Během čtyř dnů od chvíle, kdy John McCain ohlásil svoji kandidátku na viceprezidentku USA, aljašskou guvernérku Sarah Palin, zaplnilo její jméno tisíce stránek amerického internetu. Jen menšina reakcí byla neutrálních – konzervativci, poněkud zchlazení extatickou mediální prezentací demokratického konventu, viditelně roztáli a nešetřili nadšenou chválou, kterou liberálové bohatě vyvažovali sarkasmem a občas až křečovitou kritikou.
Jak jsme všichni čekali, v této krátké době spatřilo denní světlo asi půl tuctu temných stránek rodiny Palinové. Původně jsem je zde chtěl procházet jednu po druhé, ale bude lepší se zaměřit na tu nejzajímavější. K ostatním se možná vrátíme někdy příště.
Podívejte se ještě jednou na fotografii, kterou jsem zde publikoval v neděli (je převzatá z Wikipedie):
Když Sarah Palin v pátek představovala svoji rodinu, na chvilku mě překvapilo, že malého Triga nedrží v náručí jeho otec Todd Palin, jak bych očekával, ale jeho nejstarší sestra Bristol. Pak jsem si řekl, že je hezké, jak dcery pomáhají své až příliš zaneprázdněné matce.
V pondělí 1. 9. 2008 však přišlo překvapení. Rodina Palinových přišla s tímto prohlášením. Mnozí zalapali po dechu.
Byli jsme požehnáni pěti úžasnými dětmi, které milujeme celým srdcem a které jsou pro nás vším. Naše krásná dcera Bristol nám sdělila novinku, která jí – jak jako rodiče dobře víme – pomůže vyrůst rychleji, než jsme si kdy představovali. Jsme hrdi na Bristolino rozhodnutí dítě porodit a ještě více na to, že se staneme prarodiči. Zatímco Bristol čelí zodpovědnosti dospělosti, je si vědoma toho, že má naši bezpodmínečnou podporu.
Bristol a mladý muž, kterého si vezme, velmi brzy poznají obtíže výchovy dítěte, a proto budou mít lásku a podporu celé naší rodiny. Žádáme média, aby respektovala soukromí naší dcery a Leviho, jak to bylo vždy tradicí, pokud šlo o děti kandidátů.
Podívejte se ještě jednou na fotografii nahoře. Koho vidíte teď?
Mladou ženu připravující se na mateřství.
Carly Fiorina, poradkyně Johna McCaina (ano, je to ta bývalá generální ředitelka firmy Hewlett-Packard), řekla, že McCain samozřejmě věděl o Bristolině mateřství předtím, než si její matku vybral za spolukandidátku.
Zatímco komentátoři začali jásat, že teď republikánští farizeové Palinovy ukřižují, nastalo něco zcela jiného. Nejen, že Todd Palin nenutí dceru k potratu a nezastřelil jejího snoubence. Dokonce i z řad republikánské strany a konzervativních osobností a bloggerů přichází slova podpory a soucitu. Kritických reakcí je minimum a většinou se omezují na melancholické povzdechy.
Podívejte se třeba sem nebo sem.
Například Dr. James Dobson, i u nás známý evangelikální autor knih o křesťanském a rodinném životě, řekl:
Během 32leté historie organizace Focus on the Family (Zaostřeno na rodinu) jsme nabídli modlitbu, radu a podporu desetitisícům rodičů a dětí ve stejné situaci, jaké nyní čelí Palinovi. Vždycky jsme povzbuzovali rodiče, aby milovali své děti a radili dívkám, aby hleděly za svá těhotenství, ačkoliv cestou samozřejmě narazí na výzvy. Právě to teď dělají Palinovi a měli by být ještě jednou pochváleni za to, že o svých prolife a rodinných hodnotách pouze nemluví, ale žijí je i v namáhavých podmínkách.
Být křesťanem neznamená, že jste dokonalí. Ani že vaše děti jsou dokonalé. Ale znamená to, že je zde odpuštění a uzdravení, když své nedokonalosti vyznáváme Pánu. Byl jsem nesčetněkrát ve svém životě příjemcem tohoto odpuštění a uzdravení a jsem si jistý, že jimi jsou i Palinovi.
Média se to už snaží rozvířit jako důkaz, že guvernérka Palinová je “pokrytec”, ale vše, co to ve skutečnosti znamená, je, že ona a její rodina jsou lidé. Jsou přítomni v modlitbách mých a milionů Američanů.
Souhlasím s panem Dobsonem, že jednání Palinových je ukázkou křesťanské zásady “nenávidět hřích – milovat hříšníka” a také zásady křesťanských rodičů, že láska k jejich dětem musí být bezpodmínečná.
Jak ukázaly průzkumy, které byly uskutečněny po jmenování Palinové McCainem, ale ještě před oznámením o těhotenství Bristol (viz Zogby a CNN), její jmenování McCainovi významně pomohlo a prakticky smazalo náskok, který získal Obama na demokratickém konventu. Po pondělku mohl nastat jistý propad preferencí, ale do voleb se to Američanům rozleží v hlavě a těžkost Bristol může duu McCain / Palinová nakonec ještě pomoci.
Na rozdíl od poněkud startrekovské miliardářky Hillary je Sarah skutečně normální ženou z lidu s běžnými problémy, která ještě před pár lety pracovala jako starostka malého města s průměrným platem a už tehdy čtyřmi dětmi. To, co na první pohled mohlo vypadat jako poněkud éterická famílie z jiného světa, je vlastně docela normální průměrná americká rodina.
Republikáni drží Bristol palce už teď. A za pár dní možná bude celá Amerika.











4 odpovědí so far ↓
Stan // 9. září 2008 na 0:25 |
Oslíku,
jen tak mezi námi, jak můžete jako katolík psát takové věci a propagovat tady evangelikální apokalyptiky?
Je mi sympatické, že jste proti potratům, v tom s Vámi souhlasím, ale tady se hraje úplně jiná hra.
Jak můžete jako křesťan fandit političce, která prohlašuje, že je válka v Iráku nebo budování ropovodu z Aljašky boží vůlí? Jak můžete citovat Jamese Dobsona, který ve svých rozhlasových kázáních vyzýval své ovečky, aby se modlily za bouři nad Obamův nominační projev?
oslik // 9. září 2008 na 21:22 |
Kdybych věděl, že k tomu Dobson vyzýval, necitoval bych ho. To mi uniklo.
Citoval jsem ho, protože je i u nás známou osobností. Vyšlo mu tady několik knížek, většinou o manželských vztazích, výchově dětí apod. Mezi českými křesťany je poměrně známý. Četl jsem jednu nebo dvě z nich, ale už dávno – tehdy se mi to líbilo, i když nevím, zda by se mi to líbilo teď, natolik si to už nepamatuji.
Nicméně pochybuji o tom, že měl na mysli bouři, která by přinesla oběti na životech. Sledoval jsem Michaela Moore (autor filmu Fahrenheit 9/11), jak před republikánským konventem říkal, že Gustav dokazuje Boží existenci, neboť naruší republikánský konvent. A to mi přišlo jako vrchol cynismu.
(A mimochodem, Gustav nakonec republikánům spíš pomohl.)
oslik // 9. září 2008 na 21:29 |
Ještě Stanovi:
Pokud jde o ty evangelikály – jsem sice katolík, ale současně také Evropan, Čech atd. Není mi jedno, kdo bude v Bílém domě. Třeba původní Obamovy plány ohledně Iráku (okamžité stažení všech jednotek) byly tak příšerné a tak by rozkolísaly blízký východ, že jsem z toho měl skutečnou obavu.
Těsně po mé konverzi z bojovného ateismu ke křesťanství (ke které došlo v katolickém kostele) jsem nebyl zcela přesvědčený, že budu do smrti katolíkem. Chodil jsem na evangelikální biblické hodiny a něco jako duchovní vedení mi poskytoval přítel, který patřil k radikálním letničním.
Postupně jsem se rozhodl, že už budu chodit jen na katolické aktivity. Vím velice dobře, proč nejsem evangelikálem ani letničním.
Jenomže – mám lidi z těchto křesťanských proudů rád a rád s nimi spolupracuji, kdykoliv je příležitost. Jsou nesmírně poctiví, solidní, laskaví, velkorysí…
Stan // 10. září 2008 na 15:07 |
Ten Moore reagoval na toho Dobsona. Přečtěte si u mne na Outsidermedia jeho Otevřený dopis Bohu, abyste to lépe pochopil.
A mám velkou nedůvěru a nechuť k politikům, kteří ve svých projevech operují Boží vůlí. Jedním z nich byl totiž Adolf Hitler.