečlivě vybraných římskou kurií, většinou z Radia Vatikán, L’Osservatore Romano apod.

Za Českou a moravskou biskupskou konferenci byl delegátem Synodu pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk.

Kromě společných shromáždění probíhala práce synodních otců v menších skupinách a jedna skupina připravila tzv. propositiones, které poté synod prodiskutovat a schválil. Tyto propositiones, které obsahují 254 tezí (alspoň tolik obsahovaly v okamžiku, kdy je pracovní skupina předložila k projednání), jsou hlavním výsledkem Synodu, pracovní skupina na nich bude dále pracovat a vytvoří z nich závěrečné poselství. Nelze je publikovat, neboť jsou “sub secreto,” tedy důvěrné.

K Božímu lidu se nicméně synod již nyní obrátil Závěrečným poselstvím, nadepsaným “Eucharistie, živý chléb pro pokoj na světě.”  Toto poselství postupně čtou česky v českém vysílání Radia Vatikán, ale nenašel jsem to zatím na jejich webu v psané podobě. Jistě se to tam dříve či později objeví. Poselství je napsáno vznešeným jazykem a podle mého soudu rozhodně stojí za to si je přečíst.

Poselství Synodu k Božímu lidu v angličtině.

Na stránkách Radia Vatikán najdete také zvukové záznamy komentářů kardinála Miloslava Vlka a rozhovorů s ním, např. tento komentář na závěr synodu.

Doporučuji také závěrečnou homilii (kázání) papeže Benedikta XVI., tady je česky:

Privilegovaným místem Božího slova je liturgie.

V tomto roce apoštola Pavla, řečeno jeho slovy: „běda mi, kdybych nehlásal evangelium“ (1. Kor 9, 16) si upřímně přeji, aby v každé komunitě s pevnějším přesvědčením docházelo k uskutečnění této Pavlovy horoucí touhy jako povolání ke službě evangeliu pro svět. Na počátku synodálních prací jsem připomínal Ježíšovu výzvu „žeň je hojná“ (Mt 9, 37), a na tuto výzvu musíme neúnavně odpovídat navzdory těžkostem, na které narážíme. Tolik lidí hledá setkání s Kristem a s evangeliem, někdy dokonce aniž by si to uvědomovali. Tolik jich potřebuje znovu v Něm najít smysl svého života. Dávat jasné a sdílené svědectví života podle Božího slova, dosvědčeného Ježíšem, se tak stává nezbytným měřítkem, jak ověřit poslání církve.

Read Full Post »

Nedávno jsem s uvědomil, jak pomalu a nenápadně upadá duchovní život duše.

Rád se modlím svatý růženec a dělám to někdy bez růžencové šňůry a také trochu roztržitě.

Jednotlivé modlitby počítám v duchu nebo na prstech. Ale stane se mi, že zapomenu, kolik Zdrávasů jsem se už pomodlil – obvykle váhám, jestli třeba čtyři nebo pět. Osvojil jsem si zvyk v takovém případě předpokládat to menší číslo a raději se “omylem” znovu pomodlit ten pátý Zdrávas, než jej přeskočit.

Pravda, občas to mohlo vést k tomu, že byl některý desátek ve skutečnosti dvakrát tak dlouhý. :-)

A teď jsem se najednou přistihl, že to dělám opačně – když nevím, jestli jsem u čtverky nebo pětky, bezděčně předpokládám pětku a jdu dál. A možná jsou teď některé desátky ve skutečnosti poloviční.

Ten starší zvyk byl lepší, pokusím se k němu vrátit. Trocha velkorysosti modlitbě nikdy neuškodí.

Nemyslím si, že to je skrupulantství. I když jde samozřejmě o malou věc, podobné nenápadné couvání v maličkostech může být předznamenáním větších ústupků nebo dokonce hrozící vlažnosti.

Růženec

Růženec

Dojdeme do nebeského království a budeme je kolem sebe šířit už tady na zemi. Jen je třeba stále znovu začínat, jít dál, klidně a vytrvale, krůček po krůčku… se zrakem upřeným na Pána. A když potkáme kříž, obejmout jej jako starého přítele. Je jím totiž. 

Snad nikoho nepohorším, když napíšu, že některé cudné populární písničky o lásce mohou sloužit jako ilustrace skutečností duchovního života…

Shakira, Dia de Enero (Lednový den):

Read Full Post »

Luis de Moya vystudoval medicínu ve Španělsku a teologii v Římě. V roce 1981 se stal knězem Opus Dei. V roce 1991 měl dopravní nehodu a ztratil pohyblivost všech končetin, stal se tzv. “tetraplegikem”.

P. Luis de Moya

P. Luis de Moya

Elektrický vozík a speciální počítač mu umožňují plnohodnotný život a dokonce vykonávat náročnou práci – duchovní vedení vysokoškolských studentů. Také koncelebruje při mších svatých. Je univerzitním kaplanem jedné z fakult Navarské univerzity v Pamploně, kde také bydlí v koleji Aralar. O svém životě napsal knihu.

Vydává webovou stránku Fluvium, která se zabývá tématy duchovního života, etiky a bioetiky.

Za jeden ze svých zvláštních úkolů považuje boj proti eutanázii.

Říká, že život stojí za to žít.

Na YouTube je s otcem Moyou rozhovor. Je španělsky a tudíž nepředpokládám, že ho zde mnoho lidí bude chtít sledovat celý a uvádím jen jeho první část, asi desetiminutovou. Pokud se chcete podívat na ostatní čtyři části, běžte na YouTube kanál uživatele jamacor a zadejte jméno Moya do vyhledávání videí vpravo dole.

Read Full Post »

Pieta

El Greco: Pieta

Read Full Post »

Měly tyto senátní volby, které se nakonec proměnily v dvojkolovou oranžovou tsunami, alespoň nějaký dílčí pozitivní výsledek?

Ano! Ve volebním obvodě Rychnov nad Kněžnou s velkou pravděpodobností neobhájila svůj mandát Václava Domšová, která podala návrh zákona o euthanasii. Prohrála s Miroslavem Antlem z ČSSD.

Read Full Post »

V roce 2005 se konal biskupský synod o Eucharistii. Jedním z jeho doporučení bylo vytvořit alternativní zakončení mše svaté. Přišlo celkem 72 návrhů a z nich Svatý otec vybral tři.

A minulý týden se objevily v novém vydání římského misálu, jak informoval kardinál Francis Arinze a Radio Vatikán.

Dnešní formule zní Ite, missa est, česky “Jděte, jste propuštěni” nebo snad ”Jděte, jste vysláni.”  (V diskusi pod článkem můžete navrhnout lepší doslovný překlad.) V českém misále je to přeloženo volněji jako “Jděte ve jménu Páně.”

Nové fomule jsou:

  • Ite ad evangelium Domini nuntiandum, “Jděte hlásat Pánovo evangelium”
  • Ite in pace, glorificando vita vestra Dominum, “Jděte v pokoji a svým životem chvalte Pána”
  • Ite in pace, alleluia, alleluia, “Jděte v pokoji, aleluja, aleluja”

Nevím zatím, zda je poslední varianta určena jen pro dobu velikonoční a nelze ji zkrátit, nebo je možné použít i “Ite in pace” bez “alleluia” v ostatních liturgických obdobích.

Komentář

Je to mimo jiné zajímavý příspěvek do probíhající diskuse o tom, jak smýšlí současný papež o liturgické reformě. Někteří se domnívají, že je v hloubi srdce přece jen – alespoň trochu –  tradicionalistou a snaží se postupnými kroky obnovit praxi církve v podobě, jakou měla v určitém bodě v minulosti,

Podle mého názoru tomu tak není a tato poslední úprava to opět potvrzuje. Svatý otec se snaží překlenout diskontinuitu, která vznikla v letech po Druhém vatikánském koncilu, uzdravit dosud ne zcela zahojené rány a zabránit určitým výstřelkům, případně snahám o banalizaci liturgického dědictví. Určitě ale nemá v úmyslu restauraci nějakého stavu, který již pominul. Jde mu o zastavení nekulturního úprku vpřed a o nové organické propojení starého s novým.

Read Full Post »

Oukej, uznávám, že tímto už pomalu překračuji práh seriózního blogerství a dostávám se na samý okraj propasti blogerství bulvárního. Ale mám několik omluv:

  1. Hrozně rád bych si dělal legraci z politiků, ale do domácí politiky se mi nechce a nechce. Když se do ní pustím (mimo bioetiku, což je moje téma), dopadne to strašně. Třeba tuhle v pátek jsem se tak hrozně pohádal o politice s jedním kamarádem, že jsem ho pak musel zakroužkovat na volebním lístku.
  2. Už jsem tu dost psal o Sarah Palin.
  3. Už jsem tu trochu psal o hip hopu a rapu.

Tak se pojďme publicisticky znemožnit.

V pořadu americké televize NBC Saturday Night Live vystoupily Sarah Palin a Hillary Clinton se společným prohlášením k národu. Moment… Vlastně to byly komičky Tina Fey a Amy Poehler. :-)

Těžko říci, která se víc povedla. Obě jsou perfektní, Amy měla roli usnadněnu pověstnou hysterií Hillary, Tina je zase své předloze fyzicky více podobná. Každopádně, Sára v tomto okamžiku zajímá média i veřejnost ”beznadějně” více.

 

Sarah Palin (vlevo) a Tina Fey

Sarah Palin (vlevo) a Tina Fey

Tina Fey natočila pro SNL celou řadu komických klipů, ve kterých imituje Sáru Palinovou, její vzhled i hlas. Přitom karikuje její politické názory a dělá to poměrně inteligentně.

Humor Feyové zde nicméně není krutý, ale spíše milý, i když místy mírně vulgární. Přesto nepochybně mohl Palinové nemálo uškodit. Existuje snad nějaká možnost, jak udělat z nouze ctnost?

Ano! Tady máme obě dvě. Najednou na pódiu. Skutečná Sarah Palin údajně výrazně zvýšila sledovanost pořadu. A to za to prý ještě zaplatila. (Stopáž 2:28 a dále. Objeví se tam také Alec Baldwin.)

A zlatý hřeb programu – Amy Poehler (“Hillary” z prvního klipu) zpívá rapovou parodii na Sarah Palin. V její přítomnosti - sedí tam ta pravá. Text je docela drsný. Hudba… no, nepřehánějme to s eufeminismy, raději řekněme sound… nic moc. Ale tento nepatrný nedostatek bohatě nahrazují taneční kreace.

 

one two three

my name is sarah palin you all know me
vice president nominee of the gop
gonna need your vote in the next election
can i get a ‘what what’ from the senior section
mccain got experience, mccain got style
but don’t let him freak you out when he tries to smile
cause that smile be creepy
but when i be vp
all the leaders in the world gonna finally meet me

how’s it go eskimo
(eskimos)
tell me what you know eskimo
(eskimos)
how you feel eskimo
(ice cold)
tell me tell me what you feel eskimo
(super cold)

i’m jeremiah wright cause tonight i’m the preacha
i got a bookish look and you’re all hot for teacha
todd lookin fine on his snow machine
so hot boy gonna need a go between
in wasilla we just chill baby chilla
but when i see oil lets drill baby drill

my country tis a thee
from my porch i can see
russia and such

all the mavericks in the house put your hands up
all the mavericks in the house put your hands up
all the plumbers in the house pull your pants up
all the plumbers in the house pull your pants up

when i say ‘obama’ you say ‘ayers’
obama. (ayers) obama (ayers)
i built me a bridge – it ain’t goin’ nowhere.
(ohhh)

mccain, palin, gonna put the nail in the coffin
of the media elite
(she likes red meat)
shoot a mother-humpin moose, eight days of the week

[three gunshots]
now ya dead, now ya dead,
cause i’m an animal, and i’m bigger than you
holdin a shotgun walk in the pub
everybody party, we’re goin on a hunt
la la la la la la la la
[six gunshots]

yo i’m palin, i’m out!

Na závěr příchází mé obligátní zakončení blogových příspěvků, uvozené jako obvykle slovy “co dodat?”…

Co dodat?

Sarah Palin přinesla do americké kampaně humor, který tam do té doby zoufale chyběl. Byť by byl na její úkor. ”Volič, který se směje, je napůl váš,” napsala před pár týdny Peggy Noonan. Ano, ta dáma, co Palinovou občas nemálo kritizuje. (Milá Peggy – máte samozřejmě pravdu, ale… jste si opravdu tak jistá, že Palinová vulgarizuje politickou scénu víc, než to svého času dělal Reagan?)

Pravda, může se nám vybavit kavka z Letopisů Narnie, z dílu Čarodějův synovec: “Aslane, já jsem udělala první legraci?” “Ne, ty jsi byla tou první legrací.”

Navzdory – a částečně i díky - řádění liberálních upírů (publicistů a blogerů), kteří už v souvislosti s Palinovou a její rodinou prezentovali v míře větší než malé nejméně dva tucty různých …fobií, si Palinová stále udržuje velkou mediální přítomnost – v dobrém i ve zlém – a stále vypadá nejlidštěji ze čtveřice prezidentských a viceprezidentských kandidátů.

Konec. Nebo ne… ještě malá obecnější poznámka…

Největší záhada americké kampaně

Největší záhadou americké prezidentské kampaně je, proč vede Obama tak málo. Různé průzkumy z posledního týdne ukazují Obamův náskok mezi třemi a devíti procenty, většinou kolem pěti.

Za probíhající prudké ekonomické krize (ze které navíc média dělají skutečný armagedon), války v Iráku a v Afghánistánu, při téměř jednohlasé podpoře médií, celebrit a příslušníků vážené třídy amerických miliardářů, s několikanásobným volebním rozpočtem, za neustávajícího a pečlivě takticky dávkovaného přítoku vyjádření podpory, jako byla ta Powellova…

…by měl mít jakýkoliv člověk z ulice na Obamově místě k dobru kolem dvaceti procent, ne pět. Barack musí něco dělat hodně špatně.

Jeden důležitý faktor, který McCainovi pomáhá, je nicméně bezpochyby faktor Sarah Palin.

Read Full Post »

Radio Proglas odvysílalo ve Studiu Kristián rozhovor s Michaelou Freiovou o webovém serveru Res Claritatis a papírovém časopise RC Monitor.

Rozhovor s Michaelou Freiovou – o serveru Res Claritatis a zpravodajském čtrnáctideníku Monitor

Doporučuj vám rozhovor si poslechnout, buď zde, nebo na Proglase, který ho bude opakovat v pondělí 20. 10. 2008 v 16:30.

Paní Freiová se dotkla také dalších témat, např. časopisu Milujte se nebo připravované knihy Thomase Woodse Jak katolická církev budovala západní civilizaci. (Mimochodem, kniha je už v tisku a bude mít velmi hezkou obálku, prakticky stejnou jako v té anglické verzi - viz předchozí odkaz.)

Z rozhovoru (19:58 a dále):

Od té doby (od šedesátých let) jako by se trend obrátil. Zdá se, že - a zřetelné je to tak od osmdesátých let – každá další generace je o něco konzervativnější, než generace jejích rodičů.

Leckdy to má komické dopady, protože když třeba my jsme vydavateli – i když ho nevytváříme – časopisu Milujte se, kde se mluví s mládeží hodně právě o morálce milostného života a podobně. Reakce jsou velmi zajímavé. Lidé mého věku, to znamená kolem šedesátky, se chytají za hlavu a říkají: “Jak můžete mladým lidem dneska, prosím vás, v dnešní době…” Mladí lidé mají o ten časopis obrovský zájem a velice je to zajímá.

Skoro se zdá, jako by ta mladá, nejmladší, generace chtěla slyšet prostě tu řeč ano, ano, ne, ne.

Read Full Post »

V srpnu jsem zde psal, že existuje kultivovaný hip hop. Teď jsem díky Stephenu M. Barrovi objevil, že existuje také didaktický rap. A dobrý! (No, možná ne zas tak moc hudebně, ale text nemá chybu! :-) )

Katherine McAlpine

Kate McAlpine

Alpinekat, alias Katherine McAlpine je profesionální popularizátorkou vědy, pracuje jako publicistka v CERN. Text této písně prý napsala během čtyřicetiminutové cesty ze Ženevy do CERNu. A potom ji nazpívala, resp. narapovala, s pomocí několika částicových fyziků.

Large Hadron Collider, LHC, je ten nový superurychlovač,  o kterém jste určitě slyšeli, co prý způsobí konec světa.

(Mimochodem, ta pohádka s tím koncem světa, je od pracovníků CERNu super, super, super PR tah, kdoví, jestli se na té blbosti také nějak nepodílela tahle dáma.)

:-)

MP3 ke stažení
Video ve vyšší kvalitě (lepší je hlavně zvuk)

The Large Hadron Rap:

Twenty-seven kilometers of tunnel under ground
Designed with mind to send protons around
A circle that crosses through Switzerland and France
Sixty nations contribute to scientific advance
Two beams of protons swing round, through the ring they ride
‘Til in the hearts of the detectors, they’re made to collide
And all that energy packed in such a tiny bit of room
Becomes mass, particles created from the vacuum
And then…

LHCb sees where the antimatter’s gone
ALICE looks at collisions of lead ions
CMS and ATLAS are two of a kind
They’re looking for whatever new particles they can find.
The LHC accelerates the protons and the lead
And the things that it discovers will rock you in the head.

We see asteroids and planets, stars galore
We know a black hole resides at each galaxy’s core
But even all that matter cannot explain
What holds all these stars together – something else remains
This dark matter interacts only through gravity
And how do you catch a particle there’s no way to see
Take it back to the conservation of energy
And the particles appear, clear as can be

You see particles flying, in jets they spray
But you notice there ain’t nothin’, goin’ the other way
You say, “My law has just been violated – it don’t make sense!
There’s gotta be another particle to make this balance.”
And it might be dark matter, and for first
Time we catch a glimpse of what must fill most of the known ‘Verse.
Because…

LHCb sees where the antimatter’s gone
ALICE looks at collisions of lead ions
CMS and ATLAS are two of a kind
They’re looking for whatever new particles they can find.

Antimatter is sort of like matter’s evil twin
Because except for charge and handedness of spin
They’re the same for a particle and its anti-self
But you can’t store an antiparticle on any shelf
Cuz when it meets its normal twin, they both annihilate
Matter turns to energy and then it dissipates

When matter is created from energy
Which is exactly what they’ll do in the LHC
You get matter and antimatter in equal parts
And they try to take that back to when the universe starts
The Big Bang – back when the matter all exploded
But the amount of antimatter was somehow eroded
Because when we look around we see that matter abounds
But antimatter’s nowhere to be found.
That’s why…

LHCb sees where the antimatter’s gone
ALICE looks at collisions of lead ions
CMS and ATLAS are two of a kind
They’re looking for whatever new particles they can find.
The LHC accelerates the protons and the lead
And the things that it discovers will rock you in the head.

The Higgs Boson – that’s the one that everybody talks about.
And it’s the one sure thing that this machine will sort out
If the Higgs exists, they ought to see it right away
And if it doesn’t, then the scientists will finally say
“There is no Higgs!  We need new physics to account for why
Things have mass.  Something in our Standard Model went awry.”

But the Higgs – I still haven’t said just what it does
They suppose that particles have mass because
There is this Higgs field that extends through all space
And some particles slow down while other particles race
Straight through like the photon – it has no mass
But something heavy like the top quark, it’s draggin’ its ***
And the Higgs is a boson that carries a force
And makes particles take orders from the field that is its source.
They’ll detect it….

LHCb sees where the antimatter’s gone
ALICE looks at collisions of lead ions
CMS and ATLAS are two of a kind
They’re looking for whatever new particles they can find.

Now some of you may think that gravity is strong
Cuz when you fall off your bicycle it don’t take long
Until you hit the earth, and you say, “Dang, that hurt!”
But if you think that force is powerful, you’re wrong.
You see, gravity – it’s weaker than Weak
And the reason why is something many scientists seek
They think about dimensions – we just live in three
But maybe there are some others that are too small to see
It’s into these dimensions that gravity extends
Which makes it seem weaker, here on our end.
And these dimensions are “rolled up” – curled so tight
That they don’t affect you in your day to day life
But if you were as tiny as a graviton
You could enter these dimensions and go wandering on
And they’d find you…

When LHCb sees where the antimatter’s gone
ALICE looks at collisions of lead ions
CMS and ATLAS are two of a kind
They’re looking for whatever new particles they can find.
The LHC accelerates the protons and the lead
And the things that it discovers will rock you in the head.

Read Full Post »

Alfred E. Smith Memorial Dinner (Pamětní večeře Alfreda E. Smitha) je tradiční dobročinné setkání pro katolickou nadaci Ala Smitha, který byl prvním katolickým kandidátem na amerického prezidenta, za demokratickou stranu v roce 1928 (porazil jej tehdy H. Hoover).

Nebylo by na ní nic zvláštního – podobných  večírků zaměřených na “fundraising” se v USA pořádají tisíce - kdyby se nestala tradičním utkáním prezidentských kandidátů před volbami. Po posledním “oficiálním” televizním duelu se zde prezidentští kandidáti v přítomnosti televizních kamer špičkují a popichují. Snaží se tak voličům ukázat svoji lidskou stránku a smysl pro humor. (Nutno dodat, že si tyto projevy obvykle nepíší sami.)

Letos se to zvláště povedlo!

Je mi líto, jestli neumíte anglicky, nemám čas to překládat. Skvělý humor, prvotřídní gagy. Jako první hovořil John McCain a podle mého soudu byl výrazně lepší – mluvil déle, v první části měl několik krásných bonmotů, většinou o protivníkovi, vážná pasáž (zhruba třetí čtvrtina) byla také hlubší, než ta Obamova. (Mimochodem se v ní explicitně přihlásil k ochraně života od početí.) Výbuchy smíchu v publiku byly zcela spontánní.

Barack Obama mluvil převážně o sobě a přestože měl ve své řeči také několik výborných anekdot, místy byl smích publika přece jen trochu zdvořilostní.

McCain měl nejen připravenu lepší řeč, ale také ji lépe přednesl. Na promluvy z papíru je více zvyklý a víc se to hodí k jeho věku. Obama je mnohem suverénnější při projevech čtených z teleprompteru, který promítá text na obrazovku umístěnou přímo před objektivem kamery, takže se zdá, že se politik dívá televizním divákům do očí. Zde ale četl z papíru (teleprompter se na podobných akcích nepoužívá, protože na lidi v sále to působí nepřirozeně) a dělalo mu to trochu potíže. Magie jeho “mediální osobnosti” se nekonala.

John McCain, část I:

Jsem outsider, ale objevují se známky naděje. Nemohu se zbavit dojmu, že někteří zde přítomní se začínají přiklánět ke mně. Rád vás tady dnes večer vidím, Hillary.

John McCain, část II:

Barack Obama:

Read Full Post »

Older Posts »

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.