Radio Vatikán nedávno uvedlo, že Vatikán schválil nový překlad textu mše svaté (to je nejdůležitější z obřadů, které se slaví v katolických kostelích, zejména každou neděli) z originální latiny do angličtiny:
Kongregace pro liturgii a svátosti ve Vatikánu schválila změny v misále používaného ve Spojených Státech. Podle Osservatore romano se jedná pouze o malé a nepodstatné změny, které by měly být věřícími jednoduše akceptovány. Prezident Kongregace pro liturgii a svátosti biskupské konference v USA, biskup Arthur Joseph Serratelli, dodal, že se jde pouze o jakési „vybroušení jazyka“, tedy o srozumitelnější teologickou mluvu. „Odpovědi věřících byly pozměněny jen velmi málo a myslím, že již napoprvé či napodruhé si jen ztěží uvědomí nějaký rozdíl.“ Schválené změny se týkají překladu obřadů pokání, Gloria, Kréda, eucharistických modliteb a aklamací, modlitby Otče Náš a dalších modliteb a odpovědí používaných denně v průběhu liturgie. Schválené změny budou aplikovány až za dva roky, po odsouhlasení změn liturgické hudby a katecheze.
Podle Catholic World News vyjádřila Kongregace nad dosažením tohoto bodu “nemalé uspokojení”. Není divu, anglický překlad textů mše svaté používaný v USA patří k nejdůležitějším a zároveň k nejhorším na světě.
Na blogu First things uvedla Amanda Shaw několik podrobností:
Ještě více najdeme na blogu Taylora Marshalla, který býval episkopálním (anglikánským) knězem a dnes je katolickým laikem:
New Translation of Holy Mass in English
Podívejme se na některé změny anglického překladu, které jsou zmiňovány v obou blozích (nejsou to zdaleka všechny, ale snad ty nejdůležitější). Mé komentáře jsou modré. Žel nemám po ruce anglický misál, tj. někde neuvedu, jak to je dnes.
- Začátek Nicejsko-Cařihradského kréda (to je vyznání víry, které shrnuje katolickou nauku a recituje se pouze na tzv. “slavných” mších v neděli a nemusí zaznít na mši ve všední den) se mění z “We believe”, “Věříme” na “I believe”, “Věřím”.
- Zde je v české verzi správně: “Věřím…”
- Kdykoliv kněz říká “The Lord be with you”, tedy ”Pán s vámi”, lid v nové verzi odpovídá “And with your spirit”, tedy ”I s duchem tvým”. Ve staré odpovídal “And also with you”, “A také s tebou”.
- “S duchem tvým” je doslovný překlad z latiny. Česká verze se velmi podobá té původní anglické, říkáme “I s tebou.”
- Když se v první formě kajícího ritu lidé vyznávají ze svých hříchů, říkají v novém překladu “I have greatly sinned … through my fault, through my fault, through most grievous fault”, tedy “Velmi jsem zhřešil… svojí vinou, svojí vinou, svojí nejtěžší vinou.” Dosud říkali “I have sinned through my own fault”, “Zhřešil jsem vlastní vinou.”
- V latinském originálu se říká “mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa”, tedy “má vina, má vina, má největší vina”. Naprostá většina národních překladů toto trojí opakování zachovala, včetně např. slovenské verze, zatímco anglický překlad zkrátil text radikálně – opakování zcela vynechal – a ten český stojí někde mezi – říkáme “je to má vina, má veliká vina”. Tato nepřesnost mě na české verzi mrzí nejvíce – při každé mši si to uvědomím. Věřící se při vyslovování těchto slov symbolicky bijí pěstí do prsou a je zřejmé, že trojí úder do prsou hraje při mši významnou psychologickou roli. Zatímco se však většina světových katolíků tluče do prsou třikrát, Čechům to stačí dvakrát a Američanům jen jednou. Asi méně hřešíme.
- Odpověď na knězova slova “Ecce Agnus Dei”, “Hle, Beránek Boží” je nově “Lord, I am not worthy that you should enter under my roof, but only say the word and my soul shall be healed.“, tedy “Pane, nejsem hoden, abys vešel pod moji střechu, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.”
- Opět, nový překlad je přesný převod z latiny, která je opět přesným překladem řeckého textu v Evangeliu. Obdobně je to ve slovenštině. Nemám po ruce starý anglický text, ale několikrát jsem na anglické mši byl a matně si vzpomínám, že říkají přibližně ”Pane, nejsem hoden, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a budu uzdraven.” Česky říkáme “Pane, nejsem hoden, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.” Jsme tedy blíže originálu, než Američani, ale proč vynecháváme biblická slova římského setníka ”pod moji střechu”, se mi těžko chápe. Oprava 27. 8. 2008: Česky říkáme “nezasloužím si”, ne “nejsem hoden”, jak jsem omylem napsal. A to proto, aby se nemuselo přechylovat.
- Kdekoliv se v novém překladu mluví o Církvi, používá se ženský rod “she”, “her”, tedy “ona”, “jí” apod. Dosud se pro Církev používal rod střední - ”it”, “to”.
- Tento problém naštěstí v češtině nastat nemůže. (Doplnění 24. 8. 2008: V angličtině se slovo church používá pro kostel a pro církev. Kostel je vždy středního rodu, ale církev může být rodu středního nebo ženského. První varianta je všední a používá se pro církev jakožto instituci. Ženský rod označuje církev jako personalizovanou skutečnost, která má duši – je to varianta poetická a mystická.)
- V nejdůležitější části mše, při proměňování, říká kněz o Kristově krvi, že je ”poured out for you and for many”, tedy “vylita za vás a za mnohé”. Dosud bylo “za vás a za všechny”.
- Nová verze je přesný překlad latinského “qui pro vobis et pro multis effundetur”. V češtině máme “za všechny” stejně jako v angličtině a v mnoha národních verzích, byť ne ve všech. Z čistě jazykového hlediska je to nepochybně špatně, nicméně teologicky jsou patrně obě verze víceméně zaměnitelné a znamenají “za všechny”, ovšem s odlišnými důrazy. Osobně tuto chybu nepovažuji za mimořádně závažnou, nicméně chyba to je – nebyl důvod provádět “kreativní překlad” a pomocí překladu posouvat bezprostřední význam textu.
To jako ukázka zcela stačí.
Je zřejmé, že nová verze anglického misálu věrněji odpovídá latinskému originálu. Není divu - je odpovědí na římskou směrnici Liturgiam authenticam, která vyšla roku 2001 (a byla tedy schválena ještě Janem Pavlem II.) a požaduje zpřesnění a tudíž také vzájemné přiblížení národních verzí mše.
Nabízí se tedy otázka: Bude také nový český překlad mešních textů?
Povídá se, že ano. Údajně na něm pracuje komise překladatelů pod vedením otce ThDr. Benedikta Mohelníka OP, provinciála českých dominikánů.
Vidím to jako obecně velmi dobrý krok a na opravený překlad se těším.
Údajně byl ale zvolen jiný přístup, než v Americe – nedělají se drobné změny ve stávajícím překladu, ale vytváří se překlad zcela nový.
Pokud tomu tak je, lze se obávat nemalých problémů při zavádění nového překladu, které by teoreticky mohly jeho zavedení velice zpomalit nebo i zablokovat. Všichni věřící i kněží se totiž budou muset přeučit všechny texty – a stěží může nevzniknout určitý chaos, v hlavách i v kostelích.
Jak často dodávám: Rád bych se mýlil. 
Ale je zde ještě jedna stránka věci. Současný text české liturgie je na řadě míst nepřesný, avšak je jazykově kvalitní a hezký, místy krásný. Určitě je možné udělat nový překlad tak, aby byl esteticky na nejméně stejné úrovni a přitom přesnější. Ale bude to těžké a nemusí se to podařit.
Bylo by smutné, kdyby byl nový překlad přesnější, ovšem na úkor slovesné krásy.
Pokud mám špatné informace, opravte mě prosím v diskusi pod článkem.
Následující film zachycuje starobylou, tzv. ”tridentskou”, liturgii z velikonoční neděle. Tato varianta římského ritu se dnes nazývá “mimořádná forma” a je stále sloužena v některých katolických kostelích a dokonce se pomalu dostává opět do módy. Je ovšem stále vzácná a potkáte ji zřídka. I já – člověk, který od své konverze poznal pouze novou, tedy “řádnou” formu římského ritu a je s ní zcela spokojen – se u tohoto videa stěží ubráním pocitu dojetí a povznesení. Tato varianta mše, někdy hanlivě nazývaná “předkoncilní”, je nepochybně krásná a vznešená.
Necelou hodinu trvající film je procházka mší svatou s anglickým komentářem.
Ach jo:( Starou “tridentskou”.
Tradiční římský ritus není starý a není ani tridentský. Je to řádný katolický ritus.
Kristus je taky starý? Písmo je taky staré? Dogmata jsou taky stará? Váš novus paskvil žádný překlad nezachrání. Je to ritus, v kterém se používá židovská stolní modlitba z Talmudu, obětování je zcela zlikvidováno, neodpovídá tomu, co požadoval Druhý vatikánský koncil a další a další nepřístojnosti.
Jediným řešením je zrušit a znovu PLNĚ rehabilitovat katolickou mši svatou. Ne v nějaké hegeliánské dialektice Ratzingerově sloužit katolické a nekatolické.
Ta liturgie je opravdu stará. Nebo snad není? Že má pro vás zcela neutrální slovo “stará” negativní obsah je, promiňte, váš problém.
Ale dobře, maličko jsem ten text pozměnil, na “…starobylou, tzv. “tridentskou” , liturgii z velikonoční neděle…”
Ve zbytku příspěvku píšete blbosti.
Díky za zajímavý článek. Ještě bych doplnil jednu věc při srovnání nynějšího českého a anglického překladu. Zatímco anglický překlad odpovědi lidu před modlitbou nad dary zní nezkráceně, tedy “May the Lord accept the sacrifice at your hands for the praise and glory of his name, for our good, and the good of all his Church.”, tak český to žel odbyje pouhým “ať ji příjme ke své slávě a k spáse světa.”. Tohle mi třeba vadí více, než zkrácené “mea culpa”.
Nevíte náhodou, kdy by měl být ten český překlad přibližně dokončen?
Kosmetické úpravy obřadu, který je definován jako “společensví Božího lidu za předsednictví kněze” nic nemění na tom, že je tento obřad zamýšlen jako něco jiného, než je obsahem katolické definice mše sv., je tedy z protestantské a modernistické hereze zrozen a k herezi vede. Bohu díky, že se nemusím účastnit tohoto liturgického paskvilu, vytvořeného zednářem Bugninim.
Pavlovi:
Mám dojem, že už snad existují nějaké pracovní verze, ale ne moc uspokojivé. Každopádně až bude překlad dokončen, nastane dlouhé schvalování a dlouhé zavádění. Nejde jen o vytištění nových misálů…
Odhaduji, že nejméně příštích pět let žádný big bang nenastane. V té Americe se začalo s novým překladem (který nakonec vyústil pouze v několik dílčích změn) zhruba před šesti lety a kompletně se na něj přejde do tří let.
Všichni třikrát, my dvakrát. Jaký další pomníček si postavíme?
http://www.sweb.cz/katolicka-kultura/vaclav_konzal_a_reformy_liturgie/vaclav_konzal_a_reformy_liturgie.html
Milý Oslíku, problematice doslovnost × výstižnost překladu liturgických textů se věnuje obšírně Václav Konzal (jeden z autorů Tebou kritizovaného současného překladu) v otevřeném dopise Miroslavu kardinálu Vlkovi (http://www.getsemany.cz/node/1271). Z jeho rozboru vyplývá, že nově vznikající překlad se ti bohužel bude líbit, protože bude více doslovný, než vystihující podstatu textu.
No, jasně Konzal si postavil pomníčky. Že to s katolickou vírou má pramálo společnéno, to je jedno. Ale jsou to pomníčky! Viz odkaz v mém předchozím příspěvku.
Markovi:
Určitě může být někdy přílišná doslovnost na úkor vystižení významu textu.
Ale v případě těch změn v anglickém překladu mše, které teď byly schváleny, podle mého názoru platí, že všechny změny, o kterých jsem četl (nejen ty, které jsem zde popsal), jsou nejen k větší doslovnosti, ale i ve prospěch lepšího vystižení významu textu.
Samozřejmě to nemusím u té angličtiny správně posoudit, ale tvrdí to ve svých blozích i řada anglických rodilých mluvčích.
Jako totiž neplatí, že doslovnější překlad je vždy lepší, neplatí ani opak – doslovnější překlad rozhodně není vždy horší. V těchto konkrétních případech je lepší.
Pokud jde o ten Konzalův článek, nebudu se k němu zatím vyjadřovat. Nevím, co měl v ruce, z jaké pracovní verze vycházel atd. Možná se někdy v budoucnu k tomuto tématu ještě vrátím.
Bezva, Oslíku, blbosti
Tomu říkám argumentace jak od Escrivy, což?
Achich ouvej, to je bída.
Pan Contras to vyjádřil hezky úderně, jak má ve zvyku.
Ad Konzal. Daleko lepší článek o Konzalovi, je na katolické kultuře. Synkretické Getsemany(rejdiště různých Vaňáčů a Štampachů) nejsou to pravé ořechové.
http://www.sweb.cz/katolicka-kultura/vaclav_konzal_a_reformy_liturgie/vaclav_konzal_a_reformy_liturgie.html
Jinak, mně výraz stará nevadí. To vy, druhovatikánoduchaři jste posedlí novým. A přitom ani neznáte dokumenty DVK o liturgii, že?
No nic, popojedem.
Jake, super nápad s tím popojetím! Adieu.
Škoda že se citovaný pan Zahradník na Katolické kultuře věnoval otázce pomníčků více než otázce překládání liturgických textů z latiny do češtiny. Zjevně to je pro něj vratká půda. Václav Konzal by si zasloužil fundovanějšího oponenta.
Myslíte fundovanějšího oponenta, který by chápal, že co se říká v latině 3x má se na základě teorie překladu říkat v latině 2x?
Oprava: v češtině 2x
Ach ano, Schopenhaureova Eristická dialektika v praxi, že? Obávám se, že pohled počtáře se v tomto smyslu může lišit od pohledu jazykovědce. A ne každému, kdo zládl trivium je umožněno vstoupit do hájemství lingvistiky. A nám ubohým hříšníkům nezbývá než doufat, že milosrdný Bůh nechytá své milované děti za slovíčka, že nepoměřuje spásu podle množství odříkaných modliteb, ale dbá spíše na to, co se skrývá v srdci každého jedno z nás.
Jasně, věřící je vůl, Bohu je to jedno a my si postavíme pomníčky.
Tak jsem se nedávno na tisk.cirkev.cz dočetl (teď nemůžu najít přesně tu stránku), že nový český překlad misálu má vyjít asi už v roce 2011.
Dobré, ne?
[...] Nový anglický překlad mešních textů [...]
Shodou okolností jsem dělal pracovní text misálu pro oázy, měl jsem před sebou latinské, polské a české texty dvakrát – jedno prozatímní vydání misálu asi kolem 1969 a nový misál z Říma. No byl jsme překvapen, jak nový misál mlží víru (doslova). Perla byla na jednom místě – místo “Bože, učiň to a to” tam bylo “Bože, ať se stane”. Více použitelný byl prozatímní překlad!
Poláci si národním překladem něco dokonce vylepšili. V prvním kánonu dodali za “Bože učiň ty sám ať se tyto dary stanou Tělěm a Krví” přidali “mocí svého Ducha”, což považuji za zkvalitnění explicitního vyjádření víry.